Pět bodů proti Koudelkovi. Čím chce prezident Zeman odstavit ředitele BIS?

Lukáš Valášek Lukáš Valášek, Jaroslav Spurný, Ondřej Kundra
4. 1. 2021 11:33
Respekt a Aktuálně.cz získaly obsah klíčového dokumentu, kterým Miloš Zeman zdůvodňuje, proč by vláda neměla prodloužit mandát řediteli BIS Michalu Koudelkovi. Prezident si na vypracování analýzy najal vysokého exdůstojníka kontrarozvědky a opakovaně se na ni veřejně odkazoval. Dvě strany například obsahují obecné formulace a nezdůvodněná obvinění z toho, že proti Rusku varuje BIS bez důkazů.
Foto: Aktuálně.cz

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka je klíčovým mužem, který v čele kontrarozvědky opakovaně varuje před českými vlivovými operacemi Ruska a Číny a má v popisu práce vyhledávat agenty cizích zemí. Prezident má k Rusku i Číně naopak blízko. A třeba navrhuje, aby Česko přizvalo ruský Rosatom do mimořádně citlivého tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Koudelkova BIS varuje, že tak stát na desítky let může uvázat k mocnosti, která ho pak bude případně schopná vydírat.

Zeman premiéra Andreje Babiše (ANO) přesvědčuje, aby jeho vláda Koudelkovi mandát, který mu v létě končí, neprodloužila. Hrad na to dokonce najal bývalého důstojníka BIS Jiřího Roma. Podle Koudelky u Roma BIS zmonitorovala komunikaci s Vítem Bártou, jehož bezpečnostní agentura v minulosti shromažďovala "kompro" na politiky.

Podle Zemana právě Rom Hradu pomohl vypracovat analýzu pochybení Koudelky, kterou prezident premiéru Babišovi zaslal, aby dokázal, že je ředitel kontrarozvědky špatný manažer. Aktuálně.cz a Respekt z informací dvou na sobě nezávislých zdrojů sestavily obsah tohoto dokumentu.

Zeman shrnuje své výhrady proti civilní kontrarozvědce na dvou stranách. Z analýzy redakcí plyne, že krátký text obsahuje nepřesnosti, nejasnosti a obecné formulace, u kterých není jasné, z čeho vycházejí.

Dokladem Koudelkovy "neprofesionální práce" je podle dokumentu například "službou nesplněné zadání prezidenta ke zjištění informací o možné výrobě jedu novičok v Česku". Koudelka v této práci podle názoru Hradu "nedodal fakta, ale jejich účelovou interpretaci". 

Když se v roce 2018 ve Velké Británii pokusili zavraždit nervovým jedem novičok přeběhlého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru (po vyšetřování odpovědnost za útok přisoudily britské úřady Rusku), Rusové tvrdili, že smrtelně nebezpečná látka není z jejich státních laboratoří, ale mohla pocházet z Česka. Česká vláda to odmítla, Zeman Bezpečnostní informační službě přesto zadal, aby to zjistila. A BIS takovou informaci vyvrátila. 

Nicméně prezident dále tvrdil, že novičok v Česku vznikal, a Rusové tudíž nemohou být jediní podezřelí. Od té doby lze vysledovat prezidentovu veřejně projevovanou nevoli vůči Koudelkovi.

Operace ricin

Dle Zemana BIS selhala i v další operaci, která skončila vyhoštěním dvou ruských špionů z Česka - loňské kauze Ricin, při níž BIS řešila podezření, že se Rusové pokusí jedem otrávit české politiky. "Operace nebyla zvládnuta profesionálně, pokud by BIS zareagovala včas, mohlo by dojít k vyřešení věci přímo na letišti Václava Havla. Tato chyba poškodila dobré jméno České republiky v zahraničí," stojí v textu.

Kauza Ricin

  • BIS dostala někdy počátkem loňského roku anonymní informaci, že ruský diplomat Andrej Končakov přiletí v půli března do Prahy s kufrem, v němž poveze ricin. Smrtonosný, obtížně vypátratelný buněčný jed měl být podle anonymního mailu použit proti některým českým politikům.
  • Zpráva přišla v době ostrých ruských výhrůžek a protestů proti odstranění sochy maršála Koněva z Prahy 6, BIS si informaci vyhodnotila jako riziko a tři čeští politici vzbuzující svými kroky největší ruskou nelibost dostali policejní ochranu.
  • V ten okamžik informace o případu "diplomata s ricinem" zveřejnil týdeník Respekt a podezření na plánovanou vraždu se stalo součástí zpravodajství v Evropě, USA i Asii. Později se k autorství anonymu přihlásil Končakovův kolega z ruské ambasády v Praze, pracující zde pod diplomatickým krytím pro FSB - vše si prý vymyslel a napsal ve snaze uškodit spoluzaměstnanci a dostat se na jeho místo. Nakolik zdejší bezpečnostní složky vzaly jeho přiznání vážně, není jasné, faktem ale je, že z Česka byl vypovězen nejenom údajný autor dopisu, nýbrž i oběť jeho údajných pomluv.
  • BIS Zemanovy výhrady ke svému postupu komentovat nechce. "Bez komentáře," říká na otázku po důvodech mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Toto údajné selhání dokument dále nezdůvodňuje. Ovšem členové poslanecké komise pro kontrolu BIS, která loni v květnu v utajeném režimu postup kontrarozvědky řešila, se za ni postavili. A podle šéfa komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) se od té doby nic nezměnilo a nemá na to vliv ani prezidentský dopis, který má komise také k dispozici. "Nemůžu se vyjadřovat k tvrzení prezidenta, nekontrolujeme prezidenta, ale BIS a opakovaně jsme službu i jejího šéfa hodnotili pozitivně," uvedl Bělobrádek.

Manipulace voleb Ruskem

Miloš Zeman v dokumentu Koudelkovi dále vyčítá, že na veřejné konferenci ve sněmovně v květnu 2019 prohlásil, že "není spor o tom, že Rusko využije před evropskými volbami dezinformační kampaň, je jen otázkou jak," ale pak případné snahy Ruska v následné oficiální výroční zprávě BIS nijak nedoložil.

Ta je však tajná, takže nelze potvrdit, jestli má Zeman v tomto bodu pravdu. Nicméně prezidentova citace výroku ředitele BIS přesná není. Koudelka nemluvil přímo o evropských volbách, ale obecně o způsobu práce ruských tajných služeb.

"Michal Koudelka na podzim 2019 veřejně prezentoval údajné odhalení kybernetické infrastruktury FSB (ruské tajné služby, pozn. red.), působící na českém území, a tím došlo k ohrožení policejní práce. Vyzrazení mohlo mít vliv na průběh trestního řízení," píše se dále v dokumentu. Výtka - ostatně jako všechny zbývající - není doplněna informací, jak konkrétně "došlo k ohrožení policejní práce", jestli si stěžovali policisté nebo státní zástupci.

O rozbití ruské sítě mluvil ředitel BIS veřejně na bezpečnostní konferenci pořádané Poslaneckou sněmovnou v říjnu 2019. "BIS odhalila síť, která byla součástí řetězce, který Rusové připravovali k využití i v jiných zemích Evropy. Síť byla totálně zdecimována díky výborné práci Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ)," řekl tehdy Koudelka.

Sama NCOZ, která v letech 2018 a 2019 věc prověřovala, přitom popírá, že by Koudelka veřejným vystoupením práci zkomplikoval. "Prověřování zmíněné věci nebylo ničím ovlivněno," odpověděl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Všichni členové hackerské skupiny opustili Česko poté, co jim dala BIS a policie najevo, že se o jejich aktivity zajímá.

Jak prezident, potažmo Jiří Rom ke svému podezření o opaku přišli, není možné zjistit. "Vaše otázky směřují k informacím, které jsou klasifikovány jako utajované, tak nemůžeme odpovědět," reagoval šéf bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře Jan Novák. Analytik Rom na zaslané dotazy nereagoval.

Prezidentský dokument rovněž tvrdí, že "zpravodajská služba ČR je odkázána na zjištění a tvrzení cizích zpravodajských služeb, aniž by jejich informace dokázala verifikovat". Co přesně tím Zeman myslí, není jasné. Koudelka na spolupráci se západními partnery hodně staví a je za ni oceňovaný. V roce 2019 například obdržel prestižní vyznamenání od nejvyššího vedení americké CIA.

Nebývalé dotazy na ruské agenty od prezidenta pro BIS 

Prezident si ve zmiňovaném textu také stěžuje, že BIS mu nedodává informace, jak ze zákona má. "Ředitel Koudelka a BIS nedodávají zákonným adresátům informace, ale domněnky, předpoklady nebo náznaky, které nejsou podloženy reálnými informacemi, získanými vlastní operativní činností služby," píše v dokumentu prezident.

A proto - kvůli zjištění stavu informovanosti BIS - se rozhodl zadat službě zásadní úkoly. Vyjmenovává je ve druhé části svého dokumentu a informace o nich zveřejnil v prosinci Radiožurnál.

"Zabezpečte informace a poskytněte mi zprávu, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci působí v Česku, kteří Češi s nimi spolupracují a jaké informace jim předávají," zní jeden z úkolů. Zeman chce, aby mu BIS popsala konkrétní operace ruských špionů na českém území, anebo chce popsat cestu, jak zpravodajci získávají a ověřují informace o ruských agentech od zahraničích tajných služeb.

