Kde přesně budou operovat Rusové, není jasné. Jakýkoliv incident může znamenat válku

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 2. 2022 14:37
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Reuters: Kolony vojenských vozidel včetně tanků brzy v úterý (22. února) na předměstí Doněcka | Video: Reuters

Proč ruský prezident Vladimir Putin oficiálně uznal samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku na východě Ukrajiny?

Tato dvě území vyhlásila nezávislost na Kyjevu v dubnu 2014 poté, co Ruskem podporovaní separatisté převzali kontrolu nad místními samosprávami. Podle ukrajinských představitelů se jedná o "dočasně okupovaná teritoria", Kreml naopak tvrdí, že se jedná o nezávislá území.

"Je to pokračující snaha Ukrajinu destabilizovat, zabránit tomu, aby se z ní stala úspěšná demokratická země," míní Michal Lebduška, analytik Asociace pro mezinárodní otázky v Praze. 

Jaké bude mít ruské uznání donbaských republik důsledky?

Putin s oběma regiony podepsal dohodu o "přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci". Ty pak použil jako záminku pro vyslání ruských "mírotvorných" jednotek na jejich území. Pro Ukrajinu i Rusko to znamená konec takzvaných minských dohod, které měly zajistit diplomatické vyřešení konfliktu na Ukrajině.

Podle Lindy Thomasové-Greenfieldové, velvyslankyně USA při Organizaci spojených národů, je Putinovo prohlášení o mírotvorných jednotkách nesmysl. Americká diplomatka uvedla, že se jedná o "jasný základ pro ruské snahy vyvolat záminku pro další invazi na Ukrajinu". 

Na jak velkém území Donbasu má operovat ruská armáda?

To není jasné. Z vyjádření ruských představitelů stále jasně nevyplynulo, kde podle nich leží hranice Doněcké a Luhanské lidové republiky, které má ruská armáda nově střežit. Tedy jestli povede podél současné frontové linie (takzvané linie dotyku), nebo zda si Rusko bude nárokovat celé území požadované separatisty včetně té části Doněcké a Luhanské oblasti, která je až dosud pod vojenskou i administrativní kontrolou Ukrajiny.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že Moskva musí nejprve ratifikovat příslušné smlouvy o spolupráci a teprve poté bude možné jednat o otázkách, jako je vymezení přesných hranic těchto území.

Doněcká a Luhanská lidová republika na mapě Ukrajiny.
Doněcká a Luhanská lidová republika na mapě Ukrajiny. | Foto: Aktuálně.cz

Co se s invazí změní na již okupovaných separatistických územích? 

"Přímo tam budou důsledky minimální. Zdejší ruská vojenská přítomnost bude nově oficiální a z pohledu Ruska také legální (dosud Moskva popírala, že by do oblastí dodávala zbraně a vojáky, pozn. red.)," míní analytik Lebduška. Z perspektivy mezinárodního společenství Kreml svým postupem naopak porušil mezinárodní právo a narušil územní celistvost a suverenitu Ukrajiny.

Co se v Doněcké a Luhanské lidové republice v tuto chvíli děje? 

Ruští vojáci vstoupili na okupovaná území v pondělí večer středoevropského času. Na hranici s Ukrajinou dochází podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v pondělí i úterý k ostřelování. "Střílí na nás všude podél fronty z těžkých minometů," popsal pro agenturu Reuters jeden z ukrajinských vojáků. OBSE zaznamenala celkem více než 3000 případů porušení příměří, které v regionu oficiálně stále ještě platí.

Co znamená ruská okupace donbaských republik pro Ukrajinu?

Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je nyní Ukrajina v horší pozici. "Jakákoliv přestřelka na linii dotyku může být interpretována jako ukrajinský útok na ruského spojence, a tedy záminka k válce," míní Šír a zdůrazňuje, že Kyjev musí postupovat mimořádně zdrženlivě.

Michal Lebduška míní, že v dlouhodobém horizontu může být odtržení separatistických republik v něčem pozitivní. Odkazuje na změny, kterými Ukrajina již prošla za posledních osm let, kdy válka na východě země probíhá: geopolitické přeorientování na Západ, modernizace armády a upevnění národní identity. Tyto procesy podle analytika mohou pokračovat. A pozitivně vnímá Lebduška i ukončení snah o prosazení minských dohod, které počítaly se začleněním Ruskem okupovaných území zpět do Ukrajiny. "Tyto úmluvy byly pro Kyjev nevýhodné," domnívá se analytik.

Je namístě očekávat, že uznání nezávislosti donbaských republik poslouží jako záminka pro další ruský vojenský postup vůči Ukrajině?

Podle analytika Lebdušky je možné, že vojenská eskalace skončí u momentální frontové linie, slovně si ale Kreml bude nárokovat regiony celé. O Rusku jako "agresorovi, který se snaží uspět bez odporu", mluví v souvislosti s dlouhodobou nátlakovou strategií Kremlu vůči Ukrajině také Jan Šír. 

"To je dilema, které teď Rusko řeší: jak situaci eskalovat, něco z ní získat, ale zároveň svým postupem nevyvolat skutečně ostré sankce," popisuje Lebduška. Evropská unie už oznámila, že na Moskvu uvalí sankce, a německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že kvůli současnému postupu Ruska nebude možné uvést do provozu plynovod Nord Stream 2.

Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje? 

První scénář počítá s tím, že se ruské jednotky zastaví na nynější linii dotyku s ukrajinskými vojáky. "Pokud by ale šly dál, drasticky to zvyšuje hrozbu plnohodnotného konfliktu. Ukrajinská armáda by se musela bránit," upozorňuje Šír. V té souvislosti připomíná, že Doněcká lidová republika ve svém zákoně o státní hranici mluví o tom, že vede souběžně s hranicí Doněcké oblasti. "Z té separatisté ovládají jen asi nějakých 30 procent," zdůrazňuje Jan Šír.

Rozmístění ruských jednotek podél ukrajinských hranic (například na území Běloruska) navíc stále nevylučuje ani možnost vojenského útoku na hlavní město Kyjev, před kterým v minulých dnech a týdnech varovali i američtí diplomaté.

Michal Lebduška je ale optimističtější. "Vojenský zásah Ruska mimo dvě zmíněné oblasti mi přijde stále spíše nepravděpodobný," tvrdí. Podle něj je ale ze strany Ruska potřeba počítat s pokračováním hybridních útoků proti Ukrajině.

Co ruský vpád na východ Ukrajiny znamená pro Česko?

Podle analytiků je útok na Donbas jednoznačný signál, že je potřeba si na Rusko "dávat pozor". Zmiňují potřebu zbavit se závislosti na Moskvě zejména v oblasti energetiky, Rusko je totiž stále největším dodavatelem zemního plynu do Evropy a taktéž významným exportérem ropy. 

V případě většího válečného konfliktu na Ukrajině by také Česko (podobně jako například Polsko) mělo počítat s tím, že tu budou hledat bezpečí ukrajinští uprchlíci. 

Video: Putin v přímém přenosu školil svého šéfa rozvědky

Ruský prezident Vladimir Putin veřejně ponížil šéfa civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina. | Video: Twitter / Christo Grozev
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Režisér Lars von Trier má Parkinsonovu nemoc, momentálně dokončuje seriál

Přední dánský režisér Lars von Trier, známý filmy Prolomit vlny, Tanec v temnotách nebo Antikrist, trpí Parkinsonovou chorobou. V pondělí večer to oznámila produkční společnost Zentropa, kterou roku 1992 spoluzakládal.

Dle jejího vyjádření je šestašedesátiletý umělec zatím v dobrém stavu, podstupuje léčbu a dokončuje třetí řadu seriálu Království. První dvě série odehrávající se na neurochirurgickém oddělení kodaňské nemocnice uvedl v 90. letech minulého století, tu třetí nestihl natočit kvůli úmrtí představitele jedné z hlavních rolí. Představí ji až tento měsíc na Benátském filmovém festivalu. Pokud se jeho stav nezhorší, koncem roku k třetí řadě ságy poskytne "omezený" počet rozhovorů, dodala produkční společnost.

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, ve filmové branži jím trpí například herci Alan Alda a Michael J. Fox a zemřel na něj Ian Holm.

Zdroj: Variety.com
Další zprávy