Generálporučík Valerij Zalužnyj je vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil od července 2017, v tamější armádě slouží třicátým rokem. Na počátku února přijel do Česka, které se řadí mezi vůbec nejspolehlivější partnery Ukrajiny v oblasti vojenské spolupráce.
S představiteli zdejšího ministerstva obrany podepsal Zalužnyj kontrakt o postoupení více než čtyř tisíc kusů dělostřelecké munice, kterou česká armáda vyřadí ze svých skladů. Obě strany také uzavřely dohodu, jež umožní ukrajinským vojákům v případě zranění během případného vojenského konfliktu podstoupit léčbu v Česku.
Podle zjištění Aktuálně.cz generál Zalužnyj zvedl ještě jedno téma. Přímo se dotýká toho, jak by měly vypadat dodávky zbraní. "Česká republika se v posledních pěti letech řadí na druhé místo z hlediska vývozu vojenského materiálu v rámci EU. Tato spolupráce byla zmíněna během návštěvy vrchního velitele, který vyjádřil zájem o její posílení," potvrdil Aktuálně.cz Jakub Fajnor z tiskového odboru resortu.
Český vývoz na Ukrajinu za 500 milionů
České firmy v roce 2020, ze kterého jsou zatím poslední kompletní data, vyvezly na Ukrajinu zbraně a vojenskou techniku za 19,45 milionu eur, v přepočtu podle tehdejšího kurzu šlo o 514 milionů korun. Ze zemí Evropské unie je vůči Ukrajině v tomto ohledu aktivnější jen Polsko, tamní výrobci jí dodali ve stejném období materiál za 23,8 milionu eur.
Ukrajina je z evropských států mimo unii suverénně na prvním místě v počtu příjmu českých zbraní a techniky, objem dodávek do v pořadí druhého Turecka je více než dvakrát menší. Z členských zemí pak tuzemské firmy vyváží více své produkce už jen na Slovensko a do Polska. Pro srovnání, do Ruska v roce 2020 nezamířily z Česka žádné zbraně, o rok dříve to byly dodávky jen za 384 tisíc eur.
"V roce 2020 činil náš export na Ukrajinu zhruba 500 milionů korun, což jsou necelá tři procenta našeho celkového exportu. Samozřejmě by to mohlo být více, ale to závisí pouze na ukrajinské straně a její ekonomické situaci," řekl Aktuálně.cz šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.
Potenciál je třikrát větší
Hynek pojmenoval podmínku, od níž se naplnění přání velitele ukrajinské armády bude odvíjet. Bez reálně učiněné poptávky pokryté dostatečným navýšením výdajů na obranu z ukrajinské strany nemohou české firmy sloužit více než dosud. Podle informací Aktuálně.cz české ministerstvo obrany mezi relevantní hráče zdejšího vojenského průmyslu Zalužného prosbu tlumočilo.
"Pořádají se prezentace průmyslových schopností českých a ukrajinských výrobců, existuje i standardní společný výbor pro vojenskotechnickou spolupráci ministerstev obrany Česka a Ukrajiny. Tento proces pokračuje a bude pokračovat i s Ukrajinou v rámci standardních formátů daných platnými dohodami o vzájemné spolupráci," popsal Aktuálně.cz roli obrany náměstek pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný.
Právě takové prezentace představují platformu, kterou lze v případě patřičných financí využít pro větší poptávku zbraní. Ukrajina také může oslovit tuzemské výrobce přímo nebo si zadat průzkum trhu. Podle informací Aktuálně.cz je potenciál českých firem, jen na základě už připravených projektů, dodat Ukrajině třikrát více zboží než dosud.
Houfnice a obrněná vozidla
"V jednání je projekt na dodávku samohybných houfnic Dana M2. Vážíme si toho, že můžeme podporovat modernizaci ozbrojených sil Ukrajiny, a věříme, že spolupráce Ukrajiny s českým obranným průmyslem se bude dál rozvíjet bez ohledu na aktuální bezpečnostní situaci," řekl Aktuálně.cz mluvčí skupiny Czechoslovak Group Andrej Čírtek k realizaci domluvených projektů s Ukrajinou.
Firmy ze skupiny Czechoslovak Group patří mezi zhruba dvacet českých společností, jejichž technika slouží ukrajinským ozbrojeným silám. Ze stejného koncernu jim firma Excalibur Army ve spolupráci s polským partnerem poskytla pásová obrněná bojová vozidla pěchoty. Ukrajinští vojáci také využívají podvozky vozidel Tatra, jež fungují jako nosiče protilodních raket.
Na Ukrajinu proudí zbraně také od STV Group, jež se věnuje výrobě munice a střeliva. Čeští výrobci tam vyvážejí i malé ruční zbraně, samopaly, radary či tanky. "Ukrajina je partnerem aliance, kterého chceme podporovat v reformě ozbrojených sil a rozvoji vojenských schopností," řekl při návštěvě svého protějšku náčelník české armády Aleš Opata s důrazem na oblast logistiky či vojenské policie.
170 tisíc ruských vojáků
Rusko od konce loňského roku shromažďuje podél hranice s Ukrajinou své vojáky, zhruba 170 tisíc příslušníků ruské armády obklopuje zemi z běloruské, ruské a krymské strany. Coby oficiální záminku k takovým přesunům vojenských sil a tlaku na Ukrajinu uvedl ruský prezident Vladimir Putin obavu o bezpečnost své země.
Stažení vojsk podmínil tím, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a že alianční vojáci nebudou mít zázemí ve státech připojených k NATO po roce 1997. Česko spolu s Polskem a Maďarskem vstoupilo do aliance roku 1999, později následovalo dalších 11 zemí střední a východní Evropy.
Podle západních analytiků a politiků tím chce Rusko v zemích východního křídla NATO vybudovat sféru vlivu podobnou té před rokem 1989. Aliance ani Američané na to při dvoustranných jednáních nepřistoupili. Režim Vladimira Putina tyto své dva základní požadavky zopakoval tento týden.
"Jasně odmítáme jakoukoli agresi ze strany Ruska. Čelíme jedné z největších hrozeb pro evropskou bezpečnost za poslední desetiletí. Jsme země, která má s vojenskou okupací vlastní zkušenosti, a proto nejsme připraveni něčemu takovému jenom přihlížet," uvedl k situaci český premiér Petr Fiala (ODS).
