Moldavská prezidentka Maia Sanduová sdělila, že by hlasovala pro sjednocení se sousedním Rumunskem, které je členem Evropské unie a NATO, pokud by se o této otázce konalo v zemi referendum. Informovaly o tom v pondělí agentury Reuters a AFP, podle nichž se hlava státu takto vyjádřila v britském podcastu nazvaném The Rest is Politics.
„Pokud bychom měli referendum, hlasovala bych pro sjednocení s Rumunskem,“ řekla prezidentka v podcastu, který byl odvysílán v neděli.
„Podívejte se, co se děje ve světě. Pro malou zemi, jako je Moldavsko, je stále obtížnější, aby přežila jako demokracie, jako suverénní země, a samozřejmě odolala Rusku,“ uvedla Sanduová. Proevropská prezidentka v minulosti opakovaně obvinila Rusko z vměšování do dění ve své zemi, kde žije rumunsky mluvící většina a rusky hovořící menšina.
Rumunské občanství má přibližně 1,5 milionu Moldavanů, ale nedávné průzkumy ukázaly, že pouze asi třetina jich podporuje sjednocení s Rumunskem, napsal Reuters. Sanduová podle něj poznamenala, že si uvědomuje, že většina Moldavanů její postoj nesdílí, a dodala, že integrace do EU je realističtějším cílem.
Její vládnoucí proevropská Strana akce a solidarity, která v loňských volbách obhájila parlamentní většinu, usiluje o to, aby Moldavsko vstoupilo do Evropské unie do roku 2030. Vláda bude muset zavést složité reformy, zatímco čelí odporu Ruska, dodal Reuters.
Země se 2,4 miliony obyvatel vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu patří k nejchudším státům v Evropě. V roce 1812 byla oblast Moldavska připojena k Rusku, kterému patřila do roku 1918. V meziválečném období byla země součástí Rumunska, ale během druhé světové války ji anektoval Sovětský svaz, připomněly agentury. S rozpadem SSSR země v roce 1991 vyhlásila nezávislost.
Od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi. Moskva vměšování do záležitostí Moldavska popírá.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ „Tlačte na Putina, ne na nás,“ vzkázal Zelenskyj Trumpovi
USA by mělo ve svém mírovém úsilí vyvíjet větší tlak na Rusko a nikoli na Ukrajinu. V rozhovoru zveřejněném ve středu s bruselským portálem Politico to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také lídry Evropské unie, aby připravili náhradní plán, pokud by Maďarsko a Slovensko skutečně zablokovaly dříve dohodnutou unijní půjčku 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč).
Špionážní hrozba. Byty nového íránského vůdce leží pár kroků od izraelské ambasády
Modžtaba Chameneí, syn a nástupce nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího, si v posledních deseti letech vybudoval rozsáhlé portfolio luxusních nemovitostí v zahraničí. Pozornost budí především dva londýnské byty s přímým výhledem na izraelské velvyslanectví, které podle odborníků mohou představovat vážné bezpečnostní riziko.
ŽIVĚ „Kdykoli budu chtít, válka skončí,“ řekl Trump o konfliktu s Íránem
V Íránu už "nezbylo prakticky nic", na co by americká armáda mohla útočit, a válka na Blízkém východě tak brzy skončí. Prohlásil to americký prezident Donald Trump ve středečním rozhovoru se serverem Axios. Stane se tak ale podle něj až v okamžiku, kdy se pro konec bojů rozhodne on sám.
ŽIVĚ Je rozhodnuto: Sněmovna schválila celý státní rozpočet
Sněmovna schválila státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předložila koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v čele s Andrejem Babišem (ANO). Poslanci během závěrečného schvalování přidali mimo jiné 800 milionů korun na podporu sportu. Koaliční většina odmítla v dílčích hlasováních všech více než 100 opozičních návrhů na přesuny peněz.
Klempíř se „schoval“ před studenty ve sněmovně. Co mu vzkazovali, by ho nepotěšilo
V den, kdy poslanci ve sněmovně schvalují rozpočet na letošní rok, vyšlo do ulic několik stovek převážně mladých lidí z uměleckých škol. Studenti a studentky protestovali proti krácení peněz na živou kulturu a vyzývali vládu i ministra kultury Otu Klempíře, aby peníze do kultury „vrátili“. V případě, že se tak nestane, požadují studenti Klempířovu demisi a hrozí dalšími protesty.