Přichází pandemie psychických problémů, hlásí firmy. Stav mysli prověří rychlý test

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
17. 2. 2021 12:30
V loňském roce výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zaměstnavatelé stále častěji nabízejí benefit v podobě psychologa na telefonu. To však podle psychiatrů nemusí stačit. Vyzkoušejte si jednoduchý test, zda i vaši psychickou pohodu pandemie nevykolejila.
Foto: Isifa/Thinkstock

Národní ústav duševního zdraví monitoroval na vzorku 3300 respondentů výskyt duševních nemocí v české populaci poprvé už v roce 2017. Loni ho zopakoval v dubnu a v listopadu na stejném vzorku, stejnými metodami. Výsledky jsou alarmující.

"Oproti prvnímu šetření nám loni výskyt duševních nemocí vyskočil o 50 procent. Měli jsme trojnásobný nárůst u depresí, trojnásobný u sebevražd a dvojnásobný u úzkostí. Zároveň narostla populace, která nevyhledává odbornou pomoc," komentoval výsledky Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví na Datové snídani společnosti LMC.

Podle něj tak každý třetí dospělý člověk v Česku vykazuje symptomy, které by lékaři diagnostikovali už jako duševní onemocnění.

Největší problémy mají podle šetření ústavu mladí lidé ve věku od 18 do 25 let a pak ti, kteří jsou na tom špatně ekonomicky, například přišli o práci nebo byli nuceni si zkrátit pracovní úvazek. "Ze zahraničních šetření také víme, že to jsou zdravotníci, učitelé, matky s dětmi, které chodí do práce a zároveň se musí kvůli zavřeným školám učit s dětmi doma," doplňuje Petr Winkler. 

Upozorňuje, že duševní nemoci se významnou měrou odrážejí nejenom doma, v osobním životě, ale i v tom pracovním. Odhaduje se, že 10 procent zaměstnanců řeší depresivní stavy a 20 procent trpí úzkostmi.

"Při počtu čtyř milionů plných úvazků jsme zjistili, že se zhruba 240 tisíc zaměstnanců potýká se závažnými úzkostmi, přičemž 120 tisíc své obtíže aktivně neřeší. A zhruba 160 tisíc zaměstnanců se potýká s těžkými depresemi, z toho více než 60 tisíc své obtíže neřeší," říká odborník na veřejné duševní zdraví. 

Právě lidé, kteří nevyhledají odbornou pomoc, jsou pro trh práce nákladnější. "V první řadě jde o náklady, které jsou nevyčíslitelné. Jde o zhoršené úsudky, horší atmosféru na pracovišti, ušlý sociální kapitál. Pak jsou vyčíslitelné v podobě absence v práci, snížení produktivity, náklady na nábor, školení a trénink," vyjmenovává Winkler. 

Podle něj tak v přepočtu na celkový počet úvazků vyšlo, že jen na mzdových nákladech stojí lidé pociťující nepohodu o 14 miliard korun ročně víc než lidé, kteří nemají žádné duševní problémy. "A to mluvíme o fragmentu nákladů. Jsou další, které nedokážeme vypočítat," doplňuje odborník. 

Velký problém je u neléčených duševních nemocí především tzv. prezenteismus, tedy snížení produktivity v práci. "Tito lidé nejsou na nemocenské, snaží se problém skrýt, snaží se s tím žít a běžně chodí do zaměstnání. Ovšem jejich výkon v práci je nižší než u zdravých kolegů," říká odborník z ústavu duševního zdraví.

Není možné pracovat na 100 procent výkonu 100 procent času. Prezenteismus u zdravých lidí se pohybuje kolem 20 procent. U lidí s úzkostmi či depresemi je to už 30 procent, ještě horší jsou pak čísla právě u lidí bez odborné pomoci. 

Podle Winklera by firmy neměly před problémem zavírat oči a tvrdit, že u nich takové problémy nejsou, že všichni zaměstnanci jsou v pohodě. "Je nutné být všímavější a přistupovat k tomu rozumně," dodává Winkler. 

Psycholog na telefonu - nový žádaný benefit

Některé firmy si nárůst duševní nepohody, případně úzkostí a depresí u zaměstnanců uvědomují. Mezi nabízenými benefity se tak stále častěji objevuje například firemní psycholog. V rozsáhlém průzkumu zaměstnaneckých benefitů Aon Benefit Survey z listopadu 2020 zaznamenal právě tento benefit nárůst o šest procent oproti roku 2019. Celkově ho nyní nabízí 24 procent firem.

Vedle tohoto benefitu se mezi nové benefity, jejichž význam vzrostl kvůli pandemii, zařadilo také očkování proti chřipce zdarma, hrazené testování na covid-19 a placené volno na výuku dětí. 

"Zhoršenou psychickou situaci některých zaměstnanců vnímáme. Doba je náročná. Proto se snažíme zaměstnancům dát najevo, že mít problémy, depresivní stavy nebo jiné psychické potíže, je v současné době přirozené a mnohdy nevyhnutelné," potvrzuje například Zuzana Krajča, HR partner Sodexo Benefity.

Firma podle ní nabízí prevenci v podobě teambuildingových aktivit a soutěží, které se dají dělat on-line. 

"Dlouhodobě nabízíme našim zaměstnancům zdarma speciální linku, kam se mohou anonymně obrátit pro pomoc psychologa, ale i právníka nebo sociálního pracovníka. Nově jsme zavedli proplácení on-line terapie prostřednictvím benefitních bodů až do výše šest tisíc korun za rok," vyjmenovává Krajča. 

Také Michal Kusák, který vede tým starající se o zaměstnanecké benefity a odměňování v Avastu, říká, že práce z domova je pro některé kolegy náročná.  Zvláště pro rodiče s dětmi, v malých bytech, kde podmínky k práci z domova nemusí být ideální. Někteří zaměstnanci podle něj také postrádají sociální kontakt, ať už v práci, či mimo ni. Zhruba polovina ze dvou tisíc zaměstnanců má v pandemické situaci potíže sladit osobní a pracovní život.

"Proto jsme hned v první polovině minulého roku zaměstnancům zprostředkovali přístup k on-line lékařskému poradenství a rovněž realizovali několik webinářů na téma, jak zvládat novou realitu, ať už z pohledu vnějšího dění, či nutnosti pracovat z domu. Na podzim minulého roku jsme nabídli i další služby, jako je možnost individuálního psychologického poradenství a coachingu. Tuto službu využila jen malá část zaměstnanců, někteří však opakovaně," říká Kusák.

V tuto chvíli prý vedení firmy reviduje, jakým způsobem bude službu nabízet i v tomto roce. 

Větší zájem zaměstnanců o duševní zdraví potvrzuje i Renata Mašková ze společnosti ExxonMobil. "Míra využití psychologa u nás ve firmě se s pandemií sice výrazně nezměnila, ale sledujeme velký zájem o webináře týkající se tohoto tématu. V loňském roce jsme odstartovali kampaň o duševním zdraví, jehož součástí jsou online školení, během kterých se snažíme odbourat stigma spojené s duševním zdravím. Zaměstnanci mohou klást otázky přímo psychologovi a přesvědčit se, že nejsou jediní, kdo se potýká s problémy," dodává Mašková.

Bezplatná psychologická linka funguje také v ČEZ, který patří k největším zaměstnavatelům v zemi. "Pro zaměstnance i jejich rodinné příslušníky jsme ji spustili již při první vlně covidu-19, v dubnu loňského roku. V provozu zůstala do uvolnění všech vládních opatření, a využilo ji několik desítek osob. Po zkušenostech z jara jsme se rozhodli linku opět obnovit v listopadu, kdy opět došlo ke zpřísnění opatření," říká Josef Lejček, ředitel útvaru personalistika ČEZ.

Doplňuje, že linka je k dispozici ve všední dny od 9 do 16 hodin, je anonymní, nevede se tedy evidence, kdo na linku volal. "Naši zaměstnanci řeší nejčastěji stres z dlouhodobé izolace a úzkostné stavy, náročné vztahové situace, výchovu dětí a on-line svět," říká Josef Lejček.

