Experti ministerstev vnitra a zahraničí, kontrarozvědky BIS, rozvědky ÚZSI, Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) vloni na podzim vládu varovali, že připravovaný tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany za minimálně 200 miliard korun neodráží hrozby, před nimž tajné služby varují. A už poněkolikáté důrazně doporučili, aby vláda neoslovovala ruský Rosatom. V případě, že by tendr vyhrál, podle nich hrozí, že režim Vladimíra Putina použije největší zakázku v historii Česka k vydírání státu.
"Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. Tento postup pracovní skupina doporučuje," uvádí mimo jiné analýza, kterou jako první zveřejnil Radiožurnál. Aktuálně.cz ji má k dispozici. Rusko a Čínu předem nezmiňuje. V utajených vládních dokumentech se však mluví přímo o těchto zemích..
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) nyní představil plán, který - pokud se uskuteční - bude fakticky znamenat, že polostátní firma ČEZ na příkaz jeho ministerstva ruský Rosatom v nejbližší době osloví a zašle mu zadávací dokumentaci. A to bez toho, že by to odhlasovala vláda.
ČEZ pět tisíc stran zadávací dokumentace zašle celkem čtyřem uchazečům z USA, Francie, Jižní Koreje a právě Ruska. Čínu, před kterou tajné služby také varují, dle příkazu Havlíčka neosloví. Přiložen bude jakýsi bezpečnostní dotazník, v němž se bude ptát na to, co tajné služby určily jako problém. Zároveň budou materiály avizovat, že nejde o formální oslovení do tendru.
Havlíček krok ve vyjádření pro Aktuálně.cz a Respekt označil za bezpečnostní posouzení. "Oficiální zahájení tendru bude poté, co obdržíme podklady, které od potenciálních účastníků požadujeme. V tuto chvíli zahajujeme proces bezpečnostního posouzení, konečný seznam uchazečů a souhlas se zahájením tendru učiní vláda, poté, co bude mít od všech požadované podklady. Na harmonogramu se nic nemění," uvedl ministr. Stále tak platí, že vláda chce začít stavět v roce 2029 a uvést nový bloku do zkušebního provozu v roce 2036.
Tajné služby se na přípravě bezpečnostního dotazníku zatím nijak nepodílely. Nic o něm nevědí. "Stále platí stanovisko bezpečnostní skupiny, ve které jsou zastoupeny všechny tři zpravodajské služby a další instituce. Předpokládáme, že to bude ona, která připraví, a také bude vyhodnocovat takzvané bezpečnostní dotazníky vypracované zájemci o dostavbu JEDU," uvedl mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve sněmovně potvrdil, že dotazník neřešila ani zahraniční rozvědka ÚZSI, či jiní odborníci spadající pod vnitro.
Petříček: Je to cesta, jak zabít jadernou energetiku v Česku
Havlíček se svým krokem dostal do ostrého konfliktu se svým vládním kolegou - ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem. Ten to naopak považuje za faktické zahájení tendru a tím i ohrožení České republiky.
"Oslovení čtveřice uchazečů o Dukovany takzvaným 'bezpečnostním dotazníkem' je de facto vyhlášením tendru. Nechápu, proč ČEZ a MPO ignorují zprávy bezpečnostních složek našeho státu. Doporučení nezvat do tendru firmy ze zemí, s nimiž Česká republika nemá přátelské vztahy, je srozumitelné každému," reagoval v prohlášení pro Aktuálně.cz a Respekt Petříček.
Zdůraznil, že požadoval, aby se o tendru jednalo na vládě, která nese konečnou politickou odpovědnost.
"Zároveň jsme hledali politickou shodu napříč stranami, protože stavba jaderné elektrárny je projekt na dvacet let. Krok, který MPO zvolilo, ohrožuje naši zemi a v konečném důsledku povede k tomu, že se z jaderné energetiky stane politické téma. Tohle není cesta, jak pomoci projektu Dukovany, tohle je způsob, jak zabít jadernou energetiku v ČR," uzavřel ministr.
