Zvrat a pád dalšího tabu mezi Evropou a Ruskem. Spekuluje se o průlomové schůzce

Červencový hovor byl prvním přímým kontaktem mezi Macronem a Putinem od září 2022. Už tehdy vzbudil pozornost – nikoli obsahem, který zůstal předvídatelně opatrný, ale samotným faktem, že k němu vůbec došlo. Obě strany tehdy zdůrazňovaly témata Blízkého východu a roli Francie a Ruska v Radě bezpečnosti OSN, zatímco Ukrajina zůstala spíše v pozadí. Přesto šlo o jasný signál, že alespoň jeden komunikační kanál mezi Kremlem a Evropou zůstává otevřený.

Aktuální impulz přišel z Moskvy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrij Peskov Putin „vyjádřil ochotu zapojit se do dialogu“ s Macronem konkrétně o válce na Ukrajině. Nejde přitom o obecnou frázi o nutnosti komunikace, jaké Moskva používá pravidelně, ale o poměrně přímý signál adresovaný jednomu konkrétnímu evropskému lídrovi.

Související

Přišli o končetiny, ale nevzdávají se. Veteráni žijí drsnou realitu války na Ukrajině

Reakce Paříže byla tentokrát nezvykle vstřícná. Elysejský palác označil ruský postoj za „vítaný“ a uvedl, že v nejbližších dnech rozhodne o „nejlepším způsobu, jak postupovat“. Jinými slovy: Francie nezavírá dveře ani možnosti osobního jednání, ani formátu, který by šel nad rámec dosavadních telefonátů.

Nenaplněná očekávání

Ještě před několika lety patřil vztah mezi Macronem a Putinem k nejintenzivnějším mezi ruským prezidentem a lídry velkých západních zemí. Macron krátce po svém nástupu do funkce v roce 2017 přijal Putina ve Versailles – symbolickém místě francouzské státnosti i historické diplomacie. Francouzský prezident tehdy otevřeně mluvil o potřebě strategického dialogu s Ruskem a o tom, že bezpečnost Evropy nelze řešit bez Moskvy.

V následujících letech spolu oba prezidenti opakovaně hovořili, setkávali se na summitech a udržovali kontakt i v době, kdy byly vztahy Ruska se Západem napjaté kvůli Ukrajině, Sýrii či sankcím. Macron považoval Rusko za klíčového aktéra při řešení mezinárodních krizí a doufal, že osobní rovina může hrát roli tlumící eskalaci.

Tato strategie se ovšem definitivně zhroutila na přelomu let 2021 a 2022. Macronovy dlouhé rozhovory s Putinem v předvečer ruské invaze na Ukrajinu dnes ve Francii slouží spíše jako připomínka limitů osobní diplomacie. Přestože francouzský prezident patřil k posledním evropským lídrům, kteří se snažili Moskvu od útoku odradit, válce zabránit nedokázal.

Související

00:28

Auto s klíčovým ruským generálem explodovalo. Je v tom rukopis Ukrajinců?

Po únoru 2022 se Macron ještě několik měsíců snažil udržet s Putinem kontakt – řešila se například bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny nebo vývoz obilí přes Černé moře. Když se ale ukázalo, že dialog nevede k žádným konkrétním výsledkům, komunikace se na tři roky prakticky zastavila a Paříž postupně přitvrdila svou politiku vůči Rusku.

Francouzská karta

Současné signály z Moskvy nelze oddělit od širšího kontextu. Rusko se snaží ukázat, že není izolované a že dokáže jednat s klíčovými evropskými hráči. Francie má v tomto ohledu zvláštní váhu: je jadernou mocností, stálým členem Rady bezpečnosti OSN a dlouhodobě usiluje o strategickou autonomii Evropy.

Pro Macrona je ovšem případná schůzka politickým rizikem. Kritici by ji mohli vnímat jako normalizaci vztahů s agresorem bez viditelného posunu v otázce Ukrajiny. Zastánci dialogu naopak tvrdí, že Evropa si nemůže dovolit zcela přenechat komunikaci s Moskvou jiným aktérům. Zda se tedy Putin a Macron skutečně setkají, zůstává otevřené.

Jisté je jen to, že po červencovém telefonátu se vztah obou prezidentů znovu dostal do pohybu a že tentokrát je to Kreml, kdo naznačuje zájem.