Reference firmy, která dodává rychlotesty za čtvrt miliardy: dvě faktury do 50 tisíc

Lukáš Valášek Adéla Jelínková Lukáš Valášek, Adéla Jelínková
Aktualizováno 26. 2. 2021 16:14
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) hájil výběr firmy Tardigrad v tendru na rychlotesty do škol i argumentem, že už pro stát pracovala. Na dotaz, jak přesně, ale neodpověděl. Aktuálně.cz dohledalo jen jedinou veřejnou zakázku pro Tardigrad - dodávku za 50 tisíc korun pro Státní zdravotní ústav. V roce 2019 měla obrat 6 milionů. Nyní stát firmě založené v daňovém ráji pošle čtvrt miliardy korun.
Jan Hamáček
Jan Hamáček | Foto: ČTK

Když se ministr Hamáček ocitl pod palbou kritiky za to, že podepsal zakázku za čtvrt miliardy korun s neprůhlednou firmou Tardigrad International Consulting, hájil se mimo jiné i tím, že společnost se státem už dříve obchodovala. "My jsme žádné znepokojující informace nedostali. Pokud se podíváte do obchodního rejstříku, tak firma je od roku 2019 v českém vlastnictví a spolupracuje s řadou státních institucí včetně složek ministerstva zdravotnictví," uvedl v neděli v České televizi. 

Projekt Hlídač státu už dříve upozornil, že navzdory Hamáčkovu tvrzení neeviduje pro firmu žádné zakázky ani smlouvy. Je tak jen možnost, že některá státní instituce využila nouzového stavu k tomu, aby zakázky Tardigradu poslala bez veřejné evidence. I tak by se ale smlouva musela do tří měsíců od uzavření objevit v registru, jinak by se stala neplatnou. Ministerstva, která jsou za nouzové nákupy zodpovědná, ale pro Aktuálně.cz odmítla, že by firmu poptávala.

"Jedním z našich klientů je Státní zdravotní ústav. Už jsme pro ně dováželi systémy. Máme na spolupráci jak státní, tak komerční subjekty v Česku," upřesnila ovšem v rozhovoru pro Radiožurnál Monika Jírovcová, která za firmu vystupuje a dle obchodního rejstříku ji i vlastní. 

Aktuálně.cz a HN to potvrdily. Ukazuje se však, že Hamáček fakticky obhajuje stamilionovou zakázku pro firmu tím, že v minulosti Státnímu zdravotnímu ústavu dodala zboží dvakrát za částku do 50 tisíc korun. "SZÚ uzavřel se společností Tardigrad International Consulting v roce 2020 dvě jednorázové objednávky, a to z důvodu přeplnění kapacity stálých dodavatelů. Společnost dodala bezpečnostní transportní obaly na přepravu infekčního materiálu UN3733 dle WHO. Smluvní vztah byl uzavřen pouze na základě zaslaných objednávek a následně vydaných faktur," potvrdila mluvčí Klára Doláková.

To je také důvod, proč se objednávky neobjevily v registru smluv, protože zákon přikazuje vkládat do registru až kontrakty nad tento limit. Na dotaz Aktuálně.cz a HN, zda ministr vnitra myslel právě tyto zakázky, či je informovaný o nějakých dalších, Hamáček neodpověděl.

To, že by s firmou Tardigrad dělala obchody, pro Aktuálně.cz a HN odmítla i ministerstva vnitra a zdravotnictví, která většinu nákupů v nouzovém stavu uskutečňují. "Ministerstvo vnitra neeviduje žádnou zakázku od společnosti Tardigrad International Consulting," reagovala mluvčí Hana Malá.

"Ministerstvo zdravotnictví se společností Tardigrad International dosud nespolupracovalo, ani od ní nepřebíralo žádné zboží," sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

"Tuto firmu neznáme. Nic nám nedodává," reagoval mluvčí Správy státních hmotných rezerv Jakub Linka. 

Firma byla v roce 2019 v minusu 12 milionů, na účtech měla 2,3 milionu

Firma také dlouhodobě nesplňuje zákonnou povinnost ukládat do obchodního rejstříku účetní závěrky. A to i přesto, že za to hrozí pokuta až ve výši 3 procent z ročního obratu společnosti. "Musím se omluvit za to, že jako polovina tuzemských firem ani my do rejstříku nedali výkazy, které by tam být měly. Napravíme to obratem," slibovala před týdnem Jírovcová.

Foto: justice.cz

Od té doby v rejstříku přibyla jen jediná účetní závěrka za rok 2019. Plyne z ní, že v tom roce měla firma, které nyní stát chce poslat čtvrt miliardy korun, obrat 6,4 milionu korun. A skončila 2,3 milionu v minusu, při přičtení ztráty z minulých let prodělala od svého založení celkem téměř 12 milionů. Základní kapitál firmy Tardigrad je tisíc korun. Upozornil na to jako první web Neovlivní.cz.

Na účtech přitom Tardigrad měla v hotovosti v roce 2019 zhruba 2,3 milionu. Zůstává tak nejasné, kde vzala desítky milionů korun na to, aby mohla dopředu zaplatit za první dodávku statisíců čínských rychlotestů pro stát, jak tamní firma Lemu Medical požadovala. Buď jí někdo půjčil - už v roce 2019 ale měla dluhy 14,5 milionu -, nebo výrazně vydělala až v roce 2020.

"Žádná normální banka jim v situaci, v jaké se nachází, nemohla půjčit. To znamená, že jsou závazky vůči nějakým spřáteleným osobám," řekl Radiožurnálu Vladimír Králíček z Fakulty účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Původní půjčka se navíc podle něj jeví jako velmi výhodná, protože podle účetnictví firmy dosahuje roční úrok pouze přibližně na jedno procento.

Aktuálně.cz a HN se na to pokoušely zeptat Jírovcové, ta ale do vydání textu nereagovala. Dotazy si ovšem přečetla. Původně redakci už o víkendu nabízela rozhovor, ani ten se ale neodehrál, protože Jírovcová přestala komunikovat.

Foto: justice.cz

Jírovcová, která je dle obchodního rejstříku majitelka firmy, v rozhovoru pro Radiožurnál tvrdila, že za první dodávku milionu rychlotestů už před týdnem zaplatila. "Věřte mi, že kdybych neměla potvrzené, že ta dodávka je objednaná, tak bych určitě nevzala poměrně významný pytel peněz a neposlala bych ho do Číny," uvedla. Čínské firmy bez zaplacení dopředu obvykle zboží do Evropy neposílají.

Pokud by vnitro respektovalo varování tajných služeb, nejspíše by muselo Tardigrad vyloučit

Jírovcová se dle údajů z obchodního rejstříku majitelkou firmy stala v polovině roku 2019. V roce 2018 dle účetní závěrky byla firma zcela neaktivní. To byla napsaná na firmu Tardigrad Management FZC ze Spojených arabských emirátů. 

Původně byla od roku 2016 napsaná na britskou firmu Tardigrad International LP. Jména osob, které britskou "matku" v minulosti ovládaly (Jennette St. Luceová a Deborah Merina Grantová - obě s dominikánským pasem), se objevují ve zprávě investigativní organizace Bellingcat. Ta se věnovala odhalování praní špinavých peněz skrze firmy registrované ve Velké Británii. Zmíněné osoby založily stovky společností s neznámými vlastníky.

Hamáček průběh tendru, ve kterém komise složená z členů ministerstva vnitra, školství a zdravotnictví vyloučila téměř o 40 milionů levnějšího uchazeče - firmu Chironax blízkou stíhanému lobbistovi Tomáši Horáčkovi -, hájil tím, že se při podpisu smlouvy s Tardigrad řídil radami tajných služeb.

Aktuálně.cz a Respekt už ale informovaly, že to není tak docela pravda. Jak kontrarozvědka BIS, tak rozvědka ÚZSI totiž dostaly od vnitra na posouzení firem, které o stamiliony soutěžily, jen hodiny. Zaslaly tak jen obecné varování -  doporučily firmy s finanční stabilitou a právě mimo daňové ráje.

Hamáček na dotaz, zda si vnitro ověřovalo, jestli firma má na nakoupení čínských testů dostatek prostředků, neodpověděl. Pouze si ho přečetl.

Kdo na seznam kandidátů firmu založenou v daňovém ráji a druhou blízkou lobbistovi dal?

Seznam možných dodavatelů výrobků čínské firmy Lepu Medical ale sestavovalo ministerstvo zdravotnictví. To připustilo, že tyto otázky neřešilo.

"Ministerstvu zdravotnictví není žádným zákonem uloženo vést jakoukoliv agendu zabývající se průzkumem trhu, evidencí dodavatelů zdravotnických prostředků nebo hodnocením jejich nabídek. Pokud takovou činnost dělá, je to pouze na základě přímého pověření v rámci plnění konkrétního úkolu, jakým může být například usnesení vlády nebo sněmovny a přeneseně také Ústředního krizového štábu ČR," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. 

Právě ministerstvo Jana Blatného (za ANO) na seznam uchazečů zahrnulo nejen Tardigrad založený v daňovém ráji a nezveřejňující účetní závěrky. Ale také firmu Chironax blízkou lobbistovi Tomáši Horáčkovi stíhanému za manipulaci zakázek, k čemuž se částečně přiznal. Před jeho aktivitami podřízené organizace ministerstvo zdravotnictví samo varovalo.

Chironax dle zjištění Aktuálně.cz a HN ještě zhruba před měsícem ovládali Horáčkovi lidé. Nyní je jedinou majitelkou a jednatelkou Ivana Kučerová, dle několika zdrojů recepční z luxusního bytového komplexu, kde Horáček přebýval. Kučerová se při dotazech reportérů prořekla, že Horáčka zná. Zda se s ní seznámil právě jako s recepční, Horáček do vydání textu neodpověděl.

Proč koupila firmu od lidí stíhaného lobbisty Horáčka? Místo odpovědi vyhrožovala Ivana Kučerová reportérkám policií. | Video: Christine Havranová

"K mému vztahu k jednatelce (Ivaně Kučerové, pozn. red.) se vyjadřovat nemusím a ani nebudu. Chtěl bych vám však zdůraznit, že jsem sice obviněn, avšak jsem nebyl do dnešního dne obžalován, natož odsouzen. Nebyl mi nikým udělen zákaz podnikat, a už vůbec mi nebylo zakázáno vlastnit či ovládat jakoukoliv společnost," řekl už v předchozím prohlášení Horáček.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Peterová odmítá říct, kdo seznam sestavil a zda se firmy ozvaly samy, nebo je někdo z ministerstva doporučil. "Příprava uvedeného seznamu probíhala v transparentním procesu a na jeho přípravě se podílela několikačlenná pracovní skupina," uvedla pouze a na další dotazy už nereagovala.

Ani jedna z firem není dobrým kandidátem na to, aby jí stát poslal čtvrt miliardy, říká redaktor Aktuálně.cz Lukáš Valášek. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy