prezident

Vraždu prezidenta Haiti nařídil bývalý úředník, tvrdí kolumbijská policie

Podle kolumbijské policie vraždu haitského prezidenta Jovenela Moïseho nařídil skupině útočníků bývalý úředník haitského ministerstva spravedlnosti. Policie v pátek uvedla, že muž sdělil dvěma vedoucím skupiny, která údajně prezidenta zabila, plán na vraždu hlavy státu. Není však jasné, proč tak učinil a zda jednal na účet někoho dalšího, uvedla agentura AFP. Kolumbijská policie se podílí na vyšetřování Moïseho vraždy. Haitská policie totiž z vraždy podezírá skupinu zhruba 20 lidí, v níž figuruje i 18 Kolumbijců. Jedná se většinou o bývalé vojáky, kteří působili v soukromých ochrankách.

Podle kolumbijských úřadů bývalý haitský úředník, který byl součástí vládního protikorupčního týmu, informoval dva z Kolumbijců o tom, že mají zavraždit prezidenta. Stát se tak mělo tři dny před smrtelným útokem, který se uskutečnil 7. července. Police muže hledá.

Zdroj: ČTK

Policisté na Haiti zastřelili sedm osob podezřelých z vraždy prezidenta

Bezpečnostní složky na Haiti zastřelily sedm členů komanda, které podezírají ze středeční vraždy prezidenta Jovenela Moiseho. Další osoby zadržely. Šéf tamní policie nejprve mluvil o čtyřech zastřelených a dvou zadržených, později zvýšil počet zadržených podezřelých na šest a počet zabitých na sedm.

Mezi zadrženými je podle jednoho z haitských ministrů přinejmenším jeden Američan. Pozadí vražedného útoku zůstává podle tiskových agentur nejasné a nejchudší země na západní polokouli se ocitla na pokraji chaosu.

Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, podle amerických médií již dorazila do nemocnice v Miami. Dominikánská republika kvůli situaci v Haiti uzavřela se svým sousedem hranice. Zavraždění Moiseho odsoudila ve společném prohlášení Rada bezpečnosti OSN.

Několik předpokládaných spolupachatelů prezidentovy vraždy uprchlo do dvou budov v Port-au-Prince a "policie je obklíčila", uvedla zmocněnkyně OSN Helen La Limeová z haitské metropole. "Čtyři členy skupiny, kteří pronikli do prezidentovy rezidence, policie zastřelila a šest dalších zadržela," řekla podle agentury AFP během videokonference s novináři v New Yorku.

Policejní náčelník Charles podle agentury AP později rozhlasové stanici Métropole řekl, že policie zadržela šest podezřelých, sedm zabila a dál pátrá po dalších předpokládaných pachatelích.

Úřady zprvu neposkytly žádné podrobnosti o podezřelých, ani o jejich národnosti či motivu. Mezi zadrženými je jeden Američan, uvedla agentura AFP s odvoláním na člena haitské vlády Mathiase Pierrea. Pierre listu The Washington Post řekl, že mezi šesti zadrženými kvůli prezidentově vraždě je americký občan James Solages a že další ze zadržených je považován za Američana haitského původu.

Vedení Haiti se po smrti prezidenta ujal premiér Claude Joseph, který vyhlásil na dva týdny výjimečný stav, na bezpečnost v zemi tak dohlíží armáda.

K atentátu došlo ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Z jakých popudů nebo na čí pokyny ozbrojenci jednali, zatím není jasné. Podle Josepha mluvili španělsky a anglicky.

Moise čelil během své vlády řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země.

Zdroj: ČTK

Exprezident JAR se vydal úřadům a nastoupí do vězení k 15měsíčnímu trestu

Bývalý prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma se ve středu vydal úřadům a rozhodl se tak nastoupit k výkonu 15měsíčního trestu vězení, ke kterému jej na konci června odsoudil ústavní soud za pohrdání justicí. Podle zahraničních agentur to oznámila exprezidentova nadace. Místní policie následně potvrdila, že již Zumu zadržela.

Bývalý prezident se měl k výkonu trestu přihlásit do nedělního večera, tento termín však promeškal. Policie pak dostala příkaz Zumu zadržet, pokud se sám nevzdá do čtvrteční půlnoci.

"Prezident Zuma se rozhodl podvolit zatykači. Je právě na cestě, aby se přihlásil do nápravného zařízení," uvedla ve vyjádření Zumova nadace jen pár minut před vypršením půlnočního termínu. Policie krátce poté v prohlášení potvrdila, že je již exprezident v jejích rukou.

