Jsme levnější než jiní Evropané? Česko platí daň za rozvinutý průmysl, tvrdí nová studie

Tereza Holanová Tereza Holanová
4. 12. 2015 13:53
Pokud by se mzdy podílely na HDP stejnou měrou jako činí průměr EU, mohli by mít Češi v průměru zhruba o pět tisíc vyšší mzdy. Podobně jsou na tom i další země visegrádské čtyřky. Tuzemská mzda je ve srovnání s HDP nižší než ve většině zemí EU hlavně proto, že je ČR nejprůmyslovější zemí EU, ale také třeba kvůli klesajícímu počtu odborářů.
Ilustrační obrázek.
Ilustrační obrázek. | Foto: ČTK

Praha - České mzdy jsou až o pětinu nižší, než by na první pohled odpovídalo výkonu ekonomiky, a podobně jsou na tom i další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko. Všechny tyto země patří k členům Evropské unie, kteří mají nejmenší podíl mezd na hrubém domácím produktu.

Ukazuje to analýza, kterou zpracoval hlavní ekonom evropské sekce Úřadu vlády Aleš Chmelař. Visegrádská čtyřka vykazuje o deset procentních bodů menší poměr mezd k HDP, než je průměr EU. Ten podle údajů Evropské komise činí v letošním roce v celé EU 55,8 procenta, zatímco v ČR jde jen o 47 procent. Na podobné úrovni se držela i v uplynulých deseti letech.

Důvody jsou různé. Mezi ty objektivní patří i to, že je Česko tradiční průmyslovou zemí. Průmysl má vyšší nároky na kapitál než například služby. Méně vydělaných peněz pak zbývá právě i na mzdy.

Jak se mzdy v roce 2015 podílejí na produkci:

Země Poměr mezd na HDP
1) Belgie 60,45 %
2) Slovinsko 60,4 %
3) Nizozemsko 59,33 %
4) Francie 58,23 %
5) Velká Británie 57,59 %
6) Chorvatsko 56,77 %
7) Německo 56,51 %
8) Dánsko 56,42 %
9) Rakousko 55,83 %
10) Finsko 55,74 %
11) Španělsko 54,58 %
12) Itálie 53,78 %
13) Bulharsko 53,74 %
14) Lucembursko 52,75 %
15) Estonsko 52,47 %
16) Portugalsko 51,94 %
17) Švédsko 50,05 %
18) Malta 49,94 %
19) Řecko 49,89 %
20) Lotyšsko 48,27 %
21) Polsko 47,62 %
22) Litva 47,47 %
23) Česká republika 47,1 %
24) Maďarsko 45,55 %
25) Rumunsko 44,99 %
26) Kypr 44,78 %
27) Slovensko 44,56 %
28) Irsko 44,02 %

Zdroj: Evropská komise

Pokud by šel v Česku na mzdy obdobný podíl toho, co se v zemi vyrobí, jako na Západě, tak by firmy zaměstnancům vyplatily na mzdách celkem o 400 miliard korun ročně více.

Průměrná měsíční mzda by pak podle Chmelařova odhadu byla měsíčně vyšší zhruba o pět tisíc korun, takže by činila zhruba 31 tisíc korun.

V Česku ale zmíněná částka neputuje na mzdy, místo toho plyne hlavně vlastníkům firem. Česko je totiž nejprůmyslovější zemí EU - průmysl se na tuzemské podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco třeba v Německu jde o 40,2 procenta. A průmysl je náročnější na fyzický kapitál, jako jsou například budovy, stroje a dopravní prostředky, než služby.

"Poměr mzdy vůči HDP je závislý na struktuře ekonomiky. Pokud převažuje průmysl, tak bude mít nižší poměr než u ekonomik, kde převažují služby, které v průměru nevyžadují na začátku tak velké kapitálové investice," souhlasí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Kromě toho má na nižší podíl mezd na HDP vliv i klesající počet odborářů, kteří růst mezd tradičně prosazují. Zatímco ve Švédsku či Finsku je v odborech zapojeno více než šedesát procent pracovníků, v Česku jsou to jen 13,4 procenta. V roce 1995 přitom podíl činil ještě 43 procent.

Pokles potvrzuje i průzkum online deníku Aktuálně.cz - počet odborářů podle něj během posledních dvaceti let klesl z 2,6 milionu na přibližně 460 tisíc, tedy o 82 procent.

Další příčinou nízkého podílu mezd na HDP mohou být vysoké náklady na práci v ČR. Kromě hrubých mezd sem patří i sociální a zdravotní pojištění.

Doženeme Západ? Jen když mzdy porostou rychle a dlouho

Že dostávají Češi z toho, co vyrobí, méně než například Němci, potvrdil na páteční konferenci Odpovídají mzdy výkonu ekonomiky zemí V4? i Martin Myant z Evropského odborového institutu. "Německo má třikrát vyšší hodinovou cenu práce než česká ekonomika," říká s tím, že například v automobilovém průmyslu je přitom podle něj obsah práce v obou zemích pravděpodobně velmi podobný.

Podle Chmelařovy analýzy rostla produktivita práce v zemích visegrádské čtyřky v obdobích mimo recese téměř bez výjimek rychleji než mzdy.

Jak upozorňuje Sklenář, ve třetím čtvrtletí rostl objem vyplacených mezd o 5,4 procenta, tedy rychleji než nominální HDP. "Pokud bychom měli dohnat průměr EU, musel by být tento růst systematický dalších nějakých dvacet let," říká ale Chmelař.

Pokud by inflace činila dvě procenta a HDP rostl o dvě procenta, musely by se podle něj mzdy každý rok zvýšit o šest procent. "Odstranit" mezeru by ale podle Sklenáře znamenalo zrušit relativní výhodu České republiky - že je posledních 150 let průmyslovou zemí.

"V rámci Visegrádu bychom měli vytvořit koordinační radu pro rozvoj ekonomiky a zvyšování životní úrovně," navrhl také předseda Senátu Milan Štěch. Důvodem nízkého ohodnocení práce v regionu střední Evropy podle něj může být i to, že si jednotlivé země nekoordinovaně konkurují. "Což tlačí mzdy směrem dolů ke škodě občanů celé visegrádské čtyřky," dodává předseda Senátu.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Na východě Ukrajiny byl zastřelen voják, další tři utrpěli zranění

Jeden ukrajinský voják byl zabit a další tři utrpěli zranění při sobotním ostřelování pozic vládních vojsk v Donbasu na východě Ukrajiny "ozbrojenými uskupeními Ruské federace" z minometů a dalších zbraní, uvedl v neděli na své internetové stránce list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké velení ukrajinské armády. Podle něj "ruská okupační vojska" v sobotu desetkrát porušila příměří, v neděli zatím jednou.

Separatisté v neděli naopak obvinili ukrajinskou armádu, že během uplynulých 24 hodin dvanáctkrát porušila dohodnuté příměří ostřelováním vsí ovládaných povstalci. O případných ztrátách se povstalecká agentura DAN nezmínila.

V pondělí se v Paříži mají poprvé setkat prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj, aby za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednali o míru v Donbasu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy