reklama
 
 

Konec superhrubé mzdy? Netrvá na ní už ani ODS

19. 3. 2010 13:20
ODS zvažuje, že by rovná daň byla skutečně rovná. ČSSD chce, aby bohatší platili vyšší sazbu

Praha - Počítání daně z takzvané superhrubé mzdy po volbách s největší pravděpodobností skončí. Zrušení této novinky, kterou od roku 2008 zavedla vláda vedená ODS, už totiž zvažují i sami občanští demokraté.

"Je otázkou, jestli se koncept superhrubé mzdy osvědčil, nebo zda nepřejít zase zpátky k systému hrubé mzdy," řekl online deníku Aktuálně.cz ekonomický expert ODS Martin Kocourek, hlavní kandidát občanských demokratů na funkci ministra financí.

ODS je ochotna diskutovat o zrušení superhrubé mzdy i o zachování vyšších stropů na sociální a zdravotní pojištění. Nadále však trvá na konceptu rovné daně. Konkrétnější informace nejsou známy, protože ODS zatím představila jen první část svého volebního programu (recepty, jak snížit nezaměstnanost). Další díly - včetně daňových otázek - má teprve před sebou.

Ať každý vidí, kolik platí státu

Superhrubou mzdu prosazoval zejména bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Cílem bylo hlavně zprůhlednění mzdových nákladů. Oproti dřívějšku se měli zaměstnanci dozvědět, na kolik svého zaměstnavatele skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.

Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele - tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit "za zaměstnance".

Superhrubá mzda je zhruba o třetinu vyšší než hrubá. Tlustý chtěl, aby lidé znali skutečnou úroveň zdanění, a lépe si tak uvědomovali cenu sociálního státu.

"To, že ukazuje zaměstnanci skutečné náklady jeho práce, je určitě výhodou superhrubé mzdy," hodnotí dosavadní fungování konceptu Martin Kocourek.

"Na druhou stranu však trochu deformuje daňovou soustavu a výslednou daň. Když odhlédnu od často zmiňované degrese, tak pokud se změní sazby sociálního a zdravotního pojištění, hned to má dopad i na výslednou daň," dodává Kocourek.

Daň z daně?

V praxi však Tlustého novinka nepřinesla jen zprůhlednění částky, kterou si od lidí bere stát. Paradoxně znepřehlednila daňové sazby - rovná daň tak ve skutečnosti není rovná.

Daň z příjmů fyzických osob v sazbě 15 procent se totiž od roku 2008 odvádí nikoliv z hrubé mzdy, ale právě ze superhrubé. A zatímco dříve se daň platila z hrubé mzdy po odečtení odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaplacených zaměstnancem, nyní se platí naopak z celé hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Ve výsledku tedy jde o jakousi daň z daně.

Sociální demokraté mají jasno a chtějí superhrubou mzdu zrušit. Princip dvojího zdanění odvodů je podle nich nespravedlivý.

"Současný systém navíc způsobuje, že v systému údajně rovné 15% daně jsou vlastně tři sazby daně. Nejvíce, asi 23 procent, nyní zaplatí z přírůstku příjmu zaměstnanec, který zaplatí daň i z toho, co už jednou státu odvedl na pojištění. Méně - asi 19 procent - platí podnikatel (OSVČ). A jen z některých příjmů se skutečně platí nejnižší sazba 15 procent," uvádí ČSSD ve svém volebním programu.

ČSSD vadí, že lidé s nižšími příjmy fakticky platí vyšší sazbu daně než lidé s vyššími příjmy.

Superhrubá mzda příliš nenadchla ani drobné podnikatele, alespoň podle šéfa Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřicha Dandy. Vadí jim, že si nemohou snížit daňový základ o zaplacené sociální a zdravotní pojištění.

Konec snižování daní

Kromě zrušení superhrubé mzdy chtějí sociální demokraté vrátit sazby daní z příjmů před rok 2008, tedy obnovit progresivní zdanění (lidé s nejvyššími příjmy zaplatí 38% sazbu daně) a současně zvýšit daň u právnických osob z 19 na 21 procent.

Kvůli ekonomické krizi a obřímu schodku státního rozpočtu podporuje obnovení daňové progrese i současný ministr financí Eduard Janota. "Míra zdanění fyzických osob by však musela být rozumná, nejvýše 30 až 31 procent," říká.

Kritika systému rovné daně je podle Janoty oprávněná. Rovnost daně končí se stropem na odvody pojistného, poté daňová zátěž klesá zhruba o polovinu. Lidé vydělávající nyní měsíčně více než šestinásobek průměrné mzdy tedy sice v absolutním vyjádření platí vyšší daň, ale prakticky v nižší sazbě (měřeno podílem z příjmu) než ostatní.

Narovnání systému by podle Janoty přineslo do státního rozpočtu půl až jednu miliardu korun ročně.

"Rovné daně se nevzdáme," říká však ekonomický expert ODS Martin Kocourek. "Pokud ji někdo zpochybňuje, tak by měl začít tím, že navrhne progresi u pojistného," dodává.

Kocourek připomíná, že také v solidárních systémech, jako je zdravotní a sociální pojištění, se nyní platí odvody v zásadě podle principu rovné sazby.

ODS je sice smířena s tím, že další snižování daní není kvůli rozpočtovému schodku reálné, nicméně oproti současnému stavu nechce ani jejich zvýšení. Zvažuje však změny v jejich struktuře.

"Nechceme více danit příjmy, tedy ekonomickou aktivitu, protože by to omezilo rozvoj ekonomiky a tím i zaměstnanosti," říká Kocourek. Těžiště daňové zátěže by se podle něj mělo postupně přesouvat spíše do oblasti majetkových a nepřímých daní (DPH, spotřební daň). 

Přijde superhrubá daň?

Současné vedení ministerstva financí navrhuje koncept superhrubé mzdy fakticky nahradit jakousi superhrubou daní.

Podle náměstka ministra financí Petra Chrenka by vznikl harmonizovaný vyměřovací základ, z něhož by se jednoduše srážela určitá sazba jak na daň z příjmů, tak na sociální a zdravotní pojištění.

Návrh je součástí plánu na zásadní zjednodušení daňového systému, který na ministerstvu vznikal ještě pod vedením Miroslava Kalouska (nyní TOP 09). Kromě odbourání většiny nesystémových výjimek počítá také se vznikem takzvaného jednotného inkasního místa, o němž už dříve uvažovali také Vlastimil Tlustý i místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Nový úřad by sloučil výběr všech daní, cel i sociálního a zdravotního pojištění tak, aby se pro lidi i firmy zjednodušila a zrychlila veškerá administrativa i komunikace s úřadem. Ušetřit by měl samozřejmě také stát.

"Už nebudete chodit na finanční úřad a pak na správu sociálního zabezpečení, ale budete mít jediného privátního správce, který bude zabezpečovat veškerou vaši agendu týkající se správy a platby daní, cel, sociálního a zdravotního pojištění," říká náměstek ministra financí Peter Chrenko.

Šéf Hospodářské komory Petr Kužel projekt podporuje a slibuje si od něj také zjednodušení a omezení kontrol ve firmách. Prováděla by je pouze jedna instituce, a ne hned několik jako dosud.

"To, aby se projekt jednotného inkasního místa dotáhl do konce, považujeme za naprosto stěžejní," potvrzuje také Martin Kocourek z ODS.

Čtěte také:
Státní podporu spoření nezrušíme. Naopak, plánuje ODS
Daňových kontrol je čím dál méně. Ale lépe míří na cíl
Janota přitvrdil balíček, škrtí i 2011. Vše určí volby

autor: Petr Kučera | 19. 3. 2010 13:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama