Stojí před muzeem, aby na něj vrátili vlajku Ukrajiny. „Nic proti Česku,“ zdůrazňují

Skupina lidí, kteří dlouhodobě podporují Ukrajinu, stojí už přes 50 dní s ukrajinskou vlajkou před budovou Národního muzea v Praze a snaží se tak dosáhnout návratu vlajky na budovu muzea. Stojí tady v jakémkoliv počasí a pravidelně se chtějí střídat minimálně do konce roku. Aktuálně.cz s nimi o víkendu mluvilo a mimo jiné se zeptalo, co říkají na kritiky, kteří jejich postoj odsuzují.

Den co den je možné potkat před budovou Národního muzea v Praze aktivní jedince, kteří tady stojí s ukrajinskou vlajkou, aby tak symbolicky nahradili velkou vlajku, která byla zdaleka vidět na budově muzea. Byla tady od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 až do loňského srpna, kdy ji vedení muzea nahradilo poutačem na otevření expozice s fosiliemi předků člověka. Po skončení výstavy ji už ovšem na průčelí nevrátilo.

„S naší akcí jsme začali na konci října, kdy už bylo zjevné, že vedení muzea vlajku na budovu nevrátí. Sešli jsme se tady a lidé se nás po skončení akce ptali, co bude dál. Přišla mi škoda nic dalšího neudělat, takže jsme začali s akcí Štafeta pro vlajku,“ řekl Aktuálně.cz o tomto víkendu k začátkům protestu hlavní organizátor Petr Lázeňský.

Chceme vrácení ukrajinské vlajky na budovu Národního muzea, říkají podporovatelé Ukrajiny | Video: Radek Bartoníček

Podle něho od té doby stojí před budovou dva až tři lidé s ukrajinskou a českou vlajkou a budou tady stát ještě minimálně do konce roku. „Lidé, kteří sem chodí, si uvědomují důležitost podpory Ukrajiny, která bojuje i za nás a brání nás před ruskou agresí. Po Novém roce se rozhodneme, co a jak dál, dobrovolníci se ale stále hlásí, mají zájem tady stát. Vytrváme tady, chtěl bych vyzvat všechny lidi, kteří by se chtěli připojit a podpořit Ukrajinu, tak ať nám přijdou pomoc,“ uvedl Lázňovský.

Tentokrát stála u muzea skupinka přibližně 30 lidí, kteří před budovu chodí, protože se chystali udělat si vánoční fotku. „Beru svou podporu Ukrajiny jako symbol solidarity s Ukrajinou, která je Rusákem srovnávána se zemí,“ řekla Aktuálně.cz například paní Helena, která měla v ruce i českou vlajku. „Protože jsme Češi a jako takoví bychom se měli chovat jako stát, který už byl napadený předchůdcem Ruska, Sovětským svazem. Máme s tím trpkou zkušenost,“ vysvětlovala.

Také paní Lenka považuje svou přítomnost před muzeem za symbolickou podporu. „Je to alespoň něco málo, co pro ni můžu udělat. Nemůžu na frontu, můžu tady stát nebo posílat peníze. Když jsme tady stáli nedávno, chodili za námi zahraniční turisté, fandili nám, cítili to také jako obrovskou podporu Ukrajiny a ptali se, co by mohli udělat oni sami,“ upozornila Lenka.

Na dotaz, jak vnímá tu část české společnosti, která protestuje proti přítomnosti ukrajinských vlajek například na státních budovách, odpověděla, že je jí těchto lidí líto. „Asi podlehli dezinformacím. Nemůžu dělat nic jiného, než je přesvědčovat, ale je mi jich především skutečně líto,“ zopakovala.

Paní Zuzana přišla v tričku, kterým jasně dávala najevo odpor k chování Ruska, a přitom povídala o tom, jak se snažila mluvit i s kritiky Ukrajiny. „Mnoho měsíců jsem se snažila s těmito lidmi mluvit a vést s nimi konstruktivní diskusi, o kterou oni ale většinou nestojí. Jsou zaslepeni nenávistí,“ míní.

Jedna z organizátorek akce Petra Šimáková avizovala, že možná budou chodit před muzeum až do doby, než se vlajka na budovu vrátí. Jestli k tomu dojde, je ale velmi nejisté. Ředitel Národního muzea Michal Lukeš se dlouhé týdny k vlajce nijak nevyjadřuje a nová vláda dává spíše najevo odpor k Ukrajině. Přinejmenším v případě vlajek, jednu nechal sundat předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura z budovy sněmovny, druhou z budovy resortu vnitra ministr Lubomír Metnar (ANO).