Konec superhrubé mzdy? Netrvá na ní už ani ODS

Petr Kučera Petr Kučera
19. 3. 2010 13:20
ODS zvažuje, že by rovná daň byla skutečně rovná. ČSSD chce, aby bohatší platili vyšší sazbu
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Počítání daně z takzvané superhrubé mzdy po volbách s největší pravděpodobností skončí. Zrušení této novinky, kterou od roku 2008 zavedla vláda vedená ODS, už totiž zvažují i sami občanští demokraté.

"Je otázkou, jestli se koncept superhrubé mzdy osvědčil, nebo zda nepřejít zase zpátky k systému hrubé mzdy," řekl online deníku Aktuálně.cz ekonomický expert ODS Martin Kocourek, hlavní kandidát občanských demokratů na funkci ministra financí.

ODS je ochotna diskutovat o zrušení superhrubé mzdy i o zachování vyšších stropů na sociální a zdravotní pojištění. Nadále však trvá na konceptu rovné daně. Konkrétnější informace nejsou známy, protože ODS zatím představila jen první část svého volebního programu (recepty, jak snížit nezaměstnanost). Další díly - včetně daňových otázek - má teprve před sebou.

Ať každý vidí, kolik platí státu

Superhrubou mzdu prosazoval zejména bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Cílem bylo hlavně zprůhlednění mzdových nákladů. Oproti dřívějšku se měli zaměstnanci dozvědět, na kolik svého zaměstnavatele skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.

Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele - tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit "za zaměstnance".

Superhrubá mzda je zhruba o třetinu vyšší než hrubá. Tlustý chtěl, aby lidé znali skutečnou úroveň zdanění, a lépe si tak uvědomovali cenu sociálního státu.

"To, že ukazuje zaměstnanci skutečné náklady jeho práce, je určitě výhodou superhrubé mzdy," hodnotí dosavadní fungování konceptu Martin Kocourek.

"Na druhou stranu však trochu deformuje daňovou soustavu a výslednou daň. Když odhlédnu od často zmiňované degrese, tak pokud se změní sazby sociálního a zdravotního pojištění, hned to má dopad i na výslednou daň," dodává Kocourek.

Daň z daně?

V praxi však Tlustého novinka nepřinesla jen zprůhlednění částky, kterou si od lidí bere stát. Paradoxně znepřehlednila daňové sazby - rovná daň tak ve skutečnosti není rovná.

Daň z příjmů fyzických osob v sazbě 15 procent se totiž od roku 2008 odvádí nikoliv z hrubé mzdy, ale právě ze superhrubé. A zatímco dříve se daň platila z hrubé mzdy po odečtení odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaplacených zaměstnancem, nyní se platí naopak z celé hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Ve výsledku tedy jde o jakousi daň z daně.

Sociální demokraté mají jasno a chtějí superhrubou mzdu zrušit. Princip dvojího zdanění odvodů je podle nich nespravedlivý.

"Současný systém navíc způsobuje, že v systému údajně rovné 15% daně jsou vlastně tři sazby daně. Nejvíce, asi 23 procent, nyní zaplatí z přírůstku příjmu zaměstnanec, který zaplatí daň i z toho, co už jednou státu odvedl na pojištění. Méně - asi 19 procent - platí podnikatel (OSVČ). A jen z některých příjmů se skutečně platí nejnižší sazba 15 procent," uvádí ČSSD ve svém volebním programu.

ČSSD vadí, že lidé s nižšími příjmy fakticky platí vyšší sazbu daně než lidé s vyššími příjmy.

Superhrubá mzda příliš nenadchla ani drobné podnikatele, alespoň podle šéfa Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřicha Dandy. Vadí jim, že si nemohou snížit daňový základ o zaplacené sociální a zdravotní pojištění.

Konec snižování daní

Kromě zrušení superhrubé mzdy chtějí sociální demokraté vrátit sazby daní z příjmů před rok 2008, tedy obnovit progresivní zdanění (lidé s nejvyššími příjmy zaplatí 38% sazbu daně) a současně zvýšit daň u právnických osob z 19 na 21 procent.

Kvůli ekonomické krizi a obřímu schodku státního rozpočtu podporuje obnovení daňové progrese i současný ministr financí Eduard Janota. "Míra zdanění fyzických osob by však musela být rozumná, nejvýše 30 až 31 procent," říká.

Kritika systému rovné daně je podle Janoty oprávněná. Rovnost daně končí se stropem na odvody pojistného, poté daňová zátěž klesá zhruba o polovinu. Lidé vydělávající nyní měsíčně více než šestinásobek průměrné mzdy tedy sice v absolutním vyjádření platí vyšší daň, ale prakticky v nižší sazbě (měřeno podílem z příjmu) než ostatní.

Narovnání systému by podle Janoty přineslo do státního rozpočtu půl až jednu miliardu korun ročně.

"Rovné daně se nevzdáme," říká však ekonomický expert ODS Martin Kocourek. "Pokud ji někdo zpochybňuje, tak by měl začít tím, že navrhne progresi u pojistného," dodává.

Kocourek připomíná, že také v solidárních systémech, jako je zdravotní a sociální pojištění, se nyní platí odvody v zásadě podle principu rovné sazby.

ODS je sice smířena s tím, že další snižování daní není kvůli rozpočtovému schodku reálné, nicméně oproti současnému stavu nechce ani jejich zvýšení. Zvažuje však změny v jejich struktuře.

"Nechceme více danit příjmy, tedy ekonomickou aktivitu, protože by to omezilo rozvoj ekonomiky a tím i zaměstnanosti," říká Kocourek. Těžiště daňové zátěže by se podle něj mělo postupně přesouvat spíše do oblasti majetkových a nepřímých daní (DPH, spotřební daň). 

Přijde superhrubá daň?

Současné vedení ministerstva financí navrhuje koncept superhrubé mzdy fakticky nahradit jakousi superhrubou daní.

Podle náměstka ministra financí Petra Chrenka by vznikl harmonizovaný vyměřovací základ, z něhož by se jednoduše srážela určitá sazba jak na daň z příjmů, tak na sociální a zdravotní pojištění.

Návrh je součástí plánu na zásadní zjednodušení daňového systému, který na ministerstvu vznikal ještě pod vedením Miroslava Kalouska (nyní TOP 09). Kromě odbourání většiny nesystémových výjimek počítá také se vznikem takzvaného jednotného inkasního místa, o němž už dříve uvažovali také Vlastimil Tlustý i místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Nový úřad by sloučil výběr všech daní, cel i sociálního a zdravotního pojištění tak, aby se pro lidi i firmy zjednodušila a zrychlila veškerá administrativa i komunikace s úřadem. Ušetřit by měl samozřejmě také stát.

"Už nebudete chodit na finanční úřad a pak na správu sociálního zabezpečení, ale budete mít jediného privátního správce, který bude zabezpečovat veškerou vaši agendu týkající se správy a platby daní, cel, sociálního a zdravotního pojištění," říká náměstek ministra financí Peter Chrenko.

Šéf Hospodářské komory Petr Kužel projekt podporuje a slibuje si od něj také zjednodušení a omezení kontrol ve firmách. Prováděla by je pouze jedna instituce, a ne hned několik jako dosud.

"To, aby se projekt jednotného inkasního místa dotáhl do konce, považujeme za naprosto stěžejní," potvrzuje také Martin Kocourek z ODS.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Státní podporu spoření nezrušíme. Naopak, plánuje ODS
Daňových kontrol je čím dál méně. Ale lépe míří na cíl
Janota přitvrdil balíček, škrtí i 2011. Vše určí volby
 

Právě se děje

před 2 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 2 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy