Ruské ztráty v invazi na Ukrajinu, včetně mrtvých a raněných, překročily letos v létě hranici milionu obětí. Vychází to z odhadů britského listu The Economist. Ačkoli Kreml oficiální čísla tají, je zřejmé, že Rusko za svoji útočnou válku proti Ukrajině platí obrovskou cenu. Nepatrný postup Moskvy je tak vykoupen desítkami tisíc mrtvých a ještě větším počtem zraněných.
Příměří mezi Izraelem a Hamásem nadále trvá, prohlásil v neděli americký prezident Donald Trump na palubě Air Force One. Reagoval tím na zprávy z Gazy, kde se v neděli znovu rozeběhla spirála násilí. Obě strany konfliktu se přitom obviňovaly z porušení příměří. Izrael nařkl hnutí Hamás z útoku na svoje jednotky, zatímco Hamás tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly nejméně 44 mrtvých.
Donald Trump po hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské „mírové“ požadavky. Schůzka se rychle změnila v hádku, během níž Trump opakoval Putinovy argumenty a rétoriku Kremlu. Podle návrhu by Ukrajina odevzdala Rusku východní části Donbasu výměnou za Ruskem okupované oblasti v Chersonské a Záporožské oblasti.
Těm, kteří mluví o cenzuře, jde jen o jedno: Zmanipulovat lidi do postoje, který je absolutně mimo realitu, myslí si bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. "Shamingem vytvoří obraz, který je sice nereálný, ale může být efektivní," říká.
Putinův dlouholetý spojenec a šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov je údajně vážně nemocný. S informací přišla nezávislá ruská televize Dožď, která se odvolává na nejmenované zdroje. Některá média již dříve uvedla, že Bortnikovovi byla diagnostikována rakovina.
Vysoká afghánská delegace přijela do katarského Dauhá na mírová jednání s Pákistánem, uvedl mluvčí afghánského vládního islamistického hnutí Tálibán poté, co obě země prodloužily příměří po dobu jednání. Informuje o tom agentura Reuters. Cílem schůzky je ukončit vzájemné střety, která si za poslední týden vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných.
Jednání v Bílém domě skončilo. Podle Volodymyra Zelenského byla schůzka s hlavou USA Donaldem Trumpem produktivní, k otázce amerických ničivých střel Tomahawk se ukrajinský prezident ale nechtěl vyjádřit. Dodal pouze, že jde o zbraň, které se šéf Kremlu Vladimir Putin bojí. Překvapivě souhlasil i s Trumpovým apelem, aby obě strany ukončily „válku tak, jak je, a obě se prohlásily za vítěze".
Úsměvy, komplimenty, ale také nečekaná nabídka a přiznání. Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice nejspíše nepřinese konec války s Ruskem, ale naznačilo směr, kterým se Bílý dům bude pravděpodobně ubírat. O čem všem byla nakonec řeč? Redakce Aktuálně.cz připravila souhrn klíčových bodů pátečního setkání vrcholových státníků.
Budapešť se má brzy stát dějištěm jednání mezi americkým prezidentem Trumpem a ruským prezidentem Putinem. Hostitelská role Maďarska a hlavně rozhodnutí premiéra Viktora Orbána vystoupit z jurisdikce Mezinárodního trestního soudu umožní ruskému prezidentovi vstoupit na území EU bez obav ze zatčení. Tento krok zároveň zvyšuje napětí mezi Budapeští a zbytkem unie a otevírá otázky ohledně jednoty.
Rusové nad okupovaným Krymem sestřelili svůj vlastní vojenský letoun Suchoj Su-30SM, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva podle serveru RBK Ukrajina. Stroj podle mluvčího zničila ruská protivzdušná obrana, když se snažila zneškodnit ukrajinské drony. Ruská armáda incident nepotvrdila, nicméně o něm informuje jeden z ruských blogerů.
Pouhý den po telefonátu s Vladimirem Putinem se Donald Trump chystá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatímco ještě před několika dny to vypadalo, že prodej střel s plochou dráhou letu Tomahawk Kyjevu je na spadnutí, po rozhovoru s ruským lídrem Trump otáčí a z dodávek se snaží vycouvat.
Ruské prokremelské kanály v úterý zveřejnily záběry dronového útoku na konvoj Organizace spojených národů (OSN) v Chersonské oblasti. Podle tvrzení proruských přispěvatelů na síti Telegram bylo cílem vozidlo převážející tzv. náklad dvojího užití. OSN ale uvedla, že útok by mohl být považován za válečný zločin.
Zatímco pozornost světových médií se soustředí především na politiku prezidenta Donalda Trumpa a jeho výroky směrem k Rusku i Ukrajině, v zákulisí se odehrává příběh, který ukazuje rostoucí vliv první dámy Melanie Trumpové. Právě ona sehrála klíčovou roli v tom, že se osm ukrajinských dětí, odvlečených ruskými silami z okupovaných území, mohlo po měsících odloučení znovu shledat se svými rodinami.
Ruská veřejnost válku na Ukrajině většinou aktivně nepodporuje, spíše se psychologicky od konfliktu distancuje. ČTK to řekl v rozhovoru americký politický psycholog Eric Shiraev, který je původem z Ruska. Připomněl, že historicky byli Rusové zvyklí spíše na politickou lhostejnost než na aktivní odpor vůči vládám. Frustrace se podle něj v Rusku často mění v agresivní nacionalismus.
Na podzim roku 1917 stála na okraji Paříže před popravčí četou žena, která se dlouho koupala v obdivu evropské smetánky. Mata Hari – tanečnice, kurtizána a podle rozsudku také špionka, jejíž intriky měly stát život tisíce vojáků. Před popravou odmítla pásku přes oči, pohlédla vojákům do tváří a poslala jim vzdušný polibek. Od smrti krásky, která se nezalekla smrti, dnes uplynulo 108 let.
Prodeje terénních vozů UAZ se meziročně propadly o 47 procent, píše ruský deník Gazeta. Podnik ale dobře živí armádní zakázky, které ostatně kdysi stály u jeho zrodu. Udržet nově vyrobená auta v chodu je ale čím dál tím těžší.
Rozloučím se se všemi, včetně mé oblíbené fenky Kory, a vyrazím na cestu. Mám tušení, že tohle nebude jen o předání auta. Cítím, že poznám fajn lidi. Později se ukazuje, že můj pocit byl správný. Vzniká tu po pár dnech pouto přátelství, které bude moct rozdělit jen smrt někoho z nás.
Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Jeden z mála evropských lídrů, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na Facebooku napsal, že Evropu čeká "horký podzim a směřuje k válce".
Ruský prezident Vladimir Putin je stále přesvědčený, že Rusko může v dlouhodobé vyčerpávající válce donutit Kyjev ke kapitulaci. Sází na to, že ukrajinské odhodlání se zhroutí dřív, než Rusko vyčerpá své zásoby lidských zdrojů. Analytici si ale všímají, že se ohání prokazatelně nepravdivými informacemi.
Ukrajinská obranná linie se postupně rozpadá na úseky, které už nejsou schopné udržet soudržnou obranu. Podle zjištění deníku Ukrajinska pravda mají některé jednotky mezi svými pozicemi mezery široké od pár set metrů až po kilometr - dost na to, aby tudy mohli pronikat Rusové. "Vypadá to, že tam máme obranu, ale ve skutečnosti ji drží zranění vojáci," popsal jeden z ukrajinských důstojníků.