Proti účasti Ruska v tendru se Petříček vymezil už dříve. Prezident Miloš Zeman následně začal žádat jeho odvolání. Podobně jako Petříček s tím má podle zdrojů redakcí problém také ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga. Premiér Andrej Babiš záležitost nekomentuje.
Podporu voličů k přizvání Ruska politici budou hledat těžko. Proti tomu, aby tady jadernou elektrárnu budovalo Rusko, se staví 72 procent Čechů. Naopak jednoznačně pro svěření zakázky Rosatomu je 6 procent dotázaných. Čísla plynou z nedávného průzkumu STEM pro interní potřeby ministerstva zahraničí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dotazy na rozhodnutí směřuje zpět na Havlíčka. A zároveň tvrdí, že to jeho ministr konzultoval s ČSSD. "Pan Havlíček svůj krok udělal po konzultaci s ČSSD a bezpečnostními službami. Ať to to vysvětlí," řekl premiér v pátek ve sněmovně.
Opozice: Je to skandál
Část opozice i experti se obávají, že zaslání zadávací dokumentace Rosatomu stát právně zaváže a v případě, že by se ruskou firmu následující vláda rozhodla za rok do soutěže nepřizvat, vystaví stát riziku soudům o odškodnění. I oni to označují to za faktický start tendru.
"Je to naprosto skandální. Jde o jasné obcházení usnesení vlády," řekl například opoziční poslanec Jan Lipavský (Piráti). Stejného názoru je i předseda strany Ivan Bartoš. Bezpečnost podle něj už posoudily tajné služby, které Rusko doporučily vyřadit. A má ji řešit Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů, který nyní podle Lipavského Havlíček také obešel.
"Pro koalici Spolu je účast Rosatomu v tendru nepřípustná. Před volbami i po volbách. Považujeme to za bezpečnostní riziko," uvedl předseda ODS Petr Fiala. "Takový postup nechápu. Když nyní ČEZ vylučuje Čínu, proč nemá stejný přístup na základě podobných argumentů k Rusku?" táže se lidovecký šéf Jurečka. "Vláda bez konzultace se sněmovními stranami udělala tento krok, respektive ČEZ. Navíc si nejsem vědom, že takový krok byl projednán na vládě a je se souhlasem vlády," dodal.
"Pan Havlíček plánuje oslovit Rosatom v souvislosti s dostavbou Dukovan i bez schválení vládou. Evidentně si ke svým funkcím ministra dopravy a průmyslu přibral ještě další - užitečný idiot Ruska. Je to krok, před kterým varujeme my i tajné služby. Chce ohrozit naši bezpečnost," uvedla na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Přizvání Ruska o jaderného tendru odmítá i druhý nejvyšší ústavní činitel - předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Raději i po zprávách z médií opakuji a sděluji také adresně. Pane vícepremiére @KarelHavlicek_, je bezpečnostním rizikem a pro mě nepřijatelné připustit do tendru na výstavbu 5. bloku JE Dukovany jakoukoliv firmu s jasnou vazbou na Rusko nebo ČLR.
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) March 25, 2021
Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer poslal dopis Babišovi i Havlíčkovi. "Je nepřijatelné, aby v této věci místopředseda vlády rozhodoval svévolně, nerespektoval ústavní principy a ohrozil národní bezpečnost. Oslovením uchazečů by de facto došlo k vyhlášení soutěže, z něhož by mohly plynout právní a bezpečnostní důsledky," píše Fischer.
Karel Havlíček obchází vládu, parlament i bezpečnostní instituce. Jak mu může premiér dovolit, aby v otázce národní bezpečnosti rozhodoval svévolně? Máme ještě premiéra? Právě jsem Andreji Babišovi odeslal tento dopis👇 a připravuji další kroky. pic.twitter.com/GO9cnFyr6M
— Pavel Fischer (@PavelFischer) March 25, 2021
Finální rozhodnutí o účastni Ruska bude až po volbách
Oslovení uchazeči by dle Havlíčkova plánu měli na vypracování odpovědí v dotazníku šest měsíců, což by finální rozhodnutí o tom, kdo se bude moci tendru nakonec zúčastnit, odsunulo až po podzimních parlamentních volbách.
