


Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek.

Fond to ve středu uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
"V návaznosti na právní posouzení konstatuji, že svěřenský fond RSVP Trust splňuje podmínky vypořádání majetkových poměrů ve smyslu právní úpravy střetu zájmů. Na základě tohoto závěru SZIF obnovuje administraci žádostí ze skupiny Agrofert a zahajuje jejich standardní administraci podle pravidel jednotlivých dotačních programů," uvedl generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
K neodkladnému zahájení vymáhání dotací od Agrofertu v únoru vyzvala Dlouhého dozorčí rada SZIF. Fond následně požádal o vypracování právní analýzy externí advokátní kancelář. Prověřovaly oprávněnost dotací vyplacených Agrofertu v době, kdy byl Babiš premiérem, a to, zda Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu se zákonem, když vložil akcie holdingu do svěřenského fondu.
Ve středu v tiskové zprávě zemědělský fond zopakoval, že ukončuje vyplácení osmi podpor Agrofertu z programu rozvoje venkova ve výši zhruba 68 milionů korun. Jako důvod uvedl vznik střetu zájmů během řízení o poskytnutí dotací. Pokud by střet zájmů podle fondu vznikl až po uzavření dohody, nebyl by to důvod pro její zrušení.
Současně ale uvedl, že podle výkladu zákona o střetu zájmu se zákaz vztahuje výhradně na poskytování nenárokových dotací. S ohledem na to SZIF proto nepřistoupí ke zpětnému vymáhání nárokových evropských dotací poskytnutých v letech 2017–2021, uvedli ve středu jeho zástupci.
V oblasti Národních zemědělských dotací ale fond podle svého středečního vyjádření ještě pokračuje v navazujících právních analýzách. "Případná prekluzivní lhůta pro zahájení řízení o vrácení prostředků nastane nejdříve v prosinci 2027. Cílem není činit ukvapená rozhodnutí, ale chránit veřejné finance a zajistit právní jistotu v procesu poskytování dotací," dodal fond.
Kvůli Babišově střetu zájmů si nechává vypracovat právní analýzu i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, na jejímž základě rozhodne, jestli bude po Agrofertu žádat vrácení dotací z doby, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Přípravu nezbytných podkladů by měl podpůrný fond dokončit do konce dubna.
Opozice ale není přesvědčena o hodnověrnosti analýz, na jejichž základě Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl. "Miliardy, které Babišova vláda nebude vymáhat po Babišových firmách, budou Česku chybět v rozpočtu na obranu, na bydlení, na podporu vědy a výzkumu, na investice do dopravy. A pokud Evropská komise dojde k závěru, že střet zájmů našeho premiéra trvá, přijde Česko o další peníze z unijního rozpočtu," uvedl na síti X předseda Starostů Vít Rakušan. Babiš podle něj upřednostňováním vlastních zájmů nad národními škodí zemi.
"Mám pocit, jako bychom byli zpět v letech 2017 až 2021. Martin Šebestyán, tentokrát jako nastrčený ministr zemědělství (za SPD), znovu pomocí na míru upravených objednaných 'právních analýz' u nechvalně známé právní firmy Češka a Smutný, která je nyní přejmenována na Portos, zahajuje vyplácení miliard peněz českých i evropských daňových poplatníků. Což už se jednou v letech 2017 až 2021 přesně takto stalo," řekl ČTK exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Nezávislí experti podle něj potvrzují, že koncern Agrofert nemá nárok na dotace s ohledem na evropské nařízení ke střetu zájmů. Evropská komise v reakci i na podnět europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) tuto věc zkoumá. "S ohledem na aktuální dění pošleme Evropské komisi nové podklady," podotkl.



Ukrajinský prezident Zelenskyj sesadil dosavadního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského po týdnech rostoucího tlaku veřejnosti i po změnách ve vládním týmu. Podle analytika Michala Lebdušky z AMO to souvisí s odvoláním populárního ministra obrany i se sporem o styl velení války, který Syrskému dlouhodobě škodil.



Proslavil se legendárním manévrem v Mariupolu, z obklíčení u Izvaryne pak vyvedl stovky vojáků. Ruské úřady ho stíhají už od roku 2016. Teď generálmajora Mychajla Drapatého jmenoval prezident Zelenskyj na post vrchního velitele ukrajinské armády. Končí tím týdenní krize vyvolaná odvoláním ministra obrany Fedorova, která nakonec smetla dosavadního velitele Oleksandra Syrského.



Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Mychajlo Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.



Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že USA brzy zasáhnou horský masiv u silně poškozeného íránského jaderného komplexu Natanz. Informuje o tom agentura Reuters. Horský masiv, v perštině známý jako Ku Kolang Gáz Lá, leží nedaleko íránského zařízení na obohacování uranu v Natanzu, které bylo těžce poškozeno při dřívějších útocích.



Policie v úterý zasahovala v budově pražského magistrátu ve Škodově paláci. Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala na dotaz ČTK odpoledne uvedl, že policie zatím nikoho neobvinila. Kriminalisté podle mluvčího pražské policie zadrželi dva lidi. Zajímali se o odbor pozemních komunikací, mimo jiné o jeho šéfa Aleše Krejču, uvedl server Novinky.cz.