Mladá Boleslav - Nechat si auto opravovat v autorizovaném servisu je sice dražší, ale s ohledem na bezpečnost výhodnější. Ukázal to test společnosti Škody Auto, který na konkrétním příkladu dvou octavií zachytil rozdíl v podobě tří zlomených žeber.
Firma tak reaguje mimo jiné na postup některých pojišťoven v oblasti povinného ručení. Pojišťovny totiž "motivují" své klienty, aby havarovaný automobil nenechali opravovat v autorizovaném servisu, kde se každá oprava musí provádět podle výrobcem stanoveného postupu.
Týká se to zejména těch klientů, kteří by si chtěli z povinného ručení nechat opravit vůz starší než zhruba tři roky. Přestože klienti škodu vůbec nezavinili, pojišťovny jim neproplácejí celou škodu, ale odečítají si takzvanou amortizaci - navzdory rozhodnutí Ústavního soudu (podrobněji jsme o sporu psali v samostatném článku).
Klienti pak na výběr, zda zvolit řádný způsob opravy, za který ovšem budou doplácet, nebo levnější, ovšem nesprávný. Velká část pak vsází na to, že stejným způsobem již bourat nebudou a volí úsporu peněz.
Jiné než autorizované servisy však často pro opravu používají nesprávné nářadí a postupy, ale hlavně - v dost značné míře - nenahrazují poškozené díly jako celek, ale pouze jejich části.
Důsledek pak ale může být pro posádku vozu osudný.
Modrou a červenou obětovali
Při testu automobilka zničila poslední dvě octavie druhé generace, vyrobené v závodě v Mladé Boleslavi. Vůbec nevyjely na silnice, a přesto každá z nich podstoupila hned dvě bouračky. Staly se totiž "pokusnými králíky", na kterých se mělo ověřit, zda se vyplatí auta po první nehodě opravovat levně, nebo důsledně podle postupů předepsaných výrobcem.
Obě testované octavie, jedna modrá a jedna červená, se na začátku pokusu podrobily bočnímu nárazu. Vozík s deformovatelnou nárazovou plochou jel proti oběma vozům rychlostí třicet kilometrů v hodině. Důsledek nárazu byl v obou vozech prakticky identický, oba vozy byly i podle názoru pojišťovacích expertů opravitelné.
Pak se cesty obou vozů rozdělily. Zatímco modrý si do práce vzali ve značkovém servisu Škoda v Kosmonosích u Mladé Boleslavi, červený zamířil do servisu využívaného pro testování dílenských oprav německými pojišťovnami.
Už ze seznamu opravovaných dílů je patrné, která oprava je levnější a která dražší. V autorizovaném servisu kompletně vyměnili prostřední sloupek karosérie, instalovali i nový práh, postranici a střechu. Navíc použili předepsanou teplotu a další hodnoty pro svařování. Červená octavia se opravovala jednodušeji: střechu i práh technici vyrovnali za studena, sloupek pak srovnali po nahřátí. Z nové postranice byl pouze vyříznut díl ve spodní části vozu. Zákazník by za tento způsob opravy zaplatil jen zhruba polovinu toho, co v autorizovaném servisu.
Modrý vystoupil, červený ne
Opravené vozy vypadaly na první pohled zcela stejně. Prakticky jako nový, nebouraný automobil. Pak ale znovu podstoupily crash test. Tentokrát jel vozík simulující průměrný automobil jezdící po evropských silnicích proti již jednou nabouraným bokům vozů rychlostí padesát kilometrů v hodině. Takový náraz již obvykle způsobí natolik velké poškození vozu, že ho pojišťovny definují jako takzvanou totální škodu a vůz již nedoporučují opravit a znovu uvádět do provozu.
Na místech řidiče seděly testovací figuríny, jejichž parametry odpovídaly průměrnému muži ve věku 45 let. Senzory ukázaly, že deformace v případě červeného vozu (tedy toho, který se opravoval jiným způsobem, než stanovuje výrobce), byly zhruba o dva a půl centimetru větší než v případě modrého vozu. Navíc boční sloupek praskl.
"Nezdá se to mnoho, ale zejména v případě bočního nárazu jsou to hodnoty, které mají opravdu velký význam," říká Petr Kraus, vedoucí oddělení Bezpečnost a zkoušky vozu Škoda Auto.
Naměřené hodnoty v senzorech uvnitř figuríny pak vyhodnocovali i odborní lékaři. "Zatímco řidič modrého vozu by při tomto typu nárazu pravděpodobně utrpěl jen lehčí, nezávažná zranění bez trvalých následků a nebyla by nutná hospitalizace či delší práceneschopnost, řidič červeného vozu by pravděpodobně utrpěl i závažnější poranění a předpokládaná intenzivní a operační léčba by si vyžádala hospitalizaci v řádu týdnů i měsíců včetně práceneschopnosti," stojí v jejich zprávě.
Zjednodušeně řečeno: řidič v modrém voze by měl pouze podlitiny a naražená žebra, řidič červeného vozu by utrpěl zlomeniny nejméně tří žeber, měl by pohmožděné vnitřní orgány a navíc proraženou plíci.
Způsob opravy červeného vozu nebyl přitom nijak "zfušovaný". Stejným způsobem se totiž opravovaly i v autorizovaných servisech octavie první generace. Jenže konstrukce karosérie, používané materiály i jejich spojování se mění.
"Současná auta proto nelze opravovat deset let starými metodami, protože například to, co bylo dovoleno u předchozí generace, to může být u té nové výslovně zakázáno. Všechny potřebné informace, a to i včetně doporučeného dílenského vybavení, popisuje aktuální Dílenská příručka, kterou výrobce vydává pro každý vůz ještě před spuštěním jeho prodeje," vysvětluje Petr Nosálek, který je ve Škodě za tvorbu nových dílenských příruček zodpovědný.
I když správné postupy, včetně doporučených nářadí, jsou k dispozici pro každého autoopraváře, jen naprostá menšina je skutečně využívá. Za přístup do příručky totiž neautorizovaní opraváři musí zaplatit. Stejně tak opraváři (až na několik málo výjimek) nevyužívají možnost absolvovat patřičné školení, které Škoda při příchodu každého nového modelu na trh pořádá.