Bezpečnostní experti to označili za skandální. Pokud by žádosti prezidenta BIS vyhověla, ohrozila by dle nich svoje operace i důvěru spojenců. Poukazují přitom i na to, že poradce dělá Zemanovi Martin Nejedlý, který má úzké vazby na Rusko. A že ani Vratislav Mynář, který vede prezidentskou kancelář, nemá bezpečnostní prověrku. Ředitel Koudelka má ze zákona právo informace neposkytnout, pokud by ohrozily zdroje či operace kontrarozvědky.

Nejedlého ruské podnikání

  • Martin Nejedlý v Rusku žil deset let. Co přesně tam dělal, dosud není jasné. S Ruskem je ovšem spjato i Nejedlého soukromé podnikání v Česku. 
  • V roce 2007 v Česku společně s ruským ropným gigantem Lukoil založil firmu Lukoil Aviation Czech, která dodávala letecké palivo na český trh. Měsíc po svém vzniku získala firma lukrativní obchod na dodávky kerosinu pro Letiště Praha.
  • O rok později začala pohonné hmoty dodávat i Správě státních hmotných rezerv. Protože ale závazky společnost neplnila, jak měla, soud rozhodl o zaplacení smluvní pokuty zhruba 30 milionů. Ty ale firma neměla. Prezident Miloš Zeman řekl, že pokud pokutu Nejedlý nezaplatí, bude muset jako jeho hradní poradce skončit.
  • Jak tehdy zjistila Mf Dnes, Nejedlý nezaplatil ani korunu, přesto na Hradě mohl zůstat. Peníze totiž den po vynesení rozsudku poslal přes prostředníka přímo ruský gigant Lukoil. Ten do zadlužené firmy dle zprávy o její likvidaci poslal ve třech splátkách kolem 180 milionů korun.
  • Čím se Nejedlý živí dnes, není jasné. Na Hradě působí beze smlouvy. Jen na ústní dohodu s prezidentem. A tím pádem bezplatně.
  • V roce 2018 do policejního protokolu uváděl Nejedlý jako zaměstnání post jednatele ve společnosti Famos Trading. Ta v rozporu se zákonem nezveřejňuje účetní závěrky.

Prodlouží Koudelkovi Babiš mandát? Náznak dalšího bezpečnostního vývoje

Před Vánoci o požadavku prezidenta jednala sněmovní komise pro kontrolu BIS. Poslanci došli k obecnému usnesení, že kontrarozvědka musí při plnění prezidentova zadání postupovat striktně podle zákona. Hrad předtím poslance v dopise vyzýval, aby zadání prezidenta odkývali.

Jak BIS na požadavek prezidenta zareaguje, není jasné. Eventuální odpověď BIS půjde prostřednictvím Úřadu vlády. Ten na dotaz, zda služba už hlavě státu požadované informace poskytla, neodpověděl. Premiér Andrej Babiš neodpověděl ani na otázku redakce, jak se staví k prezidentovu tvrzení, že BIS zdejším politikům nenabízí fakta, ale domněnky a náznaky.

Bez odpovědi nechal premiér i dotaz, jestli bude mít korespondence s prezidentem vliv na jeho letní rozhodování o tom, zda Koudelka, kterému v létě končí pětiletý mandát, zůstane v čele BIS.

"Prodloužení mandátu současného ředitele BIS, na kterého je prezidentem republiky dlouhodobě pořádána bezprecedentní diskreditační kampaň, považuji za lakmusový papírek dalšího vývoje. BIS, jako jeden z klíčových pilířů bezpečnosti České republiky, čelí velmi účinně bezpečnostním hrozbám. Vláda i parlamentní orgány prozatím vyjádřily podporu vedení BIS i práci celé zpravodajské služby. Současný ředitel BIS veřejně ohlásil svou připravenost ve funkci pokračovat. Z tohoto hlediska nemá vláda žádný důvod měnit vrcholné vedení BIS," popsal bývalý náměstek ředitele civilní rozvědky Jan Paďourek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

KLDR odpálila podle Soulu balistickou raketu krátkého doletu

KLDR odpálila do moře balistickou raketu krátkého doletu, informovala agentura AP s odvoláním na jihokorejskou vládu. Střela spadla zřejmě do vod mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu, uvedla agentura Kjódó. Severokorejský velvyslanec při OSN zhruba v téže době na Valném shromáždění OSN v New Yorku vyzval Spojené státy, aby upustily od "nepřátelské politiky" vůči Severní Koreji.

Vypuštění rakety nepředstavuje okamžitou hrozbu pro americký personál, území ani pro spojence USA, sdělila v reakci armáda Spojených států, která má v Jižní Koreji na 28 000 vojáků. Odpálení střely však podle ní "zdůraznilo destabilizující dopady nedovoleného" severokorejského zbrojního programu.

Testy balistických raket zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Soul nejprve informoval o blíže neurčené střele, kterou KLDR odpálila do moře východně od svých břehů. Japonsko už tehdy uvedlo, že by mohlo jít o balistickou raketu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy