Země NATO se bojí války, začala stavba 600 bunkrů na hranici s Ruskem

Zatímco některé státy Evropské unie ruskou hrozbu i skoro čtyři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze zpochybňují, pobaltské státy se na potenciální střet s největší zemí světa začínají naprosto reálně připravovat. Ve všech třech pobaltských republikách - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - je povinná vojna a zvyšují se obranné rozpočty, které se pohybují kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP).

Hrozba pak přesvědčila vlády pobaltských zemí, aby kromě zvyšování počtů vojáků začaly také s výstavbou pasivní obrany. Tento týden ve středu odstartovala v okrese Võru na jihu Estonska instalace prvních pěti bunkrů.

Související

00:47

Jsme další stát na řadě? Odpověď je "ne", tvrdí pobaltský analytik

Ty jsou součástí plánované Baltské obranné zóny a v nadcházejících měsících je bude následovat dalších 23 bunkrů, které mají chránit personál před přímými zásahy dělostřelectva v případném vojenském konfliktu s východním sousedem.

Celkem se do konce roku 2027 plánuje instalace až 600 bunkrů a 40 kilometrů protitankových příkopů v severovýchodním a jihovýchodním Estonsku. Hranice s Ruskem je sice mnohem delší, větší část ovšem tvoří řeka Narva na severovýchodě a Čudské jezero na východě.

Inspirace k výstavbě pochází právě z napadené Ukrajiny. „Je to poučení z Ukrajiny. Část důvodů, proč je ta válka teď v patové situace nebo se spíš moc nemění, je právě kvůli fyzickým bariérám. Je to sice stará, ale osvědčená technologie,“ popisuje pro Aktuálně.cz britský analytik z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost Tony Lawrence.

Výstavba prvních bunkrů je součástí Baltské obranné linie, kdy se všechny tři republiky rozhodly společně potenciálnímu nepříteli co nejvíc ztížit případný útok.

Což potvrzuje i Lawrence. „Důvodem je odstrašení Ruska, vzniká kombinace pasivní obrany a pak přesných úderů, zbraní dlouhého dosahu jako aktivnější konkurenční obrany. Estonci doufají, že se jim díky této kombinaci podaří Rusko odstrašit,“ vysvětlil.

Estonsko v příštích letech vydá na obranu přes pět procent HDP, velkou část z toho podle Lawrence bude tvořit munice. „To je další poučení z války na Ukrajině, že munice dochází možná mnohem rychleji, než byste si přáli a než byste očekávali,“ uzavírá expert.

Bunkry se staví z panelů, cena jednoho se pohybuje kolem 50 tisíc eur (přibližně 1,2 milionu korun). Estonská média nicméně odhadují, že v budoucnu, pokud se pořídí stovky bunkrů najednou, se cena jednoho postupně sníží.

Estonsko vyhradilo na akci rozpočet na projekt ve výši 60 milionů eur. Díky zmíněným výhodným přírodním podmínkám je to méně, než kolik plánují utratit Litva či Lotyšsko.

Estonské ozbrojené síly a ministerstvo obrany přišly s nápadem na výstavbu bunkrů v pohraničních oblastech počátkem roku 2024. Problémem byla nutnost vyjednávat a dohodnout se s vlastníky pozemků, protože velká část opevnění se nachází na soukromé půdě, kterou v době míru armáda nemůže jednoduše získat.