Milion od Číňanů. Budějovická škola vzala peníze od Huaweie podezřívaného ze špionáže

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
Aktualizováno 23. 11. 2021 10:55
Čínskou firmu Huawei podezřívá Západ z podílu na porušování lidských práv a ze špionáže pro pekingskou vládu. Firma vše popírá a v Česku lobbuje za zrušení zákazu podílet se na výstavbě mobilních sítí 5G. Milionový dar od ní teď přijala Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, jednají s ní i další školy. Univerzity v USA či Velké Británii její dary kvůli riziku a etice odmítají.
Čínský prezident Si Ťin-pching se zakladatelem firmy Huawei Žen Čeng-fejem.
Čínský prezident Si Ťin-pching se zakladatelem firmy Huawei Žen Čeng-fejem. | Foto: Reuters

Není to tak dávno, co dar 1,5 milionu korun pro Univerzitu Karlovu způsobil na akademické půdě skandál. Rektor Tomáš Zima peníze přijal před dvěma lety od společnosti Home Credit miliardáře Petra Kellnera, firma přitom čelila kritice za své podnikání v Číně a hájila se proti obviněním z lichvářských praktik. Univerzita nakonec po protestech akademiků peníze vrátila.

Zda přijmout, nebo nepřijmout čínské peníze, to řeší i školy v zahraničí, zejména od komunikační firmy Huawei. Západní bezpečnostní služby varují, že její technologie může komunistická Čína využívat ke špionáži. Firma tvrzení odmítá a označuje ho za snahu vyřadit konkurenta západních firem.

Peníze od Huaweie přestala přijímat například univerzita v britském Oxfordu. Proti finančnímu daru loni protestovali i studenti Univerzity v Cambridge, upozorňovali na podezření, že se Huawei podílí na porušování lidských práv Ujgurů v Číně. Od peněz technologického gigantu se začaly odstřihávat také prestižní americké univerzity - Princeton, Stanford či Kalifornská univerzita.

Dar od Huaweie nyní přijala Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Podle smlouvy, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, jde o milion korun na vzdělávání a stipendia pro studenty. Jde o první známý příklad tak velkého sponzoringu od Huaweie pro české vysoké školy od doby, co západní tajné služby začaly na rizika spolupráce upozorňovat.

Peníze čínské firmy západním univerzitám provázejí pochyby, zda se tím Huawei nepokouší ovlivnit debatu o bezpečnosti svých produktů, získat přístup k vývoji technologií či se přiblížit lidem, kteří následně nastoupí do citlivých bezpečnostních pozic na Západě. Huawei to odmítá a v Česku o sponzoringu jedná i s dalšími vysokými školami v Česku.

Vysoká škola: Není to problém

Možné problémy si na rozdíl od velkých západních univerzit nepřipouští ani vedení budějovické školy, která má asi čtyři tisíce studentů převážně v praktických oborech. "Nejsme v pozicích těchto univerzit a politiku jsme při rozhodování nezvažovali," reagoval na dotazy Aktuálně.cz ředitel Úseku vnějších vztahů Petr Oros.

Škola podepsala memorandum o spolupráci s Huaweiem už v roce 2016 při návštěvě tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v Pekingu. 

Studenty českých vysokých škol se Huawei snaží dostat do svého talentového programu Seeds for Future, tedy Semínka budoucnosti. Jeho poslední ročník budějovická škola na svém webu propagovala. "Spolupráce probíhá především při zapojení studentů do tohoto projektu. Na výzkumu nijak nespolupracujeme," prohlásil Oros.

Huawei vozí dlouhodobě evropské studenty do svého sídla v Šen-čenu a do výzkumných zařízení v Pekingu. Vše platí čínská společnost. V roce 2019 například podle webu společnosti vyjelo do Číny devět studentů informatiky z univerzit v Praze, Brně a Hradci Králové. Cestovali tam s Maďary, Mongoly a Uzbeky. V posledních dvou letech je ale kvůli pandemii covidu vše on-line.

"Semínka budoucnosti"

Samotná skutečnost, že se technologické firmy snaží pomocí talentových programů podchytit možné budoucí zaměstnance, je v byznysu běžná. Před cestami akademiků do Číny ale opakovaně varuje kontrarozvědka BIS.

Darovací smlouva mezi Huawei a Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích.
Darovací smlouva mezi Huawei a Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích. | Foto: Aktuálně.cz

"Obecně mohu potvrdit, že v našich výročních zprávách už několik let upozorňujeme na zvýšený zájem čínských zpravodajských služeb o české akademiky. Zejména varujeme před pozvánkami na akce, které jsou plně hrazeny čínskou stranou. Propojení soukromého, státního a akademického prostředí se zpravodajskými službami je v Číně velmi úzké," konstatoval už dříve mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.

Západní tajné služby se obávají, že podobné cesty mohou posloužit k náboru pro zpravodajské účely nebo vést ke krádeži citlivých informací. Univerzita Karlova ve spolupráci s ministerstvem vnitra už proto vypracovala manuál pro vědce, který před rizikem varuje.

"Programy pro nábor zahraničních talentů se obecně považují za součást snahy čínské vlády o dorovnání náskoku západních zemí v oblasti vědy a výzkumu prostřednictvím transferu technologií," upozornil Martin Hála, šéf organizace Sinopis, která se dlouhodobě věnuje čínskému vlivu. "Nejznámější je takzvaný Plán tisíce talentů. Databáze Chinese Talent Program Tracker na George Washington University ale eviduje 250 podobných programů," uvedl.

ČVUT: Studenty před Huaweiem varujeme

Huawei ale naopak svůj program prezentuje jako způsob, kterým se se studenty dělí o své know-how. "Podpora talentů je jednou z našich klíčových aktivit na globální úrovni i v Česku. Huawei chce podporovat vzdělávání talentovaných studentů v Evropě a zvyšování jejich kvalifikace v odvětví informačních a komunikačních technologií," konstatoval mluvčí firmy v Česku Jiří Janeček.

Na dotazy Aktuálně.cz, kolik českých studentů už programem Seeds for the Future prošlo, mluvčí neodpověděl. Nesdělil ani to, zda peníze firma plánuje poslat i jiným českým školám. Program se zaměřuje také na studenty Českého vysokého učení technického v Praze, Technické univerzity v Ostravě, Univerzity Hradec Králové nebo brněnského Vysokého učení technického.

Právě ČVUT už ale kvůli obavám z bezpečnosti přestalo s Huaweiem spolupracovat na začátku roku 2019. Zrušilo také technologickou laboratoř, kterou firma dodala.

"Rizika si uvědomujeme a respektujeme bezpečnostní doporučení. Spolupráci s Huaweiem na našem pracovišti nepodporujeme a nedoporučujme. Studenty na potenciální rizika upozorňujeme," uvedl Jiří Vodrážka z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Nedostáváme žádná politická zadání"

Technická univerzita v Ostravě s asijským gigantem spolupracuje i na výzkumu. I ona podepsala memorandum o spolupráci při návštěvě premiéra Sobotky v Číně. Minimálně čtyři studenty už za peníze Huaweie do Číny vyslala.

"Jsme veřejná vysoká škola a naším hlavním zájmem je poskytnout studentům kvalitní vzdělání a připravit je pro výkon povolání. K tomu potřebujeme vybavení v laboratořích, které odpovídá tomu, co se ve světě dnes používá," prohlásil Miroslav Vozňák z ostravské fakulty elektrotechniky a informatiky. "Spolupráce v oblasti výzkumu probíhá bez ohledu na režim či příslušnost firmy k té či oné zemi. Naštěstí nedostáváme žádná politická zadání," zdůraznil. Připustil, že Huawei školu nyní oslovil s nabídkou daru 50 tisíc eur na vzdělávání. Jde o stejnou částku, jakou dostala budějovická škola.

V roce 2019 Huawei zaplatilo cestu do Číny devíti studentům informatiky z univerzit v Praze, Brně a Hradci Králové. Vyjeli tam s Maďary, Mongoly a Uzbeky.
V roce 2019 Huawei zaplatilo cestu do Číny devíti studentům informatiky z univerzit v Praze, Brně a Hradci Králové. Vyjeli tam s Maďary, Mongoly a Uzbeky. | Foto: Huawei

Brněnské VUT také připustilo, že s Huawei o sponzorském daru jedná. "Zvažujeme možnost v budoucnu dofinancovat stipendia pro naše talentované studenty z prostředků této nadnárodní firmy," řekla mluvčí Radana Koudelová. "Spolupráci v oblasti podpory studentů nepovažujeme za bezpečnostní riziko. S firmou aktuálně nemáme žádný smluvní výzkum, nesdílíme know-how či citlivé informace. Nemáme od ní ani žádnou technologii," upozornila.

Proti vlivu Číny na akademické prostředí nyní ve své veřejné výroční zprávě za rok 2020 nyní důrazně varovala BIS. "Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v českých akademických institucích, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy," uvádí kontrarozvědka. 

BIS jasně říká, že čeští představitelé musí být na pozoru před každým čínským občanem či firmou. "Spolupráce s čínskými silovými složkami je pro čínské subjekty i jednotlivce ze zákona povinná a odmítnutí součinnosti s sebou nese vážné důsledky."

Manažera Huaweie soudí v Polsku za špionáž

Letos v červnu začal v Polsku soud s Wang Weijingem, někdejším manažerem Huaweie. Toho firma propustila, když ho v roce 2019 polská tajná služba zatkla kvůli podezření ze špionáže. Vyšetřování přitom zahrnuje i to, že na tamní vojenské technologické univerzitě pořádal právě soutěž Seeds for the Future. Vítěze pak posílal na hrazené výlety do Číny. Absolventi této školy v Polsku často zaujímají citlivé bezpečnostní pozice a polské bezpečnostní složky proto zkoumaly, k jakým lidem se obviněný dostal. 

Česká pobočka Huaweie na dotazy, jak se nařčením z vyzvědačství brání, neodpověděla. "Huawei Technologies Czech je českou firmou a našimi prioritami jsou podpora české ekonomiky, rozvoj talentů, zvyšování kvalifikace a digitalizace Česka," uvedl pouze mluvčí Janeček. Pobočka je ale dceřinou firmou čínské společnosti a v jejím vedení sedí Číňané.

O tom, jak to uvnitř firmy chodí, promluvili v roce 2019 dva bývalí manažeři české pobočky Huaweie, jejich svědectví přinesl Český rozhlas. Uvedli, že do interního systému firmy museli kromě obchodních informací vyplňovat i detaily ze soukromí obchodních partnerů - kolik má dotyčný zákazník dětí, jaké jsou jeho zájmy nebo jak je na tom finančně. Shromažďovali také údaje o státních funkcionářích. Získané informace podle svědectví probírali zaměstnanci Huaweie na interních poradách i s lidmi z čínské ambasády.

Ve stejném roce upozornili experti organizace Sinopsis, že uvnitř české pobočky Huaweie existují výbory pro etiku a dodržování pravidel, které fakticky dle odborníků zastupují Komunistickou stanu Číny. "My straníci na sebe musíme během každodenní práce, v každé skupině, v každém týmu, brát vedoucí úlohu," psal v roce 2017 na fóru pro zaměstnance vedoucí výboru, který působí v Česku. Huawei ale tyto aktivity označil za apolitické. Příspěvky z internetu zmizely.  

Nejvyšší vedení firmy spolupráci s čínskou komunistickou vládou dlouhodobě odmítá. Když ale kanadské úřady v roce 2018 zadržely na základě amerického zatykače finanční ředitelku Meng Wan-čou, dceru zakladatele Huaweie, čínská vláda obratem zatkla dva Kanaďany. A obvinila je ze špionáže. Čína je propustila až letos v září, těsně poté, co se Kanada s USA dohodla, že manažerku Huaweie obviněnou z obcházení sankcí proti Íránu propustí.

Odvolat varování českého kyberúřadu

V Česku je Huawei dlouhodobě v konfliktu se státem. Bojuje proti rozhodnutí Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který koncem roku 2018 varoval před využitím technologií čínské firmy v kritické infrastruktuře státu. Argumentoval právě hrozbou špionáže. Pro Huawei to mimo jiné znamená stop v budování mobilních sítí páté generace, kterými by v budoucnu měla putovat většina dat lidí i firem v Česku.

Na právní prosazení změny verdiktu si Huawei najal advokátní kancelář Toman & Partneři. Loni také Aktuálně.cz upozornilo, že čínský gigant skrytě zaplatil studii, která tvrdila, že jeho vyloučení z budování sítí 5G by stálo Česko až 38 miliard korun. Část médií následně odhad publikovala jako nezávislý. Část expertů ho označila za nesmysl. 

Aby dokázala, že jsou její technologie pro Česko bezproblémové, zažádala firma u Národního bezpečnostního úřadu o udělení bezpečnostní prověrky na stupeň tajné. Žádost ale loni stáhla, protože hrozilo zamítavé rozhodnutí.

Zakázaný Huawei nařčení odmítá

■ Software i další výrobky čínských společností Huawei a ZTE označil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v prosinci 2018 za bezpečnostní hrozbu. Na jedné straně to vyvolalo konflikt s Čínou, mezi spojenci naopak varování posloužilo jako argument pro omezování čínských technologií. Před zapojením rizikových dodavatelů do výstavby mobilních sítí nové generace 5G varovala i Evropská komise.

■ Právě před využitím technologií Huawei v sítích 5G český kyberúřad varoval. Firma je chtěla v Česku budovat. "Hlavním problémem je právní a politické prostředí Číny, kde uvedené společnosti působí. Tamní zákony vyžadují po soukromých společnostech mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách. Pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může tudíž představovat hrozbu," uvedl tehdejší ředitel úřadu Dušan Navrátil.

■ Huawei jakákoliv nařčení odmítá a požaduje důkazy, že jeho produkty opravdu ke špionáži slouží. "V třicetileté historii naší společnosti se nikdy neprokázálo, že by provedla jakýkoliv prohřešek v oblasti kybernetické bezpečnosti," reagovala firma v prohlášení. Popřela, že by musela spoiupracovat s čínskou vládou, i když to přímo plyne z tamních zákonů. "Huawei nikdy od žádné vlády nebo vládní instituce takový požadavek nedostala a nikdy by s tím nesouhlasila," uvedla firma.

Navrátil ve funkci skončil přesně rok po varovíání, když ho odvolala vláda Andreje Babiše (ANO). Předtím ho kritizoval i prezident Miloš Zeman, velký zastánce čínské firmy. Hrad měl s Huawei uzavřenou smlouvu o propagaci a jeho zaměstnanci fasovali telefony stejné značky.  

■ Omezení či zákaz technologií Huawei od té doby schválila řada západních zemí. USA na Huawei uvalily sankce, kvůli nimž nemůže používat americké čipy či operační systém Android. Prodeje chytrých telefonů Huawei na západě se propadly a firma se pokouší orientovat jinam.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Kontrolní úřad doporučil ministerstvu průmyslu zrušit státní podnik ČPP Transgas

Nejvyšší kontrolní úřad doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo průmyslu a obchodu ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, uvedl dnes v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Nejvyššího kontrolního úřadu uvedlo jako jediný důvod existence Transgasu nevypořádanou pohledávku 4,6 miliardy korun z takzvaných jamburgských dohod. Jde o pohledávku spojenou s Dohodou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu z roku 1985. "Tu ale Transgas vede v účetnictví neoprávněně. Podle zákona pohledávka náleží ministerstvu financí, což stálo nejen ve vládním materiálu z roku 2015, ale i v právní analýze z roku 2014, kterou si nechal sám podnik vypracovat.

Transgas má mít v této věci pouze roli vedlejšího účastníka, asistovat a dodávat podklady věřiteli, tedy státu zastupovanému ministerstvem financí," uvedli kontroloři. Doplnili, že pohledávka tvoří 91 procent aktiv podniku, a výrazně tak zkresluje jeho účetnictví. "S ohledem na to, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu a jediným důvodem jeho existence je pohledávka, kterou ale podnik vede v účetnictví neoprávněně, Nejvyšší kontrolní doporučuje ministerstvu průmyslu a obchodu označit Transgas jako zbytný státní podnik a v souladu se 'Strategií vlastnické politiky státu' ho zrušit," napsal kontrolní úřad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy