prezident

Rohanovou jsme pro prezidentskou volbu museli zaregistrovat, vysvětluje vnitro soudu

Ministerstvo vnitra podle vlastního výkladu právní úpravy nemělo jinou možnost, než kandidátku na prezidentku Denisu Rohanovou zaregistrovat pro lednovou volbu, a to přesto, že ji podpořili jen poslanci z bývalé Poslanecké sněmovny. Vnitro to uvedlo v písemném vyjádření, které si vyžádal Nejvyšší správní soud a které je dostupné v jeho databázi. Soud se zabývá podnětem skupiny senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera a domnívají se, že při registrování Rohanové postupovalo vnitro v rozporu se zákonem. Domáhají se vyškrtnutí Rohanové z voleb. Senátorům momentálně běží lhůta k replice na vyjádření vnitra. Rozhodnutí soudu by mělo padnout nejpozději 15. prosince.

Vnitro uvádí, že zákon nestanovuje, kdy nejdříve může být kandidátní listina podána. Prezidentka České asociace povinných Rohanová ji podala už v říjnu 2021, tedy ještě před vyhlášením voleb. Ministerstvo si podle svého vyjádření nemůže domýšlet další podmínky pro kandidátní listiny, které nevyplývají přímo ze zákona, a to ani s ohledem na jejich případnou vhodnost či praktičnost. "Je čistě věcí zákonodárce, aby zhodnotil na základě dosavadní praxe vhodnost této úpravy a do značné míry liberální pravidla týkající se časové možnosti podat kandidátní listinu, a přijal případnou změnu," stojí ve vyjádření ministerstva.

Zdroj: ČTK

Prezidenta budou moci volit i lidé v izolaci kvůli koronaviru

Budoucího prezidenta v lednu budou moci volit i lidé, kteří v té době budou v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Budou mít možnost hlasovat z auta na zvláštních stanovištích či do speciálních přenosných schránek. Senát to ve čtvrtek podle očekávání schválil. Normu, kterou podpořilo 54 ze 66 hlasujících senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.

Voliči v karanténě či izolaci kvůli nemoci covid-19 měli podobnou možnost hlasování během koronavirové epidemie v senátních a krajských volbách před dvěma lety a loni při sněmovních volbách. Stejně jako tehdy budou moci hlavu státu vybírat lidé, kteří budou v karanténě v uzavřeném pobytovém zařízení sociálních služeb. První kolo prezidentských voleb se bude konat 13. a 14. ledna příštího roku, předpokládané finále o dva týdny později.

Stanoviště pro hlasování z auta má být podle zákona nejméně jedno na každý okres, v Praze jich má být nejméně pět. Na rozdíl od minulých voleb se na jejich provozu budou podílet hasiči, nikoliv armáda. Hlasování z auta se uskuteční 11. ledna a pravděpodobně také 25. ledna v době od 8:00 do 17:00. Hlasování v uzavřených pobytových zařízeních by se uskutečnilo 12. ledna v době od 8:00 do 22:00 a 13. ledna v době od 8:00 do 18:00, ve stejných časových rozmezích i 26. a 27. ledna v případě druhého kola voleb.

Zdroj: ČTK

Slovinci volí prezidenta. Zvítězí exministr či advokátka Melanie Trumpové

Ve Slovinsku se koná druhé kolo prezidentských voleb, do kterého postoupil bývalý ministr zahraničí Anže Logar a advokátka Nataša Pircová Musarová. Ta byla považována za jasnou favoritku, Logar ale postupně velký náskok své protikandidátky stáhl a volby tak mohou skončit velmi těsným výsledkem, ukázaly posledních výzkumy veřejného mínění.

Nedávný průzkum provedený agenturou Ninamedia ukázal, že Pircová Musarová zvítězí se ziskem 51,2 procenta hlasů, Logar získá 48,8 procenta voličů. Podle odborníků se při tak malém rozdílu nedá odhadnout, kdo z kandidátů se nakonec stane novou hlavou země. Menší volební účast kolem 42 procent nebo nižší by podle nich nahrála Logarovi, protože voliči pravice jsou obvykle disciplinovanější; při vyšší volební účasti by naopak profitovala Pircová Musarová.

Logar byl dlouholetým politickým souputníkem bývalého premiéra Janeze Janši, do voleb se ale přihlásil jako občanský kandidát. Podle analytiků tak chtěl zmírnit spojení s bývalým premiérem, kterého část Slovinců vnímá velmi kriticky a který prohrál poslední parlamentní volby. Bývalá novinářka a advokátka Pircová Musarová je známá tím, že zastupuje prominentní osobnosti. Mezi jejími klienty byla například manželka bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Melania a její slovinská rodina.

Zdroj: ČTK

Téměř polovině prezidentských kandidátů hrozí pokuta, porušili pravidla transparentní kampaně

Devět z 21 přihlášených kandidátů na prezidenta Česka porušilo pravidla transparentnosti volební kampaně. Uvedla to v pátek v tiskové zprávě mluvčí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Luisa Divišová. Podle úřadu je kandidáti porušili tím, že si včas nezřídili transparentní účet či je nezveřejnili. Konkrétní jména úřad neuvedl.

Pokud si kandidát nezaloží účet, hrozí mu pokuta 30 tisíc až 500 tisíc korun. Když neoznámí odkaz na volební účet nebo odkaz na internetové stránky, kde jsou zveřejňovány informace o financování kampaně, lze uložit pokutu 10 tisíc až 100 tisíc korun. Podle Divišové si musí každý kandidát zřídit transparentní účet pro financování kampaně nejpozději do pěti dnů ode dne vyhlášení volby. "Úřad bere jako nejzazší termín pro splnění této povinnosti den, kdy došlo k odevzdání kandidátních listin," uvedla Divišová. To se však týká jen těch kandidátů, kteří dosud kampaň nevedli. Ti, kteří s kampaní začali dříve, museli mít založený účet již dříve.

Zdroj: ČTK

Hrad přestal odpovídat pěti médiím, deník podal žalobu. Soud ji odmítl

Městský soud v Praze pravomocně odmítl žalobu Deníku N na Kancelář prezidenta republiky. Deník se domáhal toho, aby soud prohlásil za nezákonné prohlášení kanceláře z loňského května o tom, že nebude poskytovat informace některým médiím. Deník N uvedl, že mu městský soud doporučil obrátit se na Ústavní soud.

Hrad loni v květnu přestal poskytovat jakékoliv informace některým médiím a zdůvodnil to údajným bojem proti dezinformacím. Opatření se týká týdeníku Respekt, serverů Seznam Zprávy a Deník N a pořadů České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Zástupci dotčených médií tehdy rozhodnutí Hradu odmítli.

Deník N následně uvedl, že prohlášení napadne správní žalobou. Žádal, aby soud "vyslovil, že prohlášení kancléře Vratislava Mynáře z května minulého roku bylo nezákonným zásahem do práv médií". Už v květnu také představitelé deníku uvedli, že rolí médií není se s úřady soudit, avšak květnové rozhodnutí Hradu je natolik závažné, že bylo třeba učinit výjimku.

Zdroj: ČTK
Pokračovat