Praha - Rekordní růst české ekonomiky se stále viditelněji projevuje i na výdělcích zaměstnanců. Po Českých drahách, Unipetrolu nebo ČEZu, kde se povedlo dohodnout růst mezd už na konci loňského roku, oznamují i další firmy, že lidem zvýší mzdy.
Ukazuje to anketa online deníku Aktuálně.cz mezi největšími zaměstnavateli v Česku a zástupci odborů. Právě největší odborářská centrála - ČMKOS - v polovině loňského roku spustila kampaň s názvem Konec levné práce a vyzvala zaměstnance, aby se nebáli říct si v době růstu o více peněz.
Ve státním sektoru se lidé dočkali už od loňského listopadu, kdy platby stouply o tři procenta.
Přidají průmyslové firmy i obchodní řetězce
Hrubý domácí produkt, tedy zjednodušeně řečeno hodnota vyrobeného zboží a služeb, loni v Česku vzrostl o 4,3 procenta. Firmám díky tomu přibývají zakázky, takže potřebují stále více zaměstnanců. Jen prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé ke konci letošního února téměř 115 tisíc volných míst, což je nejvíce od října 2008. O kvalitní lidi nebo zástupce nedostatkových oborů se zaměstnavatelé musí přetahovat s konkurencí.
Zvyšováním mezd se chlubí hlavně průmyslové podniky. Výrobce stavební techniky Ammann Group z Nového Města nad Metují zvýšil mzdy dokonce o 13 procent. "Na oplátku" ale nová kolektivní smlouva umožňuje firmě zavést takzvané konto pracovní doby - to umožňuje podniku měnit délku pracovní doby zaměstnanců podle aktuální potřeby. Ve většině ostatních firem jsou lidé rádi, když se dostanou alespoň na třetinu této hodnoty. Například Třinecké železárny zvýšily mzdy o čtyři procenta. "Pokud se bude firmě dařit, mohou zaměstnanci očekávat další navýšení ve výši dvou procent," říká mluvčí železáren Petra Jurásková.
Českobudějovická Bosch Group přidala od začátku roku zaměstnancům 3,2 procenta. Strojírensko-metalurgická skupina Unex zvýšila mzdy o 500 korun lidem, kteří jsou ve firmě déle než rok, pokud jim nezvedla mzdu už ve druhé polovině loňského roku.
Základní mzdu zvýšila od února i automobilka Hyundai Motor Manufacturing - o 3,85 procenta. Kromě toho zvedla příspěvek na penzijní a životní pojištění - v obou případech o stovku na 800 korun, pokud si zaměstnanec na příslušné pojištění ukládá alespoň pět set korun měsíčně. "Celkově tak mzdové prostředky stouply o osm procent," říká mluvčí automobilky Petr Vaněk.
Výběr firem, které zvýšily mzdy (v abecedním pořadí):
| Firma | Růst mezd |
| AGEL | o 4 % |
| Ahold Czech Republic | o 3 % |
| Amman Group | o 13 % |
| Bosch | o 3,2 % |
| Continental Barum | o 3,5 % |
| Česká pošta | o 5,6 až 7 % |
| Česká spořitelna | o 1,6 % |
| ČEZ | o 3 % |
| Deza | o 1 % |
| E.ON | o 3 % |
| Explosia | o 5,4 % |
| Federal Mogul | o 7,3 % |
| Hyundai Motor Manufacturing | o 3,85 % |
| Penny Market | o 2,6 až 3,9 % |
| RWE Supply & Trading | o 2 % |
| Severní energetická | o 4 % |
| Skupina Českých drah | o 1,7 % |
| Sokolovská uhelná | o 2 % |
| Stora Enzo Wood Products | o 5 % |
| Třinecké železárny | o 4 % |
| Unex | o 500 Kč |
| Unipetrol | o 1000 Kč |
| Veolia | o 1 % více než inflace |
Žebříček zahrnuje největší zaměstnavatele a společnosti, u nichž odborové svazy hovoří o nejvýraznějším růstu výdělků.
Vyšší mzdy prosadili odboráři i v maloobchodě. Po náročném vyjednávání se povedlo dohodnout růst mezd ve společnosti Ahold provozující řetězec Albert. Zaměstnancům na nemanažerských pozicích vzrostl od března výdělek v průměru o tři procenta. Penny Market od začátku března přidal pokladním v průměru 2,6 procenta, zástupcům vedoucích 3,9 procenta a manažerům 2,7 procenta. Zaměstnancům v prodejnách Billa porostou mzdy průměrně o čtyři procenta. Vedení Tesca a Globusu o mzdách se zaměstnanci ještě jedná.
Kolektivní vyjednávání zatím pokračuje i ve Škodě Auto, kolínské automobilce TPCA, v ČSOB nebo Plzeňském Prazdroji.
Řada firem celoplošné zvyšování mezd neplánuje a přidá jen některým zaměstnancům. To je typické pro Komerční banku, O2, McDonald´s nebo Metrostav, který hodlá přidat vybraným zaměstnancům tři procenta. Další velké společnosti, například Vodafone, Foxconn, Siemens nebo Avast, nechtějí otázku mezd vůbec komentovat. "Ke mzdám a benefitům se ze zásady nikdy nevyjadřujeme," uvádí také mluvčí PPF Radek Stavěl.
Úspěch odborářů?
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) loni v září doporučila odborářům ve firmách, aby požadovali růst mezd (po očištění o inflaci, která nyní činí zhruba půl procenta) alespoň o tři až pět procent.
Jak kampaň Konec levné práce dopadla? Odborářská centrála zatím nemá k dispozici souhrnné statistiky - vysvětluje to tím, že kolektivní jednání na mnoha místech ještě neskončila. "Kampaň zcela naplňuje naše očekávání. Musím neskromně říct, že se povedla ještě více, než jsme předpokládali," říká nicméně šéf ČMKOS Josef Středula. Nejtěžší vyjednávání o letošních mzdách podle něj zatím probíhala v Unipetrolu a Aholdu.
Odborové svazy, které zastupují jednotlivé profese, ale hodnotí výsledek kampaně různě.
"V textilních firmách slíbila zvýšit mzdy většina firem od jednoho do tří procent, výjimečně došlo k vyššímu nárůstu," říká místopředseda OS textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy Miloš Konečný. "Jsou podniky, které přidávají plošně tisíc korun měsíčně každému zaměstnanci. Jinde je dohodnut průměrný mzdový nárůst pět procent v rámci celé firmy. Jinde zaměstnanci obdrží třináctý a v některých případech i čtrnáctý plat," dodává předseda svazu Zdeněk Heller.
"Z dosud uzavřených kolektivních smluv na rok 2016, případně na delší období, došlo ke smluvnímu zvýšení mezd u 74,6 procenta firem,“ říká Jaroslav Souček, předseda OS Kovo, který sdružuje zaměstnance kovoprůmyslu. Vyšší růst mezd, než je odhadovaná inflace pro tento rok, se podle něj povedlo vyjednat u dvou třetin firem v odvětví. O více než pět procent pak mají růst mzdy jen v sedmi procentech případů.
Předsedkyně Českomoravského svazu pohostinství, hotelů a cestovního ruchu Dagmar Gavlasová ale mluví o pokračování levné práce. Mzdy v oboru podle ní zpravidla rostly jen o procento nebo o dvě - bez ohledu na to, že zaměstnavatelé v hotelovém průmyslu loni dosáhli mimořádně příznivých výsledků.
Nechte si porovnat životní pojištění a vyberte nejvýhodnější
Odboráři se samozřejmě setkali i s firmami, které zaměstnancům nepřidaly vůbec, konkrétní jména však nechtějí jmenovat. Podle Hellera jde často o podniky, které mají vážné ekonomické problémy.
"Existují případy, kdy jsou zaměstnanci loajální ke svému zaměstnavateli, nebo sídlo firmy se nachází v regionu s vysokou nezaměstnaností a lidé se o práci bojí natolik, že jsou ochotni ustoupit i ze svých dosavadních standardů," upřesňuje Heller.
Benefity výrazně nepřibývají
Průzkum mezi zaměstnavateli také ukazuje, že jen minimum velkých firem letos rozšířilo svoji nabídku zaměstnaneckých benefitů. Žádnou novou výhodu letos nepřidaly Sokolovská uhelná, E.ON, Vodafone, Deza či Česká spořitelna. Nutno ale dodat, že nabídka benefitů u největších firem už nyní patří k nejširším.
Mezi firmy, které nabídku benefitů rozšířily, patří kromě již zmíněné Hyundai Motor Manufacturing například společnost Unex - ta přidá zaměstnancům 500 korun na penzijní a životní pojištění. Metrostav zavedl dny zdravotního volna neboli sick days. "Zaměstnanec může vyčerpat během kalendářního roku až dva dny placeného volna, které jsou posuzovány jako přítomnost v práci," říká vedoucí personálního oddělení Martina Zrcková.
"V největším objemu se jedná o stravenkách, v menší míře o kafetériích nebo příspěvku na dopravu do zaměstnání,“ shrnuje Konečný situaci v textilním průmyslu. Příspěvek na stravu rozšířily i firmy, které zastupuje OS Kovo.
Podle nedávného průzkumu společnosti Hays má přitom o stravenky zájem "jen" každý druhý zaměstnanec - stále žádanější jsou hlavně práce z domova nebo pružnější pracovní doba. Toto přání lze však u některých firem splnit jen obtížně. Například řetězec Billa sice letos zavedl pružnou pracovní dobu, ale pouze pro zaměstnance na centrále.
Jak je to se zvyšováním mezd u vašeho zaměstnavatele? Dostali jste v tomto roce přidáno, nebo se nic nezměnilo? Podělte se s námi o své zkušenosti.
