Rusko podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova zkrátilo časový horizont příprav na možnou konfrontaci s Evropou na rok 2027. Nejpravděpodobnějším směrem další agrese má být Pobaltí, Polsko je pak podle něj vnímáno jako cíl úderů, nikoli okupace. Muž, který je považován za možného Zelenského nástupce, je však zároveň znám prognózami, jež se v minulosti nenaplnily.
„Podle původního plánu mělo být Rusko připraveno zahájit operace v roce 2030. Nyní byly tyto plány upraveny a termín byl posunut na rok 2027,“ uvedl minulý týden Kyrylo Budanov na diskusním fóru LB Club.
Podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky by v takovém scénáři patřily mezi nejpravděpodobnější cíle pobaltské státy. Zároveň připustil možnost vojenské konfrontace s Polskem, které však Moskva podle zpravodajských informací v současnosti nepovažuje za cíl okupace.
„Podle plánů, které máme k dispozici, je Polsko v tuto chvíli vnímáno pouze jako cíl pro údery, tedy pro vojenskou operaci bez následné okupace,“ dodal Budanov, který stojí v čele rozvědky od roku 2020.
Nezbytná expanze pro udržení impéria
Budanov zároveň zdůraznil, že ruské strategické uvažování není primárně řízeno bezprostředními taktickými kalkulacemi, ale spíše hluboce zakořeněným imperiálním pohledem na svět.
Moskva podle něj vnímá expanzi jako nezbytnou podmínku pro udržení toho, co považuje za vlastní impérium, zatímco na Západ nahlíží jako na oslabený, nerozhodný a zranitelný.
„Odpověď leží v hlubokém historickém a psychologickém traumatu ruského světonázoru. Jsou to jakési fantomové bolesti. Z jejich pohledu je všechno naprosto logické,“ uvedl.
Podle něj platí jednoduchá logika ruského uvažování: „Aby se impérium - a oni se za impérium považují - mohlo rozvíjet, musí se neustále někam posouvat a rozšiřovat svůj vliv i území. To mimochodem odpovídá na celou řadu otázek,“ cituje šéfa rozvědky deník The Moscow Times.
Rusko podle Budanova přitom nemá reálný prostor k expanzi na sever, východ ani jih, především kvůli přítomnosti Spojených států a Číny. Jako nejpravděpodobnější směr případné další agrese tak z jeho pohledu zůstává Západ.
Budanovovy neúspěšné predikce
Devětatřicetiletý zpravodajec, který je na Ukrajině zmiňován i jako jeden z možných nástupců prezidenta Volodymyra Zelenského, je však zároveň známý svými optimistickými či dramatickými prognózami, z nichž se některé v minulosti nenaplnily.
V roce 2023 například uvedl, že by ukrajinské síly mohly brzy vstoupit na Krym. Na začátku letošního roku pak vyjádřil přesvědčení, že k příměří by mohlo dojít už během roku 2025.
Kvůli podobným výrokům se ho v jednom z rozhovorů reportér BBC zeptal, zda svými předpověďmi nedává lidem plané naděje a zda jich nelituje.
„Nikdy nelituji minulosti. Situace se někdy drasticky změní. Nedávám plané naděje. Jsou to prognózy vyřčené v přítomném čase,“ reagoval Budanov.
Varování před ruskými ambicemi ovšem nezaznívají pouze z Kyjeva. Americké zpravodajské služby již od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu upozorňují, že prezident Vladimir Putin neusiluje jen o udržení současných zisků na Ukrajině, ale o širší obnovu vlivu nad zeměmi bývalé sovětské sféry, v čemž se do značné míry shodují i s názory evropských zpravodajských služeb.
„Zpravodajské informace jsou od začátku jasné: Putin chce víc,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters demokratický člen výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby Mike Quigley. „Evropané jsou o tom přesvědčeni. Poláci jsou o tom naprosto přesvědčeni. Pobaltské státy mají pocit, že budou na řadě jako první.“
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Moderní medicína velí po úrazu hned vstát, pohyb urychlí návrat o týdny
Když lidé uklouznou na zledovatělém chodníku a pořádně si natlučou kostrč nebo když si při sportu natáhnou sval, jejich instinktivní reakcí bývá odpočinek. Totéž ostatně radí i známá metoda RICE, což je základní postup první pomoci při akutních poraněních měkkých tkání. Čtyři písmena, která tuhle zkratku tvoří, jsou rest (odpočinek), ice (ledování), compression (stlačení) a elevation (zvednutí).
Nájezd stojí, na most nejsou peníze. Kvůli „trati století“ hrozí konflikt
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Černochová s Řehkou měli velké oči. Lidé se do armádních záloh nehrnou
V úterý 24. února za zavřenými dveřmi tohle téma řešily desítky velitelů české armády. Aktivní záloha, kterou profesionální ozbrojené síly potřebují jako pomoc pro méně náročné úkoly, totiž ani loni nedokázala přilákat požadovaný počet nováčků. Místo 1400 lidí se jich záložákem stalo jen 951, přestože se bývalá ministryně Jana Černochová snažila službu v zálohách co nejvíce zatraktivnit.
ŽIVĚ Jaký bude osud íránského režimu po náletech? Utajená zpráva asi Trumpa nepotěší
Utajená analýza americké Národní zpravodajské rady (NIC), dokončená zhruba týden před zahájením izraelsko-amerických úderů v Íránu, dospěla k závěru, že i rozsáhlá ofenziva by patrně nesvrhla íránský teokratický režim a armádu. Scénář, při němž by vládu převzala íránská opozice, přitom analýza vyhodnotila jako nepravděpodobný. Informuje o tom Washington post.
Muchová odvracela setboly, pak se rozjela a v Indian Wells pokračuje
Tenistka Karolína Muchová vstoupila do turnaje v Indian Wells vítězstvím ve 2. kole 7:5, 6:2 nad Annou Bondárovou z Maďarska. Světová a turnajová třináctka porazila 66. hráčku světa za hodinu a tři čtvrtě a připsala si sedmou výhru za sebou.