Prezident Zelenskyj: Ukrajina je v boji proti Rusku sama, většinu útoků ale odvrátila
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Kyjevem v noci na pátek otřásly exploze.
- Ukrajinci podle místních médií nad městem sestřelili letící objekt. Podle rozcházejících se zdrojů šlo o letoun nebo raketu. Trosky dopadly na budovu, která hoří.
- Ruská vojska jsou na předměstí Kyjeva. Další se blíží s cílem metropoli obklíčit, řekl podle CNN nejmenovaný americký činitel.
- Ukrajina vyhlásila všeobecnou mobilizaci. Muži mezi 18 a 60 lety mají zakázáno vycestovat ze země.
- Americký prezident Joe Biden oznámil zavedení tvrdých sankcí, které omezí schopnost Ruska být součástí globální ekonomiky. Vyslání vojenských sil na Ukrajinu však odmítl.
- Dosud nejtvrdší sankce odsouhlasili na mimořádném summitu EU také evropští lídři. Jednomyslnou podporu nezískalo vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy.
- V důsledku ruské ofenzivy přišlo ve čtvrtek o život nejméně 137 Ukrajinců.
Vážení čtenáři, uzavíráme tento online přenos. Dění na Ukrajině sledujeme nyní v novém článku ZDE.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předloží vládě návrh, podle něhož bude možné vyslat české vojenské pohotovostní síly kamkoli na území NATO. Ukrajina, proti které Rusko zaútočilo, v NATO není.
V obytné čtvrti Kyjeva se ozývá střelba, uvedla místní média. Ministerstvo obrany požádalo civilní obyvatele, aby zůstali doma a hlásili pohyb techniky. "Vyrobte Molotovovy koktejly, zneškodněte okupanty," píše na Twitteru generální štáb ozbrojených sil.
УВАГА!!!
— Генеральний штаб ЗСУ (@GeneralStaffUA) February 25, 2022
На Оболоні ворожа ДРГ.
Просимо громадян повідомляти про пересування техніки!
Виготовляти коктейлі «Молотова», знешкоджувати окупанта!
Мирним мешканцям - бути обережними! Не покидати оселі! pic.twitter.com/E9VMvAmjYd
Ruský prezident Vladimir Putin podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) prohraje válku, kterou nesmyslně rozpoutal proti Ukrajině. Lipavský to řekl senátorům na dnešní mimořádné schůzi.
Pražský magistrát vyvěsil ukrajinskou vlajku. Přidal se tak například k magistrátu Ústí nad Labem nebo Hradce Králové.
Lidé přijíždí z Ukrajiny do slovenského příhraničního města Velké Slemence.
Hraniční přechod Vyšné Nemecké - Užhorod. Z Ukrajiny přicházejí ženy s dětmi, na opačnou stranu míří muži.
Poradce ukrajinského prezidenta: sestřelili jsme nad Kyjevem dvě rakety a jeden letoun.
Rusko zakázalo letadlům registrovaným ve Velké Británii přistávat nebo přelétávat přes ruský vzdušný prostor.
Vláda podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) počítá s tím, že v první uprchlické vlně přijde do Česka kolem pěti tisíc Ukrajinců. Rakušan chce na pomoc uprchlíkům uvolnit 1,5 miliardy korun.
Vláda bude podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) hledat separátní kroky, které by doprovodily unijní sankce proti Rusku kvůli jeho agresi vůči Ukrajině.
Podle ukrajinského ministerstva vnitra byly za posledních 24 hodin zabity dvě děti.
Dnes v polské Přemyšli očekávají další vlaky z Ukrajiny, do města se Ukrajinci prchající kvůli ruské agresi sjíždějí také auty od hraničního přechodu v Medyce. K této obci se z polského vnitrozemí také vydali tisíce lidí, aby od hranice odvezli své příbuzné nebo známé z Ukrajiny.
Do města Přemyšl na jihovýchodě v Polska podle portálu Onet.pl ve čtvrtek dorazily tisíce lidí z Ukrajiny, hlavně žen a dětí. Zaplnili tamní nádraží, kde pro ně místní úřady připravily lehátka, jídlo a pití a lékařskou péči. "V 90 procentech na nádraží přijíždějí ženy s dětmi, je tu také trochu starších a postižených lidí," řekl starosta Přemyšli Wojciech Bakun. "To, co je spojuje, je, že utíkají před válkou," dodal. O Přemyšli řekl, že je to první místo, které je pro ně bezpečné.
Na Ukrajině se bojuje za Prahu a za všechny Evropany, řekl na mimořádné schůzi předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Je podle něj nutná materiální i morální podpora.
Reportér deníku Aktuálně.cz Martin Novák opouští Ukrajinu.
Reportér https://t.co/gs5AoVowHs @novakmartin je momentálně v dálkovém autobuse a míří z Ukrajiny směrem do Prahy. Z jeho fotografií jsou v Kyjevě patrné kolony vozidel a nádraží plná lidí. pic.twitter.com/9kPJDi9A9k
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) February 25, 2022
Bývalý boxerský šampion v těžké váze a nynější starosta Kyjeva Vitalij Kličko řekl, že se připojí ke svému bratrovi Vladimirovi a budou společně bojovat v "krvavé válce" proti ruské armádě, která ve čtvrtek zahájila invazi na Ukrajinu. Rovněž jeho bratr je boxerský šampion.
Podle listu The New York Times se varovné sirény rozezněly rovněž ve Lvově na západě země.
Sankce, které odsouhlasili lídři zemí Evropské unie, jsou podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) velmi tvrdé. Neformálně se začíná mluvit i o třetím balíku sankcí, řekl.
Ještě jedno video z ranní TK ministra zahraničí po jednání krizového štábu. Pokud jde o sankce, ministr tvrdí, že Česko prosazovalo vyřazeni Ruska z mezinárodního bankovního systému SWIFT, EU prý chystá další balík sankci, nechtěl ale o nich blíže mluvit. https://t.co/OcTzZQfguW pic.twitter.com/ck2SGkqWdo
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 25, 2022
Z bezpečnostních důvodů je nově uzavřen český generální konzulát ve Lvově, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Už dříve Česko uzavřelo konzulát v Kyjevě. Situaci Čechů na Ukrajině po uzavření zastupitelských úřadů česká strana řeší z okolních zemí, primárně z Polska. Podle ministra zatím musela řešit jednotky případů.
Ke včerejší 22. hodině na Ukrajině v důsledku ruské okupace zemřelo 57 lidí a 169 bylo zraněno, píše Ukrajinská Pravda.
Ukrajinský prezident Zelenskyj požádal o pomoc Bukurešťskou devítku, uskupení devíti států východní Evropy, členů NATO, které vzniklo na podzim 2014 na popud Rumunska. Členy jsou Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko.
We defend our freedom, our land. We need effective international assistance. Discussed this with @AndrzejDuda. Appealed to the Bucharest Nine for defense aid, sanctions, pressure on the aggressor. Together we have to put 🇷🇺 at the negotiating table. We need anti-war coalition.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 25, 2022
"Situace v Kyjevě je velmi těžká. Nad ránem začalo Rusko bombardovat. Drony shazují bomby na bytové domy. Lidé umírají. To je jasný akt teroru, který má narušit morálku. Ale je tu ohromné odhodlání ubránit město," napsal na Twitter polský prezident Andrzej Duda, který ráno telefonoval se svým ukrajinským protějškem Zelenským.
Właśnie rozmawiałem z @ZelenskyyUa . Sytuacja w Kijowie jest bardzo trudna. Nad ranem Rosjanie zaczęli bombardowanie miasta. Drony zrzucają bomby na budynki mieszkalne. Giną ludzie. To oczywisty akt terroru, żeby złamać morale ale jest ogromna determinacja, żeby obronić stolicę.
— Andrzej Duda (@AndrzejDuda) February 25, 2022
Během prvního dne bojů bylo zabito asi 800 ruských vojáků, zničeno sedm letadel, šest vrtulníků, více než 30 tanků a 130 obrněných vozidel, uvádí web Ukrajinská Pravda.
Ukrajinský ministr obrany odhaduje ruské ztráty na zhruba 450 vojáků, píše Reuters.
Ukrajinská metropole Kyjev vyhlásila letecký poplach, úřady vyzývají obyvatele, aby šli do krytů.
Záběry ze satelitu ve čtvrtek v noci ukazují ruské pozemní síly, jak překračují řeku Pripjať u černobylské uzavřené zóny.
SAR imagery acquired by @capellaspace at 0757Z 24FEB2022 showed Russian ground forces crossing the Pripyat in the Belarusian Chernobyl exclusion zone. pic.twitter.com/bY5Xw0fd1g
— Chris Biggers (@CSBiggers) February 25, 2022
Západní protiruské sankce nejsou dostatečné, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Důkazem je podle něj pokračující ruská agrese proti jeho zemi.
Někteří obyvatelé Charkova přečkali noc v metru.
Řada obyvatel Charkova přečkala noc v metru
Budova v Kyjevě, kterou zasáhly zbytky ruské střely.
Evropští lídři v pátek nad ránem odsouhlasili, co nazvali "dosud nejtvrdším balíčkem" sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Sankce mají zasáhnout energetiku, dopravní sektor, obchod a pocítit by je mělo 70 procent bankovního trhu. Nově by také neměli dostat vízum do EU ruští diplomaté a byznysmeni. Podrobnosti najdete v článku.
Za vrchol schůzky český premiér Petr Fiala (ODS) označil videokonferenci zástupců EU s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který se lídrům EU přihlásil z bunkru na neznámém místě v Kyjevě a prosil politiky o podporu a pomoc. Vyznal se z frustrace, že se Ukrajina musí ubránit sama a Evropa spoléhá jen na sankce proti Putinovu Rusku.
"Když jsem se zeptal (lídrů EU, pozn.red.), kdo bude bojovat s námi, nepřihlásil se nikdo. Když jsem se zeptal, kdo bude garantovat ukrajinský vstup do NATO, nepřihlásil se nikdo. Všichni se bojí," napsal Zelenskyj z kyjevského bunkru na Twitter.
#Ukraine ' s Zelensky: “I’m asking them, are you with us? They say they are with us but they are not ready to take us in the [Nato] military alliance. All of them are afraid.” pic.twitter.com/z9W8JKXOvL
— News About Turkey - NAT (@TurkeyNat) February 25, 2022
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ranním projevu promluvil také k Rusku, které vyzval k ukončení bojů. "Rusko s námi dříve či později bude muset mluvit o tom, jak ukončit nepřátelství a zastavit tuto invazi. Čím dříve konverzace začne, tím menší ztráty bude Rusko mít," cituje z jeho projevu britský deník The Guardian. Dodal také, že než útoky přestanou, "budeme bránit naši zem".
Ukrajinci ráno sestřelili letící objekt mířící na Kyjev. Trosky rakety spadly na obytný dům.
Ukrajinci v noci nad Kyjevem nejspíš sestřelili raketu nebo letadlo. Spadlo a zapálilo obytný dům
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruské střely míří jak na vojenské, tak na civilní cíle.
Kyjevem zní podle místních médií varovné sirény. Lidé se mají odebrat do krytů.
⚡️Warning sirens go off in Kyiv as local authorities ask people to hide in bomb shelters.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) February 25, 2022
Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že Rusko pokračuje v raketových útocích. Ukrajinská armáda podle něj zastavila invazní vojska z většiny směrů.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba komentoval na Twitteru noční nálety na Kyjev. Přirovnal je v útokům, které hlavní město zažilo od nacistů v roce 1941.
Horrific Russian rocket strikes on Kyiv. Last time our capital experienced anything like this was in 1941 when it was attacked by Nazi Germany. Ukraine defeated that evil and will defeat this one. Stop Putin. Isolate Russia. Severe all ties. Kick Russia out of everywhete.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) February 25, 2022
Lidé z Ukrajiny přechází hranice na Slovensko.
Intenzivní ostřelování zažívají obyvatelé východní Ukrajiny již od počátku týdne. Popisují, co zažili, a mluví o štěstí, že jsou stále naživu.
Sestřelené střely, které nad ránem mířily na Kyjev, dopadly na dům, který začal hořel. Podle ukrajinských médií bylo zraněno 20 lidí a požár již byl uhašen. Deník Ukrajinska pravda píše o raketě, podle agentury Reuters mohlo jít také o letadlo.
Ukrajinské ministerstvo obrany na twitteru oznámilo, že podle jeho odhadů dosáhly ruské ztráty za první den invaze na Ukrajinu až 800 vojáků, zničeno bylo sedm ruských letadel, šest vrtulníků, 130 obrněnců a přes 30 tanků. Zároveň uvedlo, že přesnou bilanci upřesní později. Z prohlášení nebylo jasné, zda jde o mrtvé či zraněné. Poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč uvedl, že podle zdrženlivého odhadu ukrajinských služeb bylo zabito 450 ruských vojáků a důstojníků, Ukrajinci podle něj také přes dvě desítky ruských útočníků vzali do zajetí, napsala agentura Unian.
"Podle naší rozvědky je nepřítel ohromen silou našeho odporu a pomalým tempem svého postupu," uvedl Arestovyč na sociálních sítích. Zničeno podle něj bylo sedm vrtulníků, tedy o jeden víc, než uvádělo ministerstvo obrany. Ostatní odhady zničené techniky byly shodné.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".
"Putin se pokouší podrobit si přátelskou evropskou zemi. A snaží se překreslit mapu Evropy silou. Nesmí v tom uspět, a neuspěje," prohlásila po jednání von der Leyenová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfové unijních států se shodli na tom, že chtějí sankce, které budou mít "masivní a tvrdé" následky.
Ukrajinský generální štáb ve čtvrtek pozdě večer uvedl, že ukrajinská metropole je patrně hlavním cílem ruské invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského do Kyjeva vstoupily sabotážní jednotky ruské armády. Vyzval v této souvislosti obyvatele hlavního města, aby dodržovali zákaz nočního vycházení.
Ruská vojska, která postupují od běloruských hranic, jsou podle zdrojů CNN z okruhu poradců amerického prezidenta zhruba 35 kilometrů od Kyjeva. Další míří z jiných směrů, podle USA plánují hlavní město obklíčit.
Podle starosty Kyjeva Vitlalije Klička jsou po sestřelení ruského letadla nebo střely (objevují se rozdílné informace) zranění tři lidé v domech, kam dopadly trosky.
Před ostřelováním se v Kyjevě musel skrýt i reportér České televize.
Dve velke exploze nad centrem Kyjeva. Sestrelene ruske letadlo. Okamzite jsme se uchylili do ukrytu pod nasim ubytovanim. Pripravena voda, prikryvky a par starych zidli. Potkali jame i spanelske kolegy. Jak ted Ukrajinci s oblibou rikaji: klid, uvidime, co bude. pic.twitter.com/hmDCwcEfsj
— Andreas Papadopulos (@andreas_ppdp) February 25, 2022
Ukrajinskou pohraniční stráž v Záporožské oblasti zasáhla raketa, na místě jsou oběti, píše agentura Reuters s odkazem na pohraničníky.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem ruskou raketu, uvedl deník Ukrajinska pravda. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka se jednalo o letící objekt, který dopadl na obytnou budovu. Tu následně zachvátil požár. Podle agentury Reuters je možné, že se jednalo i o letoun. Snímky zveřejnila stanice TelekanalNTA.
💪"За оперативною інформацією, ворожий літальний Апарат був збитий силами Українського ППО та впав у Дарницькому районі біля будинку за адресою – вул. Кошиця 7а", - Антон Геращенко pic.twitter.com/nz91fi1Tsu
— Телеканал НТА (@TelekanalNTA) February 25, 2022
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že jeho čtvrteční telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl upřímný a rychlý. Macron vyzval šéfa Kremlu k zastavení vojenských operací na Ukrajině, protože jej o to požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému se s Putinem nepodařilo spojit, píše agentura Reuters.
Ukrajinci sestřelili nad Kyjevem ruskou raketu, uvedla Ukrajinska pravda. Podle jiných zdrojů šlo o letoun, který dopadl na obytnou budovu. Ta hoří.
Podobné exploze byly podle ukrajinských představitelů, na něž se odkazuje agentura Reuters, slyšet ve městě Brovary nedaleko metropole také ve čtvrtek ráno, když Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Střela s plochou dráhou letu tam zabila šest lidí.
Kyjevem nad ránem otřásly dva výbuchy. Podle ukrajinského činitele se jednalo o ruské střely s plochou dráhou letu či balistické rakety.
Navzdory tvrzení Ruska, že útočí pouze na vojenské cíle, byly podle Zelenského zasaženy i civilní objekty. "Zabíjejí lidi a mění mírumilovná města na vojenské cíle. Je to odporné a nikdy to nebude odpuštěno," uvedl.
Zelenskyj rovněž uvedl, že spolu s dalšími činiteli nezbytnými pro fungování státu zůstává v kyjevské vládní čtvrti a že na Ukrajině je stále i jeho rodina. "Podle informací, které máme, mě nepřítel označil za cíl číslo jedna. Moji rodinu jako cíl číslo dvě. Chtějí politicky zničit zemi tím, že zničí hlavu státu," řekl.
"My se ničeho nebojíme, nebojíme se Ruska," dodal ukrajinský prezident s tím, že je ochoten jednat i o neutrálním statusu Ukrajiny. Současně však vyjádřil pochyby, že by se Ukrajině v takovém případě dostalo bezpečnostních záruk.
Kdo je připraven s námi bojovat? Nikoho nevidím. Kdo je připraven poskytnout Ukrajině záruku členství v NATO? Všichni se bojí," citoval dnes server RBK Ukrajina ze Zelenského nejnovějšího videoprojevu.
Ruské sabotážní jednotky vstoupily do Kyjeva, oznámil ukrajinský prezident Zelenskyj. Vyzval v této souvislosti obyvatele hlavního města, aby dodržovali zákaz nočního vycházení.
Ukrajina zůstala sama v boji proti ruské armádě, uvedl prezident Zelenskyj. Opustit zemi nehodlá, ačkoliv jej Rusko prý považuje za prvořadý cíl.
"Je třeba, aby celý demokratický svět Rusko izoloval," uvedl ve čtvrtek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj by postoj horní komory měl obsahovat reakci na aktuální vývoj a podporu postojů a opatření, na nichž se shodnou mezinárodní organizace.
Stanovisko k ruskému útoku na Ukrajinu dnes bude projednávat Senát. Očekává se, že podobně jako Poslanecká sněmovna se vysloví pro svrchovanost Ukrajiny a ruskou agresi odsoudí jako barbarskou a v rozporu s mezinárodními dohodami. Horní komora nejspíš podpoří tvrdé ekonomické i diplomatické sankce vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život 137 ukrajinských občanů, oznámil krátce před půlnocí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Mimořádné jednání k situaci na Ukrajině po ruské vojenské invazi má v pátek na programu vláda Petra Fialy (ODS). Projednávat by měla například posun do druhé úrovně čtyřstupňového systému ministerstva vnitra podle intenzity pomoci možným uprchlíkům z Ukrajiny. Schválit by měla i uvolnění více než 300 milionů korun na humanitární pomoc Ukrajině.
Mobilizace se bude týkat Ukrajinců, kteří podléhají branné povinnosti a záložníků. Vztahuje se na území celé Ukrajiny s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, které zčásti ovládají separatisté, uvedla ruská redakce BBC.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Kyjevem v pátečních brzých ranních hodinách otřásly výbuchy.
- Ruské sabotážní jednotky vstoupily do Kyjeva, oznámil ukrajinský prezident Zelenskyj.Vyzval v této souvislosti obyvatele hlavního města, aby dodržovali zákaz nočního vycházení.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli ruské invazi na Ukrajinu podepsal dekret vyhlašující všeobecnou mobilizaci.
- Muži mezi 18 a 60 lety mají zakázáno vycestovat z Ukrajiny.
- Americký prezident Joe Biden oznámil zavedení tvrdých sankcí, které omezí schopnost Ruska být součástí globální ekonomiky. Vyslání vojenských sil na Ukrajinu však odmítl.
- Dosud nejtvrdší sankce odsouhlasili na mimořádném summitu EU také evropští lídři.
- V důsledku ruské ofenzivy přišlo ve čtvrtek o život nejméně 137 Ukrajinců.
- Pozemní jednotky na Ukrajinu útočí z Ruska i Běloruska. Ostřelování zasáhlo města po celé Ukrajině. Ruská armáda obsadila areál bývalé jaderné elektrárny Černobyl.
- Ukrajina se agresi brání, podařilo se jí zpět dobýt například letiště Hostomel nedaleko Kyjeva. V zemi vyhlásil válečný stav, uzavřen je letecký prostor nad ukrajinským územím.
Brazilský prezident Bolsonaro odvolal viceprezidenta Mouraa, který odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Podle Bolsonara neměl právo k věci hovořit.
Hackerská skupina Anonymous večer oznámila, že se zapojila do kybernetické války s ruskou vládou. Nyní hlásí, že vyřadila z provozu web stanice RT.
The #Anonymous collective has taken down the website of the #Russian propaganda station RT News.
— Anonymous (@YourAnonOne) February 24, 2022
Snímky z kyjevského metra, kde se lidé ukrývají před očekávaným nočním ostřelování.
People rest in the Kyiv subway, using it as a bomb shelter Feb. 24, 2022. Russia has launched a full-scale invasion of Ukraine, unleashing airstrikes and sending troops and tanks from multiple directions in a move that could rewrite the world's geopolitical landscape. pic.twitter.com/IFR5VPajLF
— Emilio Morenatti (@EmilioMorenatti) February 24, 2022
Satelitní snímky ukazují polní nemocnici vybudovanou během posledních 24 hodin v Rusku, zhruba 15 kilometrů od ukrajinské hranice.
Mobilizace se podle agentury Interfax-Ukrajina "bude realizovat 90 dnů počínaje dnem nabytí účinnosti výnosu".
Ukrajinský prezident podepsal dekret o všeobecné mobilizaci obyvatel. Už dříve vyšlo oznámení, že muži mezi 18 a 60 let nesmí opustit zemi.
"Pro některé ze zemí, které opustily sovětský blok v návaznosti na sérii antikomunistických revolucí před více než 30 lety, jsou bolestně povědomé záběry tanků a vojáků přijíždějících potrestat zemi, která se snaží jít vlastní, nezávislou cestou," píše AP. Připomíná vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a krvavé potlačení protisovětského povstání v Maďarsku o 12 let dříve.
Toho společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem označila za dva dosavadní "silné proruské hlasy v Evropské unii". Dnešní zahájení ruského útoku proti Ukrajině ale jejich rétoriku změnilo.
Ruská invaze na Ukrajinu šokovala bývalé sovětské satelity ve střední a východní Evropě a vyvolala silné odsudky i ze strany nejvíce prokremelských politiků v regionu. Píše to agentura AP, která poukazuje na vyjádření lídrů v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a také na dnešní slova českého prezidenta Miloše Zemana.
Íránský prezident Ebráhím Raísí svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že rozšiřování NATO považuje za vážnou hrozbu, píše Reuters.
Americké satelitní snímky ukazují škody na poničeném letišti v charkovské oblasti.
Zahraniční novináři odkazují na zdroje z ukrajinského ministerstva obrany, podle kterých útoky na Kyjev začnou ve 3:00 v noci.
❗️Reports from Ukrainian defence officials that a Russian bombing raid will hit Kyiv at 3AM. Heading to shelter.
— Neil Hauer (@NeilPHauer) February 24, 2022
Zatýkání na protiválečných demonstracích v Rusku pokračuje.
>1,746 people arrested at anti-war protests in Russia. Now activists begin a long night of searching police stations for missing & injured people, the girl whose head was dragged on the asphalt, the guy whose contact lens was punched into his eye, etc @AvtozakLIVE @OvdInfo pic.twitter.com/rJa7bppUBW
— Alec Luhn (@ASLuhn) February 24, 2022
Pohled ukrajinského velvyslance v Česku ve vysílání ČT24.
Ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis v exkluzivním rozhovoru pro ČT: Doufali jsme, že rozum v Kremlu zvítězí, a že se to (útok) nestane. Cítíme odhodlání, abychom svou zemi ubránili. pic.twitter.com/9pDsbSIx6V
— ČT24 (@CT24zive) February 24, 2022
Lidé v Charkově se připravují na noc v prostorách metra, ukrývají se před ruským ostřelováním.
*IMAGE: SUBWAY TONIGHT IN KHARKIV, UKRAINE AS CIVILIANS SHELTER UNDERGROUND FOR PROTECTION pic.twitter.com/XHtCvpHlOT
— NewsWire (@NewsWire_US) February 24, 2022
Další instituce v Česku vyjadřují solidaritu s Ukrajinou.
Rozsvítili jsme Karolinum do barev ukrajinské vlajky. @UniKarlova se přidává k veřejné podpoře svobodné a #Ukraine a odsuzuje agresivní postup putinovského Ruska. 💛💙#WeStandWithUkraine pic.twitter.com/nJGt3myjuf
— Univerzita Karlova (@UniKarlova) February 24, 2022
Protesty dál pokračují i v některých ruských městech, navzdory tomu, že policie na demonstracích ve velkém zatýká. V Moskvě jsou v ulicích často mladí lidé.
Photo from Moscow.
— Anton Barbashin (@ABarbashin) February 24, 2022
A lot of youth that stands against the war pic.twitter.com/3fvqt0INRF
Jak konkrétně vypadají sankce, na kterých se shodli evropští lídři. Ve zveřejněných závěrech jsou cílené sektory - bankovní, finanční, energetický, dopravní, hlásí reportérka Aktuálně.cz z Bruselu.
Šéf ER Charles Michel informuje, že se EU shodla na dosud nejtvrdších sankcích na Rusko. Ve zveřejněných závěrech jsou cílené sektory - bankovní, finanční, energetický, dopravní... -, ale „detaily“ jako SWIFT nejsou známy. Summit EU pokračuje. @hospodarky @Aktualnecz @RESPEKT_CZ https://t.co/xdR6CdDXZc
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) February 24, 2022
Zástupci amerického ministerstva obrany podle agentury Reuters uvedli, že ruské síly postoupily blíže hlavnímu městu Ukrajiny Kyjevu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že na Vladimira Putina v telefonickém rozhovoru tlačil, aby okamžitě ukončil útok na Ukrajinu. Kreml dříve uvedl, že ruský prezident svému protějšku akci objasnil.
Postihy mají spočívat také v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz. Lídři se naproti tomu neshodli na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, jež navrhovaly některé země.
"Rusko nese plnou odpovědnost za tento akt agrese a za všechno ničení a ztráty životů, které způsobí… Evropská rada je pevně přesvědčena, že použití síly a nátlaku s cílem změnit hranice nepatří do 21. století," shodli se vůdci všech 27 unijních států krátce po začátku jednání. Sankce budou podle nich mít pro Rusko "masivní a tvrdé" následky.
Putin objasnil Macronovi důvody útoku na Ukrajinu, uvedl Kreml. Telefonát byl z iniciativy Paříže a oba prezidenti se dohodli zůstat v kontaktu.
Po dnešním ruském útoku na Ukrajinu muselo opustit svůj domov zhruba 100 000 lidí a několik tisíc jich odešlo do sousedních zemí, hlavně do Moldavska a Rumunska. Agentuře Reuters to sdělila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Podle již dříve zveřejněných údajů ministerstva zdravotnictví přišlo zároveň v důsledku dnešního ruského útoku o život 57 Ukrajinců a 169 jich utrpělo zranění.
Ve Voroněžské oblasti, sousedící s Ukrajinou, se zřítil ruský armádní letoun An-26, jehož posádka zahynula.
Šéfové unijních států zároveň rázně odsoudili dnešní ruský útok na Ukrajinu a vyzvali Moskvu k jeho okamžitému ukončení. Vyzvali rovněž k přípravě dalšího balíku sankcí, který se bude týkat i Běloruska, z jehož území Rusko na Ukrajinu také útočí. Lídři vyjádřili podporu Ukrajině, které jsou podle nich unijní země připraveny poskytovat další politickou, finanční a humanitární pomoc.
Lídři EU se shodli na dosud nejtvrdších sankcích proti Rusku. Míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod, týkají se i konkrétních ruských představitelů.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov očekává podle deníku KyivPost v nejbližší době další vlnu ruských útoků, včetně vojenských výsadků. Podle analytiků budou pravděpodobně směřovat ze severu na Kyjev, z jihu přístav Mariupol a významné kulturní středisko Cherson u krymského poloostrova, obsazeného ruskými vojáky již v roce 2014.
I made a basic map, with red arrows, which I have held off from posting because I believed it would not be responsible to put something out like that unless it was clear the war had begun. This is just one very incomplete estimate of what the Russian op plan might look like. pic.twitter.com/FQDcwV5MpV
— Michael Kofman (@KofmanMichael) February 24, 2022
Ukrajina tvrdí, že dobyla zpět letiště Hostomel u Kyjeva. Americké satelitní snímky odhalily zničené zásobníky paliva na letišti Čuhujiv.
Český premiér Petr Fiala při příchodu na jednání Evropské rady
Jdeme na Evropskou radu. pic.twitter.com/M2tNVa64Tx
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 24, 2022
Státní úřad pro jadernou bezpečnost a jeho vyjádření k obsazení Černobylu
Rusové v Černobylu nemohou způsobit katastrofu, situaci monitorujeme. I když ruská vojska během své invaze na Ukrajinu uchvátila prostor černobylské elektrárny, nemohou ani při použití sebesilnějších výbušnin způsobit katastrofu.
— Státní úřad pro jadernou bezpečnost (@SUJBofficial) February 24, 2022
Fotbalová Slavia podpořila před zápasem EKL Ukrajinu. Edenem zněla píseň Bratříčku, zavírej vrátka, hráči nastoupili ve speciálních tričkách. Pražský tým v utkání vede jako kapitán symbolicky ukrajinský obránce Taras Kačaraba.
Ruská policie dnes zadržela 1346 lidí, kteří v 51 městech protestovali proti válce s Ukrajinou, uvedl specializovaný web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy a publikuje seznamy zatčených. Skoro sedm stovek zatčených připadá podle serveru na Moskvu. Takhle vypadaly protesty v Petrohradu.
This is Saint Petersburg, #Russia. At least 705 people have been arrested today at anti-war protests that have taken place in 40 Russian cities, the OVD-Info protest monitor said. pic.twitter.com/7XXoswbpt6
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) February 24, 2022
Tři novináři z Rádia Svobodná Evropa skončili v rukách policie při zaznamenávání dění během protestů v Moskvě.
Three journalists from RFE/RL's Russian Service, @SvobodaRadio, were detained by police while attempting to cover an anti-war protest in Moscow. One of them managed to record this video of his violent arrest. pic.twitter.com/nsTJfXe3hY
— Radio Free Europe/Radio Liberty (@RFERL) February 24, 2022
V kyjevském metru se před očekávaným ostřelováním ukrývají celé rodiny, někteří s sebou mají i domácí mazlíčky.
Skoro 90 procent Čechů označilo v průzkumu Medianu pro Český rozhlas útok Ruska na Ukrajinu za neobhajitelnou agresi. Většina lidí by přijala uprchlíky.
"Starší generace si ještě pamatují rok 1968, kdy sovětské tanky přijely na Slovensko, aby poskytly ochranu před neexistující kontrarevolucí. Něco podobného se děje na Ukrajině nyní, dokonce mnohem horší," uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z estonské Baltic Defence College v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jaký by mohl být další postup Ruska.
Ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis ve vysílání České televize uvedl, že v noci na pátek očekává útok ruských sil na Kyjev. Cílem má být zadržení politického vedení Ukrajiny.
Nové americké sankce míří kromě banky VTB také proti Sberbank, což je největší ruská banka. USA ji odstřihnou od amerického finančního sektoru.
President Biden on President Putin:
— MSNBC (@MSNBC) February 24, 2022
"He has much larger ambitions than Ukraine. He wants to, in fact, re-establish the former Soviet Union. That's what this is about." https://t.co/RdYLvfum24 pic.twitter.com/6RzdFnifTM
Lidé se ukrývají před očekávaným ruským ostřelováním v kyjevském metru.
Protestů v ruském Petrohradu se účastnily stovky lidí.
Saint-Petersbourg ce soir, « non à la guerre ».
— Benoît Vitkine (@benvtk) February 24, 2022
C’est sans doute peu vu l’ampleur de ce qui est en train de se passer, mais pour les normes russes, c’est beaucoup. pic.twitter.com/Mt8MZ11aUk
"V Kyjevě byl vyhlášen letecký poplach, byly slyšet exploze a lidé se uchýlili do krytů. Personál hotelu v něm hostům rozdával tyčinky Snickers," hlásí z místa reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes večer chystají schválit bezprecedentní balík sankcí proti Rusku a také vyzvat k přípravě postihů vůči Bělorusku, z jehož území ruská armáda rovněž podniká útoky na Ukrajinu. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, které by lídři měli během večera schválit.
Jeden z nejpopulárnějších ruských rapperů Miron Fjodorov, známý pod uměleckým jménem Oxxxymiron, vyzval v emotivní nahrávce na sociálních sítích své spoluobčany k vytvoření protiválečného hnutí. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za "katastrofu a zločin", zrušil plánovaná vystoupení v Moskvě i Petrohradu s tím, že nemůže bavit lidi "v momentě, kdy ruské rakety padají na Ukrajinu".
V důsledku ruského čtvrtečního útoku přišlo o život 57 Ukrajinců a 169 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina ministr zdravotnictví Viktor Ljaško.
Při zásahu úložiště radioaktivních odpadů v Černobylu nehrozí podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové větší riziko na delší vzdálenost. Lokální dopady to ale mít může. Omezily by se podle ní na vzdálenost několika kilometrů od úložiště.
Stovky lidí sborově zpívají před ruskou ambasádou v Praze ukrajinskou státní hymnu a píseň Vichnaya Pamyat.
Před ruskou ambasádou. Stovky lidí sborově zpívá ukrajinskou státní hymnu a píseň Vichnaya Pamyat zakončenou pokřikem Sláva Ukrajině!
— Jakub Plíhal (@jakub_plihal) February 24, 2022
Nesmírně emotivní moment. pic.twitter.com/ILnHJiAsKV
Dlouhé fronty hlásí některé slovenské hraniční přechody. Míří na ně Ukrajinci, kteří odcházejí ze své země před ruským útokem. Většinou jde zatím podle místních médií o lidi, kteří už mají v zemi zázemí.
Protest v ruském Petrohradu
Švýcarsko nezmrazí účty ruským občanům, na které Evropská unie uvalila sankce, zvažuje ale, že by mohlo některá pravidla s nakládáním peněz zpřísnit. Rozhodla o tom dnes vláda, informovala agentura DPA. Země tak dodržuje svou zahraniční politiku striktní neutrality. Alpský stát patří k oblíbeným zemím, kam bohatí Rusové posílají své peníze. Ženeva je navíc klíčová pro ruské obchody s ropou.
Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser apeloval na českého premiéra Petra Fialu, aby zvážil výzvu směrem k mezinárodním sportovním organizacím, aby odebraly Rusku pořadatelství všech mezinárodních sportovních akcí a vyloučily Rusko z účasti na světových a evropských mistrovstvích. Také by mělo dojít k okamžitému zastavení vydávání povolení ke vstupům a víz na území Evropské unie sportovcům z Ruska.
Nové americké sankce nezahrnují snahu vyřadit Rusko z platebního systému SWIFT. Joe Biden řekl, že ohlášená opatření jsou oproti tomu silnější.
Na protestech před ruskou ambasádou došlo na strkanice.
Počet hovorů z Česka na Ukrajinu ve čtvrtek oproti běžnému dni narostl o 900 %. Někteří operátoři na to reagovali zavedením bezplatných hovorů. "Chceme okamžitě pomoci těm, kteří se snaží spojit se svými rodinami i přáteli. Všechny hovory na Ukrajinu jsou teď z naší mobilní sítě zdarma," uvedla společnost Vodafone.
Česká a ukrajinská komunita uspořádaly ve čtvrtek odpoledne na Václavském náměstí v Praze demonstraci s názvem Praha stojí za Ukrajinou. Jak se redakce Aktuálně.cz přesvědčila na místě, na demonstraci přišly asi tři tisíce lidí.
Dodatečné americké sankce se týkají i banky VTB, oznámil Joe Biden. Podle něj se odhaduje, že odstřihnou Rusko od více než poloviny dovozu nových technologií.
"Ruská armáda zahájila brutální útok na ukrajinský lid. Vladimir Putin odmítl diplomacii a útok plánoval celé měsíce," uvedl Joe Bidem v projevu.
Americký prezident uvedl, že vyslání amerických ozbrojených sil na území Ukrajiny není v plánu. Potvrdil však posílení východního křídla NATO.
Americký prezident Joe Biden ve svém projevu přislíbil zavedení tvrdých sankcí vůči Rusku, které mají zároveň co nejméně dopadnout na USA a jejich spojence.
President Biden on President Putin:
— MSNBC (@MSNBC) February 24, 2022
"He has much larger ambitions than Ukraine. He wants to, in fact, re-establish the former Soviet Union. That's what this is about." https://t.co/RdYLvfum24 pic.twitter.com/6RzdFnifTM
Kanada pozastavuje export do Ruska a uvalí nové sankce na desítky osob a skupin včetně ruských ministrů, oznámil podle Reuters premiér Justin Trudeau.
Lídři zemí EU chtějí vedle Ruska sankce i proti Bělorusku. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa jsou vůči Rusku jednotní a schválí bezprecedentní balík sankcí.
Podle Moskvy ruské síly na Ukrajině splnily úkoly stanovené pro dnešek, zničily 83 pozemních cílů. Rusko ve čtvrtek zahájilo invazi na Ukrajinu.
Vladimir Putin donutil Evropu, aby hledala odpověď na válku, již rozpoutal. Snad přitom objeví také to, čeho dosud nebyla schopna, tedy jednotný postoj k Rusku, píše ve svém komentáři Petr Fischer.
Někteří odsuzují ruského prezidenta Vladimira Putina, jiní v čele s exprezidentem Donaldem Trumpem se naopak šéfa Kremlu zastávají a svalují vinu na nynějšího šéfa Bílého domu Joea Bidena. Ruský postup proti Ukrajině v posledních dnech rozděluje představitele americké Republikánské strany. Podle agentury AP proti sobě stojí "stará garda" a nastupující generace republikánů, která otevřeně zpochybňuje, zda by měly USA na ruské kroky reagovat.
Demonstrace na podporu Ukrajiny v Ostravě
Ostrava ♥️ #StandWithUkraine pic.twitter.com/Wy7pnvNCVD
— Simona Janíková (@simonajanik) February 24, 2022
"Po tvrdém boji jsme ztratili černobylský prostor. Stav objektů bývalé jaderné elektrárny, sarkofágu (zakrývajícího havarovaný jaderný blok) a úložiště jaderných odpadů není znám. Po naprosto nesmyslném útoku Rusů nelze říci, že černobylská elektrárna je v bezpečí. Je to vážné ohrožení Evropy," uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
"Při známých zvycích Rusů už určitě chystají provokace. Anebo využijí toho, že objekty byly během útoku poškozeny, aby z toho obvinili Ukrajinu, nebo sami poškodí tyto bezesporu nebezpečné objekty," dodal.
Kolem 18:30 přišli k ruskému velvyslanectví lidé, kteří předtím demonstrovali proti ruskému vpádu na Ukrajinu na Václavském náměstí.
"To nejhlavnější, aby to bylo pochopeno: To, co se děje, je vynucené opatření. Prostě nezůstaly žádné šance udělat něco jiného," tvrdil Putin. "Abych byl upřímný, jsem dokonce překvapen. Ale ani v jedné otázce se nepohnuli ani o milimetr," dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtečního setkání s velkými ruskými podnikateli prohlásil, že vstup ruských vojsk na Ukrajinu byl vynuceným opatřením. Rusku podle hlavy státu hrozila vážná bezpečnostní rizika, a proto "nezbyly žádné šance pro jiný postup", uvedl na svém webu list Vedomosti s odvoláním na záběry, které ze schůzky odvysílala televize Rossija 24.
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák a šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka komentují první den válečného konfliktu na Ukrajině.
Policie zatkla nejméně 1000 lidí, kteří se v 47 ruských městech účastnili protiválečných protestů.
Pohled z výšky na Václavské náměstí, kde lidé protestovali proti ruskému útoku na Ukrajinu. Část demonstrantů se nyní přesunula k ruské ambasádě, kde se lidé také scházejí celý den.
Václavské náměstí, Praha @RESPEKT_CZ pic.twitter.com/Da27ZpBTSs
— Milan Jaroš (@_milan_jaros) February 24, 2022
Záběry z jednoho ze sklepů v Mariupolu, který místním slouží jako kryt během ruského ostřelování. Přístav je nyní pod těžkou palbou, podle zdrojů Reuters jím otřásají stovky explozí.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se ve velmi složité situaci ocitli také ukrajinští pracovníci působící v Česku. Firmy doufají, že se tito lidé nebudou muset za současného stavu vrátit na Ukrajinu. Někteří už ale obdrželi povolávací rozkaz do armády.
K osobnostem vyzývajícím k podpoře Ukrajiny se přidal i fotbalista Andrij Ševčenko. Někdejší hvězda Dynama Kyjev a AC Milán a nedávný trenér ukrajinské reprezentace vyzval k mírovému řešení.
Fotbalové asociace Česka, Švédska a Polska ve společném prohlášení vyzvaly mezinárodní federaci FIFA a evropskou unii UEFA, aby přesunuly březnové zápasy kvalifikace play-off o mistrovství světa z Ruska.
Ruská armáda podle vyjádření ukrajinské prezidentské kanceláře dobyla bývalou jadernou elektrárnu Černobyl.
V Brně se dnes v podvečer narychlo sešli na podporu Ukrajiny vysokoškolští studenti. Pěšky se vydali od Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Joštově ulici k ruskému generálnímu konzulátu na Hlinkách, pak zamíří k ukrajinskému konzulátu.
Demonstrace na podporu Ukrajiny sleduje v terénu i fotograf Aktuálně.cz Jakub Plíhal.
Demonstrace na Václavském náměstí za Ukrajinu. "Putin chujlo!" byl nejčastější pokřik.
— Jakub Plíhal (@jakub_plihal) February 24, 2022
Lidé se nyní přesouvají k ruské ambasádě. pic.twitter.com/SDayngMkdG
Americký herec a režisér Sean Penn se dnes osobně účastnil projevu ukrajinského prezidenta.
Británie v odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů.
Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu. Na britských letištích nebudou kvůli sankcím působit ani ruské aerolinky Aeroflot.
Odpovědnost za invazi na Ukrajinu má ruský prezident Vladimir Putin, a nikoli Rusové; Západ všemi prostředky zabrání rozšíření konfliktu v Evropě, uvedl německý kancléř Olaf Scholz.
Ranní útok ruských vojsk na Ukrajinu se jeví jako úvod rozsáhlé, několikastupňové invaze, jejímž cílem je nahradit vládu v Kyjevě proruskou silou. Takto dnes situaci novinářům popsal vysoce postavený činitel obrany Spojených států, jehož jméno média nemohla publikovat. Ruské jednotky podle tohoto zdroje postupují ve třech směrech, z nichž jeden míří na Kyjev.
Záběry z protestů na Václavském náměstí od reportéra Aktuálně.cz.
Na této nahrávce z Václavského náměstí v Praze sice rozhovor není, ale sami možná pocítíte sílu atmosféry tady uprostřed Prahy, kde jsou lidé myšlenkami v těžce zkoušené Ukrajině. Dekuji vám, ze sledujete zpravodajství @Aktualnecz . pic.twitter.com/Y6TYTQSUFW
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 24, 2022
Ukrajinské město Černihiv u hranic s Běloruskem se nečekaně stalo frontovou linií. Významné sídlo textilního průmyslu stojí ruským vojskům v cestě na Kyjev. Reportér Aktuálně.cz město navštívil jen pár hodin před ruským útokem.
Podle policie se protiválečného protestu na pražském Václavském náměstí zúčastnily zhruba tři tisíce lidí. Akce skončila po necelé hodině.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Americký prezident Joe Biden oznámil zavedení tvrdých sankcí, které omezí schopnost Ruska být součástí globální ekonomiky. Vyslání vojenských sil na Ukrajinu však odmítl.
- Rusko zahájilo ve čtvrtek útok na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že cílem invaze je "demilitarizace a denacifikace Ukrajiny".
- V důsledku ruské ofenzivy přišlo ve čtvrtek o život 57 Ukrajinců a 169 utrpělo zranění.
- Pozemní jednotky na Ukrajinu útočí z Ruska i Běloruska. Ostřelování zasáhlo města po celé Ukrajině. Ruská armáda obsadila letiště Hostomel i areál bývalé jaderné elektrárny Černobyl.
- Ukrajina se agresi brání, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. V zemi vyhlásil válečný stav, uzavřen je letecký prostor nad ukrajinským územím.
- Slovensko a Polsko se připravují na vlnu Ukrajinců, kteří před válkou utíkají. Na hraničních přechodech se tvoří dlouhé fronty. Pomoc chystá i Česko.
- Český prezident Miloš Zeman uvedl, že se Rusko dopouští zločinu proti míru. Podle něj je na čase sáhnout k výrazně důraznějším sankcím.
Ukrajinská armáda po ruské invazi zastavila v přístavech obchodní námořní dopravu. Cena futures na pšenici vystoupala v Evropě na rekordní maximum.
Podle ruského opozičního časopisu Novaja gazeta nutí velení ruské armády mladé brance, povolané do služby a přesunuté narychlo k Ukrajině, aby na místě podepisovali profesionální smlouvy a mohli tak být obratem nasazeni do bojů. Uvedl to náměstek ředitele ruského "Výboru matek vojáků" Andrej Kuročkin.
"V jednotkách chybí profesionální vojáci, proto velení tlačí na brance a nutí je podepisovat dočasné smlouvy. Tvrdí jim, že je později zruší, to ale bude velmi těžké. V posledních dnech máme desítky telefonátů od rodičů. Matky vojáků nám sdělují, že brancům vydávají na hranici zbraně a říkají jim, že jsou od té chvíle pod smlouvou. Nic jim nevysvětlují, kluci už se pak neozývají, ztratí možnost spojení. Sbíráme nyní konkrétní informace o těchto osobách, předáváme je vojenské prokuratuře, na ministerstvo obrany a další úřady," dodal Kuročkin.
Na Václavském náměstí se zatím sešly stovky lidí, vyjadřují podporu Ukrajině.
Dámy a páni, to je lidi! Tady vám už @Aktualnecz nabízí pohled na Václavské náměstí v Praze i s jedním rozhovorem. Sešli se tady lidé na podporu Ukrajiny. Uvidíte studenty DAMU, je to zcela čerstvá a nestřihaná nahrávka. pic.twitter.com/StcQSsK4L2
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 24, 2022
Ozbrojené složky podle ukrajinského prezidenta úspěšně kladou odpor nepříteli útočícímu v Donbasu na východě země. Zelenskyj nicméně připustil, že nejkomplikovanější situace se vytvořila na jihu Ukrajiny, kde pokračují úporné boje na předměstích přístavu Cherson u ústí Dněpru do Černého moře. Ukrajinští vojáci jsou tam pod tlakem ruských sil z anektovaného Krymu, pokoušejících se postoupit k Melitopolu v Záporožské oblasti. Na severu se podle prezidenta podařilo postup nepřítele zpomalit.
Sněmovna dnes odsoudila ruskou vojenskou akci vůči Ukrajině jako barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi, která ohrožuje základy bezpečnostní architektury v Evropě. V usnesení, pro něž hlasovalo na mimořádné schůzi všech 166 přítomných poslanců, podpořila územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.
"Ukrajina má plné právo na obranu svého území, stejně tak jako má právo na volbu svého vnitřního ústavního, společenského a politického uspořádání a svého zahraničněpolitického směřování," stojí v usnesení.
Reportér Aktuálně.cz na Ukrajině: V ulicích Kyjeva se odehrávaly tragické scény. Lidé stáli podél silnici a prosili ty, kteří jeli v autech, aby je vzali s sebou.
Primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) na demonstraci oznámil, že Praha věnuje deset milionů organizaci Člověk v tísni na pomoc na Ukrajině.
Senát se kvůli ruské agresi proti Ukrajině sejde v pátek ráno, aby deklaroval svou podporu Ukrajině. Je třeba Rusko izolovat, uvedl jeho předseda Miloš Vystrčil.
Kyjev je dnes večer temný a tichý. Většina obchodů a restaurace jsou zavřené, v ulicích je málo aut i lidí. Stanice metra se zaplnily lidmi s kufry a taškami. Ti chtějí opustit město, ale nepodařilo se jim odjet přes den a nemají kam jít, píše z Kyjeva reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Ukrajinská vlajka visí také na věži pražského Chrámu sv. Víta v Praze.
Příslušníci ukrajinských ozbrojených sil stojí vedle raketového systému u Charkova.
Expremiér Andrej Babiš (ANO) požádal občany o zdrženlivost vůči Rusům v Česku. Ne všichni z nich souhlasí s Putinovými kroky, řekl ve sněmovně. Dodal, že ruská vojenská akce vůči Ukrajině není invazí, ale regulérním zahájením války. Také podpořil vládu Petra Fialy (ODS) v krocích proti ruské agresi.
Podporu Ukrajině vyjadřují také Syřané z města Binnish na severozápadě země.
Členské státy NATO pokračují v posilování vojenských operací ve východním křídle aliance poté, co dnes ráno Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. Dánsko oznámilo, že vyšle do Estonska 200 svých vojáků a nasadí dvě stíhačky F-16 pro monitorování vzdušného prostoru nad Polskem, informovala agentura Reuters. Spojené státy zase podle litevského ministerstva obrany prodlužují misi svých 500 vojáků v Litvě a dnes poslaly do Pobaltí bojové letouny F-35.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina tvrdí, že se podařilo zastavit ruské útoky a nastala pauza v bojích. Nařídil zničit ruský výsadek v Hostomelu.
Skupina velkých světových ekonomik G7 po čtvrtečním virtuálním zasedání tvrdě odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Kritizovala také ruského prezidenta Vladimira Putina za neustálé odmítání diplomatického řešení krize.
"Jsme zděšeni rozsáhlou agresí Ruské federace proti územní celistvosti, suverenitě a nezávislosti Ukrajiny a tuto agresi, z části vedenou z běloruského území, odsuzujeme," uvedli představitelé skupiny. "Je to vážné porušení mezinárodního práva a Charty OSN a všech ruských závazků," poznamenali.
"Vyzýváme Ruskou federaci, aby zastavila krveprolití, okamžitě zmírnila napětí a stáhla své síly z Ukrajiny," obrátila se G7 na Moskvu. "Rovněž odsuzujeme zapojení Běloruska do této agrese proti Ukrajině a vyzýváme Bělorusko, aby dostálo svým mezinárodním závazkům," dodala skupina.
Lidé v Kyjevě se před střelami ukrývají v kyjevském metru. S lidmi na místě mluvila reportérka CNN. Ti uvádí, že si vzali jen to nejnutnější a běželi se schovat. Někteří z nich uvádí, že přestože mají auto a mohli by se z města dostat pryč, nevědí, zda je to bezpečné.
CNN's @clarissaward reports from a Kharkiv, Ukraine, subway station where citizens have fled amid explosions https://t.co/otKPonn90a pic.twitter.com/pywdvHBPhr
— CNN (@CNN) February 24, 2022
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dezinformační weby i v souvislosti s děním na Ukrajině výrazně zesílily aktivitu v Česku.
Ukrajinská vlajka na budově Rudolfina.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve sněmovně řekl, že Česko zahájilo kroky, které povedou k omezení vlivu ruských bezpečnostních složek na českém území.
Ukrajinský velvyslanec Perebyjnis Jevhen na mimořádné schůzi sněmovny požádal o pomoc své zemi v hospodářské i vojenské oblasti a o diplomatickou i ekonomickou izolaci Ruska.
Stanice CNN ověřila pravost videa zachycujícího výbuch na letecké základně ve městě Melitopol na jihovýchodě Ukrajiny. Příčina exploze je stále neznámá.
An explosion at the Melitopol airbase. https://t.co/3RdS4YTFy3 pic.twitter.com/YbyljRscEV
— Rob Lee (@RALee85) February 24, 2022
Autobus z pražské Florence do ukrajinského města Čerkasy. Podle dopravce se autobus dostane na hranice Ukrajiny a dále ne, přesto lidé chtějí jet.
K ukrajinským demonstrantům před Downing Street v Londýně se přidala také malá skupinka mladých Rusů. "Nemohla jsem se ráno podívat kolegům do očí," říká pro Guardian jedna z přítomných žen, která stejně jako ostatní nechce z obavy kvůli možným následkům uvádět své jméno. "Je ostuda, že se to děje naším jménem," říká další.
Spoke to some young Russians in London who came to stand alongside Ukrainians gathered at N10 to call for UK help & protest the Russian invasion of #ukraine
— Ben Quinn (@BenQuinn75) February 24, 2022
"I literally couldn’t look at my colleagues in the eye this morning,” said one pic.twitter.com/fT92xiKNZ5
České dráhy nabídly úřadům desítky vozů s kapacitou šest tisíc míst pro evakuaci civilních obyvatel z Ukrajiny. Cestujícím s jízdenkou na Ukrajinu vrátí peníze.
Ruští vojáci se pokouší obsadit černobylskou jadernou elektrárnu a ukrajinští vojáci zde obětují své životy, aby se neopakovala tragédie z roku 1986. Uvedl to dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na tehdejší explozi jednoho z jaderných bloků.
"Jde o vyhlášení války celé Evropě," napsal Zelenskyj. Elektrárna ležící asi 100 kilometrů od Kyjeva je odstavená, ale v místě se podle ukrajinských představitelů nalézá úložiště jaderného odpadu. V případě zásahu by se radioaktivní prach mohl dostat i dále do Evropy.
Ministerstvo vnitra dostalo za poslední den 104 nabídek ubytování pro případné ukrajinské uprchlíky. Nyní je ověřuje. Pak je zařadí do svého plánu pomoci, řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Podle něj příbuzní lidí z Ukrajiny, kteří už v Česku jsou, mohou přijet bez překážek jen s cestovním pasem.
Dánsko plánuje kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu vyslat na 200 vojáků do Estonska, USA podle litevské vlády prodlužují misi svých 500 vojáků v Litvě.
Rusko napadlo zemi, která je partnerem a s níž má Česko historické vazby, řekl ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS) k ruské vojenské agresi vůči Ukrajině.
V evropských zemích se demonstruje proti ruskému vojenskému vpádu na Ukrajinu. Lidé vyšli do ulic mimo jiné v Berlíně, Paříži či Londýně.
In front of the 🇷🇺 Russian embassy in 🇩🇪 Berlin, this woman's sign read
— Emmanuelle Chaze (@EmmanuelleChaze) February 24, 2022
"It's not enough to express deep concern". 👀🇪🇺
More people joining the gathering against Russia's invasion and show their support to 🇺🇦 #Ukraine
#StandWithUkraine pic.twitter.com/RZaNSuzNaz
Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách Rusko napadlo Ukrajinu. Začalo ostřelování některých ukrajinských měst, a dokonce i letiště u Kyjeva. Lidé z východní části země se pokoušejí dostat se co nejdál na západ, silnice jsou ale zacpané a na autobusových nádražích se tvoří dlouhé fronty. Podívejte se, jak to nyní na Ukrajině vypadá.
Lídři EU se dnes na summitu v Bruselu budou bavit také o odpojení Ruska od klíčového mezinárodního platebního systému SWIFT. S tím bude propojena i otázka, jestli má EU vůli zastavit nebo výrazně omezit dodávky ruského plynu do Evropy. Podle diplomatických zdrojů HN a Aktuálně.cz se o tom očekává ostrý spor. Pravděpodobnější je ale varianta, že Rusko u SWIFTu i po dnešní invazi na Ukrajinu zůstane."Lídři si to zřejmě nechají na moment, kdy budou ruští vojáci pochodovat centrem Kyjeva," řekl diplomat západní členské země.
Ukrajina vyzvala Evropskou unii a její členské státy, aby zemi poskytly systémy protiraketové obrany. V seznamu požadavků, které Ukrajina ve čtvrtek před summitem EU odeslala, volá také po "nejostřejších restrikcích proti Bělorusku, které přímo podporuje ruskou plnohodnotnou invazi," ukončení softwarových licencí pro vojenské a civilní zařízení pro Rusko i Bělorusko a také blokování nebo narušování ruského satelitního systému, cituje z požadavků britský Guardian.
Ruští vojáci se podle prezidenta Volodomyra Zelenského pokoušejí obsadit černobylskou elektrárnu, ukrajinští vojáci zde podle hlavy státu bojují s nasazením životů.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) oznámil, že zruší protiepidemická opatření související se vstupem ukrajinských uprchlíků do Česka.
Dnes jsem po dohodě s MV a MZV podepsal zvláštní ochranné opatření, které ruší zákaz vstupu a všechny povinnosti související s pravidly proti šíření onemocnění covid-19 stanovené pro osoby, které na území ČR vstupují z Ukrajiny, kterou opustily kvůli invazi Ruska na Ukrajinu.
— Vlastimil Válek (@vlvalek) February 24, 2022
Belgický premiér Alexander de Croo se chce na dnešním summitu EU k Rusku bavit o rozdělení uprchlíků z Ukrajiny mezi evropskými státy, uvedla belgická média. Kvóty jsou tak opět na stole. Česká republika se ale zřejmě zachová jinak než v roce 2015, když proti nim spolu s Maďarskem brojila. Ministr vnitra Vít Rakušan už oznámil, že Ukrajinci prchající před válkou jsou v ČR vítáni.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová očekává posílení obrany východních členů NATO a je připravena takový požadavek k podpoře spojenců splnit.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v reakci na další možné útoky podle agentury Reuters vyhlásil v hlavním městě zákaz vycházení. Z ukrajinské metropole se ale stále snaží davy lidí dostat pryč. Jsou zaplněná autobusová nádraží a tvoří se kolony na silnicích.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva bude vždy připravená vést dialog. Řekl to nedlouho poté, co Rusko ráno zahájilo rozsáhlý útok na Ukrajinu.
Španělský premiér Pedro Sánchez ruský vpád na Ukrajinu odsoudil a řekl, že Madrid je v kontaktu se spojenci z NATO.
Předseda italské vlády Mario Draghi označil počínání Ruska za neoprávněné a neospravedlnitelné a řekl, že Evropská unie a NATO připravují rychlou reakci.
Ukrajinská armáda svádí těžké boje s ruskými silami u letiště Hostomel, které se nachází nedaleko Kyjeva. Uvedla to kancelář ukrajinského prezidenta.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je zásadní rychlá pomoc lidem na Ukrajině i na slovensko-ukrajinských hranicích při migrační vlně uprchlíků z Ukrajiny. Lidem v Česku nebezpečí nehrozí, řekl.
V ukrajinském Lvově, který leží nedaleko hranic s Polskem, se podobně jako v Kyjevě rozezněly varovné sirény, upozorňující na riziko náletů. CNN si všímá, že se tak stalo poprvé od konce druhé světové války.
Kyjevská radnice vydala varování před náletem.
Velitel jednotky ruských výsadkářů, kteří operují na letišti v Hostomelu u Kyjeva, řekl reportérovi americké CNN, že na místě došlo k přestřelce. Pravděpodobně s ukrajinskou armádou, která tvrdí, že připravuje protiofenzivu s cílem pokusit se získat toto letiště zpět.
"Slyšíme ve vzduchu nějaké letadlo… Zevnitř areálu letecké základny vychází oblak černého, šedého a hnědého kouře. Myslím, že na obloze nad námi jsou stíhačky," popsal reportér Matthew Chance.
Evropská unie se rozhodla téměř zdvojnásobit stav svých mírových sil EUFOR v Bosně kvůli možné nestabilitě, která v zemi může nastat po ruské invazi na Ukrajinu.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba na Twitteru vyzval všechny partnery, aby kvůli nejkřiklavějšímu aktu agrese přerušili diplomatické vztahy s Ruskem, jak učinila Ukrajina.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pokládá rozpoutání války na Ukrajině za tak hrubé porušení všech norem mezinárodního práva, že by bylo na místě postavit ruského prezidenta Vladimira Putina před mezinárodní tribunál. Zmínil možnost vydat na Putina evropský zatýkací rozkaz a pozastavit členství Ruska v mezinárodních institucích. Ekonomické sankce je podle Rychetského zapotřebí uplatnit v nejintenzivnější formě, samy o sobě ale prý nebudou dostatečnou reakcí.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder vyzval Rusko k zastavení války, kterou nelze ospravedlnit bezpečnostními zájmy. Dlouholetého politika přitom s ruským prezidentem Vladimirem Putinem pojí přátelský vztah.
Ruští výsadkáři obsadili letiště Hostomel u Kyjeva. Zpravodaji stanice CNN se je podařilo natočit a identifikovat.
Breaking: @mchancecnn with Russian forces at the Antonov airport about 15 miles outside of Kyiv. "These troops you can see over here, they are Russian airborne forces. They have taken this airport" pic.twitter.com/SnvmwQ1GeA
— Natasha Bertrand (@NatashaBertrand) February 24, 2022
Dva slovenské kraje, které sousedí s Ukrajinou, oznámily, že státu nabídly několik tisíc lůžek pro případ uprchlické vlny z východoevropské země. Slovenská hranice s Ukrajinou je zároveň vnější hranicí Evropské unie.
Jednostranná agrese proti suverénnímu státu je v rozporu s normami i etikou 21. století, uvedla k ruskému vpádu na Ukrajinu kancelář ombudsmana Stanislava Křečka.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve státní televizi prohlásila, že se nejedná o začátek války. "Zaprvé, toto není začátek války. To je velmi důležité. Snažíme se zabránit vývoji, který by vyústil v globální konflikt. A zadruhé, toto je konec války."
Na svém Twitteru na to upozornil šéf moskevské redakce deníku Financial Times.
Russian foreign ministry spokeswoman Maria Zakharova on state television just now:
— max seddon (@maxseddon) February 24, 2022
“Firstly, this is not the beginning of a war. This is very important. We are trying to prevent developments that could escalate into a global war. And, secondly, this is the end of the war.”
Hrozí nebezpečí ruského výsadku ve vládní čtvrti v centru Kyjeva s cílem zajmout vedení země, řekl podle agentury Interfax-Ukrajina poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Bojuje se podle něj nyní v Hostomelu, který leží severozápadně od metropole a kde se nachází důležité letiště, využívané i leteckým výrobcem Antonov.
"Teď se vedou silné boje v Hostomelu a je možný pokus proniknout do vládní čtvrti. Jedním z cílů by bylo zajmout nejvyšší vedení země," řekl poradce. Doporučil novinářům v tiskovém středisku ukrajinského parlamentu, aby pokračovali v práci ve svých redakcích. Na sociálních sítích se objevily zprávy o údajně probíhající evakuaci poslanců.
Válečný konflikt na Ukrajině by mohl některým českým exportním firmám závislým na trzích Ruska a Ukrajiny způsobit až existenční problémy. Výrazné problémy se dají čekat na straně dovozu, a to především u železné rudy z Ukrajiny a Ruska. Průmysl zasáhne pravděpodobné zdražení plynu a ropy, řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Dmitrij Muratov, šéfredaktor ruského opozičního časopisu Novaja Gazeta a nositel Nobelovy ceny míru, ve velmi emotivním čtvrtečním prohlášení k útoku na Ukrajinu: "Naše země na příkaz prezidenta Vladimira Putina začala válku s Ukrajinou. Není, kdo by ji zastavil. Proto společně s žalem cítíme stud. Náš vrchní velitel vojsk v rukou - podobně jako klíčenku od drahého auta - mačká 'jaderné tlačítko'. Následujícím krokem tedy bude - jaderný útok? Jinak si nedokážu nedávná slova Vladimira Putina vyložit. Toto číslo Nové Gazety vydáváme ve dvou jazycích - ukrajinsky a rusky. Ukrajinu nenazýváme nepřítelem a ukrajinštinu jazykem nepřítele. Nikdo nás k tomu nedonutí. Poslední věc - jedině odpor samotných Rusů proti této válce může zachránit život na této planetě."
Slovenská premiérka Zuzana Čaputová si volala se svým ukrajinským protějškem. Prezidenta Volodymyra Zelenskeho ujistila o podpoře Bratislavy.
Ruská opoziční aktivistka Marina Litvinovičová vyzvala na dnešní večer k protestům v ruských městech proti vojenskému útoku Ruska na Ukrajinu. O několik hodin později informovala agenturu Reuters, že ji zadržela policie. Ruské úřady zatkly nejméně pět dalších aktivistů protestujících proti ruské invazi, uvedl portál Meduza. Proti ruské vojenské operaci na Ukrajině již vystoupila řada známých Rusů, včetně vězněného opozičníka Alexeje Navalného, vymezují se proti ní i novináři nebo regionální politici.
Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín hlásí, že Mariupol ostřelovala ruská armáda, stále ho ale má pod kontrolou ukrajinská vláda. Mariupol je strategický přístav na pobřeží Černého moře mezi ruským územím a anektovaným Krymem.
Na snímku jsou zachycené útočící ruské helikoptéry nad předměstím Kyjeva. Foto je z videa, které zveřejnila ukrajinská policie.
"Česká republika je vystavena opakovaným dezinformačním útokům, není nám to lhostejné a připravujeme program systematického boje proti dezinformacím. Budeme dělat všechno pro to, abychom s dezinformacemi bojovali razantněji a důsledněji," uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Uvažuje také o zřízení pozice zmocněnce pro média a boj s dezinformacemi.
Prudké výprodeje akcií, skokové zdražování ropy a zemního plynu, ale třeba i obilí. Světový byznys na ruskou agresi vůči Ukrajině zareagoval šokem. Přehled ukazuje, jak se zachovají světové trhy, co se stane, když dojde k přerušení dodávek plynu či ropy do Česka, nebo jak velké zásoby nám vlastně zbývají.
Slovensko zatím nepožádalo Česko o vyslání policistů na ochranu hranic s Ukrajinou. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) bude večer opět jednat se svým protějškem. Česko je připraveno této žádosti dostát, bude-li to potřeba, řekl.
Zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz Martin Novák popisuje, že hlavní autobusové nádraží v Kyjevě je plné lidí, kteří se snaží dostat z města. To potvrzují i další lidé z místa.
Kyiv’s central train station is flooded with people trying to get out of the city. pic.twitter.com/vt2hlh4IGm
— Nolan Peterson (@nolanwpeterson) February 24, 2022
"Situace je očividně velmi napjatá. První šok přišel dnes ráno, když začaly raketové útoky, ostřelování a útoky dronů. Některé naše vojenské budovy byly jednoduše zničeny," popsal pro zpravodaje deníku The Guardian situaci bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zahorodnijuk. Dodal, že se Rusko snaží na Ukrajinu proniknout pomocí pozemních jednotek a že se zdá, že hlavním cílem je momentálně Charkov na východě země. "Snažili se také proniknout do Kyjeva, vyslali tam jednu vojenskou skupinu. Skupina mířila z Běloruska, ale byla zastavena," doplnil.
Česko má připraveny plány na přijetí vysokých tisíců uprchlíků, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Nyní zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, řekl.
V Kyjevě se znovu ozývají varovné sirény, popisuje zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz Martin Novák.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že Ukrajinci žijící v Česku mohou počítat s prodloužením povolení k pobytu. Je jich podle něj 60 tisíc. Na tiskové konferenci svého úřadu v 15 hodin sdělí všechny důležité kontakty a informace. Zhruba desítka českých občanů, jež pracuje na Ukrajině v rámci monitorovací mise OBSE, se nyní evakuuje, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odsoudil ruský útok na Ukrajinu, který označil za velkou ránu pro regionální bezpečnost. Dodal, že Ankara podporuje boj Ukrajiny za územní celistvost, a opět vyzval k řešení krize dialogem. Ukrajina předtím požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla, což Erdogan zatím nekomentoval.
"Vláda České republiky jednala a bude jednat razantně, rezolutně, jednoznačně a naši solidaritu s Ukrajinou projevíme všemi možnými způsoby, stejně tak jako náš přístup k Rusku. Zároveň ale budeme postupovat humánně a solidárně, je to naše povinnost vůči Ukrajině," řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Za zásadní považuje okamžitou humanitární pomoc přímo na území Ukrajiny.
Akciové trhy dnes padají, výrazně ztrácejí především ruské akcie, uvedl analytik XTB. Důvodem propadů je začátek ruské invaze na Ukrajinu.
"Armáda ČR je připravena na všechny scénáře," oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvažuje například o poskytnutí vojenských zdravotníků, pokud by to bylo potřeba. "Jsme připraveni poskytnou maximální možnou pomoc zemi, která byla takto agresivně napadena," doplnila. Česko má v tuto chvíli k dispozici 400 vojáků a 180 chemiků z brigády rychlého nasazení.
"Jsme odhodláni prosazovat co nejtvrdší sankce a co netvrdší společný postup, který zasáhne Rusko finančně i ekonomicky," zopakoval předseda vlády Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci. Fiala kvůli ruskému napadení Ukrajiny svolal mimořádné jednání vlády na páteční dopoledne. Ministerstvo zahraničí si pozve na konzultace české velvyslance v Rusku a Bělorusku.
Ukrajinská armáda svádí těžké boje s ruskými silami u vojenského letiště Hostomel, které se nachází jen asi 30 kilometrů od Kyjeva. Podle agentury Reuters to uvedl poradce kanceláře ukrajinského prezidenta. Ukrajinské úřady se obávají, že by v oblasti mohli být letecky vysazeni ruští vojáci, kteří by se poté mohli pokusit proniknout do vládní čtvrti v Kyjevě, poznamenala agentura. Místní obyvatelé hlásí přelety více než 20 vrtulníků. Ukrajinské úřady zároveň sdělily, že armáda tři ruské stroje u Hostomelu sestřelila.
Vláda uvolní celkem 300 milionů korun na humanitární pomoc Ukrajině a pozastaví fungování ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda zároveň schválila pozastavení činnosti konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu a pozastavila náběr vízových žádostí ruských občanů na všech zastupitelských úřadech s výjimkou humanitárních případů.
Evropská unie zvládne čelit případnému ruskému omezování dodávek plynu, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unie je také připravena přijmout ukrajinské uprchlíky, dodala.
Exploze poblíž Dněpropetrovska na Ukrajině.
"Česká republika je připravena na případné výpadky dodávek surovin, jako je ropa nebo zemní plyn. Máme dostatečné zásoby a jsme schopni případné snížení nebo výpadek řešit," uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Evropská unie má dohody se třetími zeměmi, které by byly schopny případné výpadky pokrýt, dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že nepřítel utrpěl vážné ztráty. Prezident také podle agentury Reuters vyzval všechny Ukrajince připravené bránit vlast před ruskými silami, aby se přihlásili. Slíbil zbraně všem, kdo o ně stojí. Kromě toho apeloval na občany, aby darovali krev.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním večerním summitu schválit nové sankce, které budou mít pro Rusko masivní následky. Shodli se na tom ve společném prohlášení, v němž odsoudili ruskou agresi na Ukrajině a vyzvali k jejímu okamžitému ukončení. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové unie chystá bezprecedentní opatření, která zasáhnou základy ruské ekonomiky.
🇪🇺 EU odsuzuje nevyprovokovanou ruskou invazi na Ukrajinu a požaduje, aby prezident Putin okamžitě ukončil vojenské operace a stáhnul veškeré své síly z celého území Ukrajiny.
— MZV ČR (@mzvcr) February 24, 2022
⬇️ Prohlášení šéfa unijní diplomacie @JosepBorrellF https://t.co/qtE3z4UF0o
Fórum organizací, které zajišťují podporu v krizových oblastech, vyzvalo vládu k navýšení sumy na humanitární pomoc. S případnými škrty nesouhlasí.
Ukrajinská armáda svádí těžké boje s ruskými silami u letiště Hostomel, které se nachází nedaleko Kyjeva. Uvedla to kancelář ukrajinského prezidenta.
Ukrajina začala evakuovat svoji ambasádu v Moskvě a povolala z Ruska na konzultace svého chargé d'affaires, uvedly podle Reuters ukrajinské úřady.
Záběr na místo stanoviště ukrajinské Státní pohraniční stráže poškozeného ostřelováním v oblasti okolo Kyjeva.
Jednání Bezpečnostní rady státu je u konce, ve 13:50 bude následovat tisková konference.
Aktuální informace @Aktualnecz z vlády. Právě skončilo jednání Bezpečnostní rady státu. Za chvíli tiskovka.
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 24, 2022
Ve své první reakci americký prezident Joe Biden označil invazi Vladimira Putina na Ukrajinu za "nevyprovokovaný a neospravedlnitelný útok ruských vojenských sil".
Za poslední dva dny lidé v Česku darovali ve sbírkách na pomoc Ukrajině na portálu Darujme.cz přes 10 milionů korun, sdělila Nadace Via, která dárcovský portál provozuje. Dodala, že sbírky po vyhrocení situace na Ukrajině tento týden vyhlásily Charita ČR, ADRA, organizace Post Bellum či UNICEF. Pokračuje sbírka společnosti Člověk v tísni.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na svém Twitteru v ukrajinštině odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Rozhodnutí Kremlu označil za nepřijatelné a zcela v rozporu s mezinárodním právem. "Společně s našimi spojenci odpovíme na tento barbarský akt agrese," napsal.
Я рішуче засуджую вторгнення Росії в Україну. Рішення Кремля здійснити абсолютно неспровокований напад є неприйнятним і повністю суперечить міжнародному праву. Разом із союзниками ми відповімо на цей варварський акт агресії.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 24, 2022
We #StandWithUkraine 🇺🇦
Ukrajinské úřady potvrdily sestřelení svého vojenského letadla, píše agentura Reuters. Pět lidí na palubě zemřelo.
‼ ️Russian occupiers shot down Ukrainian plane in the Kyiv region between the village Zhukivtsi and Trypillya of Obukhiv district. There were 14 people on board, 5 people dead. pic.twitter.com/vmaxddvYmY
— Maria Avdeeva (@maria_avdv) February 24, 2022
Brno dá 10 milionů na pomoc Ukrajině, kterou napadlo Rusko. Pro příchod Ukrajinců vyčlení byty, zváží rekreační areály. Nabídne léky i lékařskou péči.
Známý kritik Kremlu, podnikatel Michail Chodorkovskij, vyzdvihl na Twitteru, že ruský útok na Ukrajinu odsoudil český prezident Miloš Zeman, často spojovaný s proruskými názory. Chodorkovskij označil vojenskou akci za zločin podle ruského práva. Někdejší ropný magnát podotkl, že Rusko nyní čeká mezinárodní izolace. Odkázal se přitom na Zemanova slova, že "šílence je zapotřebí izolovat".
Президент Чехии Земан: «Россия совершила преступление против человечности, ранее говорил, что «русские не сумасшедшие», чтобы ворваться в Украину, теперь вижу, что ошибался.
— Ходорковский Михаил (@mich261213) February 24, 2022
Сумасшедших надо изолировать.
Россию ждёт изоляция и одиночество».
Один из самых пропутинских политиков
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) dnes jednal se zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václavem Bartuškou. Snížení závislosti na ruském plynu a ropě bude podle Beka prioritou českého předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane v druhé polovině roku.
Severoatlantická aliance v příštích dnech pošle další vojáky na území svého východního křídla, řekl generální tajemník paktu Jens Stoltenberg. NATO má podle něj v pohotovosti stovku letadel. Nemíní však zasáhnout přímo na Ukrajině. O společném postupu budou v pátek jednat alianční lídři. Litevský prezident v reakci na ruský útok na Ukrajinu vyhlásil nouzový stav. Pobaltská země, která je členem NATO, posílí ochranu hranic.
Pražský magistrát má připraveno pro případné uprchlíky z Ukrajiny 2420 lůžek. Nachystány jsou autobusy dopravního podniku a aktivováno asistenční centrum pomoci.
Evangelická církev vyzvala své farní sbory k tomu, aby daly najevo svou připravenost k případnému poskytnutí přístřeší válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Českobratrská církev evangelická o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Církevní diakonie je ve spolupráci s partnerskými organizacemi v Kyjevě připravena okamžitě poskytnout přímou finanční i organizační pomoc například při evakuaci osob nebo dodávkách humanitárního a zdravotnického materiálu. Diakonie českobratrské církve také vyhlásila veřejnou sbírku na podporu lidí zasažených ozbrojeným konfliktem. Své dary mohou lidé posílat na sbírkový účet Diakonie 292949292/0300 s variabilním symbolem 2022 nebo sbírku podpořit prostřednictvím dárcovských SMS ve tvaru DMS na číslo 87 777, sdělila koordinátorka sbírky Ivana Dingová.
Také na Václavském náměstí v Praze demonstrují lidé proti ruské invazi na Ukrajinu. Mají s sebou ukrajinské vlajky a transparenty, na kterých vyzývají k zastavení ruské agrese a války. Demonstranti se shromáždili u sochy svatého Václava. Většinu protestujících tvoří mladí lidé. Vyzývají ke konci války a k zastavení ruského prezidenta Vladimira Putina. Provolávají hesla jako "Sláva Ukrajině". Podle odhadů ČTK se před polednem protestu účastnilo asi 100 lidí.
Demonstranti před ruskou ambasádou v Praze nastříkali na zem ukrajinskou vlajku a několik nápisů. Před budovu položili transparent označující ruského prezidenta Vladimira Putina za vraha. U velvyslanectví protestuje od rána asi dvacítka lidí, mezi nimiž jsou Češi i cizinci. Protest se zatím obešel bez potyček.
Délka ruské operace na Ukrajině bude závist na tom, jak se bude akce vyvíjet, v ideálním případě by měl ruský útok "vyčistit zemi od nacistů" a neutralizovat vojenský potenciál Kyjeva, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury Reuters. Sdělil také, že nikdo nemluví o okupaci Ukrajiny. Je podle něj "nepřijatelné" používat tento výraz k popisu operace.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Rusko zahájilo ve čtvrtek brzy ráno útok na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že cílem invaze je "demilitarizace a denacifikace Ukrajiny". Ukrajinský ministr zahraničí potvrdil plnohodnotnou invazi, i mimo území Donbasu.
- Pozemní jednotky na Ukrajinu útočí z Ruska i Běloruska. Armády ze separatistických doněckých republik chtějí obsadit celý region. Ruské jednotky se snaží obklíčit Mariupol. Ostřelování zasáhlo města po celé Ukrajině.
- Ukrajinská armáda bojuje o Charkov na východě země. Výbuchy se ale ozývají i ve Lvovské oblasti na západě, jen pár desítek kilometrů od hranic s Polskem a Slovenskem.
- Ukrajina se bude agresi bránit, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. V zemi vyhlásil válečný stav, uzavřen je letecký prostor nad ukrajinským územím. Už ve středu země povolala zálohy, ve čtvrtek prezident vyzval všechny občany, aby se zapojili do obrany země. Armáda jim dá k dispozici zbraně.
- Slovensko a Polsko se připravují na vlnu Ukrajinců, kteří před válkou utíkají. Na hraničních přechodech se tvoří dlouhé fronty. Pomoc chystá i Česko.
- Český prezident Miloš Zeman uvedl, že se Rusko dopouští zločinu proti míru. Podle něj je na čase sáhnout k výrazně důraznějším sankcím. Ty chystají členské státy Evropské unie, Spojené státy, Velká Británie i další země.
- Rusko tvrdí, že se mu podařilo narušit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev to odmítá a naopak tvrdí, že sestřelil několik ruských letounů.
- Jsou hlášeny první oběti i z řad civilistů. Ukrajina hlásí desítky mrtvých vojáků a podle Kyjeva ztráty utržila i Moskva.
"Vypadalo to neuvěřitelně: evropskou metropoli bombardují Rusové," popisuje dramatické čtvrteční ráno v reportáži z Kyjeva reportér deníku Aktuálně.cz Martin Novák.
Severoatlantická aliance přijme v reakci na ruský útok proti Ukrajině další kroky k obraně svých členů. Shodli se na tom dnes na mimořádném zasedání velvyslanci aliančních zemí, kteří zároveň vyzvali Rusko k ukončení vojenské akce. Počínání Moskvy podle nich ohrožuje bezpečnost v Evropě, NATO je jednotně připraveno bránit své členy. Zároveň bude i nadále podporovat Ukrajinu v její legitimní snaze chránit vlastní suverenitu, dodali zástupci aliančních států ve společném prohlášení.
Záběry od fotoreportéra agentury AFP.
#ukraine #Ukraina #UkraineRussie #UkraineRussia #UkraineRussiaConflict pic.twitter.com/sXouC7TMWk
— Aris Messinis (@ArisMessinis) February 24, 2022
Možností, jak finančně pomoct Ukrajině, je několik.
Darujme na pomoc Ukrajině, zde:
— Zdenek Mihalco (@ZdenekMihalco) February 24, 2022
Člověk v tísni: https://t.co/ZXA2NyVdmt
Charita ČR: https://t.co/Wi0zHJbSkk
Adra: https://t.co/fRhRPgonWd
Paměť národa: https://t.co/gJIPDrNjpL
Unicef: https://t.co/kecFOoc6qt
Sledujte zvláštní vysílání DVTV k Ukrajině. Situaci ve studiu komentuje šéfredaktor deníku Aktuálně.cz Josef Pazderka.
Ministerstvo zdravotnictví chce v souvislosti s dnešním útokem Ruska na Ukrajinu zjednodušit uznávání kvalifikace ukrajinských zdravotníků v Česku. Pokud jim nezbyde nic jiného než uprchnout z válečného konfliktu, ministerstvo připraví podmínky tak, aby v Česku mohli co nejrychleji začít pracovat. Po jednání s odbory to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Zrušení všech civilních leteckých spojů s Ukrajinou zkomplikovalo návrat lidí do Česka. "Řešíme několik případů, kdy klienti kvůli uzavření vzdušného provozu nad Ukrajinou v zemi uvízli," uvádí ředitel prodejce letenek Letuška.cz Josef Trejbal. Cestujícím doporučuje použít pozemní dopravu do moldavského Kišiněva a odtud letecký spoj.
Z autobusového nádraží v Praze na Florenci odjíždějí lidé do ukrajinského Mariupolu. Mnozí z nich tam mají rodinu, na okupované území se rozhodli odjet kvůli obavám o své blízké. Žena v červené bundě má dvouletou dceru a sedmiletého syna v oblasti, kde hoří vojenský sklad. Podle našeho zpravodaje na místě informoval cestující přímo u autobusu policista, že se do Mariupolu s největší pravděpodobností neodstanou, autobus však přesto odjel.
Slovensko dalo souhlas k přípravám na působení vojenské jednotky NATO v zemi, aliance chce posílit své východní křídlo, řekl tamní ministr zahraničních věcí Ivan Korčok.
Slovensko také podle premiéra Eduarda Hegera poskytne pomoc lidem, kteří prchají z Ukrajiny před válkou. Předseda vlády Slováky vybídl, aby pro ně měli pochopení a soucit. Heger to řekl novinářům po jednání bezpečnostní rady státu. Slovensko-ukrajinská hranice o délce 98 kilometrů je vnější hranicí Evropské unie i schengenského prostoru volného pohybu osob.
Ministr vnitra Roman Mikulec doplnil, že Bratislava je v souvislosti s případnou migrační vlnou připravena ke stávajícím hraničním přechodům otevřít na hranici s Ukrajinou i další registrační místa.
Německý kancléř Olaf Scholz vyjádřil plnou podporu členům NATO ve východní a střední Evropě, výslovně zmínil Polsko, Pobaltí a Rumunsko.
Ruský prezident Vladimir Putin ohrozil útokem na Ukrajinu bezpečnost celé Evropy, prohlásil německý kancléř Scholz. Útok označil za Putinovu válku.
V Charkovské oblasti zemřel po ostřelování obytného domu chlapec, uvádí agentura Reuters s odvoláním na záchrannou službu. Ukrajinští vojáci umírali především během ranních raketových a leteckých úderů Ruska, sdělil poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. Ruské velení podle něj očekávalo, že ztráty na ukrajinské straně budou "mnohem vyšší". Ofenziva zatím nezpůsobila vážné škody na bojeschopnosti ukrajinské armády, tvrdí představitel prezidentské kanceláře.
Během ruského útoku na Ukrajinu zahynulo zatím přes 40 ukrajinských vojáků. Podle ruskojazyčné verze BBC to dnes oznámil poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. Podle agentury Unian rovněž uvedl, že u východoukrajinského Charkova probíhají těžké boje, přičemž armáda odrazila tankový útok. Ukrajinu mezitím zasáhla druhá vlna raketových útoků, píše Reuters.
Vedení Senátu podle jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS) odpoledne rozhodne o dalším postupu a podpoře Ukrajiny kvůli ruské agresi. Podobně jako Sněmovna chystá i horní parlamentní komora zasedání.
Vjačeslav Volodin, jeden z klíčových mužů kremelského režimu a předseda dolní komory ruského parlamentu, zveřejnil na sociální síti Telegram prohlášení, ve kterém se obrací k Ukrajincům:
"Považujeme vás a vždy jsme považovali za bratrský národ. Kroky naší země jsou určené pouze k ochraně míru. Žádáme vás, abyste se nezapojovali do mobilizace, vyhlášené úřady v Kyjevě. Nejsou nezávislé - dostávají příkazy z Washingtonu a Bruselu. (Ruská) speciální operace neohrožuje civilisty," obrací se Volodin na obyvatele Ukrajiny. "Jsme jeden národ. Vzpomeňte na naši společnou historii. Máme společná vítězství - jednu kulturu a víru. Požádejte své nejdražší, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, aby odložili zbraně," dodal Volodin v textu, zveřejněném v den ruské invaze na Ukrajinu.
Před ruským velvyslanectvím v Praze protestují lidé proti invazi na Ukrajině. Na místě došlo k menší potyčce poté, co dva protestující posprejovali budovu ambasády červenou barvou jako symbolem krve ukrajinských obětí. Policie je okamžitě zadržela.
Ruští vojáci postupují na ukrajinské území z východu, kde nejprve shromáždili své jednotky v separatistických doněckých republikách. Z několika směrů bombardují města i hlavní letiště. Rusko už dříve u hranic shromáždilo asi 200 tisíc vojáků a nyní tvrdí, že útočí na armádní cíle. Ukrajina hlásí mrtvé civilisty. Jak invaze zatím probíhá?
Cíle ruských útoků na ukrajinském území, aktualizace ke čtvrtečnímu dopoledni.
Ruský dirigent České filharmonie Semjon Byčkov odsoudil dnešní útok Ruska na Ukrajinu. Opakuje se podle něj historie let 1956 a 1968, kdy Sovětský svaz poslal vojáky do Maďarska a Československa. "Útok a lži, které se o něm šíří, musí přestat dřív, než se zbytek světa ocitne uprostřed dalšího válečného konfliktu. Nesmíme mlčet a sledovat, jak se historie opakuje tak jako v roce 1956, v roce 1968 a v dalších okamžicích před tím i poté. Nositelé smrti a ničení musí být hnáni k odpovědnosti a musí být zavrženi," prohlásil.
Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil projev prezidenta Miloše Zemana k Ukrajině. Je dobře, že si uvědomuje důležitost společného postupu a že hlavní političtí představitelé mluví stejně, řekl. Projev hlavy státu kladně hodnotí i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Jsem rád, že prezident odsoudil ruskou agresi, přiznal omyl a podporuje tvrdé sankce.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) February 24, 2022
Automobil s hesly na podporu Ukrajiny zaparkovaný 24. února 2022 u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
Přestože finský ministr obrany Antti Kaikkonen prohlašuje, že jeho země v tuto chvíli není Ruskem přímo ohrožena, ujišťuje, že armáda upravuje svou připravenost v závislosti na bezpečnostní situaci. Na přelomu února a března provedou finské ozbrojené síly cvičení v několika místech země, včetně oblasti Karélie a Savo u hranic s Ruskem. Do manévrů se zapojí nejen profesionálové, ale i stovky vojáků ze zálohy. Finské úřady upozorňují, že nejde o reakci na současnou situaci na Ukrajině, ale o dlouho plánovanou, pravidelnou akci.
Takto vypadá situace na ukrajinsko-slovenských hranicích.
Oujhorod, situé à la frontière avec la Slovaquie. Image de désespoir. pic.twitter.com/UuRrNmMsel
— Andreï VAITOVICH (@andreivaitovich) February 24, 2022
Polsko otevírá přijímací místa pro uprchlíky z Ukrajiny. U hranice jich vznikne nejprve osm, poskytnou jídlo, ošetření a informace.
Kraje jsou připravené spolupracovat s vládou na řešení událostí spojených s děním na Ukrajině. Podle Asociace krajů ČR mohou být problémy vzniklé z konfliktu bezprecedentní. Česko by se mělo připravit na možnou migrační vlnu a na případnou energetickou krizi. Na zasedání zastupitelstva Jihočeského kraje to řekl předseda asociace Martin Kuba (ODS). Uvítal by, kdyby asociace byla zapojena do Bezpečnostní rady státu. Podle Kuby teď nikdo nedokáže odhadnout, kam až současný konflikt na Ukrajině může dospět.
Evropská unie zatím nejspíš nepodnikne kroky k odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Uvedly to zdroje agentury Reuters.
Slovensko podle premiéra Eduarda Hegera poskytne pomoc lidem, kteří prchají z Ukrajiny před válkou. Předseda vlády Slováky vybídl, aby pro ně měli pochopení a soucit.
Mši za mír bude v pátek v 18:00 sloužit ve svatovítské katedrále pražský arcibiskup Dominik Duka. Některé liturgické texty zazní v ukrajinštině, řekl mluvčí pražského arcibiskupství Jiří Prinz.
V pátek 25. února v 18.00. bude ve svatovítské katedrále pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit mši svatou za mír. Některé liturgické texty zazní v ukrajinštině. Všichni jsou srdečně zváni.
— Arcibiskupství (@apha_cz) February 24, 2022
U Charkova probíhají těžké boje, armáda odrazila tankový útok, informovala kancelář ukrajinského prezidenta podle tiskové agentury Unian.
Český obranný průmysl je připraven k okamžitým dodávkám vojenského materiálu na Ukrajinu, může dodat i zboží vyrobené pro jiné zákazníky, sdělil za Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu ČR její prezident Jiří Hynek. Asociace uvedla, že s ohledem na ruský útok jsou čeští výrobci připraveni dodat Ukrajině materiál neprodleně.
Akademie věd ČR dnes v prohlášení odsoudila agresi Ruska vůči Ukrajině. Zástupci akademie také oznámili, že instituce nabídne studentům, postdoktorandům a vědcům z Ukrajiny podporu v podobě stáží, které v současnosti připravuje. "Akademie věd ČR podporuje prohlášení předsedy vlády České republiky k vývoji situace na Ukrajině a odsuzuje akty agrese Ruské federace proti územní celistvosti a politickému uspořádání Ukrajiny, které dnes v ranních hodinách vyvrcholily invazí," stojí v dokumentu.
🇺🇦 Podporujeme vědce na Ukrajině
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) February 24, 2022
Na studenty vysokých škol, postdoktorandy a vědce působící na území napadené Ukrajiny cílí podpora v podobě stáží, kterou připravuje Akademie věd ČR. pic.twitter.com/KZjdwRYhOp
Při ruské operaci na Ukrajině zahynulo přes 40 ukrajinských vojáků, oznámila dnes kancelář ukrajinského prezidenta podle ruské služby BBC.
Ruský prezident Vladimir Putin se jen s Ukrajinou nespokojí, touží po obnově Sovětského svazu včetně rozhodujícího vlivu v bývalých satelitních státech, které jsou dnes v Evropské unii a Severoatlantické alianci, napsal německý list Die Welt. Magazín Der Spiegel zase poukázal na ironii, kdy se Rada bezpečnosti OSN sešla k mimořádnému jednání o zachování míru, zatímco ruská armáda napadla Ukrajinu.
Jako výraz solidarity s Ukrajinou zahrají dnes v poledne mnohé soukromé rozhlasové stanice píseň Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka. "K akci se připojí skoro všechna česká rádia, například Rádio Blaník, Rádio Impuls, Evropa 2, Hitrádia, Frekvence1, Kiss rádio, Rádio Expres FM, Rock Radio, Fajn Radio a řada dalších soukromých regionálních stanic," sdělila za organizátory Petra Poláchová ze společnosti RadioHouse. Píseň je podle ní snadno srozumitelným symbolickým vyjádřením postoje českých rádií a připomenutím historické zkušenosti Česka s okupací.
"Zítra odpoledne se zúčastním videokonference hlav států NATO a pozval jsem na tuto konferenci i pana premiéra Petra Fialu, protože se domnívám, že i když se lišíme v názorech na rozpočet, v této vážné situaci je potřeba postupovat naprosto jednotně. Věřím, že se situace uklidní, nikoli však zbabělým kompromisem, ale rozhodnou reakcí proti agresorovi. Hluboce lituji, že k tomu dochází, ale musíme se chovat jako stateční lidé, kteří si nenechají agresi ve vlastním zájmu líbit," řekl prezident Miloš Zeman.
"Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se mu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními. Chtěl bych vyzvat naše občany ke klidu a vyjádřit plnou podporu Ukrajině, jejímu vedení a jejímu lidu," řekl Miloš Zeman.
"Před několika dny jsem řekl, že Rusové nejsou blázni a že na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil. Iracionální rozhodnutí vedení Ruské federace způsobí výrazné škody samotnému ruskému státu. Domnívám se, že je načase sáhnout k daleko přísnějším sankcím, než byly plánovány. Mám tím na mysli především sankci v oblasti takzvaného systému SWIFT, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku," řekl Zeman.
"Prostudoval jsem si podrobně projev Putina z dnešního rána a odpovím na něj jedinou větou: domnělé nebo skutečné chyby, jako bylo bombardování Jugoslávie nebo vstup do Iráku, nemohou být ospravedlněním chyb vlastních. Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru," uvedl prezident.
Prezident Miloš Zeman v projevu k národu odsoudil ruskou agresi na Ukrajině. "Jedná se o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy. Mám rád ruskou kulturu, vážím si obětí ruského lidu ve druhé světové válce, ale to neznamená, že budu souhlasit s tím, aby na území suverénního státu bez vyhlášení války vstoupila cizí armáda," prohlásil.
Předseda SPD Tomio Okamura odsoudil válečné řešení konfliktu na Ukrajině. Vláda by měla zajistit bezpečnost občanů a přispět k jednáním o ukončení bojů, uvedl.
SPD odsuzuje válečné řešení konfliktu na Ukrajině. Válka není řešení. Vláda ČR musí při svých jednáních zajistit v první řadě bezpečnost našich občanů a obranu ČR. I nadále podporujeme mírová a diplomatická řešení. Žádáme vládu, aby přispěla k jednáním vedoucím k ukončení bojů.
— Tomio Okamura (@tomio_cz) February 24, 2022
Dvě desítky lidí protestují před ruským velvyslanectvím v Praze kvůli dnešnímu útoku Ruska na Ukrajinu. Mají vlajky, pouští ukrajinskou hymnu.
Ministerstvo vnitra vyzývá Ukrajince žijící v Česku, aby sledovali jeho web, kde bude zveřejňovat důležité informace.
⚠️ Občané Ukrajiny, prosím, sledujte web Ministerstva vnitra. Budeme zde zveřejňovat důležité informace související s pobytem v ČR. Postupně i v Ukrajinštině.
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) February 24, 2022
Odkaz zde ➡️ https://t.co/TJLzpUAOJT#StandWithUkraine pic.twitter.com/4zkI4Bhidd
Ukázalo se, že Rusko útočí na Ukrajinu i z běloruského území, česká vláda to bude reflektovat ve své zahraniční politice, řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Koordinace mezi vládou a Hradem ohledně Ukrajiny probíhá na pracovní úrovni, uvedl.
Ukrajina přerušuje diplomatické vztahy s Ruskem, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co ruská vojska ráno napadla jeho zemi. Podle ukrajinské hlavy státu utrpěl nepřítel vážné ztráty. Zelenskyj také podle agentury Reuters nabídl zbraně k obraně vlasti všem lidem, kdo je budou chtít.
Sněmovní výbor pro bezpečnost na dnešním zasedání odsoudil krok Ruské federace jako válečný akt proti svobodné a svrchované Ukrajině. "Znamená závažné porušení mezinárodního práva a ohrožení našich společných evropských hodnot," stojí v usnesení.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) apeloval na Čechy, kteří se zdržují na Ukrajině, aby se zaregistrovali do systému Drozd. V něm je nyní registrováno zhruba 150 Čechů v zemi. Před invazí nevyjádřili přání odejít, není ale jasné, jak se to nyní změní. České zastupitelské úřady na Ukrajině pozastavily veškerou vízovou agendu, konzulární pomoc českým občanům poskytuje generální konzulát ve Lvově. "Pokud se někdo rozhodne na Ukrajině zůstat, prosíme, aby byl během svého pobytu maximálně opatrný, sledoval důvěryhodná média a měl připravený plán případné evakuace," dodal ministr s tím, že ve chvíli válečného konfliktu je pomoc českých úřadů limitovaná.
Šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš označil invazi Ruska na Ukrajinu za chladně promyšlený a ničím nevyprovokovaný útok. Česko by mělo Ukrajině pomoci ve spolupráci s ostatními zeměmi finančně a humanitárně, nikoliv ale vysláním vojáků, řekl také.
V Bruselu se horečně jedná, hlásí z místa zpravodajka Aktuálně.cz a HN Kateřina Šafaříková. Mimořádně zasedá Evropská komise, velvyslanci zemí NATO i Evropské unie, ruší se jiné schůzky. Do Prahy se obratem vrací ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) jde na východě o zcela zbytečnou a nesmyslnou válku a Rusko bude zodpovídat za životy obětí v ní padlých. "Znovu důrazně vyzýváme ruskou federaci, aby ustoupila od vojenské agrese, stáhla svá vojska z ukrajinského území a vrátila se k jednacímu stolu, jinak bude čelit masivním důsledkům svého jednání," prohlásil ministr.
Záběry z Ukrajiny ukazují ostřelování vojenského útvaru v Kyjevě.
#Russia shelled a military unit on the territory of Kyiv, there are victims, according to the Service for Emergency Situations of #Ukraine. pic.twitter.com/pGYpqSDf1l
— Alexander Khrebet/Олександр Хребет (@AlexKhrebet) February 24, 2022
Sněmovní výbor pro bezpečnost na dnešním zasedání vyzval vládu k přijetí nejtvrdších možných sankcí vůči Rusku. Vpád ruské armády na Ukrajinu odsoudili poslanci výboru jako válečný akt a závažné porušení mezinárodního práva. Text usnesení na Twitteru zveřejnil místopředseda výboru Šimon Heller (KDU-ČSL).
Bezpečnostní výbor právě vyzval vládu k nejtvrdším možným opatřením vůči Ruské Federaci. Úz není na co čekat. pic.twitter.com/1Umu2itFh3
— Šimon Heller (@hellersimon) February 24, 2022
"Po událostech z dnešní noci musíme být připraveni na všechny varianty. To, co mnozí z nás považovali za téměř nemožné, se stalo smutnou realitou. Ačkoli jsme se snažili o řešení situaci diplomatickou cestou, Rusko si vybralo cestu války. Jsme svědky neobhajitelné a ničím nepodložené nevyprovokované agrese," řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Pražský magistrát zamýšlí přispět prostřednictvím neziskové organizace Člověk v tísni na pomoc Ukrajině deseti miliony korun. O další pomoci chce jednat s ministerstvem zahraničí a vnitra. Na dnešním jednání zastupitelů to navrhl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Opozice chce doplnit materiál o případnou pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Česko je schopné pokrýt výpadky ropy i plynu z Ruska. Problém by neměl být ani s jaderným palivem, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
Ruská invaze nebyla ničím vyprovokovaná a směřuje vůči suverénnímu státu, řekl premiér Petr Fiala (ODS). "Postup ruského prezidenta Vladimira Putina jednoznačně odsuzuji, nemůže zůstat bez odpovědi," doplnil. Vyzval všechny české občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu. Relevantní orgány podle něj o situaci od rána jednají. "Dopady agrese a naší reakcí se budeme zabývat intenzivně, proto jsem svolal Bezpečnostní radu státu, která bude řešit zabezpečení chodu země v současné situaci, přípravy na další vývoj a koordinaci dalšího postupu," uvedl Fiala.
Metro v Kyjevě je skutečně zadarmo, ale zprávy, že se tam hromadí lidé jako v krytech, nejsou pravdivé. Rozhodně ne v masové míře. Centrum Kyjeva je ale vylidněné, nejsou otevřeny skoro žádné restaurace a obchody, začal platit válečný stav.
Francouzský prezident Emmanuel Macron tvrdě odsoudil napadení Ukrajiny Ruskem a vyzval k okamžitému ukončení vojenské operace. Svolal také bezpečnostní radu státu.
La France condamne fermement la décision de la Russie de faire la guerre à l’Ukraine. La Russie doit mettre immédiatement fin à ses opérations militaires.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 24, 2022
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) vyjádřil podporu také svému ukrajinskému protějšku Denysi Šmyhalovi. "Stojíme za Ukrajinou a Vašimi občany, pane premiére," napsal.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ohlásila nové masivní sankce na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusko by mělo být odříznuto od evropských kapitálových trhů a budou mu tam zmrazena veškerá aktiva. Stejně tak by se Kreml neměl dostat ke strategickým technologiím, na kterých je závislý. Nové sankce musí schválit členské státy EU, které se scházejí k mimořádnému summitu dnes večer v Bruselu. "Odstřižení Ruska od systému SWIFT je až na rozhodnutí lídrů sedmadvacítky," řekl Aktuálně.cz mluvčí Evropské komise pro zahraniční záležitosti Peter Stano.
Záběry ukazují kolony aut v ukrajinském městě Užhorod na západě země, které leží přímo u hranice se Slovenskem. Před druhou světovou válkou bylo toto město správním centrem Podkarpatské Rusi, součásti tehdejšího Československa.
Užhorod, hranice na Slovensko. pic.twitter.com/9e9israYq8
— Roman M (@Fbeyeee) February 24, 2022
Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová svolala z iniciativy koalice na 16:00 mimořádné jednání pléna dolní komory kvůli ruskému napadení Ukrajiny.
Sankce vůči Rusku musejí být okamžité, tvrdé a zničující, řekl ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zmínil odpojení Ruska od bankovního systému.
Ukrajina podle něj také potřebuje konkrétní dodávky zbraní, aby mohla bránit svoje území. Předpokládá vnitřní migraci na západ Ukrajiny.
Jeden z lídrů proruských separatistů na východě Ukrajiny řekl, že jejich cílem je dostat pod kontrolu celou Luhanskou a Doněckou oblast, dosud ovládanou Kyjevem, píše Reuters. Na obrázku je označená středním odstínem žluté barvy.
Státní agentura CzechInvest uzavře své zastoupení v Rusku. Servis ruským investorům v Moskvě nebude nadále poskytovat, řekl ředitel agentury Patrik Reichl.
Česká diplomacie varuje před jakýmikoli cestami na Ukrajinu a vyzývá občany v zemi, aby ji okamžitě opustili. Letecká doprava z Ukrajiny a na Ukrajinu byla přerušena.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) hovořil s ukrajinským velvyslancem v Česku Jevhenem Perebyjnisem, vyjádřil solidaritu všem ukrajinským občanům a tamnímu šéfovi diplomacie Dmytro Kulebovi.
Evropská unie omezí přístup Ruska na unijní trh, zaměří se na postižení strategických sektorů, řekla předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenová. Putin vtahuje Evropu do války, dodala. Lídři EU slíbili uvalit na Rusko masivní sankce. Podle šéfa unijní diplomacie Josipa Borrella patří dnešní den mezi nejtemnější okamžiky evropské historie po konci druhé světové války.
"V případě nouzové situace českých občanů kontaktujte nouzovou linku Generálního konzulátu ve Lvově na +380676732811 nebo +380673749701," uvádí ministerstvo zahraničí.
České velvyslanectví v Kyjevě bylo dočasně uzavřeno, informovalo ministerstvo zahraničí. Konzulární pomoc občanům poskytuje generální konzulát ve Lvově.
Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu včetně sankcí bude mít zásadní dopad na ruskou ekonomiku a technologický rozvoj, tudíž i na kvalitu života ruských občanů. Vinou svého vedení budou nuceni žít v zemi, která na dlouhou dobu ztrácí svou kredibilitu a prestiž, uvedlo v dnešním prohlášení ministerstvo zahraničí. V 10:00 vystoupí po jednání resortního krizového štábu na tiskové konferenci ministr Jan Lipavský (Piráti).
Snímek ukazuje kouř stoupající z vojenského zařízení nedaleko Mariupolu v Doněcké oblasti. Do města už podle dostupných informací vstupují ruské jednotky.
Nejméně osm lidí bylo při ruském ostřelování zabito, devět zraněno, uvedl ve čtvrtek poradce ukrajinského ministra vnitra.
Ukrajina žádá Turecko o uzavření průlivů Bospor a Dardanely v Černém moři pro ruská plavidla, uvedl velvyslanec kyjevské vlády v Ankaře.
Podle ukrajinské pohraniční stráže vstupují ruské jednotky do Charkovské, Luhanské a také Černihivské oblasti na východě a severovýchodě země. Poslední jmenovaná oblast sousedí s regionem, který obklopuje ukrajinskou metropoli Kyjev.
Lidé čekají na jednom z kyjevských letišť.
Snímky z ukrajinské metropole, kam dopadla ruská střela.
"Ukrajinci se nikdy nevzdají své svobody a nezávislosti. Jen my určujeme svou budoucnost od roku 1991. Nyní se ale rozhoduje nejen o osudu našeho státu, ale také o tom, jaký bude život v Evropě," uvedl v novém prohlášení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ruská armáda zahájila ve čtvrtek kolem čtvrté hodiny ranní středoevropského času letecký i pozemní útok na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci. Cíl invaze je podle něj "ochrana lidí, kteří byli po osm let cílem útlaku a genocidy ze strany kyjevského režimu", prohlásil podle agentury Interfax s tím, že proto bude Rusko "usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny".
- Ukrajinský ministr zahraničí potvrdil plnohodnotnou invazi, i mimo území Donbasu. Ostřelování bylo zaznamenáno v Luhanské, Sumské, Charkovské, Černihovské a Žytomrské oblasti, píší ukrajinská média. Útok přišel také po zemi ze severu z Běloruska a z okupovaného Krymu.
- V řadě měst včetně Kyjeva jsou slyšet výbuchy. Zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz hlásí raketové útoky na kyjevské letiště Boryspil. Pod palbou je podle ukrajinských úřadů i západní část země v okolí Lvova.
- Ukrajina se bude agresi bránit, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. V zemi vyhlásil válečný stav, uzavřel se letecký prostor nad ukrajinským územím. Nejméně osm lidí bylo zabito a devět zraněno, uvedlo ministerstvo vnitra.
- Útok začal poté, co vůdci dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny požádali prezidenta Putina o pomoc při odražení "agrese" ze strany ukrajinské armády.
- Ukrajina už ve středu povolala armádní zálohy. Týká se to rezervistů ve věku od 18 do 60 let, maximální délka služby bude jeden rok. Země ve středu čelila rozsáhlým kybernetickým útokům.
- Západní spojenci Ukrajiny krok Ruska odsoudili, jedná se podle nich o hrubé porušení mezinárodního práva, či "cestu krveprolití a destrukce". Očekává se ohlášení dalších protiruských sankcí.
Ostřelování letiště v Ivano-Frankivsku na západě Ukrajiny.
A Kalibr missile hits the Western-most Ivano-Frankivsk airport pic.twitter.com/YThzkkasXT
— Christo Grozev (@christogrozev) February 24, 2022
Moskevská burza přerušila obchodování na všech trzích. Uvedla to dnes ráno na svém webu skupina MOEX, která burzu provozuje. Obnovení obchodování oznámí později. Rubl se poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil ozbrojenou invazi na Ukrajinu, propadl nejníže od roku 2016.
Vchody do budovy hlavního vlakového nádraží v Kyjevě hlídá policie a pouští dovnitř jen ty, kdo mají lístek. Mnoho spojů ale nevyjelo.
Ruské tanky vstupují do Mariupolu na východě Ukrajiny.
Po ruském útoku na Ukrajinu se tvoří dopravní zácpy na výjezdech z Kyjeva. Podle radnic Kyjeva a Charkova mohou lidé použít jako kryt metro, uvádí média.
Said to be a massive line of cars leaving Kyiv, the Ukrainian capital. https://t.co/SPjh5pBiDK
— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 24, 2022
Ve městě Brovary v Kyjevské oblasti je jeden mrtvý a jeden zraněný, píše Reuters s odkazem na poradce ukrajinského ministerstva vnitra.
Cíle ruského ostřelování podle informací od ukrajinského ministerstva infrastruktury. Mapka označuje stav ve čtvrtek ráno. Agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady informuje mimo jiné o ostřelování ve Lvovské oblasti, která se nachází na západě Ukrajiny.
Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku, svět tento den hanby nezapomene, uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová na Twitteru napsala, že na ruský barbarský útok je třeba rázně odpovědět. "Uvalit nejtvrdší sankce vůči Rusku a naprosto jej mezinárodně izolovat. Ukrajině dát veškerou podporu, o kterou zažádá," uvedla.
Jsme zemí, kde několik generací ví, co znamená probudit se do země, která je okupována.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) February 24, 2022
Na ruský barbarský útok musíme odpovědět rázně. Uvalit nejtvrdší sankce vůči Rusku a naprosto jej mezinárodně izolovat. Ukrajině dát veškerou podporu, o kterou zažádá.
Jde i o naši svobodu.
"Takovéto použití síly a nátlaku nemá v 21. století místo. Evropská unie pevně stojí za Ukrajinou a jejími obyvateli, kteří čelí této s ničím nesrovnatelné krizi," uvedli v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel.
Na Ukrajině platí válečný stav. Jeho zavedení dává ukrajinským úřadům řadu pravomocí. Jak uvedla agentura Unian, kapacity podniků a institucí včetně jejich pracovní síly mohou být využity k obranným účelům a může být zavedena pracovní povinnost. Úřady mohou také rozhodnout o zavedení zákazu vycházení, zákazu demonstrací nebo jiných hromadných událostí a omezit svobodu pohybu.
Co čeká Ukrajinu v dalších hodinách a dnech? Ptejte se už teď zpravodaje deníku Aktuálně.cz Martina Nováka v online rozhovoru. Odpovídat čtenářům bude od 11 hodin.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odsoudila protiprávní agresi Ruské federace vůči Ukrajině a dala najevo "plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země". Uvedla to na sociální síti v reakci na zahájenou vojenskou operaci Ruska na Ukrajině. Slovenská hranice s Ukrajinou je zároveň vnější hranicí Evropské unie.
Podle ukrajinské policie ruské jednotky obsadily dvě obce v dosud Kyjevem kontrolované části Luhanské oblasti, píše Reuters. Zdejší separatisté podle agentury TASS zahájili operaci s cílem obsadit i zbytek regionu.
Novinář místní televizní stanice odvolal dnešní schůzku s reportérem Aktuálně.cz, který je v Kyjevě. "Je nemožné teď cokoliv plánovat. Dnes opravdu ne," řekl. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval obyvatele, aby kvůli ruskému bombardování raději zůstali doma a nevycházeli, pokud to není bezpodmínečně nutné. Kdo chce, má jít do krytů.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes na Twitteru označil Putinovu invazi na Ukrajinu za protiprávní, nespravedlivý mocenský krok.
Nejhorší obavy a nejhorší předpovědi se potvrdily. Putinova invaze na Ukrajinu je protiprávním, nespravedlivým mocenským krokem. Nesmíme v tom Ukrajinu nechat! Je to velká zkouška pro celý svobodný a demokratický svět.
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) February 24, 2022
Evropská unie připraví další sankce proti Rusku, uvedli lídři unijních institucí. Šéfové států o nich budou dnes jednat na mimořádném summitu.
Ukrajinská pohraniční stráž zveřejnila videa, znázorňující vstup ruských jednotek z Krymu do země.
Border Guard Service of Ukraine shares video of Russian forces invading from Crimea. https://t.co/XdMpZztlFq
— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 24, 2022
Prezident Miloš Zeman dnes v 11:00 pronese projev k národu.
Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman pronese ve čtvrtek dne 24. února 2022 v 11:00 projev k národu.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) February 24, 2022
Ukrajinské úřady hlásí bombardování i v oblasti okolo Lvova, na samém západu země, píše agentura Reuters.
Kvůli uzavření vzdušného prostoru pro civilní lety nad Ukrajinou je zrušena dnešní letecká linka z Prahy do Oděsy s odletem v 11:40. Pražské Letiště Václava Havla ráno na Twitteru oznámilo, že totéž očekává i u spoje mezi Prahou a Kyjevem, které mělo odletět v 17:35.
Z důvodu uzavření vzdušného prostoru pro civilní lety nad Ukrajinou je zrušena linka z Prahy do Oděsy s odletem v 11:40. To samé očekáváme u linky z Prahy do Kyjeva s odletem v 17:35.
— Prague Airport (@PragueAirport) February 24, 2022
Prezident Miloš Zeman má podrobné informace o ruské vojenské invazi na Ukrajinu. K situaci se vyjádří prohlášením, oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
"Pan prezident již obdržel podrobné informace o útoku na Ukrajinu, další následují dle vývoje situace," uvedl mluvčí. "Nyní řešíme podrobnosti," dodal.
Ukrajinská armáda oznámila, že v Luhanské oblasti na východě země bylo sestřeleno pět ruských letadel a jedna helikoptéra, píše Reuters. Rusko sestřelení letadla popírá. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany byla "zneškodněna" infrastruktura ukrajinských vojenských základen.
Ukraine’s military: 5 Russian aircraft, 1 helicopter downed
— Illia Ponomarenko (@IAPonomarenko) February 24, 2022
Ukrajinské ústřední vojenské velitelství hlásí, že Rusko bombardovalo několik letišť, včetně Boryspilu v Kyjevě, pak také Mykolajiv, Kramatorsk a Cherson. Charkovské vojenské letiště je v plamenech.
! Ukraine's central military command reports Russia bombed several airports, including Kyiv Boryspil, Nikolaev, Kramatorsk, Kherson. Kharkiv military airport is burning. pic.twitter.com/IOrfGZgPL4
— Christo Grozev (@christogrozev) February 24, 2022
Situaci přímo na Ukrajině sleduje reportér Aktuálně.cz Martin Novák, v Bruselu pak zpravodajka Kateřina Šafaříková.
Mluvci EK mi vcera rekl, ze v pripade naletu na Kyjev bude nasledovat “totalni izolace” Ruska ze strany EU: zakaz obchodu s RU, zakaz dovozu plynu, odstrizeni od SWIFTu atd. Dnes je k tomu EU summit. Nase reakce rozhodne o nas samych na desitky let. Tohle je 11. zari Evropy.
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) February 24, 2022
Ukrajinská armáda oznámila, že její protivzdušná obrana na východě země sestřelila ruské letadlo, píše agentura Reuters.
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy se Ukrajina stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného ruského útoku. Spojenci ji nenechají bez podpory.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) svolal na půl osmou ráno na ministerstvu zahraničí krizový štáb, v 8:30 bude na pracovní úrovni jednat Rada NATO na úrovni velvyslanců.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) svolala štáb svého ministerstva. Rusko podle ní porušilo mezinárodní právo, prezidenta Vladimira Putina označila za banditu. "Rusko přepadlo mírumilovnou a svobodnou Ukrajinu. Porušilo mezinárodní právo a ani sebevětší množství lží, které Kreml produkuje na tom nic nezmění," uvedl také.
"Jedna ze známých tady v Kyjevě říká, že s rodinou plánují evakuaci. Nečekají, že půjde jen o krátkodobé bombardování," píše reportér Aktuálně.cz Martin Novák z hlavního města. Ukrajinská novinářka sdílí na sociálních sítích záběry z metra ve čtvrtek ráno.
Metro in Kyiv #Ukraine #SupportUkraine pic.twitter.com/Z4QvMaZpxj
— Kristina Berdynskykh (@berdynskykh_k) February 24, 2022
Premiér Petr Fiala (ODS) označil invazi na Ukrajinu za naprosto neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu, který nemůže zůstat bez reakce EU a NATO.
Bohužel došlo na nejhorší.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 24, 2022
Ruská invaze na Ukrajinu je naprosto neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu, který nemůže zůstat bez reakce EU a NATO.
Na dnešních 11:00 svolávám mimořádné jednání BRS, večer se v Bruselu zúčastním mimořádného jednání Evropské rady.
Podle ukrajinské pohraniční stráže probíhá útok i ze severního směru, z území Běloruska. Hlásí útoky dělostřelectva i použití těžké techniky.
Ruský útok na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva, Moskva musí se svou vojenskou kampaní okamžitě přestat, řekl německý kancléř Olaf Scholz.
Ukrajinská armáda popřela předchozí informace o vylodění ruských jednotek v Oděse.
"Rusko bezprecedentním způsobem a bezdůvodně napadlo suverénní stát. Stojíme a stát budeme za Ukrajinou, které pomůžeme, jak jen budeme moci, nyní musejí přijít tvrdé sankce vůči Putinovu režimu ze strany EU a spojenců," uvedl v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bohužel Putin začal válečný konflikt v plném rozsahu.
— Marian Jurečka (@MJureka) February 24, 2022
Rusko bezprecedentním způsobem a bezdůvodně napadlo suverénní stát.
Stojíme a stát budeme za Ukrajinou, které pomůžeme jak jen budeme moci, nyní musejí přijít tvrdé sankce vůči Putinovu režimu ze strany EU a spojenců.
Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Se vším důrazem odsuzuji ruskou invazi na Ukrajinu. Rozhodnutí Kremlu k naprosto nevyprovokovanému útoku je nepřijatelný a zcela v rozporu s mezinárodním právem. Spolu se spojenci odpovíme na tento barbarský akt agrese.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 24, 2022
Ukrajinským hlavním městem zní ve čtvrtek ráno sirény.
Sirény v Kyjevě. pic.twitter.com/5VUK6wPfnX
— Martin Novák (@novakmartin) February 24, 2022
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nepodniká žádné raketové, letecké ani dělostřelecké údery proti ukrajinským městům, napsala RIA Novosti. "Vysoce přesné zbraně vyřazují z provozu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, objekty protivzdušné obrany, vojenská letiště a letectvo ukrajinských ozbrojených sil," cituje RIA Novosti z prohlášení ruského resortu obrany. "Civilnímu obyvatelstvu nic nehrozí," uvedlo také ministerstvo.
Ruský prezident Vladimir Putin si vybral cestu krveprolití a destrukce tím, že zahájil nevyprovokovaný útok na Ukrajinu, řekl britský premiér Boris Johnson. Slíbil ráznou odpověď.
Doženeme Kreml k odpovědnosti, přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Francie bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení, řekl prezident Emmanuel Macron. Útok na Ukrajinu odsoudila i Kanada.
Řada členů rady bezpečnosti OSN ostře odsoudila vojenskou akci Ruska vůči Ukrajině, o níž členy orgánu informoval ruský velvyslanec při OSN. Zástupce Ukrajiny Serhij Kyslycja vyzval Rusko k okamžitému "ukončení války", ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na to odvětil, že se nejedná o válku, ale o "vojenskou operaci", která míří na "vojenskou juntu" v Kyjevě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svolal zasedání bezpečnostní rady, zřejmě s cílem vyhlásit válečný stav, informuje ukrajinský portál Strana.today. "Armáda funguje. Nepanikařte. Jsme silní. Jsme Ukrajina," uvedl ve čtvrtek brzy ráno Zelenskyj.
Zelensky speaks to the nation. He says he's declared martial law and urges Ukrainians to stay home.
— max seddon (@maxseddon) February 24, 2022
“We are working. The army is working," he says. "Don't panic. We are strong. We are ready for everything. We will defeat everyone. Because we are Ukraine.” pic.twitter.com/vamBb0pLWu
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko (na obrázku) vyzývá obyvatele aby zůstali doma, píše agentura Reuters.
Several more loud explosions over Kyiv. The skyline right now: pic.twitter.com/zQgGf0HxQx
— Polina Ivanova (@polinaivanovva) February 24, 2022
"Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo, že raketové útoky zasáhly vojenské velitelství, letiště a vojenská skladiště v Kyjevě, Charkově a Dněpropetrovsku. Dělostřelecká palba dopadá na (ukrajinské) pohraničí," uvádí na Twitteru korespondent serveru BuzzFeedNews.
BREAKING: Ukraine’s Interior Ministry confirms “missiles have just struck at the center of the Military Administration, airfields, military depots, in Kyiv, Kharkiv, and Dnipro.” Also artillery shelling at border areas.
— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 24, 2022
Místní novináři na internetu podávají zprávy o tvrdých bojích v městě Mariupol. Informace o tom, že se ruští vojáci vylodili i v Oděse, ukrajinská armáda popřela. Agentura Interfax Ukrajina předtím uvedla, že část Oděsy je bez dodávek elektrického proudu.
Ukrajinský ministr zahraničí: cílem ruského útoku je zničit Ukrajinu. Vůle armády bojovat je podle něj vysoká, ukrajinští vojáci jsou připraveni odrazit agresora, cituje Dmytryho Kulebu agentura Reuters. Spojence žádá o okamžité vyhlášení dalších protiruských sankcí.
Ukrajina se chystá vyhlásit stanné právo. Jeho zavedení avizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pro případ, že by vypukla plnohodnotná válka s Ruskem.
Zelensky's planning to declare martial law, per @ukrpravda_news, citing the head of Ukraine's security council. Ukraine has already closed its airspace.https://t.co/Y4lzGblBnH
— max seddon (@maxseddon) February 24, 2022
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Podle agentury Interfax se ruští vojáci vylodili v přístavech Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny a také v Oděse, která leží na jihu, na pobřeží Černého moře.
Naplňuje se zřejmě jeden ze scénářů, o kterém se na Ukrajině mnoho mluvilo: raketovými a leteckými útoky bude chtít režim ruského prezidenta Vladimira Putina oslabit bojeschopnost ukrajinské armády, zničit ze vzduchu co nejvíce jejích zbraní a munice.
Podle agentury Interfax jsou cílem ukrajinských útoků vojenské komplexy po celém území Ukrajiny. V Kyjevě a Charkově rakety míří na velitelství armády, píše agentura Reuters s odkazem na server Ukrajinska Pravda.
"Nová série osmi výbuchů v Kyjevě. Podle všeho jde o raketový útok," hlásí zpravodaj Aktuálně.cz z ukrajinské metropole.
Ukrajinská města, odkud jsou hlášeny silné exploze: Kyjev, Charkov, Oděsa, Žitomir, Cherson. Podle prvních zpráv se jedná o raketové útoky.
— Martin Novák (@novakmartin) February 24, 2022
V Kyjevě je oproti Praze a střední Evropě o hodinu více, tedy v tuto chvíli krátce po šesté hodině. V Moskvě před několika minutami odbila sedmá hodina ranní.
"Putin právě zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Mírová ukrajinská města jsou pod palbou. Toto je útočná válka. Ukrajina se bude bránit a vyhraje. Svět může a musí zastavit Putina. Teď je čas jednat," uvedl na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí.
Putin has just launched a full-scale invasion of Ukraine. Peaceful Ukrainian cities are under strikes. This is a war of aggression. Ukraine will defend itself and will win. The world can and must stop Putin. The time to act is now.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) February 24, 2022
"Provoz na letišti Boryspil je uzavřen. Bombardování hlásí také Oděsa," informuje přímo z Ukrajiny zpravodaj Aktuálně.cz.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ruský prezident Vladimir Putin brzy ráno oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině. Cíl invaze je podle něj "ochrana lidí, kteří byli po osm let cílem útlaku a genocidy ze strany kyjevského režimu", prohlásil podle agentury Interfax s tím, že proto bude Rusko "usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny".
- Ukrajinský ministr zahraničí potvrdil plnohodnotnou invazi, i mimo území Donbasu. Začala zhruba kolem čtvrté hodiny ranní středoevropského času. Ostřelování bylo zaznamenáno v Luhanské, Sumské, Charkovské, Černihovské a Žytomrské oblasti, píší ukrajinská média. Útok přišel také ze severu z Běloruska a z okupovaného Krymu.
- V řadě měst včetně Kyjeva jsou slyšet výbuchy. Zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz hlásí raketové útoky na kyjevské letiště Boryspil.
- Ukrajina se bude agresi bránit, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. V zemi vyhlásil válečný stav, uzavřel se letecký prostor nad ukrajinským územím.
- Útok začal poté, co vůdci dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny požádali prezidenta Putina o pomoc při odražení "agrese" ze strany ukrajinské armády.
- Ukrajina už ve středu povolala zálohy. Týká se to rezervistů ve věku od 18 do 60 let, maximální délka služby bude jeden rok. Země v průběhu středy čelila rozsáhlým kybernetickým útokům.
V Kyjevě bylo slyšet několik silných zvuků znějících jako střelba dělostřelectva, uvádí agentura Reuters s odvoláním na svědky z místa. Podle ukrajinské agentury Unian byly zaznamenány výbuchy kromě Kyjeva také v Oděse na jihu Ukrajiny a Charkově a Kramatorsku a Berďansku na východě.
Prezident USA Joe Biden řekl, že pouze Rusko je po začátku své vojenské operace na Ukrajině odpovědné za příští oběti na životech a lidské utrpení. USA a jejich spojenci na "nevyprovokovaný a neoprávněný útok ruských sil" na Ukrajinu podle něj odpoví jednotně a rozhodně. Podle agentury Reuters prezident doplnil, že vývoj situace sleduje v Bílém domě a ještě dnes oznámí další důsledky, které vojenská akce na Ukrajině bude pro Rusko mít.
New statement from Biden: "President Putin has chosen a premeditated war that will bring a catastrophic loss of life and human suffering. Russia alone is responsible for the death and destruction this attack will bring" pic.twitter.com/icLkU1DvcT
— Natasha Bertrand (@NatashaBertrand) February 24, 2022
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, řekl agentuře Reuters nejmenovaný činitel NATO.
"Na Ukrajině už dříve panovaly obavy, že terčem náletů se mohou po celé zemi stát letecké základny, pozice dělostřelectva a místa, kde jsou uložené zbraně," připomíná reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Výbuchy jsou kromě Kyjeva slyšet v řadě ukrajinských měst, hlásí agentura Unian a další média. Na obrázku záběr z Charkova na severovýchodě Ukrajiny.
Something massive just exploded in Kharkiv pic.twitter.com/GlKY1S8VbV
— OSINTtechnical (@Osinttechnical) February 24, 2022
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák hlásí z Kyjeva: Městem otřásly ráno kolem páté hodiny tři silné výbuchy. Ozvaly se z míst, kde leží mezinárodní letiště Boryspil. Letiště je zavřené.
Záběr z projevu, ve kterém ruský prezident Vladimir Putin oznámil útok na Ukrajinu. "Říká, že zahájil "zvláštní vojenskou operaci" na Donbasu a neplánuje okupaci Ukrajiny. Požaduje však, aby ukrajinská armáda složila zbraně. Za "možné krveprolití" podle něj bude odpovědný Kyjev.
Putin's speaking on Russian TV. He says he's launched a "special military operation" in the Donbas and isn't planning to occupy Ukraine. But he's demanding Ukraine's army lay down its weapons and says Kyiv will be responsible for "possible bloodshed."
— max seddon (@maxseddon) February 24, 2022
This is it. pic.twitter.com/OYXcOUdWq6
Generální tajemník OSN António Guterres vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, "aby dal míru šanci". Dodal, že "zemřelo už příliš mnoho lidí".
Na mimořádném zasedání se sešla Rada bezpečnosti OSN na žádost Kyjeva poté, co lídři dvou separatistických republik na východě Ukrajiny požádali Rusko, aby jim pomohlo "odvrátit agresi ze strany ukrajinské armády".
🔴 EN DIRECT | Regardez la réunion d’urgence du Conseil de sécurité dédiée à la situation en #Ukraine et suivez l’intervention du Représentant permanent de la France auprès des Nations unies @NDeRiviere.https://t.co/q4IwGKWhOz
— La France à l'ONU 🇫🇷🇪🇺 (@franceonu) February 24, 2022
Ukrajina uzavřela svůj letecký vzdušný prostor pro civilní letadla.
Ukraine just closed its airspace for civilian airplanes https://t.co/Px9WFM0rE5
— Mattia Nelles (@mattia_n) February 24, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle agentur oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Moskva prý nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny a cílem operace bude ochrana lidských životů.
Zároveň varoval, že na jakýkoliv pokus ze zahraničí zasahovat do jednání Rusko okamžitě odpoví.
#BREAKING Russia's Putin announces a 'military operation' in Ukraine pic.twitter.com/N3cNy0Lc3e
— AFP News Agency (@AFP) February 24, 2022
Francie ve středu večer vyzvala své občany, aby okamžitě opustili Ukrajinu.
"V souvislosti s vysokým napětím vyvolaným soustředěním ruských vojsk na hranicích Ukrajiny, ruským rozhodnutím uznat nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti a s ohledem na výjimečný stav, o němž ve středu rozhodl ukrajinský parlament, by měli francouzští státní příslušníci na Ukrajině neprodleně opustit zemi," uvedla francouzská diplomacie. Cestování na Ukrajinu se podle ní až do odvolání nedoporučuje.
Satelitní snímky ukazují rozmístění nových ruských jednotek v západním Rusku. Řada z nich je od hranic s Ukrajinou vzdálená méně než 16 kilometrů. Některé dělí od druhého největšího ukrajinského města Charkova jen 80 kilometrů. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na soukromou americkou společnost Maxar Technologies.
Snímky ukazují ruské armádní ležení, vojenské konvoje, dělostřelectvo a obrněné transportéry s podpůrným vybavením a vojáky v bezprostřední blízkosti Ukrajiny, uvádí Maxar Technologies, která aktivity ruských vojsk monitoruje už několik týdnů.
NEW: Russian convoys and towed artillery are moving south and positioned within 50 miles of Kharkiv, Ukraine's second largest city, per satellite photos today.
— Jack Detsch (@JackDetsch) February 23, 2022
📷:@Maxar pic.twitter.com/edxqfbs70t
Souhrn nejdůležitějších událostí středy:
- Ukrajina povolala zálohy. Týká se to rezervistů ve věku od 18 do 60 let, maximální délka služby bude jeden rok.
- Státy EU ve středu schválily balík sankcí proti Rusku. Na sankčním seznamu nově figuruje 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů i více než 300 poslanců dolní komory ruského parlamentu.
- Ukrajina podle místních úřadů čelí dalšímu rozsáhlému kybernetickému útoku.
- Výjimečný stav začne na Ukrajině platit od půlnoci, potrvá na 30 dnů. Bude vztahovat na celé území státu s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, kde byl již dříve zaveden zvláštní režim.
- Vůdci dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny požádali ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc při odražení "agrese" ze strany ukrajinské armády.
- Kyjev reagoval žádostí o nové mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Kyjev na zprávy z Kremlu reagoval žádostí o nové mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Žádost separatistů o ruskou vojenskou pomoc představuje "další eskalaci bezpečnostní situace," napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ukraine has requested an urgent meeting of the UN Security Council due to the appeal by Russian occupation administrations in Donetsk and Luhansk to Russia with a request to provide them with military assistance, which is a further escalation of the security situation.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) February 23, 2022
Peskov řekl, že šéfové Doněcké lidové republiky Denis Pušilin a Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik v dopise Putinovi uvedli, že ostřelování ze strany ukrajinské armády způsobilo smrt mnoha civilistů a přinutilo mnoho lidí k útěku.
Vůdci dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny požádali ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc při odražení "agrese" ze strany ukrajinské armády. S odkazem na agenturu Interfax, která citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, to napsala Reuters.
Pro budoucí vstup Ukrajiny do EU se dnes vyslovil také slovinský premiér Janez Janša. V dopise adresovaném premiérům a prezidentům členských zemí evropského bloku před jejich čtvrtečním mimořádným summitem v Bruselu vyzval spolu s polským předsedou vlády Mateuszem Morawieckým k přijetí Ukrajiny do EU, a to do roku 2030.
Protiruské sankce podle nich nejsou dostatečné, situace si žádá "rychlá a odvážná rozhodnutí". "Pokud se EU nerozšíří, udělá to někdo jiný," citovala z dopisu agentura APA.
V Polsku dnes večer přistály americké bitevní vrtulníky AH-64 Apache, ohlásil polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Dodal, že jde o další posilu spojencům, kteří nyní stojí "tváří v tvář vyostřujícímu se agresivnímu počínání Ruska".
Satelitní snímky za posledních 24 hodin ukázaly nové nasazení vojáků a vojenského vybavení v západním Rusku a Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic. V posledních hodinách se navíc množí očitá svědectví o přesunech ruských jednotek blíž k ukrajinským hranicím nebo už přímo do povstaleckých republik.
Spojené státy očekávají rozsáhlý útok na Ukrajinu do 48 hodin.
Ukrajinský parlament dnes večer podle agentury Reuters schválil vyhlášení výjimečného stavu. Platit má od dnešní půlnoci 30 dnů na celém území 44milionové země s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, kde byl již dříve zaveden zvláštní režim. Opatření má Ukrajině pomoci co nejlépe se připravit na možný rozsáhlý útok ze strany Ruska.
Spojené státy uvalí sankce na firmu budující plynovod Nord Stream 2, oznámil Biden. Podle listu New York Times se chystá i zákaz vývozu amerických technologií do Ruska.
Vysílání DVTV o krizi na Ukrajině a sankcích vůči Rusku. Hosty vysílání jsou Marek Ženíšek (TOP 09), analytik František Vrábel, ředitel Nemocnice Havířov Norbert Schellong a herečka Andrea Daňková.
Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán chce svoji zemi držet stranou konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Odmítá proto poslat na Ukrajinu zbraně a vojáky, což navrhuje maďarská levice, informovala agentura APA. Orbán na facebooku situaci mezi Ukrajinou a Ruskem označil za "vážnou a napjatou" a Maďarsko podle něho musí hrát roli při obnovení míru.
Evropská unie je připravená spustit druhý balík sankcí vůči Rusku, včetně kontroly vývozu, pokud se ruské jednotky přesunou na jiné regiony Ukrajiny než ty, které ovládají proruští separatisté, řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Ruské vojenské síly rozestavené kolem Ukrajiny jsou připravené, 80 procent z nich je v předních pozicích a připraveni vyjet, sdělil agentuře Reuters pracovník amerického ministerstva obrany.
Německo by mělo přehodnotit svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s televizí ARD k tomu dnes vyzval ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk. Berlín na rozdíl od jiných států NATO včetně Česka dlouhodobě odmítá poskytovat Kyjevu zbraně, zemi doposud nabídl pět tisíc vojenských přileb a přislíbil péči o zraněné ukrajinské vojáky v německých vojenských nemocnicích.
"Nyní to je aktuální. Už nejde o výmluvy, jde o ochranu lidí a vojáků," řekl Melnyk. "Proto doufáme, že nám německá vláda pomůže s obrannými zbraněmi," uvedl.
Agentura Reuters píše o dvou vojenských konvojích, které jedou směrem od ruské hranice k Doněcku. Podle svědka, kterého agentura cituje, je v jednom konvoji devět tanků a bojové vozidlo pěchoty. V dalším nákladní auta a palivové cisterny.
Sněmovní zahraniční výbor odsoudil jednostranné uznání nezávislosti separatistických regionů na Ukrajině a následnou invazi ruských ozbrojených sil.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na půdě OSN zdůrazňoval, že Ukrajina pro Rusko není žádnou hrozbou, jak v posledních dnech argumentuje ruský prezident Vladimir Putin. "Ukrajina nikdy neplánovala a neplánuje žádnou vojenskou operaci na Donbasu," citovala ministra agentura AFP. Prokremelské zdroje v poslední době obviňují Kyjev z přípravy ofenzívy a Putin na východ Ukrajiny nařídil vyslat vojáky pod záminkou ochrany míru.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes při vystoupení na Valném shromáždění OSN volal po "rychlých, konkrétních a rázných krocích", které by zastavily eskalaci konfliktu s Ruskem. Ukrajina od Západu žádá zpřísnění protiruských sankcí a další vojenskou podporu ve světle kroků Moskvy, které podle evropských a amerických lídrů představují začátek ruské invaze.
To stop Putin from further aggression, we call on partners to impose more sanctions on Russia now. First decisive steps were taken yesterday, and we are grateful for them. Now the pressure needs to step up to stop Putin. Hit his economy and cronies. Hit more. Hit hard. Hit now.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) February 23, 2022
Prezident Erdogan v telefonátu řekl Putinovi, že Turecko neuznává ruské kroky proti teritoriální jednotě Ukrajiny. Nabídl pomoc s řešením krize.
Státy EU definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Týkají se desítek činitelů a oligarchů, tří stovek poslanců či několika bank a firem.
Šéf ukrajinské diplomacie žádal v OSN rychlé a rázné kroky k odvrácení širšího konfliktu, který by podle něj znamenal konec současného světového řádu.
Výjimečný stav začne na Ukrajině platit od dnešní půlnoci na 30 dnů, vyplývá podle Reuters z návrhu příslušného dokumentu. Přinese řadu omezení.
Všechny informace na jednom místě: Přečtěte si reportáže, galerie i velké grafiky Aktuálně.cz, věnované válce na Ukrajině.
Další ruské jednotky se přesunuly do regionů východní Ukrajiny, které Moskva uznala jako nezávislé. Stanici CNN informaci potvrdil lotyšský premiér Arturs Krišjānis Kariņš.
"Podle informací, které mám k dispozici, Putin přesouvá další jednotky a tanky do okupovaného území na Donbasu," prohlásil pobaltský politik. Dodal, že ruská armáda tak překročila suverénní hranice sousední země.
Ukrajina podle místních úřadů čelí dalšímu rozsáhlému kybernetickému útoku. Podle agentury Reuters nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí ani některých bank. Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva, která podle Západu připravuje i široký vojenský útok na Ukrajinu. Hackerský útok podle agentury Interfax-Ukrajina zasáhl také ministerstvo vnitra a obrany. Naopak web ukrajinského prezidenta zatím funguje.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně.
Česká republika je připravena na všechny varianty vývoje na Ukrajině včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska, řekl po dnešním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany. Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl Fiala.
Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zatím nezaregistrovaly žádné bezpečnostní hrozby kvůli dění na Ukrajině pro české občany. Česko také zatím neregistruje zvýšený zájem Ukrajinců o různé typy pobytových povolení.
Ukrajina zřejmě čelí dalšímu rozsáhlému hackerskému útoku. Podle agentury Reuters nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí či bank.
Sankční nátlak nemůže změnit ruskou politiku a ovlivnit odhodlání Ruska hájit své zájmy, zdůraznila ruská diplomacie v reakci na nové protiruské sankce přijaté Spojenými státy. Moskva současně pohrozila "silnou odvetou", která nemusí být symetrická, ale bude "přiměřená a citelná pro americkou stranu".
"Rusko dokázalo, že bez ohledu na náklady, které si sankce vyžádají, dokáže minimalizovat způsobenou škodu. Sankční nátlak nemůže ovlivnit odhodlání Moskvy tvrdě hájit své zájmy," uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Dokument připomíná, že nová omezení, postihující dvě banky, obchodování se státním dluhem na západních trzích a členy ruských elit, představují již 101. balík amerických sankcí proti Rusku.
Ukrajina si zaslouží získat status země kandidující na členství v Evropské unii a Polsko a Litva tento cíl podporují, uvedly hlavy těchto dvou států ve společném prohlášení s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Text také vyzývá mezinárodní společenství k "urychlenému zavedení tvrdých" sankcí vůči Rusku.
Rozhodnutí Německa pozastavit projekt plynovodu Nord Stream 2 nemá vliv na ceny plynu, uvedla místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. "Stojíme pevně na straně německých úřadů," dodala.
Britský mediální úřad Ofcom dostal žádost o přezkoumání vysílací licence ruské televize Russia Today (RT). Ta je podle ministerstva kultury podezřelá ze snahy o šíření nebezpečných dezinformací o dění na Ukrajině.
"Žijeme v zemi, která věří ve svobodu projevu. A já si myslím, že je důležité, abychom nechali na Ofcomu - a ne na politicích, jak to dělá Rusko - rozhodnutí o tom, které mediální organizace zakázat," prohlásil britský premiér Johnson.
Exclusive
— Steven Swinford (@Steven_Swinford) February 23, 2022
Nadine Dorries has told Ofcom to take 'timely & transparent' action against Russian state backed broadcaster RT
She's concerned RT will 'look to spread harmful disinformation'
'I call on you to ensure actions are timely & transparent to reassure the British public' pic.twitter.com/53ZU6u9MAV
Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, včetně smrticích obranných zbraní. Oznámil to dnes v parlamentu britský premiér Boris Johnson.
Německo by se dokázalo obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Nebylo by to však snadné, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Rusko začalo evakuovat pracovníky všech svých zastupitelských úřadů na Ukrajině, informuje agentura TASS s odvoláním na ambasádu v Kyjevě.
Fotografie z demonstrace na podporu Ukrajiny v Praze.
#StandWithUkraine 🙏🏻 🇺🇦
— Lukas Biba (@bibalukas) February 23, 2022
Foto pro @Aktualnecz @hospodarky pic.twitter.com/1eQFY68XbA
Velká Británie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 500 milionů dolarů na pokrytí ekonomických ztrát spojených s ruskou agresí.
The UK will guarantee up to $500million in loans to help Ukraine withstand the economic impact of Russia’s actions.
— Liz Truss (@trussliz) February 23, 2022
We are using our economic heft to inflict pain on Russia and to support the Ukrainian people. https://t.co/GIVcC0LqEL
Svoboda a mír v Evropě nejsou zadarmo, Německo proto počítá s finančními následky protiruských sankcí. Dnes to na společné tiskové konferenci v Berlíně s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Yvesem Le Drianem prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Le Drian ocenil rychlý a jednotný postup Evropské unie, která sankce za ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny přijala. Oba ministři zahraničí zdůraznili, že je nutné nadále jednat, aby Evropa předešla válce.
Baerbocková uvedla, že nyní přijaté sankce nemusí být konečné. "Sankční balík můžeme kdykoli rozšířit," řekla. Rusko musí podle ní vědět, že Evropa odmítá současný postup Moskvy proti Ukrajině. Na to poukázal i Le Drian.
Lídr proruských separatistů na Donbase popřel, že by v oblasti byli ruští vojáci, vyhradil si ale právo požádat Moskvu o pomoc, uvádí Reuters.
Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek ve středu ruskému velvyslanci Alexandru Zmejevskému tlumočil rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Novinářům to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Velvyslanci zemí Evropské unie ve středu schválili balík sankcí proti Rusku, na jehož obrysech se unijní státy dohodly v úterý. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Na sankčním seznamu nově figurují dvě desítky vysoce postavených činitelů, je mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.
Sankce zasáhnou také velké banky, omezují přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh EU a míří rovněž na obchod s neuznanými republikami na východě Ukrajiny. Vlády členských zemí by měly sankce formálně písemně potvrdit během několika hodin.
Jak to vypadá v oblastech podél linie oblastí, které ovládají proruští separatisté a které jsou pod kontrolou Ukrajiny? Podívejte se ve fotogalerii.
Podle průzkumu, který si objednala americká zpravodajská stanice CNN, souhlasí zhruba polovina Rusů s použitím vojenské síly za účelem zabránění vstupu Ukrajiny do NATO. Víc než třetina (36 procent) dotázaných souhlasí i s tím, že Rusko by mělo vojensky Ukrajinu připojit ke svému území. Drtivá většina Rusů ale současně nevěří, že Moskva proti Kyjevu v dohledné době vojensky zasáhne. Průzkum proběhl ještě předtím, než Rusko vojensky obsadilo dvě separatistické republiky na východě Ukrajiny. Sami Ukrajinci se konfliktu obávají víc.
Jak jsme mohli slyšet v pondělí večer, Putin má značný problém s "myšlenkou ukrajinského lidu jako národa odděleného od Rusů“. Ukrajinci s ní rozhodně problém nemají [CNN]. Nemyslí si to ani většina na východě, kam v mezičase vpadly ruské jednotky. https://t.co/NBVNN8sMxU pic.twitter.com/bVdjIuJ5Vi
— Helena Truchla (@helena_truchla) February 23, 2022
Ukrajinci pracující v ČR s krátkodobým vízem by měli mít možnost získat dlouhodobá víza bez nutnosti návratu na Ukrajinu. V dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS) to napsal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora vyzvala také k rychlejšímu slučování rodin ukrajinských zaměstnanců.
V roce 2021 Hospodářská komora zpracovala přes 4500 žádostí zaměstnavatelů od více než 21 tisíc kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Bez zaměstnanců z Ukrajiny se v ČR neobejdou zejména obchod nebo ubytovací a další služby. "Proto chceme jednat o tom, aby vláda umožnila co nejrychlejší sloučení ukrajinských rodin a hladké vyřízení těchto žádostí, jejichž počet aktuálně rychle roste. Vnímáme postoj českých zaměstnavatelů a projevenou společenskou odpovědnost vůči jejich ukrajinským zaměstnancům a doporučujeme co nejrychleji adekvátně nastavit kvótu pro co nejrychlejší vyřízení sloučení rodiny," podotkl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
TISKOVÁ ZPRÁVA | České firmy ukrajinské zaměstnance potřebují. Současná krize je nesmí ohrozit, upozornila Komora vládu 👉 https://t.co/rtgUO5utbP pic.twitter.com/s3pLvFxXcn
— Hospodářská komora (@Hokomora) February 23, 2022
"Česko je připraveno podpořit další sankce v rámci Evropské unie," uvedl pro ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský.
Omezení související s výjimečným stavem se budou v jednotlivých regionech lišit. Život většiny občanů nijak zvlášť neovlivní, uvedl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov podle serveru Ukrajinska pravda. "Půjde o posílení ochrany veřejného pořádku a objektů zajišťujících životně důležité funkce pro občany a národní hospodářství, může jít o omezení dopravy, doplňující kontrolu v dopravě, ověřování dokladů osob," popsal.
Podpora pro uznání nezávislosti dvou separatistických republik v Doněcku a Luhansku je mezi Rusy výrazně menší, než jaké se těšilo připojení pooloostrova Krym k Rusku v roce 2014. Vychází to z dat sociologického institutu Levada, která má k dispozici server news.ru. S ruským uznáním obou území souhlasí 45 procent Rusů, naopak 40 procent je proti. "Touha po začlenění Donbasu do Ruska jednoznačně opadla," míní ředitel institutu Lev Gudkov. Když před osmi lety Kreml rozhodl o připojení Krymu, podporovalo tento krok až 90 procent obyvatel, připomíná moskevský korespondent BBC Francis Scarr.
A soon to be published Levada poll suggests significantly less support among Russians for the recognition of the Donbas "people's republics" than for the annexation of Crimea
— Francis Scarr (@francska1) February 23, 2022
Around 45% back the move, with 40% against
Support for Crimea was around 85-90%https://t.co/PdWIRd8GLX
O situaci na Ukrajině promluvil z Kyjeva reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který působí v ruských energetických společnostech a kterého pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přátelství, v Německu dlouhodobě čelí kritice kvůli obhajobě zájmů Moskvy. I během nynější ukrajinsko-ruské krize se staví na stranu Ruska, když obvinil Kyjev z řinčení zbraněmi.
"Gerhard Schröder je místo toho věrný autokratovi, který je připraven k invazi a jehož stále otevřenější nároky na imperiální moc ohrožují bezpečnost Evropy, Schröder tak jedná proti zájmům země, které kdysi přísahou slíbil zachovávat mír a svobodu," dodal magazín Focus.
Server Euronews se věnuje možnosti, kdy Evropská unie po případné ruské invazi na Ukrajinu uvalí sankce na ruský energetický sektor. Zde je Schröder velmi činný. Je předsedou výboru akcionářů společnosti Nord Stream a předsedou představenstva firmy Nord Stream 2. Tyto podniky spravují plynovody vedené Baltským mořem, které spojují Rusko a Německo. Je také šéfem dozorčí rady v ruské státní energetické společnosti Rosněfť a v létě by se mohl stát členem dozorčí rady ruského státního plynárenského podniku Gazprom.
V Rusku před rokem 2014, tedy před anexí Krymu, působily podle státní agentury CzechTrade vyšší desítky českých firem. V posledních letech jejich počet výrazně klesl. Zájem českých podnikatelů vyvážet na ruský trh je ale stále velký. Uplatnění je ovšem čím dál složitější. České společnosti jsou nuceny k tomu, aby zboží vyráběly přímo v Rusku, případně aby obsahovalo určitý podíl lokální produkce. CzechTrade nemá informace o tom, že by české firmy nyní kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Ukrajinou, respektive Evropou, řešily systémové problémy s místními úřady, sdělili ČTK zástupci agentury.
Komplikací pro české podniky je důraz na lokalizaci výroby. "Projevuje se to především v tendrech pro podniky se státní majetkovou účastí, kdy jsou zvýhodňovány produkty domácí provenience. U některých typů zboží, hlavně strojírenského charakteru, se zkoumá možnost dvojího užití. Dalšími faktory jsou vzájemné sankce, komplexní spektrum zahraniční konkurence, aktuální politická situace nebo devalvace rublu," uvedl vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Jekatěrinburgu Antonín Marčík.
Ukrajina zavede výjimečný stav ve všech regionech, kromě Luhanské a Doněcké oblasti, řekl ve středu šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Trvat podle něj bude 30 dní a poté bude moci být prodloužen o další měsíc. Rada národní bezpečnosti a obrany žádá parlament o schválení tohoto kroku. V Luhanské a Doněcké oblasti už nyní platí zvláštní režim, podotkl server Ukrajinska pravda.
Jihomoravský kraj pozastavil veškeré aktivity a styky s Ruskem. Zároveň krajský úřad vyvěsí jako výraz solidarity ukrajinskou vlajku, uvedl na Twitteru hejtman kraje Jan Grolich.
Prave teď: Rada Jihomoravského kraje
— Jan Grolich (@JanGrolich) February 23, 2022
a) deklaruje pozastavení všech aktivit a styků Jihomoravského kraje s Ruskou federací z důvodu porušení mezinárodního práva Ruskou federací ve vztahu k Ukrajině, a to po dobu trvání důvodů tohoto rozhodnutí,
Další výběr reakcí ze západoevropského tisku:
- Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) v komentáři s titulkem "Západ nesmí tancovat, jak Putin píská" zdůrazňuje, že Západ musí na vpád ruských jednotek na Ukrajinu reagovat jednotně a tvrdě. "Samotným rozmístěním jednotek v separatistických územích Moskva dosud získala málo, protože tyto oblasti kontroluje už od roku 2014. Je málo pravděpodobné, že by Putin zůstal jen u toho. Putin chce podle všeho víc," píše NZZ.
- Podle dalšího švýcarského deníku Tages-Anzeiger se v Evropě spouští nová železná opona. V Kremlu pode něj sedí "autokrat, který nenávidí demokracii, který nechává otrávit opozičníky nebo je posílá do trestních táborů", ale také "protivník, který se pokouší rozvracet Západ, narušuje volby, podporuje extremistické síly nalevo i napravo a napadá hackerskými útoky státní instituce".
- "Putin chce zahájit novou epochu: epochu nové studené války," varuje Tages-Anzeiger s tím, že tento proces začal nejpozději anexí Krymu v roce 2014 a nyní se blíží vrcholu. "Znovu se v Evropě spouští železná opona, tentokrát od Baltského moře po Černé moře, jednoduše tedy trochu východněji než v pozdních 40. letech," uzavírá Tages-Anzeiger.
- Rakouský deník Der Standard navrhuje, aby se do rozhovorů mezi zainteresovanými stranami zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. "Možná by bylo smysluplné zapojit nezávislou vysoce postavenou zprostředkovatelku, nade vší pochyby ušlechtilou a poctivou osobnost. Existuje jedna osoba, která je dobře přijímána v EU, v USA a osobně i u Putina, člověk s velkými zkušenostmi. Jmenuje se Angela Merkelová. Bývalá německá kancléřka si po 16 letech ve službě spolkové republice skutečně zaslouží klid a oddech. Ale možná je to moment ve světových dějinách, kdy by měla úkol, který stojí nade všemi ostatními zájmy. Merkelová by mohla jako zvláštní zmocněnkyně OSN vést mírová vyjednávání, i když se situace zdá být téměř beznadějná," napsal Der Standard.
Reakce západoevropského tisku v reakci na vývoj kolem Ukrajiny.
- "Nyní záleží na jednotě Západu. Rusko disponuje devizovými rezervami a profituje z vysokých cen energií, zatímco Západ musí rozhodnout, jak daleko chce uprostřed krize životních nákladů zajít," píše britský The Guardian. Uvítal přitom německé rozhodnutí pozastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, zatímco jako vysloveně slabé označil britské sankce, které se týkají pěti bank a tří oligarchů.
- Podle dalšího britského deníku The Daily Telegraph musí sankce bolet. "Aby Putin pochopil, že jeho jednání je nepřijatelné, musí sankce bolet - ale přesto už existují pochybnosti ohledně jejich účinnosti," píše deník a poukazuje na vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle něhož je Rusko na sankce zvyklé. "A v tom má pravdu. Německo zastavilo projekt plynovodu Nord Stream 2, který ještě nebyl uveden do provozu, nadále však importuje energii z Ruska," poznamenal list.
- Nizozemský De Volkskrant píše, že Putin považuje Západ za příliš slabý. "Putin si zjevně vyvodil, že Západ je tak slabý, že si může uskutečnit svůj starý sen - dostat Ukrajinu opět pod ruskou kontrolu. To spočívá především ve zkušenosti, že Západ se stále znovu vrací k 'normalizaci' vztahů. Dokonce i po anexi Krymu a sestřelení letu MH17 byl ruský plyn v Německu vítaný, stejně jako ruské černé peníze v Londýně a Amsterodamu," upozorňuje De Volkskrant.
- Další nizozemský deník De Telegraaf do svých úvah zahrnul i historické reminiscence. "Logickým následkem (pondělního) zuřivého a pomstychtivého projevu Putina je svržení demokraticky zvolené vlády v Kyjevě - kterou popsal jako bandu zkorumpovaných 'loutek' USA. Způsob, jakým se Putin domnívá, že se musí zasadit o práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává určité znepokojující asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před 2. světovou válkou. Západ nyní rozhněvaně reaguje a uvaluje sankce. Je ale otázka, zda ještě lze velikášského Putina odradit od prosazení své vůle. Pod jeho vedením chce Rusko radikálně změnit evropský bezpečnostní pořádek. Východní křídlo NATO musí být bezodkladně dále posíleno, aby představovalo vzdor vůči aktuálnímu ohrožení tímto nebezpečným potentátem," napsal De Telegraaf.
Ruská nezávislá média si už během pondělní schůzky ruské bezpečnostní rady všimla, že několik řečníků má na hodinkách jiný čas. Mělo se přitom jednat o živý přenos, který televize přenášely od pěti hodin odpoledne. Na hodinkách ale stálo 11:45. Později zahraniční pozorovatelé upozornili i na to, že Vladimir Putin dekret o uznání separatistických republik na východě Ukrajiny podepsal podle hodinek přítomných krátce po 10. hodině ranní, tedy ještě předtím, než začala již zmíněná rada, která o podepsání měla rozhodnout.
Putin convened an unscheduled meeting with his Security Council in Moscow on Monday. The meeting was broadcast at 5 pm. But what time was it really held? Let's look at some participants' watches. Sergei Shoigu & Sergei Lavrov prep at 11:45. #OSINT #UkraineRussia #Russia #Ukraine pic.twitter.com/YlnLodkjdq
— Forrest Rogers (@Forrest_Rogers) February 22, 2022
Demonstrace proti ruské agresi probíhají také v Česku.
Včerejší demonstrace za Ukrajinu na Václavském náměstí a protest před ruskou ambasádou v Praze. #Ukraine #Prague @RESPEKT_CZ pic.twitter.com/rMzTQfpPn1
— Milan Jaroš (@_milan_jaros) February 23, 2022
Ukrajinský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který umožňuje obyvatelům země volně nosit zbraně, informují ukrajinská média.
Papež František v souvislosti s ukrajinskou krizí vyzval politiky, aby zpytovali svědomí a zdrželi se jakýchkoli kroků, jimiž by způsobili lidem další utrpení. Při pravidelné generální audienci rovněž vyhlásil na 2. března další mezinárodní den modliteb za mír.
Reakce Západu na poslední kroky Moskvy včetně uznání nezávislosti dvou povstaleckých republik na východě Ukrajiny byla předvídatelná a nových protiruských sankcí se netřeba příliš obávat, míní podle ruských provládních médií oficiální ruští představitelé a politologové.
Experti oslovení oficiálními médii obviňují z prohloubení napětí v rusko-ukrajinských vztazích Kyjev a poukazují na potřebu zlepšit situaci Rusů žijících na ukrajinském Donbasu.
Sankce v reakci na ruskou agresi přijala kromě EU a USA i Velká Británie. Dotknou se například oligarchů blízkých prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ve Spojeném království mají obrovské majetky:
Boris Rotenberg is also under the US sanctions since 2014. So what UK has announced yesterday as personal sanctions against Putin inner circle is job they had to do 8 years ago. Below are some of the names with huge wealth in the UK not targeted yet. @OliverBullough @b_judah pic.twitter.com/NMLi7v3Scn
— Daria Kaleniuk (@dkaleniuk) February 23, 2022
Ukrajinský parlament schválil sankce proti 351 Rusům, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti separatistických regionů, píše Reuters.
Ukrajina ode dneška povolává do armády zálohy. Týká se to rezervistů ve věku od 18 do 60 let, informovala agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na ukrajinskou armádu. Maximální délka služby bude jeden rok. O opatření rozhodl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj, který ale zároveň odmítl všeobecnou mobilizaci.
Velení armády uvedlo, že rezervisté budou sloužit u těch vojenských jednotek a v té odbornosti, ve které působili dříve, a zachovají si své pracovní místo a průměrný měsíční plat, píše Interfax-Ukrajina.
Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij přijel do Černínského paláce, sídla ministerstva zahraničí. Má zde podat vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny. Na vrátnici musel ukázat občanský průkaz, všímá si fotoreportér Aktuálně.cz.
"Záběry z Kremlu, ukazující paranoidního ruského prezidenta, jak sedí na metry daleko od svých spolupracovníků - izolovaný od reálného světa nejen kvůli koronaviru -, by v Evropanech měly probudit nejvyšší ostražitost," píše v komentáři šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka.
Ukrajina naléhá na své občany, aby necestovali do Ruska. Těm, kteří v Rusku už jsou, doporučuje zemi okamžitě opustit.
Latest: Ukraine urges its citizens not to travel to Russia and for those currently in Russia to leave the country "immediately," citing Russia's latest aggressive moves "that grossly violate the sovereignty and territorial integrity of Ukraine." https://t.co/P1BXshjDxs
— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 23, 2022
Ukrajinské hlavní město se obává až dosud nemyslitelného - války. Dění v Kyjevě popisuje reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Nabízíme shrnutí událostí posledních hodin:
- Ukrajinská rozvědka varovala vedení státu, že Rusko nemá v plánu zastavit se na Donbasu a může pokračovat v ofenzivě na další území Ukrajiny. V rizikové zóně se nacházejí města Charkov, Cherson a Kyjev.
- Vláda v Kyjevě se zabývala zavedením výjimečného stavu v regionech sousedících s Ruskem kvůli hrozbě ruské vojenské agrese. Nakonec rozhodnutí odložila na další dny.
- Krok ruského prezidenta uznat nezávislost separatistických území na Donbasu v úterý formálně potvrdil parlament v Moskvě. Zároveň vyslovil souhlas s působením ruských vojáků v zahraničí.
- Obě znepřátelené strany na východě Ukrajiny se viní z útoků a jsou hlášeni mrtví.
- Státy Evropské unie se jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku, na seznamu se nachází například ministr obrany Sergej Šojgu, mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová nebo desítky poslanců.
V Mariupolu, který leží v Doněcké oblasti a jen zhruba 20 kilometrů od území ovládaného separatisty, včera proběhla proukrajinská demonstrace.
Pro-Ukraine rally in Mariupol last night. This strategic port city on the Azov sea, in Donetsk region, could be one of the first targets in a case of further Russian invasion of Ukraine. People here won't be welcoming Russian soldiers.
— Olga Tokariuk (@olgatokariuk) February 23, 2022
📷 Andriy Tsapliyenko pic.twitter.com/9a0osGEqca
Ukrajinské úřady za poslední den zaznamenaly 96 případů ostřelování svého území ze strany separatistických regionů na východě země. Zemřel přitom jeden ukrajinský voják a dalších šest jich bylo zraněno, uvedl dnes server RBK Ukrajina s odvoláním na armádu.
Porušování příměří hlásí také zástupci povstaleckých republik, takzvaná Luhanská lidová republika informuje o třech mrtvých v důsledku ostřelování ukrajinských sil.
Počínání ruské hlavy státu Vladimira Putina ohledně Ukrajiny je chytré a geniální, uvedl bývalý americký prezident Donald Trump.
V konzervativním podcastu dál zkritizoval svého následovníka Joea Bidena a řekl, že by za jeho úřadování bylo podobné vyhrocení situace nemyslitelné, píší americká média.
"Nám by se to nikdy nestalo," uvedl Trump. Nepodloženě pak dodal, že důvodem, proč se Putin rozhodl k invazi nyní - a nikoliv za jeho vlády - je jeho lepší vztah s ruským prezidentem, než má Biden.
"Putin prohlásí velkou část Ukrajiny za nezávislou. To je úžasné. … A já říkám: 'Jak chytré to je?' A on tam půjde a bude udržovat mír. To jsou ty nejsilnější mírové síly. … Mohli bychom to využít na naší jižní hranici," řekl Trump s odkazem na Mexiko. Na jeho hranici s USA před volbami v roce 2016 sliboval vystavět zeď, která by zabránila migraci.
"Znal jsem Putina velmi dobře. Skvěle jsme spolu vycházeli. Měl jsem ho rád. On měl rád mě. …Víte, není to žádná měkkota, má hodně šarmu a je velmi pyšný," popsal státník svůj vztah k Putinovi.
"Obecně se snažíme nepřijímat rady od nikoho, kdo chválí prezidenta Putina a jeho vojenskou strategii," odpověděla na dotaz ohledně Trumpových komentářů mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Sankce uvalené na Rusko poškodí světové finanční a energetické trhy. Takovými slovy reagoval na nové finanční postihy Spojených států proti Moskvě kvůli jejímu agresivnímu postupu vůči Ukrajině ruský velvyslanec v USA. Ušetřeny nebudou ani Spojené státy, kde běžní občané pocítí plný dopad rostoucích cen, uvedl na facebooku diplomat Anatolij Antonov.
"Nevzpomínám si na jediný den, kdy by naše země žila bez nějakých restrikcí ze západního světa. Naučili jsme v takových podmínkách pracovat. A nejen přežívat, ale také rozvíjet náš stát," uvedl Antonov, který zároveň Washingtonu vyčetl, že nepřiměl Kyjev jednat se zástupci separatistických regionů na východě Ukrajiny.
Sankce proti Rusku podle něj nic nevyřeší a Američané mohou jen stěží očekávat, že Moskva pod hrozbou těchto postihů změní svou zahraniční politiku. Velvyslanec zároveň obvinil Kyjev ze "zločinného pronásledování ruskojazyčného obyvatelstva země" a ze snahy vyřešit konflikt na východě země silou.
Na jednání hlavy státu s šéfy parlamentních stran podle novinářů údajně zazněla také slova o možném zhoršení bezpečnostní situace v Donbasu v následujících dvou dnech, poznamenala agentura Unian.
Političtí představitelé Ukrajiny se podle médií na jednání zabývali mimo jiné možností zavedení výjimečného stavu v regionech sousedících s Ruskem kvůli hrozbě ruské vojenské agrese. Nakonec rozhodnutí odložili na další dny s ohledem na vývoj událostí.
Zelenskyj už dříve odmítl v zemi zavést stanné právo s tím, že k němu přistoupí, pokud by vypukla plnohodnotná válka s Ruskem. Zároveň oznámil, že povolá část vojáků v záloze na mimořádné cvičení, všeobecnou mobilizaci zatím vyloučil.
Podle ukrajinské rozvědky by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson.
Rusko nemá v plánu zastavit se na Donbasu a může pokračovat v ofenzivě na další území Ukrajiny. Podle serveru Ukrajinska pravda to sdělila ukrajinská zpravodajská služba prezidentovi země Volodymyru Zelenskému na jednání hlavy státu s šéfy parlamentních stran. V rizikové zóně se nacházejí města Charkov, Cherson a Kyjev, uvedla.
"Ukrajinská rozvědka má informace, že se Rusko neplánuje zastavit v Donbasu, a chce pokračovat ve vojenské eskalaci. V první řadě se v rizikové zóně nacházejí Charkov, Cherson a Kyjev," cituje zástupce rozvědky Ukrajinska pravda s odkazem na druhé největší město země nacházející se u ruských hranic, důležitý černomořský přístav Cherson a metropoli.
Bezpečnostní složky politiky na úterním jednání informovaly o aktuální bezpečnostní situaci a nastínily možné prognózy vývoje událostí.
Zavedení sankcí oznámila i Austrálie, podle jejího premiéra Scotta Morrisona Moskva začala s invazí Ukrajiny.
"Invaze Ukrajiny opravdu začala," uvedl australský premiér Scott Morrison. Podle premiéra země okamžitě zavede finanční sankce a zákazy cestování na osm ruských představitelů, kteří napomáhali vstupu ruské armády do východní Ukrajiny. Podle místních médií jsou mezi nimi i členové ruské bezpečnostní rady. Dá se navíc očekávat, že vláda rozšíří restrikce i na další ruské občany a firmy.
Kuba a Venezuela podpořily Rusko v současné krizi kolem Ukrajiny a ve sporu se západními zeměmi. Informovala o tom dnes agentura DPA. Podle kubánského stranického deníku Granma si ruský prezident Vladimir Putin počíná opatrně, zatímco Evropa rozdělává požár.
"Veškerou podporu" Putinovi vyjádřil venezuelský prezident Nicolás Maduro.
Japonská vláda se dnes rozhodla uvalit nové sankce na Rusko kvůli uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny. Tokio omezí obchodování s ruskými státními dluhopisy a zmrazí majetek některých ruských představitelů, uvedla agentura Reuters. Japonský premiér Fumio Kišida vyzval Moskvu, aby se vrátila k diplomatickým prostředkům jednání. V případě zhoršení situace je Tokio připravené omezení dále zpřísnit.
Nové sankce například zakazují vydávat nové emise ruských státních dluhopisů na japonském trhu. Pravidla také zakazují vydávat víza do Japonska představitelům separatistů na východě Ukrajiny.
Satelitní snímky za posledních 24 hodin ukázaly nové nasazení vojáků a vybavení v západním Rusku a Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic. S odvoláním na společnost Maxar Technologies o tom informovala agentura Reuters.
Na fotografiích je v jižním Bělorusku nedaleko hranic s Ukrajinou vidět více než stovka armádních vozidel a desítky vojenských stanů. U vojenské posádky v západním Rusku u ukrajinských hranic přibyla nová polní nemocnice, uvádí Maxar Technologies. Společnost ve stejném regionu zaznamenala i přepravní vozidla pro těžkou techniku a zbraně, včetně tanků, a nasazení nových jednotek.
Agentura Reuters poznamenává, že se jí satelitní fotografie poskytnuté firmou, která aktivity ruské armády monitoruje už několik týdnů, nepodařilo nezávisle ověřit.
High-res satellite image from yesterday shows the Russian deployment in Krasnyy Oktyabr, around 7 miles from the #Ukraine border, in great detail. The site was set up after February 5. @Maxar pic.twitter.com/eh54CZsJdP
— Christoph Koettl (@ckoettl) February 22, 2022
Setkání mezi Bidenem a Putinem už není v plánu, uvedl Bílý dům.
Schůzku se svým ruským protějškem v úterý zrušil také americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle něj setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po začátku ruské invaze nedává smyl. "Pokud Moskva změní přístup, tak jsem připraven vést jednání," uvedl Blinken. Rusko také varoval, že při každém zvýšení napětí přijdou ze strany USA i nové sankce.
Kanada oznámila sankce vůči Rusku. Trvat mají do chvíle, než bude obnovena územní integrita Ukrajiny. Zasáhnou mimo jiné ruské zákonodárce, píše AFP.
Americký vojenský konvoj, který přes české území přejížděl od minulého úterý, opustil Českou republiku. Jeho poslední část večer vyjela ze stanového tábora v Rančířově na Jihlavsku a krátce před 23:00 překročila hraniční přechod Břeclav, řekla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Šéf americké diplomacie Blinken zrušil schůzku se svým ruským protějškem Lavrovem. Po začátku ruské invaze setkání nedává smysl, uvedl Blinken.
Ukrajinské i proruské separatistické síly ke konci dnešního dne hlásí po jednom mrtvém při vzájemném ostřelování. Obě strany hovoří i o několika zraněných, informovaly agentury AFP a TASS. Separatisté v Doněcku podle povstalecké agentury DAN tvrdí, že ukrajinská armáda poprvé od roku 2018 ostřelovala Doněck z raketometů. O případných ztrátách se agentura nezmínila.
Nové americké sankce podle médií míří na šéfa ruské tajné služby FSB, šéfa finančního domu Promsvjazbank a náměstka personálního ředitele v Kremlu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že povolá vojáky v záloze na mimořádné cvičení, všeobecnou mobilizaci zatím vyloučil.
Velvyslanci zemí EU potvrdili ruský sankční seznam. Je na něm ministr obrany Šojgu, mluvčí diplomacie Zacharovová či banky VEB a Promsvjazbank.
Ruský prezident Vladimir Putin bezpochyby věří v to, co říká. Je to svět, ve kterém žije. Teď v tom světě budeme muset žít i my všichni, varuje v komentáři k Putinově pondělnímu projevu list Novaja gazeta. Ten je jedním z mála nezávislých médií, která v Rusku nadále fungují, patrně i díky udělení Nobelovy ceny za mír šéfredaktorovi listu.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes zrušil na pátek plánovanou schůzku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ruského prezidenta Vladimira Putina zároveň šéf francouzské diplomacie obvinil z porušení mezinárodních závazků včetně minských dohod, píše agentura AFP. "Putin už nerespektuje podpis Ruska," uvedl Le Drian. Mírové dohody z Minsku z roku 2014 měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik na východě Ukrajiny. Ruský státník v pondělí uznal nezávislost obou separatistických republik a vyslal na jejich území ruské vojáky v rámci "mírové mise".
Americký prezident Joe Biden dnes podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy, které považuje za začátek ruské invaze na Ukrajinu. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank nebo vybraných ruských oligarchů. Podle amerického prezidenta Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi. "Začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014," uvedl šéf Bílého domu v odkaze na opatření přijatá po ruské anexi Krymu.
Putinovy kroky představují začátek ruské invaze na Ukrajinu, řekl americký prezident Biden na úvod projevu o první části nových protiruských sankcí.
Ukrajinci se na možný vojenský střet připravovali měsíce a mnoho civilistů se po celé zemi připojilo k jednotkám ukrajinské teritoriální obrany a dostalo se jim vojenského výcviku. Nálada v hlavním městě Kyjevě ale dnes byla ponuřejší i vzdorovitější, píše list The New York Times. "Zachováváme klid a připravujeme si zbraně," uvedl 45letý Serhij Kolisnyk, který byl v roce 2015 zraněn v boji se separatisty podporovanými Ruskem v přístavním městě Mariupol. "Víme, jaké jsou možné vektory útoku, a až budeme povoláni, připojíme se k ozbrojeným silám," dodal v přítomnosti dvou dalších veteránů u památníku padlým vojákům.
Na sankčním seznamu EU podle Borrella není ruský prezident Vladimir Putin, podle diplomatů na něm mají figurovat například přední armádní představitelé. Stejně jako zmíněných 351 poslanců mají mít zakázán vstup do unijních zemí a zmrazen majetek v EU. Celkový počet ruských činitelů, kterých se dotknou tato omezení přijímaná postupně po ruské anexi Krymu v roce 2014, tak překročí pět stovek.
Mírové dohody z Minsku, které měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik, podle Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev. "V jakých hranicích budeme uznávat tyto republiky? Ale my jsme je už uznali, a to znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústav. A v ústavách jsou zapsány hranice v rámci Doněcké a Luhanské oblasti v době, kdy byly součástí Ukrajiny," řekl Putin.
Několik stovek lidí se dnes sešlo v centru Prahy, aby vyjádřilo solidaritu s Ukrajinou a jejími občany. Akci svolal spolek Milion chvilek a další hnutí. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj ohrožuje životy ukrajinských občanů a schovává válku za mírovou misi. Podobné akce na podporu Ukrajiny hnutí naplánovalo i v dalších městech, například v Karlových Varech, Českých Budějovicích či v Olomouci.
Polonahá aktivistka hnutí Femen se dnes procházela s kosou u nádraží v Kyjevě a vyzývala obyvatele a návštěvníky ukrajinské metropole, aby nepodléhali panice, než ji zadrželi policisté. Píše to agentura Unian. Podle organizace měla tato demonstrace aktivistky, nalíčené a ustrojené ve stylu "mrtvé nevěsty", posloužit k uklidnění veřejnosti, která je vystrašená obavami z ruské invaze. Dívka měla na zádech nápis "Nevěř! Neboj se! Neutíkej!", zatímco nápis na prsou nabádal: "Nepropadej panice!"
FEMEN sextremist held a psychotherapeutic action “Don’t Panic!” at the central railway station.https://t.co/h55oJeiUdx pic.twitter.com/1vHv9VGc1r
— Дана Фридер (@danachka75) February 22, 2022
Rusko evakuuje své diplomatické pracovníky z Ukrajiny, učiní tak v co nejbližší budoucnosti. Oznámilo to podle zahraničních agentur ruské ministerstvo zahraničí, které zároveň obvinilo ukrajinské úřady, že dostatečně nezajišťuje bezpečnost diplomatů. "Naší hlavní prioritou je postarat se o ruské diplomaty a zaměstnance velvyslanectví a generálního konzulátu. Abychom ochránili jejich životy a bezpečnost, ruské vedení rozhodlo o evakuaci pracovníků ruské mise na Ukrajině, která se uskuteční ve velmi blízké budoucnosti," píše se v prohlášení.
Tvrzení z pondělního projevu ruského prezidenta Vladimira Putina, že byl Vladimir Iljič Lenin architektem dnešní Ukrajiny, je argumentační faul. Počátky snah o ukrajinský stát sahají do doby před vznikem sovětské Ukrajiny, která se ve 20. letech 20. století stala součástí Sovětského svazu. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl historik Lubomír Hlavienka ze Slezské univerzity v Opavě. Podotkl také, že nepřátelství kremelských elit vůči Ukrajině sahá až k počátku Sovětského svazu.
Svaz průmyslu a dopravy věří, že vláda pomůže minimalizovat dopad sankcí vůči Rusku na české firmy. Situace na Ukrajině, sankce a případná odvetná opatření mohou české podniky významně negativně ovlivnit. Svaz to uvedl v dnešním prohlášení. Zdůraznil zároveň, že postoj kabinetu Petra Fialy (ODS) vůči Rusku podporuje. Svaz nabízí pomoc s integrací případných uprchlíků z Ukrajiny na českém trhu práce, kterému chybí několik set tisíc lidí. Státy Evropské unie se dnes jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny.
Od roku 1991 je to již po několikáté, kdy ruské vojsko bude operovat v cizí zemi. Podívejte se na chronologický přehled jeho zahraničních misí a výsledků, které přinesly.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Západ, aby Kyjevu poskytl další zbraně. Od EU žádá záruky budoucího členství, píše agentura AFP.
Státy Evropské unie se dnes jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Na dosavadní sankční seznam podle něj přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy, kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. EU zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh unie, uvedl Borrell. Unie rovněž omezí obchod se zmíněnými regiony Donbasu.
Dopady sankcí vůči Rusku kvůli eskalaci krize na Ukrajině na ekonomiky eurozóny se mohou blížit až jednomu procentu HDP. Nejužší vazby s Ruskem mají Kypr a pobaltské státy, a tudíž jsou nejohroženějšími zeměmi EU v tomto ohledu, řekla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Z pohledu sektorů jsou podle ní nejohroženější energeticky náročné sektory od hutí po železárny, výrobu plastů a chemii.
Šéf NATO Jens Stoltenberg postup Kremlu označil za "další ruský vpád na Ukrajinu". Rusko podle něj nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. "Jedná se o vážnou eskalaci ze strany Ruska," prohlásil generální tajemník. Dodal, že jde o "nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci".
Představitelé americké vlády začali dnes označovat vyslání ruských jednotek na východ Ukrajiny jako "invazi"; zpočátku přitom s použitím tohoto slova váhali. Všímá si toho agentura AP, které změnu komunikace potvrdil nejmenovaný vládní činitel. Washington stejně jako Evropská unie sliboval, že v případě vpádu Ruska na Ukrajinu přijdou tvrdé sankce. "Máme za to, že je to, ano, začátek invaze," řekl dnes jeden z bezpečnostních poradců v Bílém domě Jonathan Finer. Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová později v prohlášení adresovaném Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedla, že pondělní kroky Moskvy představují začátek nejnovější ruské invaze na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. "Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná," řekl Putin před novináři. "V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky," řekl ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty na Donbase na východě Ukrajiny. V pondělí šéf Kremlu podepsal výnosy o uznání nezávislosti těchto republik.
Vladimir Putin dnes podle ruských médií završil ratifikační proces dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, když po hlasování parlamentu podepsal příslušné listiny. Dnes Putin podle agentury TASS získal i formální souhlas ruských senátorů s nasazením vojsk v cizině "v souvislosti se situací na Donbase". Dohody o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" se uzavírají na dobu deseti let s automatickým prodloužením o pětiletá období, napsala dnes agentura TASS.
Kreml rozhodnutí Berlína upustit od výstavby ropovodu Nord Stream 2 lituje a doufá, že opatření je jen dočasné, řekl agentuře Interfax Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ruská diplomacie zdůraznila, že jde o pokus propojit politiku s energetickou spoluprací Ruska a Evropy. Ta je trnem v oku Spojeným státům, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Rusko od uznání nezávislosti separatistických enkláv nepřestalo plánovat rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prohlásil dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Severoatlantická aliance očekává masivní útok, uvedla proto své síly rychlé reakce do pohotovosti na obranu spojenců, řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu. "Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu," uvedl generální tajemník na tiskové konferenci. "Nadále vyzýváme Rusko, aby ustoupilo … nikdy není pozdě nezaútočit," dodal.
Od roku 2021 je plynovod Nord Stream 2 nachystaný. Zemní plyn jím z Ruska do Německa ale proudit zatím nebude. Německý kancléř Olaf Scholz v úterý prohlásil, že spolková vláda schvalování zastavila. Důvodem je ruská agrese proti Ukrajině. Podívejte se, jak se technicky náročná stavba poslední roky budovala.
Ruští senátoři jednomyslně schválili Putinovu žádost o souhlas s nasazením ruských vojsk v cizině, uvedl TASS s tím, že dokument platí okamžitě.
Čaputová znovu odmítla požadavky Ruska, aby se bezpečnostní garance zemí střední a východní Evropy vrátily před rok 1997. "Severoatlantická aliance by fakticky přestala garantovat i naši bezpečnost," řekla slovenská prezidentka. "Tento požadavek je pro nás i pro všechny další země střední a východní Evropy nepřijatelný, protože bychom se vzdali části naší suverenity," uvedla.
"Jde o připravované, záměrné, nevyprovokované a neospravedlnitelné porušení mezinárodního práva a územní celistvosti ze strany Ruska…, které Slovensko ostře odsuzuje," uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý zveřejněném prohlášení. Ukrajina podle ní neměla reálnou možnost současnému vývoji zabránit, pokud by nechtěla navždy setrvat ve sféře vlivu Ruska. "To však ústy (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina její právo na existenci i tak neuznává," podotkla slovenská prezidentka. Ocenila, že Ukrajina v poslední době na nárůst ruské vojenské přítomnosti u svých hranic, na provokace i na nynější kroky Moskvy reagovala s klidem a diplomaticky.
Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Petrovič Perebyjnis poděkoval Česku za podporu.
Milí české přátelé, obrovský vám dík za podporu Ukrajiny. Během posledních hodin dostalo se nám ji prakticky od všech (skoro) českých politiků a také obyčejných občanů. Moc si toho vážíme. Momentálně v Kyjevě trvá zasedání Bezpečnostní řady.O jeho výsledcích budeme vás informovat
— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) February 21, 2022
"Toto rozhodnutí Ruska považujeme za překvapivé a riskantní. Rusko tímto krokem na sebe vzalo roli toho, kdo porušil minské dohody, i když to byla zejména Ukrajina, kdo znění těchto dohod nectil po celých sedm let od jejich podpisu," uvedl bývalý prezident Václav Klaus a jeho institut. Krok Ruska si vykládá jako "výraz frustrace" z dlouhodobého odmítání Západu jednat o jeho bezpečnostních zárukách. "Rusové se uznáním donbaských regionů a následným vysláním ruských vojenských sil na linie dotyku s Ukrajinou rozhodli riskovat hrozbu tvrdých sankcí ze strany Západu a celou situaci tím zřejmě vzdálili od nalezení smírného řešení. Je to důsledek přesvědčení Ruska, že tímto činem už asi nemůže nic ztratit," napsal Klaus.
Putin požádal horní komoru parlamentu o souhlas s nasazením ruských vojsk v zahraničí, senátoři o tom budou jednat veřejně, uvedla šéfka komory.
Ukrajina si dosud nepřevzala 5000 vojenských přileb, které se Německo rozhodlo Kyjevu darovat. Dnes to na dotaz novinářů sdělilo německé ministerstvo obrany, podle kterého jsou helmy již řadu dní připraveny k odběru. Dar vyvolal nejen na Ukrajině rozporuplné reakce, protože ostatní západní země včetně Česka dodávají Kyjevu zbraně i munici, což Německo odmítá. Berlín nezměnil postoj ani nyní, kdy Moskva uznala nezávislost povstaleckých regionů na východě Ukrajiny a kdy na Donbas vstoupila ruská armáda.
"Přilby jsou již několik dní připraveny k vyzvednutí. Čekáme na signál ukrajinské vlády, kam chtějí helmy doručit," uvedlo německé ministerstvo obrany. To sdělilo, že má již dohodu s jistou společností, která přilby na Ukrajinu dopraví. Pokud Kyjev o dodání požádá, bude transport do tří dnů vyřízen, dodalo ministerstvo.
Prezident Zeman se online zúčastní pátečního summitu devíti středoevropských a východoevropských členských zemí NATO. Jednat se bude o Ukrajině.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes podle státní agentury BelTA vyzval ukrajinské vedení, aby "se vzpamatovalo a odehnalo své zaoceánské pány, kteří žádné štěstí nepřinesou", ale ukrajinské předáky vyhodí na "smetiště dějin", jakmile se jim přestanou hodit.
Rusko svými kroky vůči Ukrajině posiluje debatu o možném vstupu Finska do NATO. Podle agentury AFP to dnes uvedl finský prezident Sauli Niinistö. Hlava státu severské země, která s Ruskem sdílí nejdelší pozemní hranici ze všech států EU, již v pondělí večer odsoudila rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina uznat obě povstalecké republiky na východě Ukrajiny a vyslat do nich armádu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Alexandr Lukašenko chce rozvíjet vojenskou spolupráci s Ruskem, Bělorusko má koupit stíhačky Su-30SM, vojenské vrtulníky a protiletadlový systém Tor-M2.
Všichni si přejeme, aby na Ukrajině vládl mír, prohlásila česká eurokomisařka Věra Jourová. Zároveň ale připomněla, že se Ukrajina s agresí Ruska vypořádává posledních sedm let.
We all wish to maintain peace. Ukrainians are in my view a heroic nation. The aggression through #cyber and #disinformation attacks started already several years ago. Ukraine is stronger than ever and we have the obligation to help and support. pic.twitter.com/Q7LihII5y9
— Věra Jourová (@VeraJourova) February 22, 2022
Eskalace ukrajinské krize citelně zasáhla i ruské miliardáře. Po pondělním propadu cen akcií přišli o 8,3 miliardy dolarů (178 mld. Kč), píše Forbes.
Zástupci největšího sdružení fanoušků hokejového klubu Jokerit Helsinky prohlásili, že požadují okamžité vystoupení klubu z KHL. Přední finský tým hraje ruskou ligu od roku 2014.
"Pokud bychom v soutěži pokračovali, způsobí to klubu obrovské škody, které se už nikdy nemusí povést napravit," uvedl fanklub Eteläpääty, česky Jižní tribuna. Místopředseda sdružení Roope Rädy uvedl, že rozhodnutí fanoušci udělali kvůli ruskému vyhrocení situace na Ukrajině.
Sídlo českého ministerstva zahraničí se v noci rozzáří ukrajinskými barvami.
@mzvcr podporuje Ukrajinu 🇺🇦. Nad budovou Černínského paláce vlaje ukrajinská vlajka a budova se po setmění rozsvítí v ukrajinských barvách. #StandWithUkraine pic.twitter.com/FuEnYtTbl3
— MZV ČR (@mzvcr) February 22, 2022
Ruské jednotky se musí stáhnout z povstaleckých území na východě Ukrajiny, jejich vyslání není mírovou misí, uvedlo ve společném prohlášení vedení německé postkomunistické strany Levice. Ostrý postoj Levice vyvolal pozornost německých médií, neboť strana se doposud stavěla ke kritice Ruska zdrženlivě. Nad děním na východě Ukrajiny vyslovila politování také Alternativa pro Německo (AfD), podle které je ale chybou připisovat odpovědnost jen Moskvě, neboť Západ porušil oprávněné bezpečnostní zájmy Ruska.
V úterý bylo v centru města Doněck, kontrolovaného separatisty, slyšet šest výbuchů, informuje agentura Reuters. Příčina výbuchu není jasná, ale diplomatický zdroj dříve agentuře řekl, že ostřelování na hranici mezi ukrajinskými jednotkami a separatisty na východě Ukrajiny pokračuje.
Česká ambasáda v Kyjevě bude nadále fungovat, na nějakou dobu bude ale nutné omezit nabírání víz. Do konce týdne se počet pracovníků sníží pravděpodobně o další tři.
Ukrajinský parlament v prohlášení označil Rusko za agresora okupujícího ukrajinská území a vyzval k přijetí tvrdých protiruských sankcí.
Ministerstvo zahraničí zatím oproti nedělnímu rozhodnutí nezvýší míru varování pro občany v souvislosti s cestami na Ukrajinu.
Krizový štáb českého ministerstva zahraničních věcí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď.
Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka podat ve středu dopoledne vysvětlení.
Oslovení autobusoví dopravci nezaznamenali v souvislosti se situací na ukrajinsko-ruské hranici nárůst cestujících z Ukrajiny do České republiky.
Reportér Aktuálně.cz dnes mluvil v Kyjevě s Nasťou Tokarenkovou, která vyrůstala a studovala v Českých Budějovicích a teď pracuje v Českém centru. "V Kyjevě panuje hodně nervózní atmosféra. Minulý týden začaly houkat sirény, všichni se zastavili a dívali se střídavě na nebe a do mobilů, co se děje. Raději už nečtu moc noviny a nedívám se na televizi, protože to střídání naděje a beznaděje je strašné. Nikdy předtím jsme si nepřipouštěli, že by i Kyjev mohl být ohrožen, toto je velká změna."
Obyvatelé ze separatistických oblastí na východě Ukrajiny se dál evakuují. Na snímku lidé už u vlaku v ruském Taganrogu.
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se dnes v Kyjevě setkal s důstojníkem ukrajinské armády Jurijem Lapajevem, který se znovu chystá na službu na Donbase. Uvedl, že pokud ví, tak ukrajinští velitelé opravdu netuší, co od Vladimira Putina očekávat. "Snažíme se hledat v jeho krocích nějakou logiku, ale nejspíš tam žádná není," řekl.
Důstojník tvrdí, že pro ruskou armádu by bylo obtížné zaútočit na velká města jako je Kyjev a Charkov, to se podle něj nestane, i když nevyloučil bombardování vojenských základen a především zbrojních továren. "Pokud budou chtít Rusové rozšířit silou území separatistických republik, narazí na silnou, dlouho budovanou obranu a na zaminované pásmo," uvedl Lapajev.
Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko dnes řekl, že Rusko uzná obě "lidové republiky" v rámci hranic, v nichž úřady těchto republik mají pravomoc. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale na tiskové konferenci uvedl, že tomu tak bude v rámci hranic, ve kterých se prohlásily republikami: "V hranicích, ve kterých existují a byly vyhlášeny," opakoval Peskov vytrvale na dotazy novinářů, kteří se snažili získat podrobnější vyjádření.
Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) podpoří veškeré kroky, které povedou k zastavení ruské agrese na Ukrajinu. Zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce.
Podle agentury Reuters byl v centru rebely kontrolovaného Doněcku na východě Ukrajiny slyšet výbuch.
Washington vítá oznámení Německa o plynovodu Nord Stream 2, uvedla mluvčí Bílého domu. USA podle ní ještě dnes navážou vlastními opatřeními.
Věra Jourová se jednoznačně postavila za to, že by EU měla uvalit sankce na ruského vládce a strůjce nejnovější agrese Ruska vůči Ukrajině. "Vladimir Putin by měl být první na sankčním seznamu," prohlásila česká eurokomisařka k chystaným sankcím EU na Rusko kvůli jeho uznání separatistického Doněcku a Luhansku. V návrhu sankcí, které by EU měla ještě dnes schválit, přitom jméno ruského prezidenta nefiguruje.
"Je vždycky otázka, jestli je to profesionální um diplomacie nebo slabost. Já bych to viděla spíš jako to druhé," pokračovala místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za otázky hodnot unie. "Ale je to můj osobní názor. Sama jsem na sankčním seznamu a jsem tam ve velice dobré společnosti," dodala Věra Jourová. Ruský režim na ni uvalil sankce loni na jaře v rámci kremelské odvety za vyhoštění několika Rusů z EU po odhalení útoku ve Vrběticích.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že získala informace o plánovaném teroristickém útoku na svatostánky spravované pravoslavnou církví moskevského patriarchátu v Charkově. Podle agentury Interfax-Ukrajina to potvrdila tisková mluvčí SBU v Charkovské oblasti. Kyjev opakovaně upozorňuje, že Moskva může útoky na ukrajinském území využít jako záminku pro svou vojenskou invazi.
"Můžeme potvrdit, že jsme zaznamenali telefonický hovor o přípravě teroristických útoků v Charkově. Útoky se měly odehrát v kostelech moskevského patriarchátu… Osoba, která měla útoky provést, byla identifikována. Provádíme nyní škálu nutných úkonů," řekla Lila Domašenková.
Vůdce Doněcké lidové republiky řekl, že Rusko uznalo její nezávislost v hranicích celé oblasti, tedy včetně území, které separatisté nekontrolují.
Maďarsko nasadí v blízkosti hranice s Ukrajinou vojáky, uvedlo maďarské ministerstvo obrany na Facebooku. O jaký počet půjde, nespecifikovalo.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala v úterý na jednání sněmovny i v kuloárech ostře kritizoval politiku Ruska vůči Ukrajině. Následně v krátkém rozhovoru pro Aktuálně.cz sdělil, že považuje za důležité snižovat energetickou závislost na Rusku. Zároveň potvrdil, že Česko je připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny. "Jsme připraveni na pohyb jednotek lidí, ale třeba i tisíců uprchlíků," uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin ponížil na pondělním zasedání bezpečnostní rady šéfa civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina. Ten kvůli Putinovým jízlivým poznámkám jen koktal a nebyl ze sebe schopný dostat souvislou větu. Záznam se rozšířil po sociálních sítích, kde rozpoutal diskusi. Uživatelé označují jejich rozpravu za "směšnou".
Ukrajinskou vlajku vyvěsila i Praha 3. "S vědomím všech historických událostí, kdy o našem území také rozhodoval někdo jiný než my, nemůžeme zůstat ve věci událostí na Ukrajině lhostejní. Držím palce Ukrajině a všem, kteří se dosud nevzdali snahy o mírové řešení. V současnosti nevíme, co přinesou následující dny, nicméně v případě potřeby hmotné či jiné pomoci nezůstaneme stranou," uvádí Jiří Ptáček, starosta Prahy 3.
Rektorky a rektoři vysokých škol v Česku vyjádřili hluboké znepokojení nad děním na Ukrajině, na jejíž území v noci na dnešek vstoupila ruská vojska. Každý nezávislý stát má podle nich právo se sám rozhodovat o své budoucnosti. V prohlášení za Českou konferenci rektorů (ČKR) to dnes uvedl předseda ČKR Martin Bareš. Vysoké školy podle Bareše jednají o tom, jak mohou nyní Ukrajince nejlépe podpořit. Pomoc by podle něj mohla být podobná jako dříve v případě běloruských studentů a akademiků, kdy pro ně vysoké školy otevřely pobytová stipendia a možnost ucházet se o vědecké granty.
Evropské země sledují stejnou logiku ekonomických sankcí na Rusko jako USA. Jejich cílem má být - vedle zákazu obchodování s klíčovými ruskými bankami - znemožnit ruskému státu jít si pro peníze na kapitálové trhy a služby v EU. Stejně tak se navrhuje zákaz obchodování se separatistickými regiony Doněckem a Luhanskem pro unijní firmy. Naopak vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT není na stole. Vyplývá to z čerstvého společného prohlášení šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela. Podobné kroky už včera oznámila administrativa Joea Bidena.
Británie uvalí sankce na pět ruských bank a tři podnikatele podle Londýna blízké Kremlu. Zmrazí jim aktiva a zakáže vstup do země, uvedl britský premiér Boris Johnson.
Státy EU se dohodly, že si předvolají ruské velvyslance ve svých metropolích. V diplomacii je to běžná procedura, jak vyjádřit oficiální nesouhlas s politikou země. Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij tak půjde na kobereček k ministrovi zahraničí Janu Lipavskému.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oznámil přerušení zahraniční cesty v Rakousku, kde se koná ministerská konference o migraci a návratové politice. Vrací se do Prahy, aby vláda mohla projednávat ruskou agresi vůči Ukrajině.
Zítřejší vláda bude řešit situaci na Ukrajině a sankce proti Rusku. Přerušuji proto zahraniční pracovní cestu a vracím se do ČR. Nedokážu si ani představit, jaké pocity teď musí mít občané Ukrajiny, když o jejich zemi prezident cizí mocnosti mluví tak, jako Putin včera večer.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) February 22, 2022
Nikdo na Ukrajině nechce válku, ale obyčejní lidé nic nezmůžou, rozhodnutí bude záležet na politicích. ČTK to dnes v reakci na vyhrocení situace na východě Ukrajiny řekl Ukrajinec Serhij Kosenkov, který žije na Hodonínsku a v České republice je déle než deset let. Ukrajině hrozí válka s Ruskem.
Ukrajinské vlajky vyvěšuje i řada pražských radnic. Například Praha 2, 6, 7 nebo 10. Starostka Prahy 4 Irena Michalcová prohlásila, že si nepřeje eskalaci konfliktu.
Před chvílí jsem se ptal starostky Prahy 2. Alexandra Udženija odsoudila ruskou agresi, podle ní je teď potřeba vyčkat a podle vývoje řešit možnou pomoct. Zmínila i nutnost připravit se na možný příchod uprchlíků do Prahy...
— Jaroslav Hroch (@jarohroch) February 22, 2022
Kromě politických sankcí navrhují země EU uvalit na Moskvu v reakci na nejnovější agresi Ruska vůči Ukrajině ekonomické sankce. V první fázi by mělo jít o banky a zatím nijak specifikované důležité ekonomické společnosti. Shodli se na tom velvyslanci zemí EU dnes v Bruselu. Všechny státy s výjimkou Maďarska vyjádřily sankcím podporu. Schůzka velvyslanců bude dnes v podvečer pokračovat po neformální debatě ministrů zahraničí. Maďarský souhlas je nutný, protože sankce vyžadují jednomyslnost. Pokud se najde, velvyslanci první část ekonomických sankcí na Rusko ještě dnes formálně potvrdí.
Ukrajinští vojáci stojí kolem rakve Antona Sydorova, který byl zabit 19. února proruskými separatisty. Jeho památku Ukrajina uctívá během oficiálního obřadu v hlavním štábu ministerstva obrany v Kyjevě.
Česká Poslanecká sněmovna vyvěsila ukrajinskou vlajku.
.@snemovna právě vyvěsila na podporu Ukrajiny ukrajinskou vlajku na jednu z budov. @RESPEKT_CZ pic.twitter.com/0U5EyuvEgy
— Andrea Procházková (@A_Prochazkova) February 22, 2022
Evropská unie navrhuje přidat na sankční seznam EU více než 300 Rusů v reakci na uznání separatistické Doněcké a Luhanské republiky. Jedná se o členy dumy, ruské vojenské představitele, ale i byznysmeny.
V současné době je na unijním blacklistu téměř 200 Rusů, kterým je zakázán vstup na území EU a je obstaven jejich majetek v Evropě. Ruský prezident Vladimir Putin na seznamu není a nebude ani po včerejšku. Návrh uvalit sankce na další Rusy by se ještě dnes měl formálně schválit. Podpořily ho podle diplomatických zdrojů všechny země s výjimkou Maďarska. Maďarský zástupce na schůzce velvyslanců EU v Bruselu řekl, že věc musí nejprve konzultovat s vládou v Budapešti.
Pondělní krok ruského prezidenta, kdy podpořil nezávislost "lidových republik" vyhlášených v roce 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, už včera odsoudili někteří poslanci vládní koalice i opozičních stran. Dnes chování Ruska komentoval premiér Petr Fiala v Poslanecké sněmovně. Kvůli krizi na Ukrajině odpoledne zasedne krizový štáb ministerstva zahraničí.
Vedení lidovců se usneslo na podpoře a plné solidaritě s ukrajinským národem a představiteli ukrajinské vlády. "Plně podporujeme veškeré kroky Evropské unie a NATO vůči Rusku včetně ekonomických sankcí. Česká republika musí dále posílit obranyschopnost východního křídla NATO," uvedla KDU-ČSL v tiskové zprávě.
Vládní TOP 09 odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a podpořila svrchovanost této země. Vyzvala k přijetí tvrdých sankcí. Musejí být zavedeny okamžitě, shodlo se předsednictvo strany v usnesení, které médiím poskytl mluvčí Vladan Vaněk.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck oznámil, že stáhl z certifikačního řízení analýzu nezbytnou k povolení plynovodu Nord Stream 2.
Spolek Milion chvilek dnes v 19 hodin pořádá na Václavském náměstí akci "Stojíme za Ukrajinou". Demonstraci plánuje společně s organizacemi Pulse of Europe, Paměť národa, Společně to dáme, Pojďme dál a dalšími. Vystoupí na ní velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Petrovič Perebyjnis nebo zástupci ukrajinské i ruské komunity.
"Nedotknutelnost a neměnitelnost hranic stejně jako suverenita států je základem našeho poválečného pořádku," řekl německý kancléř Olaf Scholz. Tyto principy Rusko uznáním obou regionů na východě Ukrajiny porušilo, podotkl.
Nyní je podle Scholze na mezinárodním společenství, aby na toto "jednostranné, nepochopitelné a neoprávněné jednání" ruského prezidenta reagovalo. Cílem musí být vyslat Rusku jasný signál, že takovéto chování nezůstane bez následků, míní kancléř. Západ proto připravuje soubor sankcí, jehož součástí bude i Nord Stream 2.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň prohlásil, že nevěří, že vypukne plnohodnotná válka s Ruskem, pokud by se tak ale stalo, hlava státu by vyhlásila stanné právo.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje jednotlivé části země, uvedla agentura Interfax. "Nemyslím si, že někdo může tvrdit, že ukrajinský režim od převratu v roce 2014 zastupuje všechny lidi žijící na území ukrajinského státu," prohlásil Lavrov.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) označil postup Ruska vůči Ukrajině za agresi a vyjádřil podporu ukrajinským studentům v ČR. Míru se nedosahuje válkou, uvedl.
Sankce proti Rusku po jeho uznání separatistických republik musejí být tvrdé, je třeba posílit východní křídlo NATO, řekl polský prezident Andrzej Duda.
Charita ČR a nezisková organizace Post Bellum, spravující archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa, v reakci na dění na Ukrajině vyhlásily sbírku na pomoc tamním obyvatelům. Charita zároveň uvolnila na bezprostřední pomoc lidem, kteří se v zemi ocitnou ve válečné zóně nebo budou muset uprchnout, půl milionu korun. Post Bellum chce vybrané peníze poskytnout ukrajinské neziskové organizaci Come Back Alive na nákup zdravotnických a obranných prostředků. Organizace o tom dnes informovaly na svých webech.
Do sbírky vyhlášené organizací Post Bellum mohou lidé přispět prostřednictvím výzvy na webu organizace. Peníze do sbírky charity mohou posílat přes účet 55660022/0800 s variabilním symbolem 104. Přispět lze i zasláním dárcovské SMS na číslo 87 777 ve tvaru: DMS CHARITASVET 30, DMS CHARITASVET 60 nebo DMS CHARITASVET 90.
Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné, řekl německý kancléř Olaf Scholz.
Pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky s Ruskem, ztíží tím řešení situace, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Do separatistických republik na ukrajinském Donbasu z rozkazu prezidenta Vladimira Putina míří ruští vojáci, Kreml a proruští rebelové to nazývají mírovou misí.
- Putin ještě předtím Doněckou a Luhanskou lidovou republiku dekretem uznal coby nezávislé země. Rozhodnutí prezidenta v úterý potvrdil i ruský parlament. Podle Západu se jedná o flagrantní porušení Minských dohod.
- Obě znepřátelené strany na východě Ukrajiny se viní z útoků a jsou hlášeni mrtví. Stále není jasné, jaké hranice donbaských republik bude Kreml uznávat a zda vojáky vyšle pouze do oblastí pod kontrolou separatistů, nebo regionu, kde operuje ukrajinská armáda.
- Německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že kvůli současnému postupu Ruska nebude možné uvést do provozu plynovod Nord Stream 2.
- Západ kroky Ruska odsoudil. Sankce chystají Spojené státy i Velká Británie. Evropská unie již jednomyslně sankce proti Rusku schválila.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu vyzval k jednotě. Poté uvedl, že země uvažuje o přerušení diplomatických vztahů s Ruskem.
Rusko uznává nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny v současných hranicích, uvedlo podle agentury Interfax ministerstvo zahraničí.
Ukrajinská ambasáda v Česku poděkovala všem obcím za projevenou solidaritu.
Děkujeme českým obcím a institucím za podporu Ukrajiny a vyvěšení 🇺🇦 vlajky!
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) February 22, 2022
🙏Černošice, Dobřichovice, Ostrava a Národní divadlo v Praze!
Синьо-жовтий прапор на підтримку України вивісили чеські міста Черношіце, Добржіховіце, Острава й Національний театр у Празі.
Далі буде! pic.twitter.com/HdiiIiLme9
Ruské uznání nezávislosti ukrajinských území je hrubým porušením mezinárodního práva a EU zareaguje odpovídajícím způsobem, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Ruská Státní duma schválila dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které o den dříve podepsal se separatistickými regiony prezident Vladimir Putin.
Trváme na uplatnění tvrdých sankcí proti Rusku, abychom vyslali jasný signál o nepřípustnosti další eskalace, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podle resortu nastal čas jednat s cílem zastavit ruskou agresi a obnovit mír a stabilitu v Evropě.
Západní sankce na Rusko by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskeho měly zahrnovat kompletní zastavení plynovodu Nord Stream 2. Ten ale není součástí balíčku sankcí, který připravily státy EU spolu s Amerikou. Osud Nord Streamu 2 se ponechává na rozhodnutí hlavně Washingtonu, Berlínu a Moskvě. Plynovod je už postavený a čeká se "jen" na povolení k provozu od německého regulátora (rozhodnutí by mělo padnout v těchto týdnech). Je možné, že na pozadí ruského vpádu na Ukrajinu toto povolení příslušný německý úřad nedá, protože má zohledňovat i bezpečnostní riziko projektu.
Solidaritu Ukrajině vyjadřují i jednotlivé české kraje. V Hradci Králově například vyvěsili před tamním úřadem ukrajinskou vlajku.
Královéhradecký kraj v návaznosti na dnešní události na svém oficiálním stožáru vyvěsil vlajku Ukrajiny jako projev solidarity a podpory obyvatel této východoevropské země. #Ukrajina pic.twitter.com/IZHAoZykjs
— Královéhradecký kraj (@hkregion) February 22, 2022
Rusko vytvořilo základ pro další agresi vůči Ukrajině. Sankce by měly zahrnovat kompletní zastavení plynovodu Nord Stream 2, míní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jak situaci vnímají evropská média:
- "Válka ještě nikdy nebyla tak blízko a nastal čas, kdy musí Západ přijmout odvážná politická rozhodnutí. Je čas Ukrajinu plně zahrnout do evropské rodiny. Spolu s tvrdým sankčním režimem je to nejlepší způsob, jak odpovědět na neoprávněné vojenské hrozby u bran Evropy," napsal italský deník La Repubblica.
- "Západ nesmí přitakat rozbití Ukrajiny, aby Putina přiměl ke stažení jednotek. Luhanská a Doněcká oblast stojí v centru krvavého konfliktu mezi oběma zeměmi, který stál na 10 000 životů, už od roku 2014. Pokud je Putin dokáže oddělit od Ukrajiny, jak to udělal už v případě Krymu, bude tento postup agrese a odstrašení považovat za úspěch. Ale pak se vrátí a v hledáčku bude mít pobaltské státy," píše ve svém komentáři britský konzervativní list The Telegraph.
- Bývalý britský ministr zahraničí William Hague ve sloupku pro deník The Times napsal, že vlády nyní musejí vzít v potaz, že Putinův režim se ničeho nezalekne a jednat podle toho. "Naše vlády by měly být ochotné přijmout kroky, které by dříve nepřipustily nejen proto, aby se zasadily o světový mír a bezpečnost, ale také proto, aby chránily naše svobody před plíživou korupcí, kriminalitou a dezinformacemi," napsal.
- "Diplomatické tahanice s USA a NATO o bezpečnostní záruky… se po třech měsících kumulace jednotek na ukrajinských hranicích jeví jen jako zastírací manévr. Ruský prezident nežije ve světě mezinárodního práva, na které odkazuje jen když se mu to hodí… Putina mnozí vnímají jako vůdce ve stylu 19. století. A proto si na hranicích jeho carské říše nemůže být žádný suverénní stát ničím jistý," míní nizozemský list De Telegraaf.
"Naši evropští, američtí a britští kolegové se nezastaví a neuklidní, dokud nevyčerpají všechny možnosti takzvaného ´potrestání Ruska´. Už teď nám vyhrožují nejrůznějšími sankcemi," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle něhož je Rusko na ekonomické postihy zvyklé.
Podle agentury Ria Novosti zároveň prohlásil: "Víme, že Západ uvalí na Rusko sankce v každém případě, ať už s příčinou, nebo bez ní." Západ si prý podle něj v posledních několika desetiletích zvykl "svádět všechny problémy na Ruskou federaci a ze všeho vinit Moskvu".
Britský premiér Boris Johnson řekl, že Spojené království zaměří sankce proti Rusku tak, aby "zasáhly ruské ekonomické zájmy, které podporovaly ruskou vojenskou mašinérii" a Moskvu to tak "bude bolet".
Prime Minister Boris Johnson says the UK will target Russia with sanctions which will hit "Russian economic interests that have been supporting Russia's war machine" and "it will start to hurt".https://t.co/GJSWVLQUmU
— Sky News (@SkyNews) February 22, 2022
📺 Sky 501, Virgin 602, Freeview 233 and YouTube pic.twitter.com/z1DwpJBaYx
Masarykova univerzita je připravena podpořit ukrajinské studenty a akademiky, pokud se situace na východní hranici Ukrajiny dále vyostří. "V současnosti probíhá na úrovni vedení univerzity debata o tom, jaké formy pomoci by byly nejvhodnější," uvedl v dnešním prohlášení rektor Martin Bareš. Kolem ukrajinských hranic se v posledních týdnech soustřeďují ruská vojska, v pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin uznal dvě separatistické republiky na východě Ukrajiny.
Český premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že Česká republika stojí za Ukrajinou.
Stojíme za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 22, 2022
Podporujeme zavedení tvrdých sankcí ze strany EU a jejích spojenců, které odradí Rusko od další agrese a otevřou cestu k diplomatickému řešení.
Zmírnit napětí v rusko-ukrajinském konfliktu se snažil také francouzský prezident Emmanuel Macron, když se pokoušel zprostředkovat jednání mezi znepřátelenými stranami a Západem. Pondělní rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost ukrajinských separatistických republik shrnuje francouzský deník Le Monde titulkem "Po měsících diplomatického napětí se Putin rozhodl převrhnout stůl". Le Figaro píše o "Putinově vyhlášení války", ekonomický server Les Échos o "políčku uštědřeném Západu". Další francouzská média pak komentují Macronovu úlohu v jednání, riziko které tím podstupuje a možnou spojitost s francouzskými dubnovými prezidentskými volbami.
Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že cílem musí být rychlé urovnání konfliktu a pokud možno diplomatické řešení. Upozornil na to, že v případě eskalace konfliktu se Česko stane jedním z hlavních cílů migrace z Ukrajiny. "Pochopitelně to způsobí dva velmi negativní aspekty pro Českou republiku, a to zhoršení bezpečnosti pro naše občany a podseknutí mezd pro naše občany hlavně v manuálních profesích," řekl.
"První reakce Evropské unie by měla přijít už dnes v podobě sankcí. Jsou připraveny různé škály sankcí a dopad na Rusko by měl být ve výsledku velmi tvrdý," řekl Fiala. Česko uvalení sankcí podle něho podporuje a je také připraveno jednat o dalších formách pomoci Ukrajině. Česká vláda se rovněž připravuje na možné bezpečnostní dopady na Českou republiku.
"První reakce EU by měla přijít už dnes v podobě sankcí. Jsou připraveny různé škály sankcí a dopad na Rusko by měl být velmi tvrdý. EU pracuje na snížení energetické závislosti na Rusku, jsou předjednány dodávky z jiných zemí," říká teď premiér Fiala v projevu ve sněmovně pic.twitter.com/5VfC8UMd0W
— Michael Rozsypal (@MichaelRozsypal) February 22, 2022
Jeden z obyvatelů separatistické samozvané Doněcké lidové republiky na Twitteru sdílel video z ulice, plné ruských vlajek. Prezident Vladimir Putin včera uznal republiku jako nezávislou a vyslal na místo svou armádu.
“Donetsk today,” reads this tweet from a DNR resident sharing a Russian state media video of cars carrying the Russian tricolor down central Artema St. https://t.co/1WPnJKxbHd
— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 22, 2022
Sýrie podpořila rozhodnutí spojeneckého Ruska uznat nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Uvedl to dnes syrský ministr zahraničí Fajsal Mikdád, jehož dnes citovala syrská televize.
Reakce Západu na ruské uznání nezávislosti separatistických republik je podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova očekávaná, Rusko je prý na sankce zvyklé.
Uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následná vojenská akce Ruska je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Fiala dnes ve Sněmovně řekl, že Severoatlantická aliance pravděpodobně posílí vojenskou přítomnost na východním křídle. Česko podle premiéra také podporuje zavedení tvrdých sankcí Evropské unie vůči Rusku.
“Musíme být jednotní. Nesmíme Rusku dát najevo jakoukoliv slabost a jakékoliv rozpory,” prohlásil v mimořádném vystoupení ve sněmovně premiér Petr Fiala, jehož slova vám přináší @Aktualnecz . Veškeré další informace najdete tady: https://t.co/OcTzZQwRTw pic.twitter.com/l5TtGBcXzt
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 22, 2022
Příslušné výbory ruské Státní dumy dnes ráno jednomyslně doporučily dolní komoře parlamentu ratifikovat dohody s tzv. Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, informovala agentura TASS. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik na východě Ukrajiny a s jejich vůdci podepsal smlouvy, na jejichž základě nařídil armádě, aby v obou povstaleckých regionech zahájila "mírovou misi". Očekává se, že obě komory ruského parlamentu projednají schválení dohod během dneška.
Dohody o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" se uzavírají na dobu deseti let s automatickým prodloužením o pětiletá období, napsala dnes agentura TASS.
Vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení, uvedl dnes prezident Miloš Zeman.
Ruské akcie kvůli vývoji kolem Ukrajiny znovu prudce oslabují. Hlavní index moskevské burzy RTS zahájil obchodování propadem o více než deset procent.
Česko podle premiéra Fialy podporujeme zavedení tvrdých sankcí EU vůči Rusku. Unie nesmí dát Rusku najevo jakoukoli slabost a rozpory, řekl.
Koho by někdy napadlo, že poletí do Kyjeva jako do válkou ohrožené metropole. A na Ukrajinu coby země, na jejíchž hranicích čeká už skoro dvousettisícová armáda, která může dostat rozkaz k útoku, začíná zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz svou reportáž.
Izrael přesunul své velvyslanectví z Kyjeva do Lvova a vyzval své občany k opuštění Ukrajiny. Izraelská diplomacie dala najevo, že podpoří americké sankce proti Rusku, ale ministr zahraničí Jair Lapid také prohlásil, že vzhledem k velkým židovským komunitám žijícím v Rusku a na Ukrajině, musí být Izrael v reakci na krizi opatrnější.
Teherán dnes vyzval Moskvu a Kyjev ke zdrženlivosti. Reagoval tak na rozhodnutí Ruska uznat nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny a vyslat tam vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby vstoupila na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky na Donbase s cílem obnovit tam bezpečnost. Západ krok odsoudil, chystá sankce a dál hovoří o velké pravděpodobnosti, že Kreml napadne i území, které ovládá vláda v Kyjevě. Ukrajina je navíc stále obklíčená téměř 200 tisíci ruskými vojáky.
K zahraniční kritice, kterou vyvolalo rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat obě povstalecké republiky na východě Ukrajiny a vyslat do nich armádu, se připojilo Japonsko, Austrálie i Nový Zéland. Japonský premiér Fumio Kišida podle agentury AP označil Putinův postup za porušení ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti a uvedl, že Tokio bude s mezinárodním společenstvím jednat o možných sankcích vůči Moskvě. Australský premiér Scott Morrison vyzval Rusko, aby přestalo ohrožovat své sousedy. Respektování ukrajinské suverenity žádá také Jižní Korea.
Německy tisk Evropě doporučuje posílit armádu: Iluze, s kým má člověk v Kremlu co dočinění, už nemůže mít nikdo žádné. Evropa proto musí udělat více pro odstrašení, a to i jaderné. Napsal to v komentáři k dramatickému vývoji rusko-ukrajinské krize německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého ruský prezident Vladimir Putin uznáním separatistických oblastí za nezávislé republiky pohřbil minské mírové dohody. Magazín Der Spiegel nazval Putinovy kroky s vyústěním ve vyslání vojsk na Donbas cestou v čase, kterou ale ruský prezident vzhledem k 21. století nazývá mírovou misí. Deník Süddeutsche Zeitung považuje postup USA za stále mírný, protože Washington prozatím nechce přibouchnout Rusku dveře k jednáním.
Šéf výboru ruské Dumy pro záležitosti Společenství nezávislých států Leonid Kalašnikov dnes ráno podle agentury Ria Novosti prohlásil, že obě separatistické republiky budou nejspíše uznány v původních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti. "Způsob jakým budou tyto hranice obnoveny, není v této dohodě stanoven. Co s tím udělá Doněcká a Luhanská lidová republika, není v naší kompetenci," řekl.
Svědci, na které se odvolává stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL), už v noci na dnešek uvedli, že jednotky ruské armády vstoupily na území povstaleckých republik v Donbasu a zamířily k linii dotyku, která separatisty dělí od ukrajinských vládních sil. Podle agentury Reuters byly na okraji Doněcka, který je baštou proruských separatistů, vidět kolony neoznačených vojenských vozidel včetně tanků.
Vše nasvědčuje tomu, že prezident Vladimir Putin má v úmyslu provést plnou invazi na Ukrajinu, řekl britský premiér Boris Johnson. Rusko podle něj narušuje ukrajinskou suverenitu.
Mezi strůjci uznání Doněcku a Luhansku je na prvním místě ruský prezident Vladimir Putin, který podepsal příslušný dekret. Jeho se ale evropské sankce takřka jistě týkat nebudou. "Nejvyšší komunikační kanál se zavírá vždycky jako poslední," řekl Aktuálně.cz diplomatický zdroj v Bruselu.
Velvyslanci členských zemí při EU začali dnes v 9.30 připravovat uvalení cílených sankcí na strůjce uznání separatistické Doněcké a Luhanské republiky. Rozhodnutí o tom padlo už v pondělí večer. Zástupcům obou území bude obstaven majetek v EU a nebudou smět vstoupit na její území. Plošné ekonomické sankce na Rusko, které EU připravovala v součinnosti s USA, zatím spuštěny nebudou. Rozhodnout o tom musí lídři EU na mimořádném summitu. Ten zatím nebyl svolaný.
Moskva musí nejprve ratifikovat smlouvy o spolupráci, které podepsal prezident Vladimir Putin se dvěma povstaleckými republikami na východě Ukrajiny, a teprve poté bude možné jednat o otázkách, jako je vymezení přesných hranic těchto území.
"Nechme naše zákonodárce, aby dnes sehráli svou roli a nechme proběhnout právní proces (ratifikaci dohody)," odpověděla Zacharovová na otázku, jaké hranice povstaleckých republik na východě Ukrajiny vlastně Rusko uznává.
Putin v pondělí uznal nezávislost takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Prezident zároveň již v pondělí večer nařídil armádě, aby v obou separatistických regionech zahájila "mírovou misi". Není přitom jasné, jestli Rusko myslí pouze oblast kontrolovanou separatisty, nebo celý region.
Ministryně obrany Jana Černochová stále věří, že se krizi na Ukrajině podaří vyřešit diplomaticky. Rusko nemá žádný mandát diktovat suverénním státům, kam patřit, řekla.
Lídři řady unijních států včetně Francie, Německa či pobaltských států v pondělí večer vyzvali k jasné odpovědi poté, co Rusko uznalo nezávislost dvou separatisty ovládaných oblastí na východě Ukrajiny, kam poté podle svědků citovaných světovými médii zamířily první ruské jednotky. EU nyní o konkrétních sankcích jedná.
Také Španělsko a Řecko dnes označily uznání nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny Ruskem za porušení mezinárodního práva.
Generální tajemník OSN António Guterres je znepokojen ruským uznáním separatistických republik na východě Ukrajiny, vyzval k mírovému řešení situace.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odsoudila chování Ruska, které je podle ní porušením mezinárodního práva. Uznáním separatistických republik na východě Ukrajiny pak Moskva podle hlavy státu zničila dlouholeté snahy konflikt vyřešit.
#Russia’s recognition of the so-called people’s republics trashes years of efforts to solve the conflict #Moscow has created. It’s a choice of confrontation over diplomacy and a blatant breach of international law & #Ukraine’s sovereignty.
— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 21, 2022
EU pracuje na návrhu sankcí proti Rusku, rozhodnout by se o nich mělo již dnes odpoledne, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reakce musí být rychlá, dodal.
Ruská invaze na Ukrajinu už začala, a Británie proto na Rusko uvalí sankce, uvedl dnes britský ministr zdravotnictví Sajid Javid. Ve vysílání stanice Sky News vlivný člen vlády řekl, že se Evropa probudila do temného dne a je jasné, že ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl zaútočit na suverenitu Ukrajiny.
V Londýně ráno začalo jednání komise pro mimořádné události Cobra. V sídle premiéra v Downing Street se k Borisovi Johnsonovi připojila mimo jiné ministryně zahraničí Liz Trussová a ministr obrany Ben Wallace. Britská vláda po skončení jednání nejspíš oznámí konkrétní podobu sankcí, které Británie na Rusko uvalí. "Sankce budou co nejvíce cílené na lidi, kteří jsou zodpovědní za toto flagrantní porušení mezinárodního práva", uvedl Javid. Johnson během dneška vystoupí před zákonodárci a bude je informovat o vývoji na Ukrajině, píše BBC News.
Česko se nemůže tvářit, že se ho krize na Ukrajině netýká, řekl Opata. Svět nebude bezpečné místo, dodal. Česko potřebuje NATO a modernizovanou armádu.
Tanky večer jezdily v ulicích separatisty kontrolovaného Doněcku na východě Ukrajiny poté, co prezident Vladimir Putin uznal nezávislost regionu a vyslal tam ruské jednotky.
Šéfka klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová jménem hnutí odsoudila kroky Ruska, považuje je za jednoznačné porušení mezinárodního práva.
Velvyslanci členských zemí EU budou dnes probírat možné sankce proti Rusku. Konkrétní návrh zatím na stole není, uvedl diplomatický zdroj.
Znepřátelené strany na východě Ukrajiny se viní z útoků, jsou hlášeni mrtví. Kyjev informoval o dvou mrtvých vojácích, povstalci o třech civilistech.
Čínský ministr zahraničí Wang I po telefonickém jednání s americkým protějškem Antonym Blinkenem vyjádřil obavy o další vývoj situace na Ukrajině. Suverenita a teritoriální integrita Ukrajiny musí být podle Wanga zachována. Ministři po telefonu jednali o vývoji na ukrajinsko-ruské hranici a riziku ruské invaze. Stejný postoj dala Čína najevo už v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Podle Moskvy je nejprve třeba ratifikovat smlouvy o spolupráci s povstaleckými republikami na východě Ukrajiny, a až pak řešit vymezení hranic těchto území.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken: Krok Ruska uznat "nezávislost" takzvaných republik ovládaných svými vlastními zástupci je předvídatelný, hanebný čin.
Russia’s move to recognize the “independence” of so-called republics controlled by its own proxies is a predictable, shameful act. We condemn them in the strongest possible terms and #StandWithUkraine, as I told Foreign Minister @DmytroKuleba tonight.
— Secretary Antony Blinken (@SecBlinken) February 22, 2022
Předseda Evropské rady Charles Michel hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho, že EU stojí na straně Kyjeva a plně podporuje ukrajinskou územní celistvost.
Spoke with president @ZelenskyyUa to express the EU’s full solidarity with Ukraine.
— Charles Michel (@eucopresident) February 22, 2022
The EU stands by you firmly and fully supports Ukraine’s territorial integrity.
Russia’s move is an attack against international law and the rules-based international order.
Proruští separatisté v Doněcku poté, co Vladimir Putin oznámil oficiální uznání samozvaných donbaských republik.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Do separatistických republik na ukrajinském Donbasu z rozkazu prezidenta Vladimira Putina míří ruští vojáci, Kreml a proruští rebelové to nazývají mírovou misí.
- Putin ještě předtím Doněckou a Luhanskou lidovou republiku dekretem uznal coby nezávislé země, ty ho následně požádaly o pomoc se zajištěním bezpečnosti. Podle Západu se jedná o flagrantní porušení Minských dohod.
- Západ kroky Ruska odsoudil. Sankce chystají Spojené státy, Evropská unie i Velká Británie.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu vyzval k jednotě a lidem vzkázal, že se nemusí bát a mohou jít klidně spát.
- Zelenskyj také prohlásil, že mezinárodně uznané ukrajinské hranice navzdory ruskému rozhodnutí zůstanou v současné podobě a jsou dobře chráněné.
- Vyslání "mírotvorců" na Donbas předcházel dlouhý televizní projev Vladimira Putina, ve kterém řekl, že Ukrajina de facto není suverénní stát a Rusko musí tamním trpícím občanům pomoct.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle agentury Reuters při zasedání Rady bezpečnosti prohlásil, že Ukrajina připravuje v Donbasu nové "vojenské dobrodružství", což Rusko nemůže dovolit.
Řekl také, že Moskva nepřipustí "nové krveprolití" v regionu. Západní mocnosti by si podle něj měly své kroky "dobře rozmyslet" a nezhoršovat situaci na Ukrajině.
Většina členů Rady bezpečnosti OSN na jejím mimořádném zasedání odsoudila kroky Ruska vůči Ukrajině. Čína vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti.
USA se dnes chystají oznámit nové sankce, které uvalí na Rusko kvůli uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny, uvedl Bílý dům.
Američtí diplomaté, kteří se v minulých dnech přesunuli kvůli hrozbě ruské invaze z Kyjeva do západoukrajinského Lvova, z bezpečnostních důvodů tráví noc v Polsku. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Podle dohod, které v pondělí prezident Vladimir Putin podepsal s vůdci obou separatistických regionů v Donbasu, může Moskva v povstaleckých republikách na východě Ukrajiny vybudovat vojenské základny. Informovala o tom agentura Reuters.
Americká vláda očekává, že Rusko brzy uvede do praxe své pondělní rozhodnutí vyslat do povstaleckých republik svá vojska. Stát by se tak mělo "ještě tuto noc, ráno nebo v příštích dnech," řekl stanici CNN zástupce poradce pro národní bezpečnost Jonathan Finer.
Finer odmítl sdělit, zda Washington ohlášenou "mírovou misi" v Donbasu považuje za invazi ruských vojsk na Ukrajinu, kterou dříve hrozil potrestat masivními sankcemi. Podotkl, že Moskva toto území okupuje de facto již od roku 2014.
Ukrajincům Zelenskyj vzkázal, že se nemusí bát a mohou jít klidně spát. "Nebojíme se nikoho," prohlásil a dodal, že počítá s pomocí západních zemí. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po telefonátu s šéfem unijní diplomacie Josephem Borellem uvedl, že Ukrajině se dostalo ujištění o "rozhodné a jednotné" podpoře ze strany Evropské unie.
Zelenskyj prohlásil, že mezinárodně uznané ukrajinské hranice navzdory ruskému rozhodnutí zůstanou v současné podobě a jsou dobře chráněné. Prezident ujistil, že Ukrajina chce mír a proto požádala o zasedání Rady bezpečnosti OSN a summit normandské čtyřky (Ukrajina, Ruska, Francie, Německo). Vyhrazuje si nicméně právo bránit se.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci v projevu k národu uvedl, že Rusko uznáním dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny opustilo minský a normandský formát, který měl zajistit mír v této oblasti. Moskva se tak snaží legalizovat svou vojenskou přítomnost v Donbase, která de facto trvá od roku 2014, dodal prezident. Zároveň zdůraznil, že od Západu očekává jasnou podporu.
Bílý dům oznámil, že prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny.
Moskva uzná nezávislost povstaleckých republik v Donbasu v jejich současných hranicích, řekl ruský činitel. Povstalci vznášejí nárok i na další území.
Zelenskyj uvedl, že připravuje projev, ve kterém zareaguje na ruské uznání nezávislosti separatistických ukrajinských regionů. Po telefonátech s americkým prezidentem Joem Bidenem a s Johnsonem se chystá hovořit také s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
Biden podle Reuters podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny.
Britský premiér Johnson řekl ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, že ruská invaze na Ukrajinu může nastat během několika příštích hodin.
Kanada v reakci na uznání suverenity republik na Donbase zavede vůči Rusku sankce, uvedl premiér Justin Trudeau.
Canada strongly condemns Russia’s recognition of so-called “independent states” in Ukraine. This is a blatant violation of Ukraine’s sovereignty and international law. Canada stands strong in its support for Ukraine – and we will impose economic sanctions for these actions.
— Justin Trudeau (@JustinTrudeau) February 21, 2022
Americký prezident nařídil, aby všichni zbývající pracovníci ministerstva zahraničí USA opustili Ukrajinu. Velvyslanectví se už dříve přesunulo z Kyjeva do Lvova na západě země. Nyní se stěhuje do Polska.
BREAKING: The Biden admin has ordered all remaining State Department personnel out of Ukraine. The embassy had previously relocated from Kyiv to the western city of Lviv. Now they are shifting to Poland.
— Jennifer Jacobs (@JenniferJJacobs) February 21, 2022
Obavy z ruské vojenská akce můžou znemožnit plánovaný summit prezidentů Putina a Bidena, uvádí s odkazem na zástupce americké administrativy reportér Reuters.
BREAKING- U.S. can't commit to a summit w/Putin when it looks like Moscow will take military action, senior Biden administration official tells reporters
— Phil Stewart (@phildstewart) February 21, 2022
Videa na sociální síti Twitter ukazují (neověřené) záběry ruských jednotek vstupujících na území Donbasu. Obyvatelé Doněcku - bašty proruských separatistů - podle rádia RFE/RL pozorovali velkou kolonu tanků a obrněných vozidel, která kolem 21:00 středoevropského času projela centrem města a poté vyrazila směrem k městu Jasynuvata a dále k takzvané linii dotyku.
The invasion into Donbass is underway (video via @bazabazon ) pic.twitter.com/78ogyTtAyf
— Christo Grozev (@christogrozev) February 21, 2022
Zdroje z americké administrativy CNN řekly, že během úterý očekávají další aktivity týkající se sankcí vůči Rusku. Plný balíček sankcí ale zatím Washington zřejmě neschválí se zdůvodním, že Rusko mělo své vojáky na Donbase už osm let.
Without detailing what the steps will look like, a senior admin officials says expect more "sanctions activity" tomorrow in response to Putin. The full package of sanctions won't be implemented yet, with this official noting that Russia has had forces in Donbas for eight years.
— Kaitlan Collins (@kaitlancollins) February 21, 2022
"Ukrajina požádala o neodkladné uspořádání zasedání Rady bezpečnosti OSN," napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Kuleba.
Ukraine has requested an urgent meeting of the United Nations Security Council due to Russia’s illegal actions. We have already sent the request to the Council.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) February 21, 2022
Informace od zahraniční zpravodajky Aktuálně.cz v Bruselu.
Mimoradna schuzka velvyslancu statu EU v Bruselu zitra v 9.30. Prvni bod: sankce na strujce uznani separatisticke Donecke a Luhanske republiky. (Dostane se na blacklist i Putin?) https://t.co/YWeJ1mAc61
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) February 21, 2022
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zaznamenala více než 3000 porušení příměří na východě Ukrajiny.
#BREAKING Organization for Security and Co-operation in Europe (OSCE) reports more than 3,000 ceasefire violations in east Ukraine pic.twitter.com/upuHy7rOBz
— AFP News Agency (@AFP) February 21, 2022
Ukrajinský prezident Zelenskyj bude o nastalé situaci mluvit s britským premiérem Borisem Johnsonem, předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a také tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.
After the #NSDC meeting, discussed the current situation with @BorisJohnson. Now we are urgently preparing an address and after that, talks with @eucopresident and @RTErdogan are planned.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 21, 2022
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že ruské rozhodnutí považuje za porušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, které je "neslučitelné se zásadami Charty OSN".
Na území Doněcké lidové republiky se pohybuje velký počet obrněných vozidel, píše ruská agentura Interfax s odkazem na vyjádření svědků. Dvě kolony mají mířit na sever a západ republiky.
V Kyjevě dál jedná bezpečnostní rada státu. Prezident Volodymyr Zelenskyj by měl podle dostupných informací během noci promluvit k národu.
Ruská média začala zveřejňovat detaily smluv mezi Ruskem a donbaskými republikami: ruské jednotky podle nich budou hlídat hranice separatistických regionů. Smlouvy mají platit 10 let.
Russian newswires are publishing bits of the draft treaties with the DNR and LNR.
— max seddon (@maxseddon) February 21, 2022
The gist of them is that Russian troops are going to guard the separatist borders, and the treaties are for 10 years. pic.twitter.com/tierGIae6M
Putin zároveň pověřil ruské ministerstvo zahraničí, aby navázalo s oběma donbaskými republikami diplomatické styky. Ruská diplomacie s nimi má také připravit smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Regiony kontrolované povstalci na Donbasu jsou v posledních dnech epicentrem geopolitické krize kolem Ukrajiny. Kyjev hlásí desítky případů ostřelování z druhé strany tzv. linie dotyku, jakož i mrtvé a zraněné. Vedení separatistických oblastí zase obviňuje ukrajinskou vládu z přípravy rozsáhlé ofenzívy, což ovšem Kyjev popírá. To vše v době, kdy Moskva podle západních činitelů dál hromadí vojska u ukrajinských hranic.
Turecké ministerstvo zahraničí dnes svým občanům důrazně doporučilo, aby opustili východní Ukrajinu. Učinilo tak poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost "lidových republik" vyhlášených v roce 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě země.
Německý kancléř Scholz telefonicky jednal s Bidenem a Macronem, shodli se, že uznání povstaleckých republik je porušením minských mírových dohod.
V nařízení o uznání separatistických republik na východě Ukrajiny je také bod o přesunu ruských vojsk na jejich území. V dokumentech jsou označené jako "mírové jednotky".
"Bohužel jsme svědky vývoje, před kterým USA a další partneři opakovaně varovali. Ten vývoj není dobrý," řekl ve vysílání ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dodal, že doufá, že Rusko tento krok vezme zpět.
Dekret uznávající suverenitu republik Donbase.
Putinův dekret, kterým rusé armádě nařídil "mírovou misi" v separatistických republikách na Donbase, rozuměj invazi na území Ukrajiny https://t.co/wVv9N1FQlV
— Filip Nerad (@FilipNerad) February 21, 2022
Putin nařídil ruské armádě zahájit misi v donbaských republikách, jejichž nezávislost předtím uznal dekretem. Cílem má být zajištění míru.
Ministerstvo zahraničí odsoudilo uznání samozvaných republik na východě Ukrajiny Ruskem. Je to porušením mezinárodního práva, uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti).
Je to volba konfrontace nad diplomacií, uvedla k ruskému uznání suverenity republik na Donbase slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
#Russia’s recognition of the so-called people’s republics trashes years of efforts to solve the conflict #Moscow has created. It’s a choice of confrontation over diplomacy and a blatant breach of international law & #Ukraine’s sovereignty.
— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 21, 2022
Uznání samozvaných republik na východě Ukrajiny Putinem je záměrným zmařením úsilí normandské skupiny a OBSE, uvedla šéfka německé diplomacie.
Biden zakáže Američanům ekonomické aktivity spojené se separatistickými republikami na Donbasu, brzy budou oznámeny další kroky, informoval Bílý dům.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell už dříve prohlásil, že předloží ministrům návrh na přijetí sankcí v případě, že Rusko uzná nezávislost separatistických oblastí na východě Ukrajiny.
Polský premiér vyzval k okamžitému uvalení sankcí na Rusko.
1/2 Decyzja o uznaniu samozwańczych „republik” to ostateczne odrzucenie dialogu i rażące naruszenie prawa międzynarodowego. To akt agresji przeciwko Ukrainie, który musi spotkać się z jednoznaczną odpowiedzią w postaci niezwłocznych sankcji.
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) February 21, 2022
Putinovo uznání separatistických republik na východě Ukrajiny je snaha obnovit Sovětský svaz na úkor svobodných a suverénních zemí, uvedla česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Putinovo uznání separatistických republik na východě Ukrajiny je snaha obnovit Sovětský svaz na úkor svobodných a suverénních zemí. To civilizovaný svět nesmí nikdy tolerovat! A na putinově šachovnici není pouze Ukrajina, jsme tam i my.
— Jana Černochová (@jana_cernochova) February 21, 2022
Shrnutí nejdůležitějších událostí
- Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi ve dvou povstaleckých republikách na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost krátce předtím uznal zvláštními dekrety.
- Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Putinem je podle představitelů EU a Británie porušením mezinárodního práva.
- Rusko tvrdí, že zabránilo "diverzní skupině" v narušení ruské hranice ze strany Ukrajiny. Bezpečnostní složky prý "narušitele" v Rostovské oblasti zabily. Kyjev vzápětí ruské tvrzení označil za falešnou zprávu.
- Pravděpodobnost ruské invaze na Ukrajinu je stále velmi vysoká, varuje Západ. "Evropa je krok od války," řekl český premiér Petr Fiala.
- Aktivita ruských vojsk u hranic se přes víkend proměnila. Namísto shromažďování lze nyní spatřit menší jednotky v pozicích mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost.
- Americký prezident Joe Biden v zásadě souhlasil se summitem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka se nebude konat v případě, že Rusko zaútočí na Ukrajinu.
- Detaily možného summitu ve čtvrtek 24. února vyjednají ministři zahraničí USA a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov.
- Proruští separatisté dál ostřelují území, které ovládá Kyjev. Zároveň obviňují Ukrajinu, že porušuje příměří.
Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou, napsal na Twitter český premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na projev Vladimira Putina.
Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 21, 2022
Z vlastní historie si dobře pamatujeme, že podobné kroky namířené proti suverénním sousedním státům k míru nikdy nevedou.
Na projev ruského prezidenta Vladimira Putina reagují i čeští politici. Putinovo Rusko opět dokazuje, že nezná bratra, napsal na sociální sítě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Pokud si v těchto chvílích kladete otázku, co je v rámci rusko-ukrajinského konfliktu pravda a co lež, vzpomeňte si na naši československou zkušenost s “bratrskou pomocí”. Putinovo Rusko opět dokazuje, že nezná bratra. #StandWithUkraine
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) February 21, 2022
"Je to (…) hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny," řekl britský premiér Boris Johnson a Putinovo rozhodnutí označil za "špatné znamení" pro Ukrajinu. "Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu)," napsal na Twitteru předseda Evropské rady Charles Michel.
The recognition of the two separatist territories in #Ukraine is a blatant violation of international law, the territorial integrity of Ukraine and the #Minsk agreements
— Charles Michel (@eucopresident) February 21, 2022
EU and its partners will react with unity, firmness and determination in solidarity @ZelenskyyUa @POTUS
Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Putinem je podle představitelů EU a Británie porušením mezinárodního práva.
Přestože v USA je dnes státní svátek, reportéři viděli do Bílého domu přicházet šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena, nejvýše postaveného armádního generála Marka Milleyho či ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Billa Burnse. Podle CNN tam také byla viceprezidentka Kamala Harrisová, která se v neděli vrátila z bezpečnostní konference v Mnichově. Veřejné vystoupení prezidenta Bidena se před schůzkou v Bílém domě neočekávalo.
Zatímco svět čekal na vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně separatistických republik na východě Ukrajiny, americký prezident Joe Biden vývoj monitoroval z Bílého domu a radil se s nejvýše postavenými bezpečnostními poradci. S odvoláním na zdroje v Bílém domě o tom informovaly agentura Reuters či televize CNN. Bidenova administrativa předtím zopakovala stanovisko, že vidí bezprostřední hrozbu ruského vpádu na Ukrajinu.
Možné vstoupení Ukrajiny do NATO Putin označil za přímé ohrožení ruské bezpečnosti.
Putin označil Ukrajinu za americkou kolonii s vládou loutek, západní tajné služby podle něj Kyjevu pomáhají páchat trestné činy.
Dodal, že Ukrajina je ovládaná zahraničními silami, které ovlivňují všechny stupně autorit v zemi.
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu prohlásil, že Ukrajina podle něj nikdy nebyla schopná dosáhnout stability, a proto se musela spoléhat na zahraniční pomoc, například od Spojených států.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes informoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze, že hodlá podepsat výnos týkající se separatistických regionů na východě Ukrajiny. Zároveň je informoval o pondělním zasedání ruské bezpečnostní rady, jejíž členové se vyslovili pro uznání nezávislosti donbaských republik. S odvoláním na prohlášení Kremlu to uvádějí ruské zpravodajské agentury. Lídři Německa a Francie vyjádřili rozčarování, napsala státní agentura RIA Novosti.
"Takový krok by byl v jasném rozporu s minskými dohodami o mírovém vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny a byl by ze strany Ruska jednostranným porušením těchto úmluv," řekl Scholz šéfovi Kremlu o možném uznání povstalci vyhlášených republik na území Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kancléř rovněž Putina vyzval k okamžitému zmírnění napětí a ke stažení ruských vojsk z ukrajinsko-ruské hranice.
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem kritizoval plány Moskvy uznat ukrajinská území pod kontrolou proruských separatistů jako nezávislé státy. Novinářům to sdělil Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit. Putin kancléře informoval o dnešním zasedání ruské bezpečnostní rady.
Ruský ministr zahraničí Lavrov vyzval svou německou kolegyni Baerbockovou, aby Berlín přinutil Ukrajince zaujmout konstruktivní postoj.
Na frontové linii v Donbasu v poslední době zesílilo vzájemné ostřelování pozic ukrajinské armády a separatistů. Nepřátelská palba v pondělí zabila civilistu v osadě Novoluhanske a zranila čtyři ukrajinské vojáky, uvedla ukrajinská média s odvoláním na armádní štáb.
Ministři zahraničí Francie a Ruska Jean-Yves Le Drian a Sergej Lavrov se během pondělního telefonátu dohodli, že se v pátek sejdou v Paříži v rámci příprav summitu věnovaného stoupajícímu napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Informovala o tom agentura AFP.
V centru Doněcka, bašty proruských separatistů na východě Ukrajiny, bylo slyšet několik výbuchů. Jejich povaha je nejasná, uvedla agentura Reuters.
Co ještě zaznělo na pondělním zasedání Rady bezpečnosti Ruska o možném uznání nezávislosti separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky?
"Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal," uvedl předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby republiky uznal.
"Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko," prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. "Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat," zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.
Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění "lidových republik" do Ruské federace a Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.
Vůdci obou povstaleckých donbaských republik Denis Pušilin a Leonid Pasečnik znovu vyzvali Putina, aby jejich nezávislost uznal, a požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání "lidových republik" již dříve vybídli prezidenta také ruští poslanci.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na Radě bezpečnosti, které nyní předsedá šéf Kremlu Vladimir Putin, podpořil oficiální uznání dvou samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny.
V podobném duchu hovořili také lídři obou komor ruského parlamentu Vjačeslav Volodin a Valentina Matvijenková.
Putin následně potvrdil, že rozhodnutí o případném uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky padne ještě dnes. Následně jednání, vysílané v přímém přenosu, ukončil.
Valentina Matvijenková, jediná žena zastoupená v Radě bezpečnosti Ruské federace, na jejím jednání prohlásila, že posledních sedm let na Ukrajině probíhala "skutečná genocida". Senátorka se sama na Ukrajině narodila.
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv na zasedání tvrdil, že v separatistických republikách na Donbasu je v ohrožení 800 tisíc Rusů.
Now it's Valentina Matvienko, the only woman on the security council, who says the last seven years have been "a real genocide" by Ukraine. pic.twitter.com/cY5X39TddL
— Shaun Walker (@shaunwalker7) February 21, 2022
Ministři zahraničí EU schválili na své pondělní schůzce v Bruselu policejní tréninkovou misi unijních zemí na Ukrajině. Kolik přesně by čítala mužů a kdy by měla začít, ale ještě nebylo rozhodnuto. Tuzemský ministr zahraničí také řekl, že zatím nedokáže sdělit, jestli by se jí zúčastnila Česká republika. "To je předčasná otázka," řekl Jan Lipavský (Piráti) novinářům v Bruselu.
Členské země EU už se také dohodly na balíku sankcí na Rusko v případě útoku na Ukrajinu, který sestavila Evropská komise. Mezi státy panuje shoda o rozsahu sankcí, rozcházejí se ale v otázce, co by mělo být jejich spouštěčem. Zda například "jen" kybernetický útok, nebo až pozemní operace, což prosazuje třeba Maďarsko.
Na dotaz, co by Česko považovalo za takový spouštěč, odpověděl Lipavský nejednoznačně: "Sankce na Rusko se rozjedou ve chvíli, kdy se rozjede jeden z těch opravdu černých scénářů. Jak ten scénář vypadá, to je na dohodě členských států." Prozatím také Lipavský vyloučil vyslání českých vojáků na pomoc Ukrajině, což už několik států EU přislíbilo. "Není to v tuto chvíli na stole," dodal šéf Černínského paláce.
V Moskvě právě probíhá zasedání Rady bezpečnosti Ruské federace, kterému předsedá prezident Vladimir Putin. Setkání vysílají ruské televize živě. Jeho účastníci hovoří zejména o situaci ve dvou samozvaných separatistických republikách na Donbase. Spekuluje se, že by Kreml mohl oficiálně uznat jejich nezávislost.
Wow. This extraordinary Russian Security Council meeting is absolutely bonkers and does give you the sense Putin’s lost his mind. Seems we’re close to Russia actually recognizing Donetsk and Luhansk “people’s republics” as independent and Moscow officially sending troops to help. pic.twitter.com/DxsxDlHqMz
— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 21, 2022
Rusko se podle prezidenta Vladimira Putina snažilo vyřešit konflikt v Donbasu mírově, ale za nynější situace je nutné zvážit nezávislost povstaleckých republik.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mezitím potvrdil, že s americkým protějškem Anthonym Blinkenem se sejde ve čtvrtek 24. února v Ženevě.
Kyjev také opakovaně odmítá obviňování z toho, že by stupňoval násilí a případně přímo plánoval útok na separatistické regiony. Ukrajinská strana uvádí, že vzbouřenecké oblasti a Rusko, které má u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků, jen uměle vytvářejí záminku k ruské vojenské invazi na Ukrajinu.
Ruská armáda zveřejnila podrobnosti incidentu na hranicích. Připomínáme, že Kyjev tvrzení o existenci údajné ukrajinské diverzní skupiny, která se snažila proniknout do Ruska, popírá.
"Dne 21. února kolem 06:00 moskevského času (04:00 SEČ) poblíž obce Mitjakinskaja v Rostovské oblasti na úseku státní hranice Ruské federace s Ukrajinskou republikou zjistila pohraniční hlídka ruské (tajné služby) FSB průnik diverzní a průzkumné skupiny," uvedlo podle agentury TASS tiskové oddělení Jižního vojenského okruhu.
"V důsledku střetu bylo zlikvidováno pět narušitelů hranice Ruské federace z diverzně-průzkumné skupiny," dodala ruská armáda. Agentura Interfax píše, že na ruské území vjela dvě ukrajinská bojová vozidla s cílem "diverzní" skupinu evakuovat, ale přivolaná jednotka ruských ozbrojených sil je střelbou z protitankových zbraní zničila. Členům ruských bezpečnostních sil se podle vyjádření ruských úřadů nic nestalo.
Rusko tvrdí, že armáda a pohraničníci zabránili "diverzní skupině" v narušení ruské hranice ze strany Ukrajiny, oznámila agentura TASS s odvoláním na ruské úřady. Bezpečnostní složky prý pět "narušitelů" hranice v Rostovské oblasti zabily.
Kyjev vzápětí ruské tvrzení o incidentu na hranicích označil za falešnou zprávu. Žádné ukrajinské síly v regionu nejsou, uvedla ukrajinská armáda.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová řekla, že se spojenci stupňuje přípravy na nejhorší scénář. Ruská invaze je podle ní vysoce pravděpodobná.
"Musíme usilovat o diplomacii, ale ruská invaze na Ukrajinu se jeví jako velmi pravděpodobná. Británie a spojenci stupňují přípravy na nejhorší možný scénář," uvedla šéfka britské diplomacie na Twitteru po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v Bruselu.
"Musíme učinit náklady pro Rusko nepřijatelně vysokými," dodala Trussová. V parlamentu se má dnes v 16:30 SEČ k ukrajinské krizi vyjádřit i britský ministr obrany Ben Wallace.
Paříž vidí v předběžném souhlasu prezidentů Bidena a Putina ohledně vzájemného setkání diplomatickou naději. "Je nějaká realita v terénu, napětí v terénu s ruskou vojenskou přítomností, která je u Ukrajiny nadále velmi silná, přičemž po celý víkend bylo porušováno příměří na frontové linii na Donbase, a právě ve stejnou dobu se obnovila diplomatická naděje," řekl televizi LCI francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na Twitteru sdělil, že bude s Lavrovem hovořit ještě v pondělí.
Francouzské aerolinky Air France oznámily, že v zájmu bezpečnosti ruší oba své úterní lety mezi Paříží a Kyjevem. Někteří evropští přepravci lety zrušili už v předchozích dnech v reakci na stupňující se rusko-ukrajinskou krizi.
Německý kancléř Olaf Scholz bude odpoledne telefonicky jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o situaci na Ukrajině.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil k možnému summitu Vladimira Putina a Joea Bidena. K nočnímu hovoru šéfů Kremlu a Elysejského paláce uvedl, že prezidenti si telefonovali z iniciativy Emmanuela Macrona. Hlavy státu podle něj "zdůraznily potřebu pokračovat v dialogu" ohledně situace kolem Ukrajiny. A to podle agentury TASS na úrovni zahraničněpolitických resortů nebo politických poradců v rámci takzvaného normandského formátu, který zahrnuje kromě Ruska a Francie také Ukrajinu a Německo.
Podle agentury Reuters kremelský mluvčí řekl, že zatím neexistují konkrétní plány pro summit, ale schůzka nebo telefonát by se podle něj mohla uskutečnit kdykoliv. "Existuje shoda, že bychom měli pokračovat v dialogu na úrovni ministrů (zahraničí). Mluvit o konkrétních plánech na pořádání summitů je předčasné," sdělil Peskov podle agentury AFP.
Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž tím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.
V sobotu natočené video ukazuje skupinu novinářů a politiků, kteří se dostali pod minometnou palbu při návštěvě osady Novoluhanske v Doněcké oblasti. Je mezi nimi i ukrajinský ministr vnitra Denis Monastyrskij. Záběry z místa pořídila reportérka Rádia Svobodná Evropa.
Ukrajinští vojáci, novináři a úřednící prchají před ostřelováním
Kyjev vítá iniciativu s cílem uspořádat summit mezi prezidenty Ruska a Spojených států. Každá snaha o diplomatické řešení nynější krize totiž podle názoru šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kuleby stojí za pokus. O tom, že prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden v zásadě souhlasili se summitem ohledně stoupajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích, v noci na pondělí informoval Elysejský palác. Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil se šéfem Kremlu i se šéfem Bílého domu, s Putinem už podruhé v jednom dni.
Evropská unie podporuje diplomatické snahy o uklidnění napětí kolem Ukrajiny včetně možnosti uspořádání summitu mezi prezidenty Spojených států a Ruska. Před jednáním s ministry zahraničí členských zemí sedmadvacítky to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pro případ, že by Rusko souseda napadlo, je však EU připravena okamžitě zavést tvrdé sankce, dodal.
Rusko vytváří seznam Ukrajinců, které v případě invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů, napsala americká vláda Vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Informoval o tom dnes list The New York Times. USA rovněž varují, že pokud ruská armáda skutečně vtrhne na území sousední země, bude mučit či unášet civilisty, přičemž se zaměří především na odpůrce invaze, novináře, běloruské disidenty v exilu a příslušníky etnických, náboženských a sexuálních menšin.
Rusko by v případě útoku na Ukrajinu bylo podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od finančních trhů. Sankce označila za masivní.
Shrnutí nejdůležitějších událostí
- Členové Rady bezpečnosti doporučili prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby Rusko oficiálně uznalo nezávislost separatistických samozvaných republik na Donbase. Rozhodnutí má padnout ještě dnes.
- Rusko tvrdí, že zabránilo "diverzní skupině" v narušení ruské hranice ze strany Ukrajiny. Bezpečnostní složky prý "narušitelů" v Rostovské oblasti zabily. Kyjev vzápětí ruské tvrzení označil za falešnou zprávu.
- Pravděpodobnost ruské invaze na Ukrajinu je stále velmi vysoká, varuje Západ. "Evropa je krok od války," řekl český premiér Petr Fiala.
- Aktivita ruských vojsk u hranic se přes víkend proměnila. Namísto shromažďování lze nyní spatřit menší jednotky v pozicích mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost.
- Americký prezident Joe Biden v zásadě souhlasil se summitem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka se nebude konat v případě, že Rusko zaútočí na Ukrajinu.
- Detaily možného summitu ve čtvrtek 24. února vyjednají ministři zahraničí USA a Ruska Anthony Blinken a Sergej Lavrov.
- Proruští separatisté dál ostřelují území, které ovládá Kyjev. Zároveň obviňují Ukrajinu, že porušuje příměří.
Aktivita ruských vojsk u hranic s Ukrajinou se přes víkend proměnila. Namísto shromažďování většího počtu vojáků a techniky lze nyní spatřit menší jednotky, které se dostávají do pozic mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost. V noci na dnešek to uvedla společnost Maxar Technologies, která s pomocí satelitních snímků již několik týdnů monitoruje aktivity ruské armády.
Proruští separatisté na východě Ukrajiny podle ukrajinské agentury Unian za poslední den osmdesátkrát ostřelovali ukrajinské pozice a jeden ukrajinský voják při tom utrpěl středně těžká zranění. Také proruští separatisté dnes obvinili druhou stranu z porušování příměří, podle agentury TASS při tom ukrajinská armáda zasáhla i tři obytné domy a dvě školy, zemřeli údajně nejméně dva civilisté.
Bidenův souhlas se summitem potvrdil i Bílý dům. "Jsme vždy připraveni na diplomacii. Jsme také připraveni pohotově uplatnit sankce a další přísné postihy v případě, že si Rusko místo toho vybere válku," uvedla v prohlášení tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. "V současnosti se zdá, že Rusko pokračuje v přípravách na brzký plnohodnotný útok na Ukrajinu," dodala mluvčí.
Summit se podle Elysejského paláce bude soustředit na bezpečnost a strategickou stabilitu v Evropě. Po jednání Bidena s Putinem má být rozšířen i na další zapojené strany.
Detaily summitu ve čtvrtek 24. února vyjedná šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ministři zahraničí plánují schůzi v některé z evropských zemí. Blinken pro svou účast na tomto setkání rovněž stanovil podmínku, že Moskva do té doby na sousední zemi nezaútočí.
Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden v zásadě souhlasili se summitem ohledně stoupajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. V noci to oznámil Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil s oběma prezidenty, s Putinem už podruhé v jednom dni.
Schůze na nejvyšší úrovni se nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu, píše se v prohlášení. Tuto podmínku následně potvrdil i Bílý dům.
Boris Johnson označil za slibná slova ruského prezidenta Vladimira Putina, který se v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem vyslovil pro diplomatické řešení napjaté situace na ukrajinských hranicích. Podle britského premiéra signalizují, že Kreml je možná ochotný dosáhnout příměří na ukrajinském východě.
Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Oznámila to televizní stanice CNN, která se odvolala na dva představitele blízké tajným službám. Tyto zdroje přitom tvrdí, že rozkazy mohou být vždy odvolány nebo že může jít o dezinformaci, která má zmást USA a jejich spojence.
Americké velvyslanectví v Moskvě vyzvalo americké občany, aby si připravili evakuační plán opuštění Ruska. Podle úřadu hrozí teroristické útoky v Moskvě, v Petrohradě a u hranice s Ukrajinou.
Západ by měl už nyní zavést do praxe aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku, tvrdí šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, za kterým stojí litevský a lotyšský ministr zahraničí. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však takový postup odmítl.
Ministerstvo zahraničí připravuje podle Lipavského další projekt zdravotnické humanitární pomoci na Ukrajinu. Bude ve výši deseti milionů korun. Češi nacházející se na Ukrajině by podle ministra měli zvážit brzký návrat domů. Týká se to asi 110 osob, se kterými je ministerstvo v kontaktu.
České ministerstvo zahraničí se v souvislosti s napětím na východě Evropy připravuje na všechny možné scénáře, řekl ministr Jan Lipavský po mimořádném zasedání krizového štábu. Čechům doporučil, aby na Ukrajinu v následné době necestovali a byli obezřetní vůči dezinformacím. "Jsme svědky toho, že Ruská federace produkuje velké množství falzifikovaných informací, vytváří situace, které mají ospravedlnit případnou ruskou agresi," řekl ministr.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v televizi CNN řekl, že vše, co se děje na Ukrajině, včetně oznámení o prodloužení vojenských cvičení Ruska a Běloruska, naznačuje, že svět je na pokraji ruské invaze na Ukrajinu. Podle něj nicméně stále existuje šance, že se válce podaří zabránit diplomatickou cestou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonátu s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem požadoval svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě Ukrajiny, kde přibývá ozbrojených incidentů. Třístranná kontaktní skupina zahrnuje Ukrajinu, Rusko a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Macron předtím hovořil hodinu a tři čtvrtě s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Příčinou eskalace situace v Donbase jsou provokace ukrajinské armády, řekl v telefonátu ruský prezident.
Continuing yesterday's conversation, informed @EmmanuelMacron about the current security situation and new provocative shelling. We stand for intensifying the peace process. We support the immediate convening of the TCG and the immediate introduction of a regime of silence.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 20, 2022
Shrnutí nejdůležitějších událostí neděle 20. 2. 2022
* Počet incidentů na frontové linii na východní Ukrajině se zvyšuje.
* Podle britského premiéra Borise Johnsona existují důkazy o tom, že Rusko plánuje "největší válku v Evropě od roku 1945". Moskva má podle informací britských zpravodajců v plánu obklíčit ukrajinskou metropoli Kyjev.
* Také podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena vše, co se děje na Ukrajině, naznačuje, že svět je na pokraji ruské invaze na Ukrajinu.
* "Nebudu to vyjadřovat v procentech, situace je ale vážná každým dnem. Evropa je krok od války, což ještě nedávno bylo něco nepředstavitelného. Už se nemluví jen o zvýšení napětí, ale přímo se používá slovo válka," uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce v ČT český premiér Petr Fiala.
* Bělorusko v neděli uvedlo, že bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem. Moskva má v Bělorusku kolem 30 000 vojáků, které může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva záměrný útok popírá.
* Ministerstvo zahraničí připravuje podle Jana Lipavského další projekt zdravotnické humanitární pomoci Ukrajině. Českým občanům doporučil ministr do země necestovat, velvyslanectví v Kyjevě zůstane otevřené.
V centru ruského hlavního města Moskvy na Puškinově náměstí se pokusilo několik osob demonstrovat proti válce na Ukrajině. Nesli plakáty s nápisy "Rusko, nesahej na Ukrajinu!". Moskevská policie několik z nich zadržela.
Protest podle některých komentátorů atmosférou připomínal i tzv. demonstraci osmi na Rudém náměstí v srpnu 1968, na které hrstka disidentů protestovala proti sovětské invazi do ČSSR. Skončili v nuceném vyhnanství, za mřížemi nebo v psychiatrických léčebnách.
"Russia don't touch Ukraine!" 6 people unfurled banners against invasion in downtown Moscow. Waiting police immediately arrested them pic.twitter.com/DsUYqYDnXP
— Alec Luhn (@ASLuhn) February 20, 2022
Premiér Fiala dnes připomněl dosavadní pomoc Česka Ukrajině v podobě daru dělostřelecké munice nebo v oblasti zdravotnictví. Druhou fází podle něj je dar deset milionů korun na zdravotnický materiál. Pokud by se tamní humanitární situace zhoršila, mohla by následovat další humanitární pomoc za asi 100 milionů korun, řekl.
Zatím podle něj nepřišel požadavek, aby česká armáda vyslala své vojáky na Slovensko. Fiala si to dovede osobně představit, musely by o tom ale rozhodnout vláda a parlament.
Západ by měl už nyní zavést aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. Ukrajinští politici se ale domnívají, že by se nemělo čekat až na ruský vpád.
"Rusko je třeba zastavit teď. Vidíme, jak se věci vyvíjejí," řekl Kuleba.
V případě ruského útoku na Ukrajinu svolá předseda Evropské rady Charles Michel okamžitě zasedání hlav států a šéfů vlád zemí Evropské unie. Tímto krokem by chtěl zajistit úplnou jednotu při rozhodování o sankcích proti Moskvě. Michel to dnes podle agentury DPA řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově. "Nemůžeme navždy nabízet olivové ratolesti, zatímco Rusko uskutečňuje testy raket a pokračuje ve shromažďování vojáků," citovala dnes Michela agentura AP.
Ruské kroky podle něj cílily na oslabení evropského i transatlantického spojenectví, což se ale nepovedlo. Moskva podle Michela dosáhla jen opaku, tedy utvrzení obou spojenectví.
Situace na východě Ukrajiny je nyní natolik napjatá, že i drobná provokace může vést k nenapravitelným následkům, prohlásil dnes v televizním rozhovoru mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zároveň obvinil Západ, že výroky o údajných ruských plánech podniknout invazi na Ukrajinu napětí jen přiživuje. Rusko ani nechce vyslovit slovo "válka", řekl mluvčí.
Nizozemsko se s ohledem na sílící napětí rozhodlo přesunout svou ambasádu z Kyjeva do západoukrajinského Lvova.
Počet incidentů na frontové linii na východní Ukrajině se tento týden prudce zvýšil. Obě strany se přitom vzájemně obviňují z provokací. Západní představitelé jsou přesvědčeni, že ze strany povstalců jsou cílené a mohou se stát záminkou pro ruský útok na Ukrajinu.
Povstalci ze samozvané Luhanské lidové republiky podle agentury TASS tvrdí, že si tam ukrajinská agrese vyžádala životy dvou civilistů a vedla ke zničení pěti domů.
Jejich spojenci ze sousední a taktéž neuznané Doněcké lidové republiky uvedli, že jejich území od dnešní půlnoci ukrajinské jednotky ostřelovaly ve 12 případech. Mimo jiné podle nich přerušily dodávky elektřiny do několika obcí.
"Nebudu to vyjadřovat v procentech, situace je ale vážná každým dnem. Evropa je krok od války, což ještě nedávno bylo něco nepředstavitelného. Už se nemluví jen o zvýšení napětí, ale přímo se používá slovo válka. Ruská armáda je připravená kolem hranic Ukrajiny na útok, z hlediska technicko-organizačního," dodal premiér Fiala v Otázkách Václava Moravce.
Stále vidí šanci pro diplomatická jednání, není ale podle něj jasné, zda o ně Rusko stojí. "Nejde o víru, ale realistické hodnocení situace. Věřit v mír musíme, ale musíme být připraveni na to, že to tak nedopadne. Pravděpodobnost vojenského útoku Ruska na Ukrajinu se bohužel zvyšuje každý den," řekl.
Premiér ocenil jednotu Evropské unie ohledně ukrajinské krize, ruský prezident Putin s tak jednotným postojem Západu nepočítal. ČR by podle něj patřila zřejmě k zemím, které by byly uvalením sankcí vůči Rusku více zasaženy, pravděpodobně by dostala kompenzace, dodal v ČT Petr Fiala.
Nikdo nemůže bránit demokratickým zemím, kam chtějí patřit. To by bylo porušení všech principů, ve které věříme.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 20, 2022
Nemůžeme po Ukrajině chtít, aby řekla, že nebude nikdy chtít být součastí západních demokracií. To prostě nejde.
Nikdo nemá právo Ukrajinu ohrožovat. pic.twitter.com/ky3FbrDYuR
Situace na Ukrajině je každým dnem vážnější. Evropa je krok od války a pravděpodobnost mírového řešení se snižuje, řekl premiér Fiala.
V českém zájmu je, vzhledem k blízkosti ukrajinských hranic, aby na Ukrajině nevypukl ozbrojený konflikt. V CNN Prima News to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zdůraznil, že pro zabránění války je důležité zachovat jednotu. Předseda SPD Tomio Okamura považuje za důležité, aby byly dodržovány minské dohody z roku 2015.
"Zásadní věcí pro to, aby k agresi Ruska nedošlo, je, abychom byli jednotní, abychom dělali všechno pro to na základě diplomatického jednání, na základě ukázky toho, že jsme naprosto připraveni, pokud by k agresi došlo, aby válka nebyla," řekl Vystrčil.
Prezident Miloš Zeman v týdnu označil mylné informace Západu o tom, že ve středu nastane ruský útok, za blamáž. Vystrčil poznamenal, že nemůže vědět, zda varování před začátkem války nebylo součástí taktiky. "Někdy je to tak, že pokud chcete, aby něco nezačalo, tak říkáte, že to začne," řekl Vystrčil.
Bělorusko dnes uvedlo, že bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem. Podle běloruského ministerstva obrany kvůli zvýšené vojenské aktivitě v blízkosti ruských a běloruských hranic je třeba prověřit připravenost ruských a běloruských jednotek. Cvičení přitom měla skončit dnes.
Západ odhaduje, že Rusko má v Bělorusku kolem 30 000 vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva takový záměr popírá.
Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij dnes televizi Sky řekl, že zprávám od amerických a britských zpravodajců není možné věřit. Tyto tajné služby totiž udělaly mnoho hrubých chyb při posuzování situace před invazí do Iráku, kterou v roce 2003 podnikla skupina zemí vedená Spojenými státy. Navíc podle ruského diplomata nikdo nemá právo Rusku říkat, kde a kdy dělat vojenská cvičení.
Kvůli silnému ostřelování Kyjev dnes ráno uzavřel jeden ze sedmi přechodů mezi územím ovládaným jeho silami a povstaleckými oblastmi. Zdůvodnil to tím, že není schopen garantovat bezpečnost civilistů v místě.
Počet incidentů na frontové linii na východní Ukrajině se tento týden prudce zvýšil. Obě strany se přitom vzájemně obviňují z provokací.
Proruští separatisté podle Kyjeva za 24 hodin 136krát porušili příměří, což je dvakrát tak často jako za den předtím, kdy Ukrajina hlásila 66 takových incidentů. S odvoláním na vyjádření ukrajinské armády o tom dnes informovala agentura Reuters. Napsala také, že v centru povstaleckého Doněcku bylo slyšet několik explozí. Co je způsobilo, ale není jasné. Povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky zase podle agentury TASS tvrdí, že jejich území od dnešní půlnoci ukrajinské jednotky ostřelovaly ve 12 případech. Mimo jiné podle nich přerušily dodávky elektřiny do několika obcí.
Britský premiér Boris Johnson řekl serveru BBC, že důkazy směřují k tomu, že Rusko plánuje "největší válku v Evropě od roku 1945". "Vše naznačuje tomu, že tento plán již v určitém smysl začal," uvedl Johnson. Rusové mají podle informací zpravodajců v plánu obklíčit ukrajinskou metropoli Kyjev. Naznačil rovněž, že Británie by mohla sankce vůči Rusku ještě zpřísnit.
Rusko by přitom mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoli, řekl v sobotu Bílý dům a oznámil, že americký prezident Joe Biden na neděli svolá schůzku Národní bezpečnostní rady, která má situaci prodiskutovat. Biden už dříve uvedl, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin pro invazi na Ukrajinu již rozhodl.
Varování ohledně dezinformací přichází ve chvíli, kdy ruská státní média zveřejňují neověřitelné informace o údajných násilnostech na východě Ukrajiny.
Například agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na Společné kontrolní a koordinační středisko (JCCC) uvedla, že ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly v sobotu v noci a po půlnoci šest obydlených oblastí v Doněcké lidové republice, včetně největšího města Doněcka.
Ruská média obviňují Kyjev z přípravy útoku na enklávu proruských povstalců v doněckém a luhanském regionu, zatímco Západ se obává ruského vpádu na Ukrajinu při využití falešných záminek. "EU nevidí žádné opodstatnění pro tvrzení přicházející ze zón mimo kontrolu vlády v Doněcku a Luhansku o možném ukrajinském útoku," řekl v sobotu Borrell. Zdůraznil také "klíčovou úlohu" pozorovatelů OBSE při ověřování toho, co se děje v terénu.
Evropská unie opět zdůraznila, že je znepokojena zesílením úsilí o manipulování s informacemi, které mají posloužit jako falešné záminky pro ospravedlnění vojenské eskalace na Ukrajině. Řekl to v sobotu podle agentury AFP šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který zároveň vyzdvihl klíčovou roli pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v terénu na Ukrajině. Diplomatický zdroj agentuře Reuters řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř 2000 porušení příměří. Ruská agentura TASS tvrdí, že ukrajinské síly v noci na dnešek ostřelovaly šest obydlených oblastí v samozvané Doněcké lidové republice, kterou vyhlásili proruští separatisté.
"Evropská unie je nanejvýš znepokojena tím, že inscenované události by mohly posloužit jako záminka k možné vojenské eskalaci," uvedl Borrell. "(EU) Pozoruje zesílení úsilí o manipulaci s informacemi na podporu takových cílů," dodal šéf unijní diplomacie.
Jsme znepokojeni zinscenovanými událostmi, které by Rusko mohlo použít jako záminku pro vojenskou eskalaci. Jsme svědky manipulace s informacemi na podporu těchto cílů. Vyzýváme Rusko, aby se zapojilo do smysluplného dialogu. Agrese pro něj bude mít vážné následky.
— MZV ČR (@mzvcr) February 19, 2022
Prohlášení 🇪🇺 https://t.co/HOjwLbsOIt
Estonsko v sobotu zaslalo do Kyjeva protitankové střely Javelin. Na Ukrajinu dorazila také kanadská pomoc ve formě kulometů, pušek a vybavení potřebného k průzkumu. Ministr obrany Oleksij Reznikov poděkoval Kanadě za důležité a včasné rozhodnutí.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že NATO nevidí žádné známky stahování ruských vojáků od hranic s Ukrajinou, posilování rozmístěných vojsk naopak pokračuje. Stoltenberg také oznámil, že dopisem vyzval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova k uspořádání dalšího jednání na úrovni Rady NATO-Rusko, aby se předešlo válce na Ukrajině. V rozhovoru s německou televizí ARD řekl, že vše nasvědčuje tomu, že Rusko připravuje útok na Ukrajinu.
- Napjatá situace kolem Ukrajiny se v sobotu ještě o poznání vyhrotila. Proruští rebelové na východě země vyhlásili všeobecnou mobilizaci, zesílila intenzita střetů mezi povstalci a ukrajinskými silami, Ukrajinská armáda ohlásila dva mrtvé vojáky, Rusko testovalo strategické jaderné zbraně.
- Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století. I proto neustávají v diplomatickém tlaku na Moskvu, což bylo patrné i z řady vystoupení na mnichovské bezpečnostní konferenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na ní ujistil, že se Ukrajina bude případnému ruskému útoku bránit.
- Pozorovatelé OBSE uvedli, že dramaticky narostl počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Podle ukrajinské armády, která v sobotu přišla o dva vojáky a čtyři má zraněné, bylo incidentů 70 a minulý den 66. Separatisté zase tvrdí, že napočítali asi 600 dělostřeleckých a minometných granátů vypálených protistranou.
- V Doněcku bylo slyšet několik explozí, poblíž Luhansku začal po explozi hořet plynovod. Ukrajinská armáda tvrdí, že dělostřelecká palba separatistů zasáhla 30 obydlených míst i delegaci poslanců a novinářů. Separatisté v Doněcku zase podle ruské agentury Interfax uvedli, že bylo při sabotážních akcích ukrajinských vojáků mnoho lidí zabito.
- Vůdci neuznávané Doněcké i Luhanské lidové republiky vyhlásili dekretem "všeobecnou mobilizaci" a situaci v regionu označili za kritickou. Pokračují evakuaci především žen a dětí do Ruska. Zatím jich hranici překročilo asi 36 000 z celkem plánovaných 700 000.
Výzva české vládě, aby zahájila sankce proti Rusku, zazněla dnes na setkání několika desítek lidí na Václavském náměstí. Na podporu Ukrajiny, kde se stále více vyhrocuje situace směřující k možnému vojenskému konfliktu, ho dnes svolala skupina dobrovolníků Občanský rozcestník. Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis poděkoval Česku za morální podporu i dodávky munice.
Finský prezident Sauli Niinisto dnes v Mnichově na bezpečnostní konferenci přirovnal současný postup Ruska vůči Ukrajině k pokusu sovětského diktátora Josifa Stalina ohrozit a rozdělit Finsko před jeho napadením v roce 1939.
"Vše, co se děje na Ukrajině, vše, co se v současné době děje v západním světě, mi připomíná to, co se stalo ve Finsku," řekl Niinisto. "Stalin si myslel, že rozdělí národ a že je snadné jít a napadnout Finsko. Stal se úplný opak. Lidé se sjednotili a totéž vidíme na Ukrajině," dodal prezident.
Saúdská Arábie je připravená spolu s partnery z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zajistit stabilitu energetického trhu. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl saúdskoarabský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán Saúd, když odpovídal na otázku, zda by největší vývozce ropy reagoval na energetickou krizi vyvolanou případnou ruskou invazí Ukrajiny.
Princ Fajsal řekl, že to by vyžadovalo účast všech členů OPEC. "Doufáme, že žádné krize, které by destabilizovaly trh, nenastanou…Trh s ropou je věc účasti všech členů, pouze jeden z nich ho nemůže ovlivnit," řekl princ.
Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes v Mnichově na bezpečnostní konferenci varoval Západ před naivitou, pokud si myslí, že splnění části ruských podmínek povede k mírovému soužití. Umožnění Rusku prosazovat válečnou politiku povede podle Morawieckého k dalekosáhlým následkům nejen pro evropskou bezpečnost, ale také pro mezinárodní pořádek.
"Je naivní si to myslet," řekl Morawiecki, podle kterého někteří lidé na Západě k myšlence mírového soužití s Ruskem výměnou za splnění části požadavků Moskvy tíhnou. "Rusko neznáte," uvedl.
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), označovaná někdy jako obdoba NATO v prostoru bývalého Sovětského svazu, by mohla vyslat na východ Ukrajiny mírové jednotky.
Jednotky by byly nasazeny na území kontrolovaném proruskými povstalci. Situace v těchto dvou neuznávaných republikách, Doněcké a Luhanské, je nyní mimořádně napjatá. Tamní vůdci vyhlásili mobilizaci a vyzvali civilisty k evakuaci do Ruska. Na území přibývá vojenských incidentů, z nichž se navzájem obviňují Ukrajina a separatisté.
"Hypoteticky si to lze představit, pokud bude dobrá vůle ze strany Ukrajiny - je to nakonec její území - pokud k tomu bude mandát Rady bezpečnosti OSN a pokud to bude potřeba a toto rozhodnutí podpoří všechny vlády," řekl Zas, který je Bělorus a působí jako generální tajemník ODKB. Prohlásil také, že jediným prostředkem k řešení ukrajinské krize je jednání.
Francouzské ministerstvo zahraničí doporučilo svým občanům, kteří nejsou na Ukrajině ze závažných důvodů, aby ze země odjeli. Úřad také vyzval Francouze, kteří se nacházejí v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti, aby tyto oblasti neprodleně opustili.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková po jednání s šéfy diplomacií zemí skupiny G7 vyzvala Rusko, aby upustilo od útoku na Ukrajinu a usedlo k jednacímu stolu. Ministři zahraničí skupiny velkých světových ekonomik G7, kam vedle Německa patří Francie, Británie Itálie, Japonsko, Kanada a Spojené státy, se dnes sešli na okraj mnichovské bezpečnostní konference.
"Neudělejte fatální chybu, stáhněte své vojáky, předejděte škodám na Ukrajině a v Rusku a pojďme jednat," citovala agentura DPA Baerbockovou. Uvedla, že pro Rusko není možné posílit svou vlastní bezpečnost podmaněním si jiné země.
Na uvalení sankcí na Rusko po invazi bude podle ukrajinského prezidenta Zelenského již pozdě, nyní by pomohlo i zveřejnění možné odvety.
V neděli zasedne krizový štáb českého ministerstva zahraničí. Probere bezpečnostní situaci ve východní Evropě způsobenou Ruskem.
Rusko u hranic svého západního souseda shromáždilo až 190 tisíc vojáků. Pozorovatelé hovoří o dramatickém nárůstu počtu násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Ti dnes na východě Ukrajiny vyhlásili všeobecnou mobilizaci.
Německo a Rakousko doporučily svým občanům pobývajícím na Ukrajině, aby opustili zemi. Informovaly o tom tiskové agentury. Oba státy se tím přidaly ke skupině zemí včetně Česka, které vyzvaly své občany k odjezdu z Ukrajiny kvůli obavám z ruské invaze.
Bezpečnostní systém Evropy je rozvrácen a na opravu je pozdě, je třeba vybudovat nový, který nebude křehký a zastaralý, řekl ukrajinský prezident.
Ukrajina chce podle prezidenta Zelenského mír, ale v případě ruského útoku je připravena se bránit sama, nebo s pomocí ze zahraničí.
Ukrajinský prezident Zelenskyj navrhuje jednání Rady bezpečnosti OSN za účasti Evropy, které by Ukrajině zajistilo bezpečnostní záruky.
Sobotní jaderné cvičení Ruska má podle analytiků Západu ukázat, že musí brát vážně ruské bezpečnostní požadavky. To dnes v telefonátu se svým francouzským protějškem zdůraznil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ignorování ruských požadavků, k nimž patří především to, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, podle něj bude mít negativní dopady na stabilitu v Evropě i ve světě.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková varovala před dezinformacemi, které se podle ní šíří především od proruských separatistů z východní Ukrajiny.
V dnešním rozhovoru s novináři na okraj Mnichovské bezpečnostní konference zdůraznila, že je nutné zabránit tomu, aby se dezinformace staly příčinou války.
"Musíme být opatrní, abychom se nestali oběťmi cílených dezinformací, proto je důležité pečlivě sledovat, co se děje na místě," řekla Baerbocková. Uvedla, že dezinformace se šíří především z takzvaných lidových republik, které na východě Ukrajiny jednostranně vyhlásili proruští separatisté. Povstalci v pátek nařídili evakuaci civilistů do Ruska, protože tvrdí, že jsou přímo ohroženi ukrajinským agresivním přístupem.
Peking by Moskvu v případě invaze na Ukrajinu podpořil diplomaticky a možná i ekonomicky. Vojenskou podporu by ale Čína Rusku neposkytla, myslí si odborníci, které oslovila agentura Reuters.
Čínské ministerstvo zahraničí opakovaně obvinilo Spojené státy z "šíření nepravdivých informací" a vytváření napětí. Peking USA vyzval, aby respektovaly a vyřešily ruské požadavky na bezpečnostní záruky, připomíná Reuters.
Spojené státy budou bránit členy Severoatlantické aliance, pokud budou napadeny. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásila viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Varovala Rusko, že případná invaze na Ukrajinu povede nejen k ekonomickým sankcím, ale také k výraznému posílení východního křídla NATO. Zároveň vyzvala Moskvu k dialogu.
Rusko dnes zahájilo vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na mluvčího Kremlu. Dohlíží na něj přímo prezident Vladimir Putin. Podle dřívějších informací by měl spolu s ním celou akci, která přichází v době prudké eskalace na východě Ukrajiny, sledovat také běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Při cvičení, které Moskva oznámila v pátek, chce Rusko testovat rakety a střely s plochou dráhou letu i spolehlivosti konvenčních a jaderných zbraní. Putin mu má velet ze střediska ministerstva obrany.
Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení energií, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením není válka ani nepromyšlené ústupky.
Všichni s napětím a obavami sledujeme dění na ukrajinsko-ruské hranici. Jsme připraveni na všechny scénáře.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 19, 2022
Podívejte se, prosím, na video.https://t.co/ywzoemjKOc
Separatisté v pátek oznámili plán na evakuaci 700 tisíc lidí do Ruska. Videoprohlášení o evakuaci bylo ale podle BBC natočené už před dvěma dny, tedy ještě před prudkým nárůstem počtu přestřelek na frontě.
Vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a v příštích několika letech ani nebude, přesto tím Putin argumentuje, dodal německý kancléř Olaf Scholz v Mnichově.
V Evropě opět hrozí válka a více než 100 tisíc ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou nemá žádné ospravedlnění, řekl v Mnichově na bezpečnostní konferenci německý kancléř Olaf Scholz, který opětovně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k jednáním. V projevu kancléř hájil význam demokracie, kterou považuje dlouhodobě za stabilní politické zřízení.
"V Evropě znovu hrozí válka a hrozba rozhodně není zažehnaná," řekl Scholz. Poukázal na to, že kvůli rusko-ukrajinské krizi upadají do pozadí další významné výzvy, jako jsou pandemie nemoci covid-19 a tažení proti klimatickým změnám.
NATO nevidí žádné známky stahování ruských vojáků od hranic s Ukrajinou, posilování rozmístěných vojsk naopak pokračuje, řekl generální tajemník Jens Stoltenberg.
Rusko se nesnaží podkopat jen evropský systém bezpečnosti, ale porušuje i Chartu OSN, když používá hrozbu síly proti jinému státu. V Mnichově na bezpečnostní konferenci to dnes řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
"Jsme svědky do očí bijících pokusů změnit pravidla mezinárodního systému," řekla von der Leyenová, podle které o změny usilují společně Rusko s Čínou. "Usilují o novou éru, kdy chtějí nahradit současná mezinárodní pravidla," uvedla. Poznamenala, že Rusko používá sílu místo diplomacie a zastrašování místo sebeurčení. "Doufejme ale, že diplomacie zvítězí," řekla.
Situace na východě Ukrajiny zůstává podle úřadu zdejšího prezidenta plně pod kontrolou. V bojích tam zemřel jeden ukrajinský voják.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron budou v neděli telefonicky hovořit o situaci na Ukrajině. Podle agentury TASS to dnes potvrdil Kreml. Agentura Reuters zase uvedla, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zavítá na bezpečnostní konferenci do Mnichova, aby se ještě tentýž den vrátil do Kyjeva.
Jednání Putina a Macrona se uskuteční v době vystupňovaného napětí na východě Ukrajiny, kde dnes proruští separatisté vyhlásili všeobecnou mobilizaci. Rusko u hranic s Ukrajinou podle USA shromáždilo až 190 tisíc vojáků a je připraveno k invazi. Moskva takové tvrzení odmítá.
Všeobecnou mobilizaci podle agentury Reuters vyhlásil také vůdce neuznávané Luhanské lidové republiky. Napětí na východní Ukrajině tak dále stoupá.
Pozorovatelé OBSE uvedli, že dramaticky stoupl počet porušení příměří na východní Ukrajině. Podle proruských separatistů je situace kritická.
Vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky, kterou na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, vyhlásil dekretem "všeobecnou mobilizaci". Oznámení přichází v době, kdy přibývá násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty.
"Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci," oznámil vůdce samozvané republiky Denis Pušilin ve videoprohlášení.
Rusko dnes odmítlo obvinění Spojených států, že je zodpovědné za kybernetické útoky na ukrajinské banky a vládní úřady. Ruské velvyslanectví v USA toto tvrzení na Twitteru označilo za nepodložené. Upozornila na to agentura Reuters. Kybernetické útoky typu DDoS dočasně vyřadily z provozu weby ukrajinského ministerstva obrany, dalších vládních úřadů a dvou bank.
We categorically reject these baseless statements of the administration and note that Russia has nothing to do with the mentioned events and in principle has never conducted and does not conduct any "malicious" operations in cyberspace.
— Russian Embassy in USA 🇷🇺 (@RusEmbUSA) February 19, 2022
Pokud se Rusko rozhodne pro invazi na Ukrajinu, je Západ podle premiéra Petra Fialy (ODS) připraven společně a jednotně reagovat. Stojíme za Ukrajinou, proti ruské agresi a provokacím, napsal dnes večer předseda české vlády na Twitteru. Uvedl to krátce poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin už rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ačkoliv stále existuje prostor pro diplomacii, Rusko plánuje útok v příštích dnech, včetně útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev, řekl Biden.
Jasná slova prezidenta Bidena potvrzují výsledky jednání včerejší neformální Evropské rady.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 18, 2022
Postoj Západu, NATO a EU je silný a postupujeme jednotně.
Stojíme za Ukrajinou, proti ruské agresi a provokacím. Pokud se Rusko rozhodne pro invazi, jsme připraveni společně reagovat.
Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ačkoliv stále existuje prostor pro diplomacii, Rusko plánuje útok v příštích dnech, včetně útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev, řekl šéf Bílého domu. Rusko shromažďuje řadu týdnů obrovské množství vojáků u ukrajinských hranic a vznáší vůči západním zemím bezpečnostní požadavky, Moskva nicméně odmítá, že by se chystala na svého souseda zaútočit.
Odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT zřejmě nebude mezi prvními sankcemi, které by Spojené státy a evropské země zavedly po případném ruském útoku na Ukrajinu, řekl dnes zástupce bezpečnostního poradce Bílého domu Daleep Singh. Poznamenal přitom, že USA a jejich spojenci se přibližují shodě na konečném balíku případných sankcí.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba odmítl zprávy proruských separatisté na Donbase o chystaném útoku ukrajinské armády jako dezinformace.
We categorically refute Russian disinformation reports on Ukraine’s alleged offensive operations or acts of sabotage in chemical production facilities. Ukraine does not conduct or plan any such actions in the Donbas. We are fully committed to diplomatic conflict resolution only.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) February 18, 2022
Pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, je Německo připraveno na seznam sankcí zařadit i německo-ruský plynovod Nord Stream 2, řekla v pátek německá ministryně zahraničí Annabella Baerbocková. Hájila německé odmítání vyzbrojovat Ukrajinu, podle ní toto rozhodnutí souvisí s minulostí a historickou odpovědností Německa.
Ukrajinská armáda chce více zbraní a munice. Obrací se i na Českou republiku.
Evropská unie připravuje pro případ nové ruské agrese vůči Ukrajině sankce, které jsou mnohem tvrdší než postihy za anexi Krymu v roce 2014. Po jednání s dalšími unijními lídry to v Bruselu řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Ministři zahraničí USA a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov se setkají příští týden na mimořádné schůzce. Zřejmě v Ženevě, nebo v Helsinkách, uvedl ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin.
Ruská armáda v sobotu uspořádá mimořádné cvičení, jehož součástí mají být také starty raket s plochou dráhou letu. Cvičení se zúčastní prezidenti Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko.
Americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v pátek uvedl, že Rusko soustředilo kolem hranic s Ukrajinou už 190 tisíc vojáků. Ukrajinská vláda odhaduje jejich počet na 150 tisíc, prohlásil ministr obrany Alexej Reznikov.
Dobrý den, vítáme vás při online přenosu, ve kterém informujeme o vývoji napjaté situace kolem Ukrajiny.
Právě se děje
Ekologickým aktivistou proti své vůli. Háma hraje podnikatele s toxickým odpadem
Ta sedla, ale až moc. Japonská hospoda přestala fackovat zákazníky, host si stěžoval
Už 33 let se v Česku vyhlašuje pták roku. Poznáte podle fotky všechny?
"Co s nimi sakra budeme dělat?" Nejhorší ruské obavy ze Severokorejců se naplnily
Video: Tato Pastrňákova přesná trefa rozhodla o výhře Bostonu v prodloužení
Životní úroveň v Česku se přiblížila unijnímu průměru, je tu nejvyšší ze zemí V4
