


Petr Pavel už má za sebou téměř tři pětiny svého prezidentského mandátu. Kromě toho, že nejspíš půjde do bitvy o Hrad znovu, se oslovení politologové shodují, že vážní soupeři se mu začnou objevovat nejdřív letos na podzim. „Potenciální protikandidáti čekají, jak se stávající prezident vyjádří, má vcelku automatickou výhodu,“ myslí si třeba Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

Bude to přesně 30 roků od legendárního Nagana. Možná i proto slavný hokejový brankář Dominik Hašek, který Česku vychytal na japonských zimních hrách zlato, už před několika lety oznámil, že právě v roce 2028 se pokusí zabojovat o pražský Hrad.
„O téhle věci opravdu velmi vážně uvažuju. Takže ano – není to tak, že by mně to jenom blesklo hlavou, ale seriózně o tom přemýšlím. Je to něco, co mě zajímá,“ prohlásil Hašek v roce 2020 v rozhovoru pro deník Sport. „Každopádně v nejbližších dvou letech mám ještě jiné plány a zájmy. Potom je to možné. I reálné,“ doplnil tehdy.
„Pokud se do toho pustím, chci být úspěšný – to bezpochyby. Myslím si, že předpoklady pro to mám,“ zhodnotil se „Dominátor“. Jenže generálka nedopadla tak, jak by si představoval. Když jej totiž strana TOP 09 nasadila předloni jako svého kandidáta v senátních volbách v Benešově, celkem 8552 získaných hlasů mu nestačilo ani k postupu do druhého kola.
I když Haškova kandidatura není ještě zdaleka definitivní, je alespoň jedním z mála, kteří ji alespoň naznačili. Podobně se třeba v minulých letech nahlas zamyslel ještě zpěvák Michael Kocáb či Tomáš Sedláček, ekonom a ředitel Knihovny Václava Havla.
„Dva roky do voleb jsou pořád ještě velmi dlouhá doba – pokud totiž s kampaní – s čímž souvisí i oznámení kandidatury –, začnete velmi brzo, na chvíli sice vyvoláte zájem, ten ale opadne a v zásadě vás to může spíš poškodit,“ vysvětluje Lubomír Kopeček, politolog z Masarykovy univerzity v Brně, proč stále není slyšet o žádných kandidátech.
V té souvislosti připomíná rok 2013. Tehdy poprvé Česko volilo prezidenta přímo. Velký favorit Jan Fischer se neprokousal ani do druhého kola. „Avizoval to více než rok a půl dopředu, dlouhá kampaň jej pak spíše poškodila, než aby mu pomohla. Byl to jeden z důvodů, proč nepostoupil, přestože byl původně největší favorit prezidentské volby,“ připomíná Kopeček.
„Volby v posledních letech jsou dostatečným důkazem toho, že je na to zatím příliš brzy,“ připojuje se politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Myslí si, že ideální čas pro oznámení kandidatury nastane zhruba rok před volbami – tedy v závěru letošního podzimu.
„V táboře stran, které se profilují proti Andreji Babišovi (ANO), má současný prezident velmi silnou a dobrou pozici, ostatně slyšeli jsme to i od Petra Fialy na víkendovém kongresu ODS. Takže tam vidím částečný důvod, bylo by to vlamování se do otevřených dveří,“ objasňuje Michal, proč se dosud o Hrad nepřihlásil žádný vážný kandidát.
Zásadní pro celé volby naplánované na leden 2028 bude, zda se Petr Pavel rozhodne o své místo na Hradě zabojovat znovu. „Velmi pravděpodobně bude mandát ohajovat. Zatím to sice nepotvrdil, ale je to vysoce pravděpodobné. A potenciální protikandidáti čekají, jak se stávající prezident vyjádří,“ hodnotí situaci Lubomír Kopeček.
2013
Karel Schwarzenberg: 2 241 171
Miloš Zeman: 2 717 405
2018
Jiří Drahoš: 2 701 206
Miloš Zeman: 2 853 390
2023
Andrej Babiš: 2 400 046
Petr Pavel: 3 359 151
Zdroj: Český statistický úřad
To Aleš Michal mluví rázněji. Podle něj by Pavel měl do obhajoby jít. „A to zejména proto, že se stabilně těší velké důvěře české veřejnosti. Prezidentská kancelář působí jako klidný ostrůvek stability. Pokud si Babišova vláda bude počínat podobně jako ve svém prvním měsíci, tedy pokud nebude mluvit jedním hlasem a její komunikace bude chaotická, ,klid a řád‘ Petra Pavla tím vynikne ještě víc,“ vykresluje Michal.
Podle Kopečka je navíc reálné, že pokud by se současný český prezident rozhodl bojovat znovu, potenciální soupeři oslovující podobnou voličskou skupinu by si prý svou kandidaturu velmi rozmýšleli. „Navíc jsme v časech souběhu několika bezpečnostních krizí. Lídr tohoto typu je ideální do neklidných časů,“ chválí Michal nynějšího prezidenta.
Důležitou okolností bude podle politologů také to, jaký kabinet v době prezidentských voleb povládne. „Pokud bude Andrej Babiš premiérem, tak to pochopitelně dává stávající hlavě státu mnohem lepší výchozí pozici při obhajobě. Petr Pavel je vcelku automaticky spojován s tím, že funguje a bude fungovat jako jistá protiváha vlády,“ argumentuje Lubomír Kopeček.
Jedním dechem připomíná, že právě Andrej Babiš byl tím, koho Petr Pavel v roce 2023 porazil ve druhém kole prezidentské volby. A to navíc velmi výrazně, téměř o milion hlasů.
„Zejména menší strany budou určitě tlačit na společného vládního kandidáta. V případě, kdy by do volby šel Petr Pavel, nedává z jejich perspektivy smysl jakkoliv tříštit síly,“ načrtává Aleš Michal z Karlovy univerzity situaci, pokud i v roce 2028 povládne kabinet ANO, Motoristů a SPD.
„Zároveň politici spojení s vládními stranami patrně většinovou podporu nezískají. Čekal bych tedy, že se tyto strany pokusí najít dohodu na nějakém nestranickém kandidátovi, který bude reprezentovat jejich pohled na svět, ale nebude to přímo polarizující politik. Rezervoár takových kandidátů určitě především hnutí ANO má,“ pokračuje Michal.
Jisté už nyní je, že současný ani předchozí ministerský předseda do prezidentské volby v roce 2028 nepůjdou. Petr Fiala (ODS) to potvrdil na lednovém kongresu strany s tím, že respektuje a podporuje politiku Petra Pavla.
A před několika dny kandidaturu odmítl i Andrej Babiš (ANO). Ve videu svým fanouškům na Instagramu oznámil, že důležitější je pro něj být ve vládě a ve Sněmovně, aby prý mohl měnit věci. „Tam jsou ty zákony, tam se rozhoduje,“ uvedl nynější premiér.
Faktem nicméně je, že to je právě Babiš, kdo v minulosti už mnohokrát popřel sama sebe. Naposledy třeba názorovou otočku předvedl u muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. Ji původně sliboval zrušit, nakonec do ní ale jako premiér nezasáhne. A tak zůstává otázkou, jak to ještě bude s jeho prezidentskou kandidaturou.



