Novoroční projev šéfa sněmovny Tomia Okamury a následné „pokárání“ ukrajinského velvyslance ze strany ministra zahraničí Petra Macinky popudily Kyjev. Na slovní přestřelku zareagoval šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha, který se postavil na stranu svého úředníka z ambasády v Praze. „Takové poučování odmítám. Vyzývám svého nového českého kolegu ke konstruktivnímu dialogu,“ vzkázal Macinkovi.
V Rusku byl odsouzen na doživotí. V Evropské unii měl zákaz pobytu. Na Ukrajině založil Ruský dobrovolnický sbor a se zbraní v ruce pořádal nájezdy do pohraničních ruských oblastí. V sobotu 27. prosince padl na Záporožské frontě.
Mír je „možná velmi blízko“, Putin „chce mír“ a uvidíme „za několik týdnů“. Tak hodnotil jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským Donald Trump. Podle Zelenského to bylo „skvělé setkání“ se „skvělou debatou o všech tématech“ s tím, že panuje shoda na devadesáti procentech mírového plánu. Je ale mír opravdu na dosah?
„Takoví chcípáci… Sehni se pro tu helmu alespoň,“ říká instruktor rusky vojákovi, který má velké problémy udržet se vůbec na nohou. Je jedním z pěti mužů, kteří vypadají jako alkoholici v posledním stádiu. Třesou se a drží se jeden druhého, aby neupadli. Podepsali verbířům v opilosti smlouvu. V Rusku obvyklý způsob, jak jednotlivé ruské oblasti splní povinné kvóty na počet „dobrovolníků“.
Podle západních zdrojů dostává ruský prezident Vladimir Putin od armádního velení a bezpečnostních služeb informace, které nadsazují úspěchy na frontě a zlehčují vlastní ztráty. Tyto zkreslené interpretace posilují jeho přesvědčení, že Rusko může válku vyhrát, a přispívají k tomu, že Kreml odmítá přistoupit na mírové podmínky.
V rámci takzvané "humanitární pomoci speciální vojenské operaci" daroval Kamaz ruským vojákům nasazeným na Ukrajině nejen nákladní auta, ale i jeden nikdy nevyráběný Renault. Ten zde zanechala francouzská automobilka, když zemi urychleně opouštěla po ruské agresi v únoru 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin označil Evropské lídry za „prasátka“. Slova pronesl při svém středečním projevu na zasedání ministerstva obrany. Vládce Kremlu znovu zopakoval, že Rusko na Ukrajině dosáhne všech svých cílů, a to buď diplomatickou, nebo vojenskou cestou. Ovšem jen o několik dní později tvrdil, že usiluje o mírové řešení konfliktu.
Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.
Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. „Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa," prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.
Jurij Ušakov je dlouholetý poradce Vladimira Putina a architekt ruské zahraniční politiky, vysvětluje z Moskvy novinář a spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle něj v tomto ohledu pouhým vykonavatelem Ušakovy a Putinovy vůle.
Zajatí ruští vojáci mají obvykle jen devět tříd základní školy. "Lze tvrdit, že velká část těch, kteří se účastní války, jsou lidé s nízkými příjmy a nízkým sociálním statusem,“ konstatuje novinář Dmytro Karpenko, který na svém YouTube kanálu přinesl rozhovory s bezmála patnácti sty ruskými válečnými zajatci.
Povolební Česko přispěje k tomu, že útočník bude poražen, napadený ubráněn, a v Evropě se obnoví mír, píše biochemik Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v předvolebním seriálu Aktuálně.cz Vize Česka.
To, co zažívám letos, jsem zažíval i v roce 2021, říká těsně před volbami premiér Petr Fiala. Lidem na mítincích prý radí, aby si nenechali namluvit, že už je rozhodnuto a že demokratické strany nemají šanci. "Když lidé ztratí víru v demokratický vývoj a ve strany, které ho reprezentují, tak to špatně dopadne," tvrdí v dalším předvolebním Spotlightu.
Protivník zkouší reakci NATO, tvrdí o vletu ruských dronů do vzdušného prostoru Polska nebo Rumunska Robert Vacek, provozní ředitel společnosti U&C UAS, která se zabývá výrobou dronů. "Vyhodnocují reakční dobu – kam až doletí, než dojde k jeho sestřelení. To je prostě eskalace nebo příprava na nějaký konflikt."
Ruský dron v sobotu narušil vzdušný prostor Rumunska. Stalo se to pár dní poté, co několik ruských dronů přeletělo přes běloruskou hranici do Polska. Pokud jde o připravenost obrany NATO, chybí nám kapacity nebo schopnosti, které by za přijatelnou cenu eliminovaly rizika plynoucí z těchto relativně levných, ale početných systémů, upozorňuje politický geograf Jan Kofroň.
Lidem, kteří třeba nemají úplně vyhraněné názory na Ukrajinu, se snažím vysvětlovat, proč je i pro Česko důležité ji podporovat, říká někdejší tiskový mluvčí exprezidenta Zemana Jiří Ovčáček. "Pro nás je důležité už z hlediska duchovní, historické a kulturní propojenosti s Ukrajinou na ni nezapomínat."
Polské elity napříč politickým spektrem chválí reakci země na noční incident, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor. "Půl hodiny před půlnocí mělo Polsko první informace o tom, že letí masivní útok z Ruska na západní Ukrajinu. Už v té době zmobilizovalo všechny své síly a polská armáda vydala rozhodnutí o sestřelení těch dronů," shrnuje analytik Jan Lupoměský.
Situace politických vězňů v Rusku se během léta poměrně dramaticky zhoršila, říká ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Počty lidí, kteří byli odsouzeni třeba za kritiku války proti Ukrajině, rostou. Oficiální čísla mluví o čtyřech tisících osob, může jich být ale násobně víc. Podle lidskoprávního sdružení Memorial je nejmladšímu 14 a nejstaršímu 87 let.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vystoupil jako hlavní řečník na Pražském obranném summitu, kde se mimo jiné diskutovaly otázky evropské obrany, podpory Ukrajiny a strategie ohledně rostoucí hrozby ze strany Ruska. V posledních měsících Rutte opakovaně varoval před ruským zbrojením. „Strašení má Rutte trošičku v popisu práce,“ komentuje bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.
V dané chvíli je problémem všeho samotný Donald Trump a velmi měkká Evropa, která si počíná jako na konci 30. let. "A všichni dobře víme, jak to dopadlo," konstatuje komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
