Řidiči autobusů hrozí stávkou. Dejte nám alespoň 130 korun na hodinu, volají

Tereza Holanová Tereza Holanová
25. 5. 2016 12:05
Masivní protesty včetně celorepublikové stávky zvažují řidiči meziměstských autobusů. Stěžují si, že kraje tlačí na nízkou cenu dopravy, takže zaměstnavatelé jim nemohou platit víc peněz. Odborový svaz dopravy požaduje, aby vláda vydala nařízení, podle něhož dostanou řidiči vždy minimálně 130 korun na hodinu. Zástupci krajů ale tvrdí, že zvýšení výdělků nebrání.
Ilustrační foto z předchozích protestů.
Ilustrační foto z předchozích protestů. | Foto: ČTK

Praha - Více než deset tisíc řidičů linkových autobusů hrozí protesty - včetně celorepublikové stávky. Nebudeme jezdit, dokud nedostaneme přidáno, vzkázali dnes zástupcům krajů i vlády. Za odpracovanou hodinu chtějí dostávat alespoň 130 korun.

"Může to dosáhnout rozměrů časově neomezené celorepublikové stávky," říká Lukáš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy, který protest organizuje. Protest je podle něj ale "na spadnutí" a řidiči jej případně vyhlásí tři dny předem. Odmítl ale upřesnit, jak bude případný protest dlouhý a jaký bude mít rozsah.

"Jsme rozhodnutí dosáhnout vyřešení této situace i za cenu toho, že přestane fungovat dopravní obslužnost," zdůrazňuje.

Problém se týká především meziměstských autobusů hrazených z krajských peněz. Řidičům vadí, že si vydělají méně než brigádníci v supermarketu nebo pomocníci na stavbě.

Jejich protest je ale netradiční v tom, že nechtějí stávkovat proti svým zaměstnavatelům, což jsou soukromé firmy.

Ať zasáhne vláda

Za nízké výdělky mohou podle nich hlavně politici, kteří vyhlašují krajské zakázky na veřejnou dopravu a při soutěžích tlačí, aby byla tato služba co nejlevnější. To se pak odráží právě ve mzdách řidičů - na těch lze totiž na rozdíl od náhradních dílů nebo samotných autobusů ušetřit.

"Chceme, aby někde v obecně právním předpise - například v nařízení vlády - bylo napsáno, že u řidiče firem, které v závazku veřejné služby vykonávají dopravní obslužnost, je nepodkročitelný tarif 130 korun za hodinu," zdůrazňuje Pomajbík.

Požadovaná částka je podle něj naprosto odpovídající. "Jestliže řidič nebude mít přesčasy, tak si vydělá 22 tisíc hrubého, což nevidíme jako žádný extrém," říká. Kromě toho by ve smlouvách k zakázkám mělo být jasně uvedeno, za jakých podmínek mzdy řidičů porostou a o kolik. "Chceme napravit naprosto nepřijatelné mzdové podmínky zaměstnanců v dopravě," dodává.

Dosud se na řidiče vztahují obecné úrovně minimální mzdy, respektive takzvané zaručené mzdy - nejméně 71,60 koruny za hodinu nebo 12 100 korun za měsíc.

Pravidla by se podle Pomajbíka měla změnit na celostátní úrovni. Dopravní obslužnost mimo městské dopravní podniky přitom zajišťuje zhruba 11 tisíc řidičů, upřesňuje. Cílem protestů je podle něj "donutit" politiky, aby s odboráři o mzdách jednali.

Jednání bez výsledku

Ve stávkové pohotovosti jsou řidiči od konce loňského listopadu, za uplynulý půlrok se ale podle Pomajbíka nic vyjednat nepodařilo

"Jednali jsme s vládou, s premiérem, ministerstvem práce, ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvem dopravy. Nedošlo ale ke shodě, která by nám vyhovovala a která by problém skutečně řešila. Po šesti měsících nám dochází trpělivost, nestačí nám věčná jednání," říká šéf odborů.

"Zadavatel zakázky může stanovit požadavek na dodržení určitého násobku minimální mzdy pro zaměstnance. Zároveň je však třeba zdůraznit, že to zadavatelům nemůžeme stanovit jako povinnost - ani my, ani jiný státní orgán," reaguje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši. Vláda může podle ní dát krajům pouze doporučení.

Podle Pomajbíka se kraje ale bojí soutěžit jinak než za nejnižší nabídkovou cenu - prý aby se nevystavily problémům, že nejednají jako řádný hospodář.

Kdo tlačí na nízkou cenu?

Jako negativní uvádějí odboráři Ústecký kraj, který se zakázkami na veřejnou dopravu začal jako první a kde autobusoví dopravci získali smlouvu na deset let - včetně společnosti BusLine. Když si její zaměstnanci chtěli vyjednat vyšší mzdy, odpovědělo jim vedení, že peníze na výplaty nemá kde vzít, uvedl na podzim šéf tamních odborářů Jiří Kuchynka.

"Mzdy jsou tak vysoké, kolik peněz je ve veřejném sektoru," potvrzuje ředitel BusLine Radek Chobot. Výše mezd řidičů je podle něj u všech dopravních firem a společností velmi podobná.

Hejtman kraje Oldřich Bubeníček se ale brání, že na nízké ceny tlačí dopravci. Kraj podle něj ve zmíněné soutěži nabízel více než 30 korun za kilometr a ceny stlačili dolů až dopravci. Například na Děčínsku teď základní cena za kilometr činí 28,63 koruny, ukazuje oficiální smlouva s krajem.

S odboráři nesouhlasí ani Karel Janeček, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje odpovědný za dopravu. "Neurčujeme, jak by měla vypadat mzda řidičů. Nemáme se zaměstnanci dopravců uzavřen žádný pracovně-právní vztah, na základě kterého bychom mohli dopravcům stanovit, jak by měla výše mzdy vypadat," zdůrazňuje.

Přímo v Královéhradeckém kraji ale antimonopolní úřad podobný tendr letos na jaře zrušil - kvůli "netransparentním a diskriminačním požadavkům" v zadání.

Kraje podle předsedy Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) řidiče autobusů v požadavku na vyšší platy podporují, bez nového zákona o veřejných zakázkách a nových tendrů ale kraje nedisponují pravomocemi v tomto smyslu konat z pozice objednatelů. "Podle platné legislativy nemůžeme suplovat za odbory kolektivní vyjednávání s dopravci," sdělil ČTK Hašek. Kraje jsou podle něj připraveni využít platformy krajských tripartit v pomoci se sociálním dialogem, dodal.

Autobusáků je čím dál méně

Nespokojení řidiči zdůrazňují jednu věc, která jim hraje do karet: Pracovníků v tomto oboru je dlouhodobě čím dál větší nedostatek a kraje je potřebují.

Podle údajů o počtu volných míst na úřadech práce teď chybí firmám 6457 řidičů autobusů, tramvají či nákladních automobilů. Pro srovnání, ještě v listopadu jich dopravci sháněli 5400 a v létě 2014 to bylo "pouze" 2800 lidí. Podrobnější čísla o samotných řidičích autobusů nejsou k dispozici.

Sehnat řidiče je složité hned z několika důvodů. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí dosahuje hrubý výdělek řidičů městské hromadné dopravy 28 298 korun, u dálkové dopravy, které se nynější protesty dotknou, dokonce jen 24 098 korun. 

"Tato profese je nesmírně náročná, zodpovědná, vysoce kvalifikovaná, je ohodnocena v průměru 70 korunami hrubého na hodinu, což je pro nás naprosto nepřijatelné," dodává Pomajbík.

Kromě nízkých mezd se řidiči musí potýkat i s nepřízní počasí, špatným stavem vozovky, zácpami a časovým stresem. Řadu lidí může také odradit psychická zátěž, která je s přepravou stovek lidí denně, nebo spory s cestujícími. "Naší jedinou možností jsou rekvalifikace a přilákání žen za volanty autobusů," tvrdí Chobot.

 

Právě se děje

Další zprávy