


Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil v zemi stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z řady trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci.

Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února. Prokuratura navrhuje trest smrti navzdory tomu, že Jižní Korea podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International patří k zemím, které absolutní trest prakticky nevyužívají – naposledy tam byl člověk popraven v prosinci 1997.
Politická krize v Jižní Koreji vypukla 3. prosince 2024, když Jun vyhlásil stanné právo. Krok zdůvodnil údajnými sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovi postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci pak Juna 14. prosince zbavili pravomocí a ústavní soud ho loni 4. dubna odvolal z funkce.
Nyní exprezident čelí obžalobě ze vzpoury, spiknutí, zneužití pravomoci, porušení práv členů kabinetu, zfalšování dokumentu o vyhlášení stanného práva, nařízení vymazat telefonní záznamy, bránění výkonu zatykače či napomáhání nepříteli.
Jun podle prokuratury vyhlásil stanné právo s cílem udržet se u moci, chtěl si uzurpovat soudní a zákonodárnou moc a zneužil při tom prostředků, které mají být použity pouze v zájmu celého národa. "Nejednalo se o vojenskou diktaturu, která potlačuje občany, ale o snahu ochránit svobodu a suverenitu a obnovit ústavní pořádek," uvedl dnes u soudu exprezident v závěrečné řeči. Jun se podle Jonhap prohlásil za nevinného s tím, že využití ústavního práva hlavy státu na vyhlášení stanného práva nemůže být vykládáno jako vzpoura.



Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO vzhledem k tomu, že aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, jež jsou středobodem transatlantické aliance.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.



Jestli se od někoho podobná jízda nečekala, je to právě on. Jiří Lehečka se v průběhu první části sezony trápil, marně hledal formu. V Miami ale doslova šokuje tenisový svět fenomenálním tenisem a jen těžko pochopitelnými statistikami. Čtyřiadvacetiletý hráč si zahraje životní finále proti italské superstar Janniku Sinnerovi.



Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.