Zumu vyšetřuje zvláštní komise, která prověřuje případy korupce z doby, kdy byl viceprezidentem a pak z jeho prezidentského mandátu v letech 2009 až 2018. Vyslechla už několik svědků. Zuma se dostavil pouze jednou, zbylá předvolání ignoroval. Považuje komisi za zaujatou a vyšetřování za vyřizování politických účtů. Ústavní soud jej odsoudil za pohrdání justicí kvůli neposlechnutí příkazu poskytnout vyšetřování požadované důkazní materiály.

Zdroj: ČTK

Na vrtulník kolumbijského prezidenta se střílelo, země nabízí odměnu za poskytnutí informací

Kolumbie nabízí odměnu ve výši tří miliard pesos (zhruba 17 milionů Kč) za poskytnutí informace o pátečním útoku na helikoptéru, kterou letěl prezident Iván Duque, informovala stanice BBC. Střelba vrtulník zasáhla, ale nikoho nezranila. Její původci zatím nejsou známi.

Helikoptéra se ocitla pod palbou, když se blížila k letišti v Cúcutě u hranic s Venezuelou. Podle zveřejněných fotografií a videí střelba stroj na několika místech proděravěla. Hlava státu útok po přistání v pohraničním městě Cúcuta odsoudila jako "zbabělý atentát".

Na palubě stroje byl kromě Duqueho také ministr obrany Diego Molano. Právě ten přišel s nabídkou odměny za jakoukoli informaci, která by napomohla odhalení viníků. Policie oznámila, že v Cúcutě byly nalezeny dvě zbraně, které byly k útoku použity. Jde o útočnou pušku AK-47, známou také jako kalašnikov, a pušku ráže 7,62 milimetru. Druhá jmenovaná zbraň podle šéfa národní policie Jorgeho Vargase, který se k případu vyjádřil na Twitteru, nese "známky venezuelských ozbrojených sil".

Zdroj: ČTK

Moldavská prezidentka rozpustila parlament a vypsala předčasné volby

Moldavská prezidentka Maia Sanduová ve středu rozpustila parlament a chce 11. července uspořádat předčasné volby. Učinila tak krátce poté, co ústavní soud zrušil nouzový stav, který měl vládě pomoci v boji s covidem-19, ale hlavě státu bránil ve vypsání voleb, informovala agentura Reuters. "Podepsala jsem dekret o rozpuštění parlamentu (…) Volby jsou naplánovány na 11. července 2021," citovala Sanduovou agentura TASS.

Proevropská prezidentka podle Reuters tvrdí, že současnému složení parlamentu dominují politici, kteří se staví proti jejím snahám vypořádat se s korupcí v zemi a zavést nezbytné reformy. Moldavsko se v posledních letech potýká s nestabilitou a řadou korupčních skandálů, včetně zmizení miliardy dolarů z bankovního systému.

"Dekret (o předčasných volbách)… ukončí chaos, který vytvořili (poslanci) v tomto parlamentu. Nový parlament schválí vládu, která bude pracovat v zájmu lidí," nechala se slyšet prezidentka.

Parlament letos dvakrát odmítl schválit Natalii Gavrilitaovou, kterou Sanduová navrhovala na premiérku. Prezidentka může jmenovat kandidáta na předsedu vlády, jehož ovšem musí potvrdit parlament. Pokud zákonodárný sbor během 45 dnů její volbu dvakrát odmítne, zákon Sanduové umožňuje parlament rozpustit a stanovit datum nových voleb.

Putin podepsal zákon, který mu umožní zůstat ve funkci do roku 2036

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v loňském referendu, připomněla agentura TASS. Dokument byl zveřejněn na oficiálním vládním webu.

V souladu se změnou ústavy se ohraničení počtu funkčních období bude vztahovat na současného prezidenta bez započítání jeho předchozích prezidentských mandátů. Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036. Putin přitom zastává nejvyšší úřad v zemi od roku 2000 s výjimkou čtyřleté přestávky v letech 2008 až 2012, kdy ho vystřídal Dmitrij Medveděv.

Pro úpravu ruského základního zákona se vloni v červenci vyslovilo 77,92 procenta voličů. Zákon, který "vymazává" Putinovy předchozí funkční období, schválila 24. března Státní duma, 31. března pak právní akt prošel i horní komorou parlamentu.

Zdroj: ČTK

Prezidentkou Kosova se stala někdejší předsedkyně parlamentu Vjosa Osmaniová

Kosovský parlament novou prezidentkou země zvolil někdejší předsedkyni zákonodárného sboru Vjosu Osmaniovou. Kandidaturu osmatřicetileté právničky podpořilo 71 poslanců z 82 přítomných, informovala agentura AFP.

Poslanci Osmaniovou zvolili ve třetím kole hlasování. V předchozích dvou kolech se hlavu státu zvolit nepodařilo kvůli nízkému kvóru poslanců. Většina zástupců opozice ve 120členném parlamentu volbu v sobotu i v neděli bojkotovala.

