kriminalita

Policie zadržela muže, kterého podezřívá z pobodání ženy v centru Brna

Policie zadržela muže, kterého podezřívá z úterního pobodání ženy v centru Brna. Je obviněný z pokusu o vraždu, nyní čeká v cele na rozhodnutí o vazbě. Policie v tiskové zprávě poděkovala veřejnosti za spolupráci při pátrání.

"Kriminalistům se díky intenzivnímu prověřování podařilo zajistit dostatek důkazů, aby obvinili šestadvacetiletého muže z vraždy ve stadiu pokusu. Nyní probíhají procesní úkony, na objasnění všech okolností tohoto činu i nadále pracujeme," uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Útok se odehrál v úterý odpoledne na lávce spojující park Koliště s areálem IBC. Mladou ženu převezli zdravotníci s podezřením na těžké zranění na urgentní příjem Fakultní nemocnice Brno. Policie dosud neinformovala o možném motivu útoku.

Zdroj: ČTK

Kvůli loňské vzpouře vězňů ve věznici v Bělušicích podala státní zástupkyně dvě obžaloby

Státní zástupkyně v pátek podala obžalobu na dva vězně kvůli loňské vzpouře ve věznici v Bělušicích na Mostecku, uvedla Česká televize. Oběma hrozí tresty vězení tři až deset let. Případem se bude zabývat Okresní soud v Mostě. Muži jsou podle mostecké okresní státní zástupkyně Nadi Volákové obžalováni jako organizátoři. Protesty vězňů loni na podzim údajně vyvolaly nepodložené informace o covidu-19.

"Dnešním dnem byla podána obžaloba u Okresního soudu v Mostě na dva obžalované pro trestný čin vzpoury vězňů,“ řekla ČT Voláková. „Jsou obžalováni jako organizátoři a způsobili značnou škodu,“ dodala.

Protestů se účastnilo nejprve 200 vězňů, další den se k nim připojily další dvě stovky. ČT uvedla s odvoláním na server Novinky.cz, že za vzpourou stály nepodložené informace, že na Moravě jsou kvůli koronaviru vězni propouštěni domů. Policie tehdy zavřela přístupové trasy k věznici včetně obce Bělušice a nepouštěla do obce nikoho kromě místních a dozorců z věznice.

Zdroj: ČTK

Brněnský soud bude řešit případ rozsáhlé manipulace veřejných zakázek, obžalovaných je patnáct

Státní zástupce podal ke Krajskému soudu v Brně obžalobu na deset fyzických a pět právnických osob pro rozsáhlou trestnou činnost spojenou s veřejnými zakázkami a zakázkami ve stavebnictví a energetice. V tiskové zprávě to v pátek uvedlo Krajské státní zastupitelství v Brně. Důvodem je navazující legalizace výnosů z trestné činnosti a jednání narušující hospodářskou soutěž ve formě podplácení. Obžalované firmy a jejich zástupci pocházejí z celé republiky. Zakázky z let 2014 a 2015 byly v hodnotě přes 200 milionů korun. Vyhlásily je firmy E.ON Česká republika a E.ON Distribuce, dnešní EG.D, v jejichž neprospěch mohla dohoda mezi obžalovanými vést.

Zakázky se týkaly oblasti Jihomoravského kraje, jedna byla veřejná za 140 milionů a dvě neveřejné ve výši 45 milionů a bezmála 24 milionů korun. Veřejnou zakázku tehdy vyhlásila firma E.ON Distribuce, neveřejné E.ON Česká republika. Porušení zákona u zájemců o zakázku vnímá státní zástupce v tom, že se firmy a jejich zástupci domlouvali na tom, jak zakázku získat, přičemž výherce vyplácel odměnu neúspěšným firmám v řízení nebo jim umožnil podílet se na dodávce jako subdodavatel.

Zdroj: ČTK

Policie musí znovu prošetřit případ exnáměstka rozvědky Blahuta

Policie musí znovu prošetřit případ bývalého náměstka civilní rozvědky Zdeňka Blahuta obžalovaného z podvodu a zneužití pravomoci. Uvedla to v pátek Česká televize. Kauzu vrátil detektivům Městský soud v Praze. Důvody tohoto kroku zatím soud nechtěl upřesnit. Blahut byl od září 2014 náměstkem Úřadu pro zahraniční styky a informace, v lednu 2018 na funkci rezignoval. Podle obžaloby Blahut údajně fiktivně nakoupil sledovací zařízení, čímž mohla tajná služba přijít o 200 milionů korun.

