Kdo převezme křeslo v oválné pracovně? Trumpův „jestřáb“ zastínil Vanceho

Ještě před pár měsíci byl J. D. Vance jasným favoritem na nástupce Donalda Trumpova v Bílém domě. V posledních týdnech se však do popředí dere ministr zahraničí Marco Rubio, který vzhledem k dění ve Venezuele získává politický kapitál i výraznou mediální pozornost. Podle politických komentátorů a stratégů by jeho ambice mohly mířit právě až do oválné pracovny.

Donald Trump se do Bílého domu vrátil teprve před rokem, už nyní se přesto rozbíhají debaty o tom, kdo by ho v roce 2028 mohl nahradit. Dosud byl za jasného favorita považován viceprezident J. D. Vance. Sám Trump o něm loni prohlásil, že se „s největší pravděpodobností“ stane jeho nástupcem v čele hnutí MAGA.

Události posledních týdnů však do popředí vystřelily ministra zahraniční Marca Rubia, který se v očích politických stratégů a komentátorů začal profilovat jako Vanceův možný vyzyvatel.

Rubio se stal hlavní tváří amerického zásahu ve Venezuele, objevoval se prakticky ve všech hlavních politických pořadech a stál po boku Donalda Trumpa ve chvíli, kdy prezident v Mar-a-Lago oznámil, že Spojené státy převezmou kontrolu nad řízením Venezuely, zatímco Vance zůstal doma v Ohiu. Internet zaplavily memy, které Rubia stylizovaly do role „vládce“ Venezuely, Grónska či Íránu. Sám ministr zahraničí tyto vtipy glosoval, když ironicky popřel „zvěsti“, že by se chystal kandidovat na post trenéra týmu amerického fotbalu Miami Dolphins.

„Venezuela z něj může udělat prezidenta“

Jeho ambice však mohou mířit mnohem výš. „Venezuela z něj může udělat prezidenta, anebo zajistit, že se jím nikdy nestane,“ řekl serveru Politico Mark McKinnon, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe.

Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka bude klíčový především výsledek listopadových voleb (v půli Trumpova funkčního období) . „Pokud by demokraté získali zpět kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, zásadně by se změnila celá politická dynamika,“ řekl Kozák Aktuálně.cz

„Zároveň ale platí, že pokud by se Marcu Rubiovi podařilo ve Venezuele dosáhnout výsledku, který by nebyl vnímán jako průšvih, případně pokud by dokázal smysluplně posunout i situaci kolem Kuby, jeho osobní popularita by tím výrazně vzrostla,“ dodal Kozák.

Antikomunistický „jestřáb“

Čtyřiapadesátiletý Rubio působil od roku 2011 jako senátor za Floridu. Pochází z rodiny kubánských imigrantů a dlouhodobě se profiluje tvrdým postojem vůči socialistickým režimům na Kubě a ve Venezuele.

V roce 2016 kandidoval proti Trumpovi v republikánských primárkách, kde ho označil za „podvodníka“. Po ovládnutí Republikánské strany hnutím MAGA se však přizpůsobil nové realitě a stal se jedním z Trumpových klíčových spojenců.

Koncem minulého roku Rubio uvedl, že by v případných volbách podpořil kandidaturu J. D. Vanceho. „Pokud bude kandidovat, bude to náš kandidát a já budu mezi prvními, kdo ho podpoří,“ řekl pro Vanity Fair.

Málokterý politický stratég však tuto deklaraci považuje za definitivní. Rubio už totiž v minulosti svůj postoj k vlastní kandidatuře několikrát změnil. „Podle lidí z Republikánské strany si potichu buduje silnou pozici a politický kapitál,“ řekl Politicu Buzz Jacobs, jeho někdejší poradce.

Vance jasným favoritem. Prozatím

Nyníse však zdá, že Vance drží jednoznačnou pozici favorita. Na sjezdu organizace Turning Point USA minulý měsíc získal v orientační anketě o Trumpově nástupci přes 84 procent hlasů, zatímco druhý Rubio zhruba pět.

Vance vede i na predikční platformě Polymarket, kde má přibližně 29procentní šanci stát se příštím prezidentem USA. Rubio však po zásahu ve Venezuele posílil z přibližně čtyř na 11 procent.

Zcela stranou ovšem nelze ponechat ani samotného Donalda Trumpa. Přestože americká ústava prezidentovi třetí mandát neumožňuje, Trump několikrát ve svých výrocích tento úmysl naznačil. „Bylo by to extrémně složité. Ústava jasně říká, že prezident může být zvolen jen dvakrát. Republikáni nemají a pravděpodobně ani nebudou mít dostatečnou většinu k její změně,“ vysvětluje Kozák.

„Objevují se sice různé teoretické konstrukce, například že by Trump kandidoval na viceprezidenta a po volbách by si s prezidentem vyměnil funkce, to jsou ale právní kličky, které by politicky nepůsobily vůbec dobře a vyvolaly by obrovské kontroverze,“ uzavírá odborník.