


Zveřejněná údajná nahrávka dvou členů Rady České televize přináší pochybnosti o tehdejší volbě generálního ředitele ČT. Premiér Andrej Babiš žádá prošetření její pravosti, oba aktéři ji odmítají jako podvrh. Aktuálně.cz přináší rekonstrukci volby, která už před třemi roky vzbuzovala pochybnosti.

„Hele, já jsem ještě nedostal od (nezřetelné jméno) zbytek těch peněz za tu volbu. Víš co, jde o princip.“
„Jo. Ty jsi jako ještě nedostal nic?
„Ale jo, dostal. Ale není to prostě všecko.“
„A kolik teda ještě chybí?“
„No, ještě 500.“
„Jako ještě půl mega?“
„Jo.“
„Já teda zjistím, jak to celý je. Ale určitě to dostaneš.“
Tak zní klíčová pasáž nahrávky, kterou na konci minulého týdne zveřejnil server Forum 24. Na ní spolu údajně mluví dva členové Rady ČT – Pavel Matocha a Roman Bradáč –, patrně o volbě generálního ředitele České televize. O které přesně, z nahrávky jednoznačně nevyplývá.
Roman Bradáč a Pavel Matocha byli přítomni u dvou posledních výběrů šéfa ČT. Stejně jako Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý – všichni čtyři svůj mandát v Radě ČT obhajují a lze je označit za favority.
Připomeňme si, co se odehrálo v uplynulých dnech.
Radní Bradáč zprvu v rozhovoru pro Forum 24 potvrdil, že hlas na nahrávce sice zní jako jeho, odmítl ale, že by přijal peníze za hlasování ve volbě šéfa ČT. Následně společně s Matochou pravost nahrávky odmítli a podali kvůli ní trestní oznámení. Že by byli zapleteni do korupčního jednání, oba popírají. Jde podle nich o kampaň, která má ovlivnit probíhající volbu šesti členů Rady ČT.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dal každopádně najevo, že jde o závažnou věc a pravost nahrávky bude nutné prověřit – do té doby se volba radních ČT neuskuteční.
Pokud se nicméně nakonec prokázalo, že nahrávka zachycuje jejich skutečný rozhovor týkající se volby ředitele ČT, nabízí se otázka, zda jde o volbu v roce 2023, kdy byl do čela ČT vybrán Jan Souček, anebo o tu loňskou, kdy ho vystřídal Hynek Chudárek.
A tady by jedinou logiku dávala možnost první. Klíčovým cílem části tehdejší Rady ČT totiž bylo nedopustit, aby svůj mandát obhájil Petr Dvořák (ředitel ČT v letech 2011 až 2023).
Že byl nakonec zvolený Jan Souček, byla do jisté míry souhra okolností. Volba ředitele ČT v roce 2023 totiž byla jednoznačně volbou proti Dvořákovi. Někteří mohli být jeho odpůrcem z ideologických důvodů, v radě tou dobou sedělo také několik bývalých zaměstnanců ČT, kteří se s ním v minulosti mohli rozejít ve zlém a pak si při volbě tak trochu vyřizovat osobní účty. Další si prostě mohli myslet, že by pro ČT nebylo šťastné, pokud by ji někdo vedl už třetí funkční období v řadě.
Situace před volbou generálního ředitele byla vcelku přehledná, přičemž dlouho nebylo jasné, zda se radním podaří vůbec někoho zvolit. Zjevné také bylo, že Dvořák nebyl favoritem. V danou chvíli pracoval mimo jiné právě s tím, že nikdo zvolen nebude a že to zvýší jeho šance na zvolení v dalším kole a především za jiné konstelace. Nestalo se.
Rada ČT byla tou dobou – a v zásadě to platí dodnes – rozdělená do tří bloků. První z nich tvořila skupina radních okolo Pavla Matochy. Ten od svého nástupu do Rady ČT v roce 2020 systematicky a transparentně vystupoval jako jednoznačný kritik všeho, co ztělesňoval Petr Dvořák. V tomto ohledu bylo naprosto jasné, jaký cíl sleduje. Jeho klíčovými spojenci tehdy byli Roman Bradáč, Luboš Xaver Veselý, Jiří Šlégr, Vladimír Karmazín a Petr Šafařík.
Druhou skupinu radních tvořili spojenci Vlastimila Ježka, kteří naopak tak či onak dávali najevo, že budou ve volbě preferovat Dvořáka. Mezi ně patřili Martin Doktor, Tomáš Řehák, Milada Richterová a René Kühn. Třetí – a pro volbu generálního ředitele klíčovou – skupinou byli radní okolo předsedy Rady ČT Karla Nováka. Kromě něj do ní patřili Ladislav Mrklas a Ilja Racek. Posledním, patnáctým členem Rady ČT byl tehdy Tomáš Samek.
Přestože je volba v principu tajná, lze na základě jiných hlasování, a především s ohledem na svědectví několika tehdejších členů Rady ČT, vcelku věrohodně rekonstruovat, jak kdo hlasoval. Jan Souček tehdy volby vyhrál až ve třetím kole. Pro jeho zvolení byl přitom klíčový postup radních okolo Karla Nováka, kteří v jistý moment uzavřeli spojenectví s Pavlem Matochou. A to přesto, že Novák podle několika svědectví Dvořákovi slíbil, že ho bude volit.
Jednotlivá kola tehdejší volby skončila takto: v prvním kole, kterého se zúčastnilo pět finalistů, obdržel Jan Souček osm hlasů a Petr Dvořák pět hlasů. Jeden hlas získal Martin Konrád, zbylí dva kandidáti (Pavel Hřídel a Jan Štern) ani jeden. Do dalšího kola postoupili dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – tedy Souček a Dvořák.
Ve druhém kole bral Dvořák šest hlasů, Souček ale už devět. Ke zvolení mu tak scházel jeden hlas. V tom třetím jich ale nakonec obdržel jedenáct. Kromě šesti hlasů od radních okolo Pavla Matochy a tří hlasů od těch, které lze označit za spojence Karla Nováka, mu desátý hlas dodal Tomáš Samek. A jedenáctý, když už bylo jasné, jak volba dopadne, i Tomáš Řehák, který podle našich informací nechtěl, aby měl nový ředitel mandát od minimálního počtu členů rady.
Jádrem úspěchu Matochy a jeho skupiny radních (ještě jednou: kromě něj do ní patřili Xaver Veselý, Bradáč, Šlégr, Karmazín a Šafařík), kteří nechtěli dopustit, aby v čele ČT pokračoval Dvořák, byl manévr, díky kterému postupovali v bloku s Novákem, Mrklasem a Rackem.
(Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT)



Druhý Čech v historii se vydá do vesmíru. Astronaut Aleš Svoboda má letět na mezinárodní vesmírnou stanici příští rok. Vynést by ho tam měla v lodi Dragon raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Cesta je součástí projektu Česká cesta do vesmíru. Na něm se podílí i pracovník pražského planetária a popularizátor kosmonautiky Jan Spratek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co českého astronauta čeká.



V době, kdy jsou navigační aplikace naprosto běžnou záležitostí, může rozložení papírové silniční mapy vypadat jako absurdní gesto. Ale i zdánlivě zbytečné mapy mohou být stále velmi užitečné při přípravě cesty, při hledání netradičních tras, anebo při obyčejném snění o úniku z běžné reality, napsala agentura AFP.



Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.



Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Šantrůček také sdělil, že čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.