Psychické problémy mohou být problém
Určitým prvkem zranitelnosti na trhu práce může být i zdravotní stav.
"Vidíme, že covid-19 může způsobovat některé přetrvávající zdravotní potíže, které se na psychickém i fyzickém stavu člověka, a s tím i na motivaci, mohou neblaze podepsat. Dále to může být ztráta blízké osoby v důsledku pandemie, která člověka může na duši poznamenat. A tak vyvstává určitá etická otázka, jak se ujmout těchto šikovných lidí v této zranitelné populaci a pomoci jim zpět do života se vším všudy," ptá se odborník na pracovní trh Jiří Jemelka.
Firmy se podle něj do těchto úvah budou muset dát také, pokud nechtějí přicházet o talenty.
Vedle postcovidových syndromů je ale také problém s narůstajícími psychickými problémy populace. Podle údajů Národního ústavu duševního zdraví loni výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zhruba 240 tisíc zaměstnanců se potýká se závažnými úzkostmi, přičemž 120 tisíc své obtíže aktivně neřeší. A zhruba 160 tisíc zaměstnanců se potýká s těžkými depresemi, z toho více než 60 tisíc své obtíže neřeší.
Právě lidé, kteří nevyhledají odbornou pomoc, jsou pro trh práce nákladnější. "V první řadě jde o náklady, které jsou nevyčíslitelné. Jde o zhoršené úsudky, horší atmosféru na pracovišti, ušlý sociální kapitál. Pak jsou vyčíslitelné v podobě absence v práci, snížení produktivity, nákladů na nábor, školení a trénink," vyjmenovává Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.