Místopředseda lidovců Václav Pláteník v rozhovoru popisuje, kde vidí příčiny nízké podpory své strany, a naznačuje, jak nové vedení v čele s Janem Grolichem pracuje na tom, aby se to změnilo. Podle něj bude zklamání z vlády Andreje Babiše (ANO) velké. „Pro nás je hlavní být alternativou právě pro tyto lidi,“ má jasno Pláteník.
Senátní volby jsou dlouhodobě pro Andreje Babiše a jeho hnutí ANO noční můrou. Hegemon české politiky je neumí, a proto má na rozdíl od Poslanecké sněmovny v horní komoře už roky výrazně menšinové zastoupení. A přestože v Senátu letos na podzim posílí, na většinu to ani zdaleka opět stačit nebude.
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru tepe Andreje Babiše, podle něj je cílem předsedy hnutí ANO upevnění a rozšíření pozic pro jeho holding. Vrací se také k volbám a kondici opozice. A v neposlední řadě popisuje, v čem se plete Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii.
Půl roku od vzniku vlády Andreje Babiše a tři čtvrtě roku od voleb se situace – pokud jde o podporu jednotlivých stran – jeví jasně. Hnutí ANO by v danou chvíli bralo tolik hlasů jako tři nejsilnější opoziční strany dohromady. Zatímco Babiš hraje první ligu, ostatní působí jako rekreační amatéři z okresního přeboru.
Předsedou lidovců bude na sjezdu, který začíná v pátek v Ostravě, zvolený jihomoravský hejtman Jan Grolich. Posty místopředsedů pak skoro jistě obsadí například Benjamin Činčila, František Talíř nebo Monika Brzesková. V tomto ohledu žádné překvapení nenastane. Hlavní úkol ale lidovce čeká až potom. A vyřešit ho nebude vůbec snadné.
Předseda ODS Martin Kupka ve středu přiznal, že jeho dva poslanci v mediálním výboru – Martin Baxa a Lucie Bartošová – dali stejně jako lidovec František Talíř ve volbě kandidátů do Rady ČT své hlasy bývalému poslanci hnutí ANO Stanislavu Berkovcovi. Ten dostal od opozice celkem čtyři hlasy.
Volby do Rady ČT budí vášně. Na sociálních sítích se totiž už několik dnů diskutuje, jak je možné, že kandidát hnutí ANO Stanislav Berkovec obdržel třináct hlasů, když jich v mediálním výboru mají vládní strany pouhých devět. Jinak řečeno: pro Berkovce hlasovali také čtyři zástupci opozice. Vysvětlení to má ale jednoduché: část opozice vyměnila hlasy pro Berkovce za hlasy pro Daniela Hermana.
Občanští demokraté mají sice nové vedení, ale staré dilema pořád zůstává. Jak se vymanit ze stínu Petra Fialy a nabídnout voličům něco víc než jen slušnost a kontinuitu? Víkendový kongres ukázal vnitřní pnutí: na jedné straně snahu vybudovat silnou značku ODS bez nálepky Spolu a zároveň spokojení s 20 procenty v příštích sněmovních volbách. Jenže – není to málo?
Zatímco ODS řeší, kdo bude jejím novým předsedou, v okolí Petra Fialy, který stranu vedl od roku 2014, se jistě začíná přemýšlet o jeho budoucnosti. On sám o tom zatím nechce mluvit, dřív nebo později se ale bude rozhodovat. A vyloučit nelze překvapivé rozuzlení této hádanky.
Právě končící rok je možné – pokud jde o českou politiku – vnímat jako završení etapy, jejíž počátek lze datovat volbami v roce 2010. A taky – což spolu souvisí – jako debakl polistopadové politiky. Vládu sestavily výhradně strany, které svůj program zakládají na kritice poměrů, jejichž základy byly položeny po sametové revoluci.
Voliči STAN jsou ve srovnání s voliči koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) více nakloněni tomu, aby jejich strana tolerovala případnou menšinovou vládu ANO, která by zabránila vzniku koalice ANO, SPD a Motoristů. Toto řešení preferuje 45 procent voličů STAN a 38 procent voličů Spolu.
Přišel o post ve sněmovně a jeho domovská ODS nedokázala v koalici Spolu porazit hnutí ANO. Ministr financí a místopředseda Občanských demokratů Zbyněk Stanjura se chystá na předání ministerstva novému vedení a v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že o návratu do vysoké politiky nepřemýšlí.
Měsíc po volbách se končící ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura pomalu stahuje z vysoké politiky. Svůj poslanecký mandát neobhájil a zatím zvažuje, jaké bude jeho další působiště. "Nějaké nabídky jsem dostal, ale ještě o tom nepřemýšlím, funkci jsem ještě nepředal, až ji předám, začnu o tom přemýšlet," říká ve velkém rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Tři týdny po volbách popisuje dosluhující ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) své plány do budoucna. V rozhovoru pro Aktuálně.cz prozradil, že chce navrhnout změny v daních, které se lidovcům nepodařilo protlačit ve vládní koalici. Také bilancuje své dosavadní působení ve vládě a odkrývá plány na dlouhou dovolenou.
Volby před týdnem vyhrálo hnutí ANO. V hlavním městě dominovala koalice Spolu. Ale ne všude. V rámci Prahy existují i "kapsy", které počtem hlasů pro Babišovu stranu výrazně převyšují sousední čtvrti. Mnohdy jde o sídliště, kam se reportéři Aktuálně.cz vydali zjišťovat, jak se na volby dívají místní.
V letošním volbách se do sněmovny probojovalo hned dvanáct poslanců a poslankyň mladších 30 let. Jedním z nich je i Štěpán Slovák (ODS). V těsném souboji v kraji nakonec díky kroužkování předběhl dosavadního poslance a starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu (ODS). Čemu se chce 27letý Slovák věnovat, jak vnímá souboj se zkušeným kolegou a je podle něj v ODS prostor pro mladé lidi?
V poslaneckých lavicích nově zvolené sněmovny zasedne 133 mužů a 67 žen. Počet poslankyň tak bude rekordní. Sněmovna také mírně omládne, průměrný věk zvolených poslanců a poslankyň bude necelých 49 let. Nejstaršímu zvolenému je 75 let, nejmladší poslankyni pak 21 let.
Hnutí ANO se ve sněmovních volbách podařilo přebarvit naprostou většinu měst, ve kterých před čtyřmi lety vyhrála koalice Spolu. K Andreji Babišovi se přimkly i všechny krajské metropole – s výjimkou jediné. Brno zůstalo věrné svému rodákovi Petru Fialovi, ANO zde navíc posílilo oproti roku 2021 nejméně. Zato na severní Moravě hnutí ANO koalici Spolu deklasovalo.
Premiér Petr Fiala na síti X oznámil, že už nebude znovu kandidovat na předsedu ODS. S rozhodnutím v úterý seznámil členy širšího vedení strany, kteří se sešli v pražské centrále ODS.
Po volbách, které skončily pro Andreje Babiše vítězně a pro proruské síly katastrofálně, se v podcastu Politická šikana debatovalo o budoucnosti české opozice, smyslu koalice Spolu i o tom, jak zabránit tomu, aby o dalším směřování země rozhodoval Tomio Okamura. Miroslav Kalousek upozornil, že demokratické strany by měly hledat cestu, jak omezit vliv SPD, třeba i za cenu tiché podpory hnutí ANO.
Koalice Spolu víkendové sněmovní volby prohrála. Zatímco před čtyřmi roky jí svůj hlas dalo 27,79 procenta voličů, letos jich bylo 23,22. A pokud jde o mandáty v dolní komoře, minule jich po přepočtu hlasů na mandáty koalice Spolu získala 71, letos jen 52. A pochopitelně se už především v nejsilnější straně celého projektu začíná dumat, jak dál a zda vůbec v rámci Spolu.