Islandská vláda v pátek rozhodla o uspořádání referenda o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie. Ta byla přerušena před více než deseti lety. Hlasování se bude konat 29. srpna, uvedla agentura AFP, která se odvolává na lokální média.



Kyjev obvinil Maďarsko ze zadržení sedmi zaměstnanců ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří podle něj převáželi z Rakouska peníze. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X nazval počínání státním terorismem. Maďarský daňový úřad v pátek dopoledne oznámil zadržení sedmi ukrajinských občanů, které stíhá kvůli podezření z praní špinavých peněz.



Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce znemožnit, aby došlo k jejich přemrštěnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které zdražují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o tom informoval v pátek. "Růst nákupních cen pohonných hmot na burze se nesmí stát záminkou k umělému a neúměrnému navyšování marží," dodala ministryně financí Alena Schillerová (ANO).



Herečka a zpěvačka Jitka Čvančarová vydává u Supraphonu svůj první singl s názvem Přítelkyně noc, který pro ni napsal a s ní i nazpíval Michal Malátný. Novinka na pomezí popu, rocku a šansonu otevírá novou etapu její hudební tvorby a předznamenává chystané debutové album.



Izraelská armáda v noci na pátek avizovala další vlnu úderů na Teherán, po níž íránská televize podle agentury Reuters informovala o několika explozích v metropoli. Svědkové podle agentury AP popisovali útok jako zvláště intenzivní a v íránské metropoli se otřásaly budovy. Izraelci také opět bombardovali i jižní předměstí libanonské metropole Bejrút.