Praha - Rodina s dvěma dětmi ušetří na daních 15 tisíc korun oproti dosavadnímu stavu. Naopak bezdětní lidé si možná připlatí až o pět tisíc. Tak by vypadalo daňové přiznání, pokud bychom jej sestavovali podle volebního programu lidovců.
Zásada "čím více dětí, tím nižší daně" platí už nyní, Janotův úsporný balíček dokonce slevu zvýšil z 10 860 na 11 604 korun ročně (od letošního ledna). Oproti lidoveckému návrhu však v zásadě pro každé dítě platí stejná sleva - za dvě vyživované děti ve společné domácnosti si rodina mohla odečíst z loňských daní 2 x 10 860 korun, tedy 21 720 korun.
"Současná daňová sleva na dítě je nízká a neodpovídá nákladům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz místopředseda KDU-ČSL Pavel Horák. "Navíc z ekonomického hlediska jsou děti investicí do budoucna," vysvětluje, proč by měla být státní podpora rodin velkorysejší.
Stát na slevě neprodělá
A.cz: Už nyní platí, že rodiny s více dětmi platí nižší daň z příjmů. Jakou změnu navrhujete?
Dosavadní daňová sleva, tedy 10 860 korun, by se zvýšila o pět tisíc korun na první dítě, o 10 tisíc na druhé dítě, o 20 tisíc na třetí a o 30 tisíc na čtvrté a každé další dítě.
A.cz: Takže rodina se dvěma dětmi by si oproti dosavadnímu stavu polepšila o 15 tisíc? Tedy o pět tisíc na první a deset tisíc na druhé dítě?
Ano. Celkově by se tak sleva pro rodinu se dvěma dětmi zvýšila z loňských 21 720 na 36 270 tisíc.
Volby ve vaší peněžence
- Jak bude vypadat daňové přiznání za dva roky? Změní se zvýhodnění rodin s dětmi nebo vlastního bydlení? Čeká nás další úsporný balíček? Mají bohatší lidé platit vyšší sazbu daně? Klesnou živnostníkům takzvané paušály?
- V sérii rozhovorů se ptáme zástupců nejsilnějších politických stran. Postupně přineseme jak samotné rozhovory, tak redakční rozbory často diskutovaných témat napříč stranami.
A.cz: Rodina se čtyřmi dětmi tak oproti dnešku prakticky dostane 50 tisíc korun navíc. V tom asi někteří uvidí zajímavý zdroj příjmů, alespoň na první pohled. Jak chcete zabránit zneužití?
Především nezapomínejme, že půjde o slevu na dani, nikoliv sociální dávku. Alespoň jeden rodič tedy musí nejdříve dostatečně vydělávat, aby vůbec mohl slevu využít. Nepůjde to tedy do záporu.
A.cz: Právě u slevy na dítě to dosud ale do záporu jít může - díky takzvanému daňovému bonusu. (Lidé, kteří si vydělají alespoň 48 tisíc korun ročně, mohou vykázat zápornou daňovou povinnost, kterou dostanou proplacenou od státu - pozn. red.)
Ano, daňový bonus chceme ponechat. Ale zastropovaný… Lidé nedostanou víc, než je ten strop.
A.cz: Strop je teď kolem 52 tisíc korun. To zůstane?
Ano, ten by se nezměnil, zůstal by na dosavadní úrovni.
A.cz: Spočítali jste, na kolik by vámi navrhovaná vyšší daňová sleva přišla státní rozpočet?
Jsou to řádově jednotky miliard, maximálně 10-15 miliard. Přesto by se ale státu vyplatila. Pokud by totiž pokračoval pokles porodnosti z posledních sedmnácti let, tak by státní rozpočet přicházel v budoucnu o téměř 30 miliard korun jen na dani z příjmů fyzických osob. A systém důchodového zabezpečení by dostával o nějakých 56 miliard ročně méně. Pokud tedy nechceme pracovat do sedmdesáti let, nepůjde to jinak.
A.cz: Než ale ekonomice pomůže zvýšená porodnost, bude potřeba někde sehnat peníze právě kvůli vyšší slevě na dítě. V programu mluvíte o možném snížení základní slevy na poplatníka. Jinými slovy - bezdětní by platili vyšší daně než dosud. O kolik?
Zvažujeme, že případný výpadek bychom kompenzovali mírným snížením té základní slevy. Je to varianta, ne pevně daný důsledek. Druhou možností je zapojit část výnosu daně z přidané hodnoty, protože právě rodiny s dětmi jsou významnými a stabilními plátci této daně.
A.cz: A o kolik by se ta základní sleva případně snížila?
Maximálně o tři až pět tisíc ročně.
A.cz: Chcete zvýšit i sociální dávky, typicky přídavky na děti?
Ne, tam neplánujeme zásadnější změny. Chceme jít cestou daňového zvýhodnění těch, kteří chtějí pracovat a vydělávat. Oproti tomu sociální dávka musí být řešením až pro případ, kdy se člověk dostane do nouze. Nesmí být nastavena tak, aby se lidem vyplatilo pobírat dávky místo práce.
Nechceme rozdělení na hodné chudáky a zlé boháče
A.cz: Jste pro zrušení takzvané rovné daně. Jak vysokou sazbu by měli platit lidé s vyššími příjmy?
Kromě dosavadní 15% sazby navrhujeme novou, 18% sazbu pro lidi s hrubým ročním příjmem nad 600 tisíc korun. Progresivní daň je v Evropě běžným modelem, zatímco jednotná sazba se začala prosazovat až v posledních letech zejména v postkomunistických zemích. Na principu solidarity stojí celá západní civilizace.
A.cz: Sociální demokraté chtějí mnohem vyšší sazbu - 38 procent pro lidi s hrubým ročním příjmem nad 1,2 milionu korun. Podpořili byste takový návrh?
Sazby by od sebe neměly být takto vzdálené. Nechceme, aby se společnost takto uměle rozdělila na "hodné chudáky" a "zlé boháče" - takový dojem či trest za úspěch by byl snad tím nejhorším, co by nás mohlo potkat.
A.cz: Takže sazba 38 procent je už pro vás nepřijatelná.
ČSSD ji sice počítá z hrubé, nikoliv superhrubé mzdy, ale i po tom přepočtu je to něco kolem 30 procent oproti našim osmnácti. Ano, pro nás je to nepřijatelné a zbytečně vysoko.
A.cz: Jste také pro zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy?
Počítání z hrubé mzdy funguje v drtivé většině Evropy. Ale s tou superhrubou nemám zas takový problém, není to pro nás zásadně důležitá otázka.
A.cz: Po zavedení rovné daně skončila možnost společného zdanění manželů. Chcete ji vrátit?
Určitě. KDU-ČSL tuto možnost prosadila v roce 2004 a chceme ji do daňového systému vrátit.
Stropy u zdravotního pojištění můžou skončit
A.cz: Janotův úsporný balíček dočasně zvedl stropy pro placení sociálního a zdravotního pojištění ze čtyř- na šestinásobek průměrné mzdy. (Zjednodušeně řečeno: Lidé s velmi vysokými příjmy platí pojištění jen z příjmů do šestinásobku měsíční mzdy, ze zbytku už nikoliv - pozn. red.) Jste pro další zvýšení nebo úplné zrušení těchto stropů?
U sociálního, tedy důchodového pojištění je myslím odůvodnitelné, aby tam byl nějaký strop. Jsme tedy pro jeho zachování.
Naopak u zdravotního pojištění může být zrušen úplně. Nikdo neví, kolik bude v budoucnu čerpat za zdravotní péči, co ho v životě potká. Vždyť náklady na některé operace se pohybují v řádu milionů korun, takže to zaplacené pojistné může kdokoliv vyčerpat během krátké doby.
| Čtěte více o daňových plánech: Konec superhrubé mzdy? Netrvá na ní už ani ODS Státní podporu spoření nezrušíme. Naopak, zní z ODS Nová povinnost pro firmy? Daňové přiznání jedině online |
A.cz: Krátce k drobným podnikatelům. Odborům a levicovým stranám se nelíbí současný stav, kdy si živnostníci a další OSVČ mohou odečítat vysoké paušální náklady. Hlavně u svobodných povolání chtějí ten paušál výrazně snížit…
Obecně si myslím, že výška paušálů u drobných živnostníků nehraje zas tak významnou roli ve veřejných rozpočtech. Budu radši, když příznivé a jednoduché podmínky pro drobné podnikatele přispějí k oživení ekonomiky. Je dobré, když se tito lidé rozhodnou živit sami, starat se o sebe a nebýt závislí na zaměstnavateli.
