reklama
 
 

Za takové peníze jezdit nebudeme. Proč firmám chybějí řidiči

6. 9. 2015 18:55
Řidičů je dost. Problém jsou firmy, které nejsou ochotny slušně platit. Takové jsou převažující ohlasy na text online deníku Aktuálně.cz o kritickém nedostatku řidičů v Česku.

Praha - Za nedostatek řidičů v Česku nemůže jen to, že jde o náročnou profesi, která je spojena s odloučením od rodiny a vyžaduje kromě řidičského a profesního průkazu i znalost jazyků, předpisů nebo schopnost manipulovat s nákladem.

Ohlasy samotných řidičů na středeční text online deníku Aktuálně.cz ukazují, že mnohem větším problémem je podle nich nízký výdělek. "Není pravda, že nejsou řidiči. Řidičů je dost. Problém jsou firmy, které nejsou ochotny slušně platit," zdůrazňuje Michal, který jezdil pro Dopravní podnik města Brna. Podobně jako většina dalších si přál zůstat v anonymitě - redakce zná jeho identitu, nicméně jméno změnila.

"Řízení autobusu mě baví, ale nejsem blázen, abych denně riskoval za minimální mzdu. Živím se slušně placenou prací a jezdím o víkendu dvakrát až čtyřikrát do měsíce pro zábavu," tvrdí Michal. "Až bude základní mzdařidiče minimálně 150 korun za hodinu, rád budu tuto profesi dělat na plný úvazek," dodává s tím, že sám bere 75 korun za hodinu.

Podle oficiálních statistik společnosti Trexima pro ministerstvo práce a sociálních věcí dosahoval loni medián (tedy výdělek prostředního zaměstnance, pokud bychom je všechny seřadili do řady podle výdělku) hrubé mzdy řidiče autobusů městské hromadné dopravy 25 769 korun, u řidičů nákladních automobilů to bylo 18 599 korun. 

Michal si stěžuje i na to, že dostával jen jednu stravenku na dva pracovní dny. "Proč, to netuším, já jím každý den," říká. "Příspěvek na stravenky byl řidičům přidán jako další benefit, protože nemají každý den možnost se stravovat v závodní jídelně," vysvětluje mluvčí brněnského dopravního podniku Linda Hailichová. "Možný je také nákup balených jídel, která si mohou na některých konečných řidiči během pauzy ohřát," dodává.

Jídelnu ale řidiči během služby podle Michala nestíhají, stejně tak byl podle něj problém i s předpřipravenými obědy. "To se vám za nějakých pět hodin zkazí, v autobuse nemáte ledničku," říká.

Krácení diet až o čtvrtinu

"Když mluvím s klukama, tak vám každý řekne, že mít hrubou mzdu 35 až 40 tisíc, tak jezdit nepřestanou. Ale s 16 až 20 tisíci, co dostává většina, nikdo jezdit nechce," souhlasí například i řidič Jan Miltner. Řada kolegů z oboru podle něj před ostatními raději uvádí svůj výdělek i s dietami, protože se za samotnou hrubou mzdu stydí.

Sám jezdil v minulosti s kamionem například pro jihočeského dopravce Brož-cz, kde měl podobně jako další řidiči čistou měsíční mzdu 9300 korun. Zaměstnavatel mu navíc krátil diety o 25 procent. To zákoník práce sice umožňuje, podle Miltnera si z toho ale dopravci udělali standard.

Jednatelka Brož-cz Marcela Hrušková online deníku Aktuálně.cz řekla, že teď už firma nikomu diety nesnižuje. "V minulosti tomu tak bylo proto, že to zákon umožňoval a řidičům takovéto diety stačily," připouští.

Od krácení diet ustupují dopravci právě i kvůli rostoucímu nedostatku zaměstnanců. Jen prostřednictvím úřadů práce nabízely firmy koncem srpna v tomto oboru 5800 volných míst. Podle ředitele Institutu silniční dopravy Česmad Bohemia Tomáše Bicery končí každý rok kolem patnácti tisíc řidičů, zatímco jich přibývá jen zhruba deset tisíc.

Některé firmy ale diety krátí dál. Podle ředitelky pražské dopravní společnosti Invio Czech Šárky Duškové to dělají kvůli tomu, že spousta řidičů je nespolehlivá. "Kradou pohonné hmoty - jednoduše se to dá spočítat množstvím ujetých kilometrů a hmotností přepravovaného nákladu. Pokud jim diety hradíme poctivě, tak si jen velice málo řidičů schválně nenatahuje pobyt v zahraničním úseku, aby se mu diety nenavyšovaly," tvrdí.

Šetří se i na bezpečnosti

"Snažil jsem se kvůli těm dietám dát dohromady petici," vzpomíná na své působení u firmy Brož-cz řidič Miltner. "Chtěl jsem sesbírat tak dva tisíce podpisů a jít s tím na ministerstvo dopravy. Většina řidičů se ale bála o práci, i když jsem jim říkal, že když je vyhodí, hned je vezmou jinde. Takže jsem jich sehnal jen okolo 250," popisuje. 

Od jihočeského dopravce později sám odešel - ke konkurenční ČSAD Jihotrans, kde s dietami podle něj problém nebyl. Narazil tu ovšem, když mu zaměstnavatel odmítl proplatit stání na parkovišti v zahraničí.

"Mohl jsem samozřejmě odstavit auto někde u lesa, ale vezl jsem drahý náklad," popisuje. Firma ale jasně uvedla, že mu takový výdaj prostě nezaplatí. Brzy poté se podle svých slov ocitl ve skupině pětadvaceti lidí, které dopravce propustil. Společnost ČSAD Jihotrans na otázku online deníku Aktuálně.cz neodpověděla.

Důležité je, co vám chodí na účet

Všichni další oslovení dopravci se brání, že oni sami vše řidičům řádně platí a o krácení diet pouze slyšeli odjinud. "Nevím, jak je to u jiných společností, ale u nás výši diet řešíme v kolektivním vyjednávání s odbory. Pokud se dohodneme, tak je výše diet jasně stanovena kolektivní smlouvou a není možné ji jednostranně měnit," uvádí například obchodní ředitel ČSAD Uherské Hradiště Vlastislav Čech.

To, že řidiči dostávají v rámci hrubé mzdy sotva polovinu svého celkového výdělku, je však podle dopravců v pořádku. "Důležité je, co vám chodí na účet," myslí si ředitel českolipské Car Transport Company David Mertlík.

"Hrubý plat 20 tisíc měsíčně dělá 15 850 korun čistého. Plus stravné nebo kapesné za měsíc v průměru 25 tisíc čistého. To znamená celkový příjem téměř 41 tisíc čistého. To odpovídá inzerovaným částkám," upřesňuje Mertlík. Také Bicera z ISD Česmad Bohemia je přesvědčen, že pro řidiče byla a stále je rozhodující právě celková výše jejich měsíčního příjmu. Přímo řidiči mají ale jiný názor. "Současný nedostatek řidičů jasně ukazuje, že to lidem nevyhovuje a že za podobnou mzdu není ochoten skoro nikdo dělat," zdůrazňuje Michal.

"Je to hrozně nebezpečné a krátkozraké, protože v momentě, kdy řidič onemocní nebo se stane úraz, pobírá opravdu směšnou částku. Je až s podivem, kolik lidí si to neuvědomuje, přestože jim to říkáte se všemi důsledky," dodává Hrušková. Kromě starobního důchodu se od hrubé mzdy odvíjí například podpora v nezaměstnanosti, mateřská nebo případný invalidní důchod.

Dopravci nicméně argumentují, že někteří zaměstnanci podobné dělení výplaty na hrubou mzdu a diety naopak vyžadují. Hlavním důvodem jsou exekuce. Zatímco z hrubé mzdy se totiž strhávají splátky, diety jim zůstávají celé. Podle Čecha pak tito lidé často vyhledávají minimální hrubý příjem a většinu platu chtějí v dietách nebo bokem.

Na zvýšení mzdy není prostor

Přestože česká ekonomika oživuje a zvláště v nedostatkových odvětvích se snaží firmy přitáhnout nové lidi na více peněz, dopravci tvrdí, že na nějaké významné zvýšení mezd není prostor. Může za to podle nich tvrdá konkurence.

"Převládajícím faktorem pro výběr dodavatele je bohužel cena. To nutí společnosti snižovat náklady, včetně mzdových," tvrdí Čech z ČSAD Uherské Hradiště. Pokud dopravce konkuruje jen nízkou cenou, tak podle něj musí najít způsob, jak jí dosáhnout.

"Práce profesionálních řidičů je velmi namáhavá a zodpovědná, ale nikdy nevyžadovala dlouhé, soustavné vzdělání, od čehož se odvozovala výše mzdy," doplňuje Bicera. Mertlík je ještě důraznější. "Zkuste se zamyslet nad tím, kolik je profesí, kde vyděláte minimálně dvojnásobek mzdového mediánu například se základním nebo středoškolským vzděláním. Věční stěžovatelé budou naříkat, i kdyby měli na pásce 30 tisíc hrubého a na účtu 60 tisíc kompletní příjem," říká.

autor: Tereza Holanová | 6. 9. 2015 18:55

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama