Mimořádná zpráva

Zprávy

před 23 hodinami

Němečtí zelení kritizují Nord Stream 2. Je překážkou pro svobodu Běloruska a Ukrajiny, říkají

Německo-ruský projekt takřka dokončeného plynovodu Nord Stream 2 je překážkou pro svobodu v Bělorusku či na východní Ukrajině. Na úvod stranického sjezdu německých Zelených to dnes prohlásil spolupředseda této ekologické strany Robert Habeck. Připomněl, že se dnes dopoledne setkal s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou, kterou v jejím politickém boji proti autoritářskému vládci Běloruska Alexandru Lukašenkovi podpořil.

"Kdo chrání klima, chrání svobodu," řekl Habeck a dodal, že dokončovaný plynovod brání vítězství svobody v Bělorusku a na východě Ukrajiny. "Ukazujeme tím, že fosilní energetický zdroj je pro nás důležitější než svoboda," řekl. Prohlásil rovněž, že Nord Stream 2 je špatná a nákladná investice do energetické infrastruktury, která za 20 let po přechodu na obnovitelné zdroje nebude potřebná.

Zelení plynovod kritizují dlouhodobě. Kancléřská kandidátka strany Annalena Baerbocková, která spolu s Habeckem stranu vede, řekla, že by výstavbu zastavila. Naopak její sok Armin Laschet, který do zářijových parlamentních voleb povede konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, s plynovodem nadále počítá. Laschet řekl, že souhlasí se stanoviskem německé vlády, podle které je Nord Stream 2 hospodářským projektem, proto ho nelze použít k sankčnímu potrestání Ruska.

Zdroj: ČTK
včera

Francouzští vojáci zabili vůdce Al-Káidy v africkém Sahelu

Francouzská armáda zabila vůdce Al-Káidy v africkém Sahelu, o kterém se předpokládá, že byl v roce 2013 odpovědný za únos a vraždu dvou francouzských novinářů. Informovala o tom francouzská ministryně obrany Florence Parlyová, kterou citovala agentura Reuters.

V příspěvku zveřejněném na Twitteru Parlyová dodala, že během operace v této západoafrické oblasti byli také zabiti tři radikálové. "Pátého června síly operace Barkhane odhalily plán útoku na komplex OSN v severním Mali," napsala ministryně. Vojáci podle jejích informací zahájili operaci právě ve chvíli, kdy se skupina ozbrojených islamistů chystala spustit minometnou palbu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil postupné koordinované stahování francouzských vojsk z oblasti Sahelu, kde působí na misi Barkhane. Tu v budoucnu nahradí nová mezinárodní mise, na které se bude Francie nadále spolu s dalšími partnery podílet. Nebude se však již jednat o vojenské základny, ale o protiteroristický boj speciálních jednotek, uvedla ve čtvrtek AFP.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno včera

Na Pardubicku hořela drůbežárna s 8000 kuřaty, škoda je nejméně deset milionů

Škodu deset milionů korun způsobil podle odhadu požár drůbežárny s 8000 kuřaty v Holicích na Pardubicku. Požár vypukl ve čtvrtek večer, způsobil jej nejspíš ventilátor, kterému se zadřelo ložisko. Řekla mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková. Firma Mach Drůbež, které haly patří, se k události nebude vyjařovat. Hasiči odpoledne kolem 15:00 zásah ukončili.

Drůbežárna je ve Starých Holicích, místní části Holic. Hasiči dohašovali požár ještě v pátek ráno. Do odpoledne rozebírali konstrukci. Dopoledne vyšetřovatelé zjišťovali příčinu a škodu. Původní odhad škod činil 7,5 milionu.

"Za vznikem požáru je s největší pravděpodobností ventilátor, kterým se žene vzduch do haly. Ventilátoru se zřejmě zadřelo ložisko. Požár se šířil sendvičovými stěnami směrem na strop a střechu. Škoda bude s největší pravděpodobností vyčíslena na deset milionů korun," řekla Horáková.

Požár byl hlavně pod střešní konstrukcí. Do rána se ve třech čtvrtinách haly strop zřítil. Na místo byl přivolán statik, který až s denním světlem mohl rozhodnout, zda hasiči mohou vstoupit do objektu. Podle jeho rozhodnutí se hasiči mohli pohybovat maximálně do vzdálenosti 15 metrů od vchodu.

V hale bylo kolem 8000 kuřat. Hasiči vháněli do haly čerstvý vzduch pomocí přetlakové ventilace, čímž část kuřat zachránili. Podle České televize ale bude nutné usmrtit i přeživší drůbež. Jejich případnou likvidaci si zajistí firma sama.

Zdroj: ČTK
včera

Čistý zisk bank letos klesl o 3,7 miliardy na 10,8 miliardy Kč

Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním čtvrtletí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 3,74 miliardy Kč na 10,8 miliardy. Vyplývá to z dat, která v pátek zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci března činila 8,7 bilionu korun, což je proti prvnímu čtvrtletí 2020 nárůst o 261 miliard korun.

Hlavním faktorem poklesu zisku je podle analytiků výrazný nárůst nákladů rizika v souvislosti s pandemií koronaviru.

Zisk z finanční a provozní činnosti bank klesl koncem března meziročně o 5,7 miliardy na 41,2 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim snížily o dvacet miliard na 41 miliard korun. Výnosy z poplatků a provizí jim klesly o 400 milionů na 10,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
včera

Česko podle Evropské komise špatně vybíralo cla, EK chce 2,1 miliardy Kč

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny v letech 2012 až 2019. Informovala o tom Celní správa ČR a informaci následně potvrdila EK. Peníze komise požaduje i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. Vedlo to k nižším příjmům rozpočtu EU. Celní správa se závěry komise nesouhlasí a bude nadále o této záležitosti jednat.

"Evropská komise je přesvědčena, že díky nesprávným postupům celních orgánů EU v letech 2012 až 2019 došlo ke ztrátě příjmů, které jsou odváděny do rozpočtu EU ze cla vybraného členskými státy. Nyní po členských státech požaduje poměrnou částku jako náhradu ztráty," uvedla celní správa.

Celní poplatky tvoří přibližně 15 procent příjmů společného rozpočtu EU, z kterého je Česko dlouhodobě čistým příjemcem. Mluvčí komise sdělila, že unijní exekutiva chce žádostí, která následuje po obsáhlém vyšetřování a analýze, zajistit, aby všechny státy hradily svůj spravedlivý podíl do rozpočtu.

Zdroj: ČTK
včera

Merkelová ještě před svým odstoupením navštíví Bidena ve Washingtonu

Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová navštíví 15. července Washington, kde se sejde s prezidentem Spojených států Joeem Bidenem. O schůzce informoval Bílý dům, kancléřčinu cestu do USA následně potvrdil i německý vládní mluvčí.

"Mohu potvrdit, že spolková kancléřka uskuteční 15. července na pozvání amerického prezidenta Bidena pracovní návštěvu Washingtonu. Podrobnosti programu budou oznámeny později," uvedl německý vládní mluvčí.

Bílý dům sdělil, že cesta Merkelové do Washingtonu posílí již tak úzké bilaterální vztahy mezi USA a Německem. Očekává se, že tématy jednání budou pandemie nemoci covid-19, boj proti klimatickým změnám a otázky mezinárodní bezpečnosti.

Pro Merkelovou to bude první cesta do Washingtonu od lednového nástupu Bidena do Bílého domu. A nejspíše také poslední, protože po říjnových parlamentních volbách chce kancléřka z politiky odejít.

Biden zatím po převzetí prezidentského úřadu hostil lídry Japonska a Jižní Koreje. Před několika dny pozval na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zřejmě do Bílého domu zavítá později v létě.

Zpráva o návštěvě kancléřky přišla těsně před začátkem summitu skupiny G7, na kterém se Biden a Merkelová v Anglii setkávají s lídry sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí a nejvyššími představiteli Evropské unie. Na část sobotního jednání jsou přizváni i vrcholní představitelé Austrálie, Japonska a Jižní Koreje.

Zdroj: Zahraničí , ČTK