Blahut byl obviněn předloni v srpnu. Kvůli vysoké škodě by mu hrozil trest až 12 let vězení. Blahut s obviněním nesouhlasil, jeho stížnost proti stíhání ale zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství. Letos v květnu byl pak Blahut obžalován, soud však nyní kauzu detektivům vrátil k doplnění vyšetřování. "Ve věci bylo rozhodováno v neveřejném zasedání. Podrobnosti ohledně obsahu je možné sdělit až poté, co bude rozhodnutí doručeno procesním stranám," řekl ČT k rozhodnutí mluvčí městského soudu Adam Wenig.

Podle dřívějších informací týdeníku Respekt se obvinění Blahuta týká nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta. Respekt uvedl, že nákup provázela řada podezřelých okolností. Nepodařilo se prý například prokázat, že je rozvědka či ministerstvo měly vůbec fyzicky k dispozici nebo že je úřad někam poslal.

Zdroj: ČTK

Obžalované v případu pronájmů prostor v pražském metru soud osvobodil

Okresní soud Praha-západ v úterý zprostil viny všechny obžalované v případu údajného vyvádění peněz různých společností, které podle obžaloby souviselo se sjednáváním pronájmů prostor v pražském metru. Ve středu o tom informovala Česká televize. Všichni obžalovaní, mezi nimiž jsou i zástupci dotčených společností, v minulosti u soudu vinu odmítli. Rozsudek není pravomocný.

Obžaloba tvrdí, že jednatelé různých firem uzavřeli v letech 2007 až 2009 s obžalovaným Peterem Kmetěm ze společnosti Cokeville Assets účelové smlouvy o zprostředkování "příležitosti zřídit provozovny" ve veřejných a neveřejných nebytových prostorech v různých stanicích metra. Za to jim firmy pravidelně platily. Podle spisu ale všichni obžalovaní věděli, že společnost nebude provádět žádné aktivity a jejich cílem bylo z firem vyvést ve prospěch Cokeville Assets peníze.

Obžalobě kromě Kmetě čelí ještě Roman Mizera, Daniel Švambera, Jan Valtr, Jaroslav Novotný a Martin Žilák. Obžalovaní podle státního zástupce firmám způsobili škodu v řádu milionů korun.

Všichni obžalovaní v březnu u soudu vinu odmítli. Kmeť ve své výpovědi uvedl, že smlouvy podepsal, o jejich plnění se podle něj staral Valtr. Ten soudu popsal, co činnost obnášela, šlo například o poskytování informací o tom, jaký sortiment mají okolní prodejny ve stanicích metra, o informace o okolí stanic nebo o plánovaných rekonstrukcích. Upozornil také na to, že podle vyjádření dotčených společností jim žádná škoda nevznikla. O tom, že se smlouvy naplnily, hovořili před soudem i další obžalovaní.

Zdroj: ČTK

Sedmiletý trest za daňový únik pro bývalého šéfa Čepra Kadlece platí, rozhodl Ústavní soud

Bývalý generální ředitel státního podniku Čepro Tomáš Kadlec neuspěl s ústavní stížností v kauze daňového úniku. Dostal sedmiletý souhrnný trest, který zahrnuje i dřívější odsouzení za porušení povinnosti při správě majetku státního distributora paliv. Ústavní soud rozhodoval nedávno bez veřejného jednání, usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zabýval se jen kauzou daňového úniku.

Kadlec označil trestní stíhání za absurdní a neprofesionální. Státní zastupitelství podle něj nepředložilo jediný důkaz, který by prokazoval úmysl zkrátit daň nebo legalizovat výnosy z trestné činnosti, což byla původní verze obžaloby. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu.

"Ačkoli stěžovatel používá argumentaci odkazem na svá základní práva, vyjadřuje nesouhlas se závěrem obecných soudů o své vině a výši trestu. Stěžovatelem vznesené argumenty již byly podle Ústavního soudu náležitě posouzeny obecnými soudy," stojí v usnesení.

Podle obžaloby Kadlec nepřiznal a nezdanil zhruba 35 milionů korun, které mu přišly na soukromý švýcarský účet v době, kdy šéfoval státnímu distributoru paliv. Muž vinu popíral. Tvrdil, že peníze byly půjčka na jeho podnikatelský záměr a později je vrátil, takže je nemusel danit.

Zdroj: ČTK

Vydání podnikatele Garejeva do Ruska je přípustné, rozhodl soud. Viní ho tam z nájemné vraždy

Vydání podnikatele Ildara Garejeva k trestnímu stíhání do Ruska je přípustné, rozhodl v pondělí nepravomocně středočeský krajský soud. Muž je ve vlasti obviněný z organizace nájemné vraždy advokátky, vinu odmítá. Jeho právní zástupce Marek Čechovský řekl, že proti rozhodnutí podá stížnost.

Rusko už o vydání Garejeva do jeho vlasti žádalo. V roce 2014 na něj vydalo mezinárodní zatykač a muž kvůli tomu strávil 2,5 roku ve vazbě. Žádost však ruské orgány nakonec stáhly, a tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán proto vydání odmítl.

Gerejev v Česku požádal o azyl. Krajský soud v roce 2016 potvrdil rozhodnutí ministerstva vnitra mu ho neudělit, vnitro ale znovu rozhoduje o takzvané doplňkové ochraně. Tuto žádost dosud nevyřídilo.

Zdroj: ČTK

V Maďarsku začali vyšetřovat možné nezákonné sledování softwarem Pegasus

Maďarská prokuratura začala vyšetřovat podezření z nezákonného sledování v zemi. Rozhodla se tak na základě stížností poukazujících na možné zneužití softwaru Pegasus izraelské společnosti NSO Group. Informovala o tom agentura MTI s odvoláním na úřad vyšetřování budapešťské prokuratury. Podle šéfa kancleláře maďarského premiéra Viktora Orbána se shromažďování zpravodajských informací v zemi děje v souladu se zákonem.

"Vyšetřování je zaměřené na zjištění skutečnosti, zda byla páchána trestná činnost," uvedl úřad podle agentury MTI v prohlášení. Jde o reakci na zprávy o podezření, že Orbánova vláda zmíněný software využívala ke sledování nepohodlných lidí.

Maďarská policie podle agentury Reuters tento týden sdělila, že obdržela dvě stížnosti na takové údajné zneužití, z nichž jednu podal politik.

Investigativní web Direkt36, který je součástí skupiny médií, jež o věci informovala, tvrdí, že seznam více než 300 maďarských telefonních čísel, u nichž panuje podezření, že se staly terčem sledování, zahrnuje novináře, podnikatele, právníky a lidi kritické vůči Orbánovi.

Zdroj: ČTK

Kvůli dotacím na mostecký hotel navrhla policie obžalovat deset lidí

Policie navrhla obžalovat deset lidí v souvislosti s žádostí o dotaci z Regionálního operačního programu Severozápad. Případ se týká projektu rekonstrukce a modernizace mosteckého hotelu. Uvedl to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Podle dřívějších informací jde o hotel Cascade.

Dotace z ROP NUTS II Severozápad měla sloužit k přestavbě hotelové kuchyně i ubytovacích prostor. "Stíháni jsou zástupci žadatele o dotaci na projekt, zástupci společnosti zpracovávající žádost o dotaci, tehdejší pracovníci úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severozápad v Ústí nad Labem, architekt zpracovávající projektovou dokumentaci k žádosti o dotaci a regionální podnikatel ve stavebnictví," popsal Ibehej. Kriminalisté označili obviněné za členy organizované skupiny.

Policie tvrdí, že uchazeč o dotaci podal žádost týkající se rekonstrukce tří pater hotelu, přičemž věděl, že v jednom z pater se už uskutečnily stavební práce. "Z tohoto důvodu nesplnil podmínky pro poskytnutí dotace, která mu proto dle pravidel operačního programu neměla být poskytnuta. Dotace však byla na základě společného koordinovaného jednání všech členů organizované skupiny schválena," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK

Ústavní soud zamítl stížnost lobbisty Dědice proti opatřením nahrazujícím vazbu

Ústavní soud zamítl stížnost lobbisty Martina Dědice, který od roku 2016 stojí před ostravským soudem v souvislosti s obžalobou z manipulace s veřejnými zakázkami ostravského magistrátu a krácení daní. Stížnost směřovala proti dvěma loňským rozhodnutím o omezujících opatřeních nahrazujících vazbu a také o zákazu vycestování. Podle Dědice už dávno neexistují důvody pro vazbu, a tedy ani pro nahrazující opatření. V jeho případě spočívají v dohledu probačního úředníka a peněžité záruce.

Ústavní soud dospěl k závěru, že je stížnost nedůvodná. "Napadená usnesení byla vydána na základě zákona, dostatečně uváděla důvody, na nichž byla založena, a nelze je označit za rozhodnutí svévolná," uvedl soudce zpravodaj Josef Fiala. Soud navíc konstatoval, že zatímco uložení vazby zasahuje přímo do osobní svobody, přijetí peněžité záruky, dohled probačního úředníka a zákaz vycestování je výrazně slabším zásahem. Dědic navíc mohl po povolení soudu několikrát vycestovat do zahraničí.

Policie a později i soud se Dědicovou činností zabývají od roku 2014, kdy jej kriminalisté obvinili. V roce 2016 se k ostravskému soudu dostala první kauza. Podle hlavní obžaloby ostravský lobbista manipuloval s některými veřejnými zakázkami a za úplatky pomáhal firmám je získat. Podle státního zástupce získala Dědicova firma na úplatcích okolo 30 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Pokračovat