Ostatně to již jednou nadnesl premiér Andrej Babiš (ANO), když loni v listopadu prohlásil, že tendr není připravený a současná vláda by o něm do letošních podzimních voleb už rozhodovat neměla.
Zastavení příprav se ovšem nelíbilo prezidentu Zemanovi, který bude mimo jiné po volbách rozhodovat o tom, kdo bude pověřen sestavením vlády. Zemanův poradce Martin Nejedlý krátce po Babišově podzimním výroku odcestoval do Ruska jednat s blízkým poradcem Vladimíra Putina. Po návratu z Moskvy popíral, že by se tam o tendru bavili. Česká vláda v jeho přípravě pak pokračovala.
Podle nynější Havlíčkovy varianty má být posléze vyhlášena druhá fáze trvající dalších šest měsíců, na jejímž konci uchazeči dodají kompletní nabídky. Půjde tak celkově o dvanáct měsíců, po nichž by mělo být jasno, kdo dostane možnost se do tendru přihlásit. O tom už ale nebude rozhodovat stávající kabinet.
To, že výslednou podobu tendru nemusí schvalovat vláda, ale jen jeho ministerstvo, v únoru připustil ministr Havlíček pro Radiožurnál. "Je třeba si uvědomit, že pokud by to šlo na vládu, musí se to projednávat v režimu tajné. A nedovedu si představit, jak bychom to dnes schvalovali v režimu tajné, protože vláda dnes jedná jenom on-line," zdůvodňoval to Havlíček. Ovšem pravdou je, že ministři neměli problém se od té doby sejít i osobně.
Následně v březnu Havlíček po jednání s opozicí a šéfem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalem Koudelkou znovu otočil a sdělil, že o účasti Ruska v tendru vláda rozhodovat bude.
Dostatečně jste nezdůvodnili, že tendr nebude protizákonný, varuje EU
Vedle toho hrozí, že pokud by vláda skutečně Rusko do tendru přizvala, zruší výběrové řízení Evropská komise. Jde o právní problém, na který insideři blízcí přípravě největší zakázky v historii Česka mimo záznam poukazují už několik měsíců a v oficiální korespondenci ho zdůraznil i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Nyní to v dopise ministerstvu průmyslu potvrdila i Evropská komise, jež bude ve finále posuzovat, zda polostátní firma ČEZ vybírá pro dostavbu Dukovan partnera, legálně. Pokud nazná, že nikoliv, může soutěž zrušit.
Česko totiž nechce tendr vypisovat v mantinelech zákona o veřejných zakázkách. Slibuje si od toho méně byrokracie a větší flexibilitu. Legislativa to za určitých okolností připouští. Využívá toho například ministerstvo obrany, aby se vyhnulo tomu, že armádě techniku dodají nepřátelské mocnosti. Má to ale dvě podmínky: musí jít o bezpečnost státu, a navíc neexistuje možnost to vyřešit jinak.
Tři na sobě nezávislé zdroje Respektu a Aktuálně.cz potvrdily, že 12. března dorazil na ministerstvo průmyslu e-mail z Evropské komise, který vládu varuje, že dostatečně neprokázala, že splňuje už první podmínku. Pokud se to vládě nepovede napravit, zakázka, která má pomoci vyřešit energetickou budoucnost Česka, může na paragrafech ztroskotat.
České tajné služby připuštění Ruska a Číny k jaderné zakázce v oficiálních analýzách skutečně označily za hrozbu, což by výjimku ze zákona pro tendr ospravedlňovalo. Vláda ovšem dodnes definitivně nerozhodla, že tyto mocnosti vyloučí. Evropská komise tak varuje, že nevidí dostatečné důvody, proč kvůli bezpečnosti chce kabinet soutěž vypisovat mimo režim zákona o veřejných zakázkách, když zároveň nevyužije možnosti v takovém případě vyloučit Čínu a Rusko.
Havlíček po lednovém jednání s opozicí, která tendr kvůli bezpečnostním hrozbám blokuje, řekl, že by bylo možné vyloučit předem Čínu, což se nyní potvrzuje. Nicméně české tajné služby i bezpečnostní experti varovali před oběma mocnostmi - čili i Ruskem. Není jasné, zda se Česku podaří tak rozdílný přístup EU vysvětlit.
Rozhodnutí vyřadit z tendru Čínu se nelíbí Pekingu. Čínské velvyslanectví v Praze uvedlo, že vyloučení čínské společnosti CGN se odchyluje od zásad spravedlivé soutěže a pravidel mezinárodního obchodu. "Je nutné upozornit, že tento postup české strany se vážně odchyluje od zásady spravedlivé soutěže a pravidel mezinárodního obchodu a vážně poškozuje legitimní práva a zájmy čínského podniku," uvedla ambasáda podle ČTK.
Ministr průmyslu Havlíček vystupuje proti vyřazení Ruska ze zakázky dlouhodobě. Argumentuje tím, že vyšší konkurence v soutěži zajistí výslednou nižší cenu. Nicméně to už před několika týdny popřel přímo vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl.
Před konfliktem klíčové zakázky s paragrafy varoval i antimonopolní úřad
Signály o tom, že cesta, jakou v případě klíčového tendru vláda kráčí, se může střetnout s Evropskou komisí, mají ministři už od roku 2018. Tehdy je varovala místopředsedkyně antimonopolního úřadu Eva Kubišová. Na zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVJN) - který tendr připravoval - dokonce donesla seznam judikátů Soudního dvora Evropské unie, u něhož se v podobných případech pokoušely jiné státy bránit proti rozhodnutí EU.
Dle Kubišové zamítavé verdikty dokazovaly vysoké riziko, že její vlastní úřad či Evropská komise tendr nakonec smetou. Redakce má její soupis k dispozici. Sama Kubišová Aktuálně.cz řekla, že si na materiál nevzpomíná.
Antimonopolní úřad, část jehož vedení nyní policie vyšetřuje kvůli podezření z možné korupce, na žádost ČEZ následně loni v červnu vypracoval opačné stanovisko - a možnost vyhnout se zákonu o veřejných zakázkách připouští. Potvrdil to mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Pod vyjádřením je podepsaný Hynek Brom, první zástupce tehdejšího šéfa úřadu Petra Rafaje a kolega Evy Kubišové. "Výše naznačené skutečnosti by skutečně mohly být použitelným důvodem pro uplatnění výjimky," odepsal firmě ČEZ Brom.
"Aplikovatelnost výjimky a možnost postupu mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek byla projednána s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže," praví tak dnes první prováděcí smlouva, dle které má obří zakázka probíhat.
Ve finále ale soulad tendru se zákonem antimonopolní úřad bude posuzovat znovu. Poslední slovo v tom bude mít jeho nový předseda Petr Mlsna. Toho vláda dosadila potom, co ho za svého favorita označil prezident Miloš Zeman.
Hamáček: Nezapracování připomínek tajných služeb tendr ohrožuje
Jak možný konflikt se zákonem, Evropskou komisí i varováním bezpečnostních složek vláda vyřeší, zatím stále není jasné. Ministr vnitra Hamáček v dopise směřovaném Havlíčkovi vloni zdůraznil, že pokud připomínky bezpečnostní komunity nebudou do tendru zapracované, ohrožuje to následně možnost použití zmiňované výjimky.
"Důsledné zapracování je důležité nejen z pohledu bezpečnosti státu, ale také proto, aby byl naplněn zákonný důvod pro využití bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek a byla tak zajištěna možnost postupu podle této výjimky, což je klíčovým zájmem státu i investora," napsal v průvodním dopise Hamáček.
Stavba nového bloku Dukovan
- O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
- Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku.
- Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
- Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
- Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