Právnička Osmaniová stála v čele Kosova jako prozatímní prezidentka od začátku loňského listopadu, kdy úřadující prezident Hashim Thaçi rezignoval kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu pro Kosovo v Haagu. 

Osmaniová je druhou ženou v čele Kosova od roku 2008, kdy země vyhlásila nezávislost na Srbsku. Ve volbě měla podporu levicového hnutí Sebeurčení (Vetevendosje!), které v polovině února s velkou převahou vyhrálo parlamentní volby. Uskupení nyní drží tři nejdůležitější úřady v zemi - funkci premiéra, prezidenta a předsedy parlamentu, připomíná agentura AP.

Zdroj: ČTK

Nově zvolený nigerský prezident po zmařeném pokusu o puč nastoupil do funkce

Nový nigerský prezident Mohamed Bazoum nastoupil do funkce. Jeho inaugurace je pro zemi prvním demokratickým předáním moci od získání nezávislosti v roce 1960 a přichází jen několik dní poté, co vláda oznámila, že zmařila pokus o vojenský puč. Informoval o tom zpravodajský web BBC.

Bazoum při inauguračním projevu odsoudil zločiny páchané teroristickými skupinami v zemi. Niger "čelí existenci teroristických skupin, jejichž barbarství překročilo veškeré meze" a které "masakrují nevinné civilisty a někdy páchají skutečné válečné zločiny," uvedl podle agentury AFP. Doplnil, že lídři těchto skupin pocházejí z jiných států a vůči Nigeru nevznesli požadavky.

V hlavním městě Niamey panovala kvůli dnešní inauguraci zvýšená bezpečnostní opatření.

Zdroj: ČTK

V Tanzanii se ujala úřadu nová prezidentka, chce vést národ k jednotě

Prezidentského úřadu v Tanzanii se v pátek ujala dosavadní viceprezidentka Samia Suluhuová Hassanová. Ve funkci nahradila Johna Magufuliho, který ve středu zemřel. Prezidentka, první žena v čele tohoto východoafrického státu, po uvedení do funkce vyzvala zemi k jednotě. Informovala o tom agentura Reuters.

Hassanaová, oděná do červeného hidžábu, přísahala na korán při ceremonii v Dáresalámu. "Nyní je čas pohřbít naše rozdílnosti a být jednotným národem. Není to doba začít se navzájem obviňovat, ale vzít se za ruce a společně vykročit vpřed," uvedla prezidentka. Podle agentury Reuters se komentářem snažila rozptýlit pochybnosti a nejistotu, které následovaly po zmizení předchozí hlavy státy z veřejného života.

Magufuli o sobě nedal vědět tři týdny, což vyvolalo spekulace o jeho zdraví a smrti. Jeho úmrtí pak Hassanová ve středu potvrdila a řekla, že příčinou bylo onemocnění srdce.

Jedno z prvních rozhodnutí jednašedesátileté Hassanové bude proto souviset s pandemií covidu-19. Konkrétně se bude týkat otázky, zda její země začne shánět vakcíny. Vláda dříve zastávala pozici, že žádné očkovací látky nenakoupí, dokud je neprověří tanzanští odborníci.

Zdroj: ČTK

Zemřel tanzanský prezident, vláda dosud spekulace o jeho smrti popírala

Tanzanská vláda ve středu oznámila úmrtí prezidenta Johna Magufuliho. Na veřejnosti se neukázal od 27. února a v tisku kolovaly informace o jeho možné hospitalizaci. Podle vládního sdělení zemřel na onemocnění srdce v Dáresalámu.

Magufuli patřil k politikům, kteří zpochybňovali vážnost covidu-19. Jak uvádějí africká média, středeční zpráva ukončila mnohadenní spekulace o tom, kde Magufuli je. Tanzanský prezident nebyl z politiků, kteří by o sobě nedali tak dlouho vědět, pravidelně se objevoval v televizi a komunikoval na sociálních sítích.

Jeho úmrtí ohlásila viceprezidentka Samia Suluhuová Hasanová, o níž se už v minulých dnech spekulovalo jako o možné Magufuliho nástupkyni.

Vláda dosud zprávy o prezidentově nemoci popírala a premiér Kassim Majaliva občanům v úterý doporučil, aby šířící se informace o prezidentově úmrtí ignorovaly.

Magufulimu bylo 61 let a tisk psal o tom, že se nakazil koronavirem a byl k nemocniční léčbě převezen do Keni. Další zprávy pak hovořily o tom, že dostal infarkt a byl dopraven do Indie. Ještě v pondělí viceprezidentka občany nabádala, aby pověstem nevěřili a zůstali jednotní.

Zdroj: ČTK
Pokračovat