








Papež Lev XIV. ve čtvrtek v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný válkou a apeloval na strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s oběťmi přírodních katastrof.



Podle západních zdrojů dostává ruský prezident Vladimir Putin od armádního velení a bezpečnostních služeb informace, které nadsazují úspěchy na frontě a zlehčují vlastní ztráty. Tyto zkreslené interpretace posilují jeho přesvědčení, že Rusko může válku vyhrát, a přispívají k tomu, že Kreml odmítá přistoupit na mírové podmínky.



Ukrajinské Vánoce zůstávají i v době války a nejistoty důležitým svátkem, který spojuje rodiny a připomíná tradice předků. V posledních letech se však způsob oslav mění. Po staletí se většina Ukrajinců řídila juliánským kalendářem a slavila Štědrý večer 6. ledna. Od roku 2023 stát oficiálně přesunul svátek na 25. prosince.



Rusko podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova zkrátilo časový horizont příprav na možnou konfrontaci s Evropou na rok 2027. Nejpravděpodobnějším směrem další agrese má být Pobaltí, Polsko je pak podle něj vnímáno jako cíl úderů, nikoli okupace. Muž, který je považován za možného Zelenského nástupce, je však zároveň znám prognózami, jež se v minulosti nenaplnily.



SPD se snaží „vyžehlit“ průšvih se svým ministrem obrany Jaromírem Zůnou, který v minulých dnech rozčílil voliče strany podporou Ukrajiny. Předseda SPD Tomio Okamura tedy přivedl ministra před novináře, ale neumožnil jim, aby se na cokoliv zeptali. A sám ministr neřekl nic. Média nakonec dostihla Okamuru na schodišti, kde tvrdil, že ministr prý mluvit mohl. A odmítl, že by Rusko bylo agresorem.



„Je to fajn chlapík, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ tvrdil před týdnem americký prezident Donald Trump o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi. Ten se do Ruska za poslední rok podíval šestkrát. Jednání s Kremlem však často probíhala podezřele nestandardně. Podle amerického deníku Wall Street Journal to byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo si Witkoffa vybral k vyjednávání.



V Moskvě v pondělí ráno neznámí pachatelé vyhodili do povětří automobil s generálporučíkem Fanilem Sarvarovem. Podle Vyšetřovacího výboru Sarvarov na následky zranění zemřel. Jedná se o již 11. generála od začátku ruské invaze v roce 2022, jehož život vyhasl za podivných okolností. Vyšetřovatelé z atentátu obratem obvinili Kyjev.



Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.



Skupina lidí, kteří dlouhodobě podporují Ukrajinu, stojí už přes 50 dní s ukrajinskou vlajkou před budovou Národního muzea v Praze a snaží se tak dosáhnout návratu vlajky na budovu muzea. Stojí tady v jakémkoliv počasí a pravidelně se chtějí střídat minimálně do konce roku. Aktuálně.cz s nimi o víkendu mluvilo a mimo jiné se zeptalo, co říkají na kritiky, kteří jejich postoj odsuzují.



„Bez ohledu na to, zda válka bude pokračovat, nebo nastane příměří, ukrajinská armáda se musí změnit. A to okamžitě. V obou scénářích je v sázce totéž, a to přežití státu.“ Těmito slovy varuje Ukrajinu i svět jeden z nejschopnějších ukrajinských velitelů a zároveň kontroverzní krajně pravicový politik Andrej Bilecki, velitel 3. armádního sboru. Text přinesl ukrajinský server nv.ua.



Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že drtivá většina Ukrajinců není ochotna přistoupit na mírové podmínky, které by znamenaly úplné vyklizení Doněcké oblasti. Navzdory pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu a sílícímu diplomatickému tlaku ze strany Spojených států zůstává odhodlání obyvatel bránit integritu země vysoké.



Ruský prezident Vladimir Putin označil Evropské lídry za „prasátka“. Slova pronesl při svém středečním projevu na zasedání ministerstva obrany. Vládce Kremlu znovu zopakoval, že Rusko na Ukrajině dosáhne všech svých cílů, a to buď diplomatickou, nebo vojenskou cestou. Ovšem jen o několik dní později tvrdil, že usiluje o mírové řešení konfliktu.



Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.



Nic tu nenapovídá tomu, že uvnitř jedné z nízkých hal vznikají měsíčně stovky dronů včetně těch sebevražedných. Už od roku 2023 je přitom kolínská firma U&C UAS jedním z nejdůležitějších dodavatelů bezpilotních prostředků pro bránící se Kyjev. Podnik sice vznikl jako záložní kapacita původního výrobního závodu na Ukrajině, teď už ale funguje jako plnohodnotná továrna. A o zákazníky nemá nouzi.



„Evropská unie je na tom tak bídně, že vypíná vánoční osvětlení,“ burcovala začátkem prosince mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V prohlášení kritizovala Evropu za to, že se chce plně odstřihnout od ruských energií.



„Vzal svou rodinu a přestěhoval se do Ruska, protože chtěl podpořit tradiční hodnoty.“ Lidí s takovýmto příběhem přibývá, podle ruských médií se zemi Vladimira Putina podařilo za rok přilákat už více než 2,5 tisíce rodin ze Západu, kterým se v jejich zemích nelíbil vývoj společnosti a „progresivní ideologie“. Pro získání občanství někteří z nich dokonce neváhají jít bojovat proti Ukrajině.



Donald Trump má podle své nejbližší spolupracovnice „osobnost alkoholika“, viceprezident J. D. Vance je „konspirační teoretik“ a Elon Musk „podivín užívající ketamin“. Šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wilesová v mimořádně otevřených rozhovorech pro magazín Vanity Fair nečekaně poodhalila zákulisí Trumpovy administrativy. Sama však později článek označila za zavádějící a vytržený z kontextu.



Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz má Rada Evropy rozhodovat koncem týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).



V současné době je situace v oblastech, kde operují ukrajinské ozbrojené a obranné síly, „skutečně obtížná“, protože ruská armáda vede strategickou ofenzivu podél téměř celé frontové linie. To uvedl Vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny generál Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro německou televizi ZDF.