Kromě psychologické linky mohou podle něj zaměstnanci firmy využít rovněž linku Koronavirus, zaměřenou na řešení zdravotních záležitostí spojených s nemocí covid-19.

"V polovině letošního ledna jsme navíc spustili nový benefit zaměřený na zdraví - službu uLékaře.cz, která funguje na principu telemedicíny. Naši zaměstnanci i jejich rodinní příslušníci se mohou o svých zdravotních problémech, fyzických i psychických, poradit s lékařem on-line, případně si vyžádat objednání ke specialistovi," dodává Lejček. 

Někde je duševní nemoc tabu

Simona Zábržová z projektu Soulmio, který se specializuje na psychologii a prevenci duševního zdraví ve firmách, vnímá poslední dobou ve firmách větší snahu řešit psychickou pohodu zaměstnanců.

"Situace se za poslední rok výrazně změnila. V říjnu 2019, když jsem se ve firmách ptala na stav well-beingu, tedy psychické pohody lidí, bylo zázrakem, když se o tématu chtěl vůbec někdo bavit. Dnes se firmy této tematice otevírají a aktivně se zajímají o možnosti on-line poradenství i účinné prevence," tvrdí Zábržová. 

Nicméně je stále hodně zaměstnavatelů, které téma nezajímá. "Ve zhruba čtvrtině firem je toto téma dokonce tabu. Důvodem je intimita tématu, kterou v našem vlastním průzkumu uvádělo 31 procent zaměstnanců. Podobné procento bylo přesvědčeno, že by jim s psychickými problémy nikdo ve firmě nepomohl. Necelých 30 procent zaměstnanců považovalo dialog na toto téma dokonce za ohrožení pracovní pozice nebo svého kariérního růstu. Přesto většina respondentů projevila zájem o služby psychologa v případě, že by služba byla anonymní a zdarma," uvedla Zábržová. 

Podle Petra Winklera ale jen samotný psycholog na pracovišti nebo na lince nevyřeší narůstající problém s duševní nepohodou zaměstnanců.

"Není to dostatečné. U tohoto benefitu je také stigma: co když se lidé na mě budou dívat skrz prsty, že chodím k psychoterapeutovi, budou si myslet, že nejsem chlap, když trpím úzkostmi. Největší efektivitu mají programy komplexní, které nabízejí od prevence po konkrétní pomoc zaměstnanci," míní Petr Winkler. 

O duševní zdraví se ale podle něj musí starat především každý sám. A to tak, že bude vědomě a pravidelně dělat něco, co mu pomáhá a dělá dobře. Odkazuje na stránky opatruj.se, kde je možné se o duševním onemocnění dočíst víc. 

Psycholog: Zlom přišel na konci první vlny. Burcování k poslušnosti nepomůže 

Život v pandemii: Druhá vlna - psycholog Dalibor Špok | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Výrobce letadel Boeing vykázal první čtvrtletní zisk od roku 2019

Americký výrobce letadel Boeing hospodařil ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 567 milionů dolarů (přes 12 miliard korun) po ztrátě 2,4 miliardy dolarů před rokem. Vykázal tak první čtvrtletní zisk od roku 2019. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Šéf podniku David Calhoun navíc uvedl, že Boeing se rozhodl omezit plánované snižování počtu pracovních míst.

Čtvrtletní tržby Boeingu se meziročně zvýšily o 44 procent na téměř 17 miliard dolarů. Firma ve druhém čtvrtletí dodala zákazníkům 79 letadel, zatímco před rokem jich bylo 20.

Boeing se nyní zotavuje z negativních dopadů pandemie covidu-19 na leteckou dopravu i z dočasného pozastavení provozu letadel Boeing 737 MAX. Tato letadla nemohla do vzduchu od jara 2019, kdy je úřady po celém světě po dvou tragických nehodách nařídily odstavit z provozu. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) zákaz zrušil loni v listopadu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy