volby

Havlíček bude kandidovat do sněmovny jako nestraník za ANO

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček bude v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat jako nestraník za hnutí ANO. Řekl to v České televizi. Pokud to orgány ANO schválí, měl by se stát lídrem hnutí v Jihočeském kraji. Havlíček v rozhovoru pro ČT uvedl, že patří k viditelným tvářím vlády a měl by před voliči skládat účty ze své činnosti.

Havlíček je jedním z ministrů ANO v koaličním kabinetu Andreje Babiše. V dubnu 2019 se stal ministrem průmyslu a obchodu a vicepremiérem pro hospodářství, loni v lednu převzal i řízení ministerstva dopravy. Před vstupem do politiky podnikal, působil v akademické sféře, stál v čele Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Byl členem a nyní je místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Zdroj: ČTK

Menší strany budou kandidovat do sněmovních voleb v alianci, povede je Sehnal

O hlasy voličů v letošních sněmovních volbách se chce ucházet Aliance pro budoucnost (APB), která je pokračovatelkou Občanské demokratické aliance (ODA) a sdružuje politiky z menších neparlamentních stran. Předsedou je miliardář Pavel Sehnal, s ním budou usilovat o vstup do sněmovny politici Agrární demokratické strany, Strany konzervativní pravice - Řád národa a Demokratické strany zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT, uvedli zástupci aliance na tiskové konferenci.

Uskupení je otevřené i dalším neparlamentním stranám. Cílem je získat více než pět procent hlasů a osm reprezentantů v dolní komoře.

Sehnal je od roku 2016 předsedou obnovené ODA, která se pro potřeby nového projektu na únorovém sněmu přejmenovala na APB. Sehnal to zdůvodnil tím, že do letošních voleb jde řada politických koalic, proto se podle něj i politici menších stran rozhodli jít do voleb společně. Podle předsedy Agrární demokratické strany Pavla Šrámka je pro mimoparlamentní strany diskriminující pětiprocentní hranice nutná pro vstup do sněmovny.

Zdroj: ČTK

Nizozemský premiér Rutte je podle volebních průzkumů na cestě ke čtvrtému vítězství

Stávající nizozemský premiér Mark Rutte a jeho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) je podle prvních povolebních odhadů stanice NOS na cestě k vítězství v parlamentních volbách. V parlamentu by mohli získat 35 ze 150 křesel, o dvě více než měli dosud, a Rutte by již počtvrté sestavoval vládu, píší agentury.

Na druhém místě je s odhadem na zisk 27 křesel strana D66, kterou vede bývalá koordinátorka OSN pro Libanon a nyní ministryně zahraničního obchodu Sigrid Kaagová. D66 by si tak polepšila o osm křesel. Předvolební průzkumy dávaly šance na druhé místo také populistovi Geertu Wildersovi, ale v posledním okamžiku ho nespíš předstihla právě strana D66 a Wilders bude třetí.

Wildersova Strana pro svobodu (PVV), dosud největší opoziční strana, získala podle průzkumu u volebních místností 17 křesel, což je o tři mandáty méně než v posledních volbách před čtyřmi lety. Největší strany již před volbami vyloučily, že by s PVV spolupracovaly v rámci vládního kabinetu, píše AFP.

Volby do parlamentu se v Nizozemsku konaly neobvykle po tři dny, aby se předešlo kumulaci lidí během epidemie covidu-19. První dva dny měli právo přijít k urnám starší a nemocní spoluobčané, většina obyvatel hlasovala dnes. Volební místnosti se zavřely ve 21:00. Volební účast byla podle odhadů 81 procent. Do parlamentu by se mohlo dostat až 17 stran ze 27, které se voleb účastnily.

Nizozemský premiér Mark Rutte (54) je v EU třetím nejdéle sloužícím předsedou vlády, po německé kancléřce Angele Merkelové a maďarském premiérovi Viktorovi Orbánovi.

Zdroj: ČTK

Část křesel poslanců by mohla po volbách obsazovat vedení stran

O obsazení části poslaneckých křesel by po volbách mohla rozhodovat stranická vedení. Předpokládá to návrh změny volebních pravidel, který dnes podpořil sněmovní ústavně-právní výbor, řekl místopředseda dolní komory Vojtěch Pikal (Piráti). Úpravu, kterou předložil předseda výboru Marek Benda (ODS), podpořili podle Pikala členové výboru za opoziční občanské demokraty a SPD a za vládní ANO.

Bendův návrh zachovává 14 volebních krajů a počítá s tím, že ve druhém skrutiniu bude adepty na místa poslanců, která nebyla obsazena v prvním skrutiniu, vybírat po volbách vedení stran. Podobný systém platil v 90. letech. Kritici tvrdí, že stranická vedení mohou dát přednost loajálním kandidátům. Panují pochyby i o ústavnosti úpravy.

Zdroj: ČTK

Sněmovna podpořila vládní úpravu voleb poslanců

Sněmovna v úterý v prvním kole podpořila podle očekávání vládní volební novelu, která má umožnit říjnový výběr budoucích poslanců. Podobný cíl má starší lidovecká předloha, kterou dolní komora v úvodním kole probrala už minulý týden. Obě novely by poslanci měli nadále projednávat společně vzhledem k tomu, že na úpravy vládní předlohy mají před druhým kolem zhruba dva týdny.

Novely má projednat sněmovní ústavně-právní výbor, který se k tomu podle svého předsedy Marka Bendy (ODS) sejde zřejmě příští týden ve středu.

Obě volební novely jsou reakcí na zásah Ústavního soudu, který mimo jiné zrušil přepočet voličských hlasů na poslanecké mandáty. Zrušené pasáže podle Ústavního soudu porušovaly rovnost volebního práva a šance kandidujících uskupení. Bez jejich nahrazení by nebylo možné říjnové volby do Sněmovny plně realizovat.

Zdroj: ČTK

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK

ČSSD a Zelení by mohli k dohodě o spolupráci ve volbách dospět koncem března, řekl člen předsednictva

K návrhu dohody o spolupráci v letošních volbách by mohli sociální demokraté a Zelení dospět na přelomu března a dubna. Řekl to člen předsednictva Strany zelených Petr Kučera. Pokud by se strany dohodly, Zelení by o spolupráci definitivně rozhodovali v týdnu po sjezdu ČSSD, který je naplánován na 9. a 10. dubna.

Sjezd Strany zelených pověřil vedení strany k jednání s možnými partnery o spolupráci v podzimních sněmovních volbách koncem ledna. V úvahu tehdy přicházela zejména ČSSD či hnutí Lidé PRO bývalého předsedy spolku Milion chvilek Mikuláše Mináře. Do společného projektu chtějí Zelení vstoupit jen tehdy, pokud bude jasně vyloučena jakákoli spolupráce s hnutím ANO.

Kučera sdělil, že Zelení a ČSSD stále jednají. "Aktuálně se kromě obecných parametrů spolupráce zaměřujeme na nalezení shody na programových tématech a personálním obsazení, čemuž se věnují pracovní skupiny složené ze zástupců obou stran," uvedl.

Zdroj: ČTK
Pokračovat