"Myslím, že Rusko to pocítí okamžitě… Ruskou válečnou mašinerii financuje ropa a my můžeme podstatně snížit jeho zisky." Tak vysvětloval v televizi CBS ministr financí Scott Bessent nové americké sankce proti ruským energetickým společnostem. Když moderátorka citovala ruského zvláštního ruského vyslance Kirilla Dimitrijeva, reagoval Bessent ostře.
Mezinárodně uznávaný elitní vyjednavač Adam Dolník přiznává, že s věkem se u něj vnímání toho, co je odvaha, mění. Co je odvaha, když je člověk mladý, je později s rodinou po boku „totální nezodpovědnost“, konstatuje.
"Maďarsko hledá způsob, jak obejít americké sankce nově zavedené vůči ruským ropným společnostem," oznámil v pátek premiér Viktor Orbán. Sankce přitom vyhlásil jeho politický spojenec a "blízký přítel" Donald Trump. Ekonom Petr Bartoň však upozorňuje, že nejde o politický vzdor, nýbrž o důsledek faktu, že pro Budapešť je ruská ropa zkrátka zcela nezbytná.
Rusové bedlivě pozorují situaci u svého největšího spojence v Latinské Americe. Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa naznačují, že by mohl dát povel k vojenské akci proti režimu Nicoláse Madura, který vládne Venezuele.
Americký prezident Donald Trump znovu otočil. Pokud to v posledních dnech vypadalo, že se nechal až příliš ovlivnit Vladimirem Putinem, teď se zdá, že šéfovi Bílého domu znovu došla trpělivost. Trump ve středu oznámil, že se plánovaná schůzka v Budapešti v dohledné době neuskuteční, a uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Podobný scénář se odehrál už několikrát.
Spojené státy uvalily ve středu zatím největší sankce na ruskou ropu. Omezení se týkají dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil. Bílý dům si od toho slibuje zvýšení tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina a zbavení Moskvy finančních prostředků k vedení války proti Ukrajině. Oznámení přišlo krátce poté, co americký prezident Donald Trump zrušil plánovanou schůzku s Putinem v Budapešti.
Ruský politolog a historik Sergej Medveděv nyní žije v Česku, ohledně vyhlídek pro Evropu a pro Ukrajinu je pesimista. Podle něj je totiž krvácející Ukrajina jediná strana, která chce válku opravdu ukončit, Trump chce jenom sbírat vavříny coby mírotvůrce a Putin nemá k uzavření míru důvod. "Putina může zastavit pouze rozsáhlá západní vojenská síla, která zničí jeho armádu," soudí politolog.
Love-hate bromance mezi Trumpem a Putinem pokračuje. Nejdřív si americký prezident a jeho ruský protějšek měli dát dostaveníčko v Budapešti nad doboškou. Z toho sešlo. Jak z legendárního maďarského zákusku, tak i z posunu v zastavení ruské války proti Ukrajině. Místo toho Putin dostal od Trumpa nové sankce.
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva tak nadále ukazuje neochotu účastnit se mírových jednání a uzavřít alespoň krátkodobé příměří, což značně komplikuje plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý mír.
Iniciativa Dárek pro Putina spustila sbírku na raketu s plochou drahou letu Flamingo. Zbraň se rozhodla pojmenovat DANA 1, po předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové, která 6. října zemřela.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby na plánovanou schůzku se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v Budapešti nelétal přes polské území. Sikorski řekl, že polská vláda není schopna zaručit, že jí nezávislý soud nenařídí, aby nechala Putinův letoun zadržet. Kdy by se Putin s Trumpem mohli v maďarské metropoli sejít, zatím není jasné.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle agentury DPA to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva.
Ruské ztráty v invazi na Ukrajinu, včetně mrtvých a raněných, překročily letos v létě hranici milionu obětí. Vychází to z odhadů britského listu The Economist. Ačkoli Kreml oficiální čísla tají, je zřejmé, že Rusko za svoji útočnou válku proti Ukrajině platí obrovskou cenu. Nepatrný postup Moskvy je tak vykoupen desítkami tisíc mrtvých a ještě větším počtem zraněných.
Donald Trump po hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské „mírové“ požadavky. Schůzka se rychle změnila v hádku, během níž Trump opakoval Putinovy argumenty a rétoriku Kremlu. Podle návrhu by Ukrajina odevzdala Rusku východní části Donbasu výměnou za Ruskem okupované oblasti v Chersonské a Záporožské oblasti.
Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu zemi zničí.
Putinův dlouholetý spojenec a šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov je údajně vážně nemocný. S informací přišla nezávislá ruská televize Dožď, která se odvolává na nejmenované zdroje. Některá média již dříve uvedla, že Bortnikovovi byla diagnostikována rakovina.
Rusko má plán, jak odvést pozornost Rusů od jejich rostoucí frustrace ze zvyšování daní a pokračující války proti Ukrajině. Podle zdrojů z Kremlu, se kterými mluvil korespondent nezávislého webu Meduza Andrej Pertsev, dojde k propuštění nepopulárních guvernérů, kteří v Rusku často slouží jako “hromosvody pro hněv místních obyvatel”. A toho chce Putinova administrativa využít.
Jednání v Bílém domě skončilo. Podle Volodymyra Zelenského byla schůzka s hlavou USA Donaldem Trumpem produktivní, k otázce amerických ničivých střel Tomahawk se ukrajinský prezident ale nechtěl vyjádřit. Dodal pouze, že jde o zbraň, které se šéf Kremlu Vladimir Putin bojí. Překvapivě souhlasil i s Trumpovým apelem, aby obě strany ukončily „válku tak, jak je, a obě se prohlásily za vítěze".
