Slovenská vláda navrhla zdanit 70 procenty nadměrné zisky firem v sektoru ropy, plynu či uhlí. Stát by mohl získat 524 milionů eur (12,8 miliardy Kč).

Míra inflace v eurozóně v listopadu klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. I nadále se zvyšují zejména ceny energií, u kterých meziroční tempo růstu podle statistiků dosáhne 34,9 procenta. Na druhém místě je kategorie potraviny, alkohol a tabák s meziročním nárůstem o 13,6 procenta.

Analytici s poklesem celkové inflace počítali, ale s mírnějším. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, ta Eurostat zveřejní v polovině prosince.

Dluhy českých domácností u bank v říjnu stouply meziměsíčně o 6,8 miliardy na 2,133 bilionu korun. Zadlužení firem se zvýšilo o 7,8 miliardy na 1,295 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci října vyšší zhruba o 119,7 miliardy korun a dluhy firem stouply o 76,3 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl letošní duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale dubnovou statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ.

Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a loni v říjnu se dostalo nad dva biliony korun.

Společnost FutureLife, za kterou stojí investiční fond CVC a skupina Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), získala v minulých týdnech genetickou laboratoř CytoGenomic Medical Laboratory v Rumunsku. Napsal to dnes server Hospodářských novin, kterým transakci potvrdil výkonný ředitel Hartenberg Holdingu Jozef Janov. Kupní cena byla podle novin do 100 milionů korun.

Janov uvedl, že FutureLife koupil majoritu v laboratoři v Rumunsku, která doplňuje spektrum činností pro mimotělní oplodnění. "Některé pacienty tak můžeme vyšetřovat přímo tam," dodal. V čele rumunské laboratoře zůstane podle Hospodářských novin její zakladatel Danae Stambouli, který si v podniku ponechal významný podíl a bude řídit jeho expanzi. FutureLife už v Rumunsku působí, má zde velkou kliniku IVF.

Podobný model, tedy že FutureLife koupí majoritu a zakladatelé s menším podílem zůstávají, uplatnila skupina u většiny svých transakcí. Nedávno například koupila tradiční barcelonskou kliniku Institut Marques, v níž získala 80 procent. Ve vlastnické struktuře dál zůstává rodina Marquesových, která stála u zrodu kliniky.

Společnost innogy od ledna zvýší necelé desetině svých zákazníků ceny elektřiny. Tato část klientů tak bude od přelomu roku platit vládou zastropované ceny elektřiny, běžná domácnost si proti současnosti připlatí asi 500 korun měsíčně. Zákazníků s fixovanou cenou, kterých je většina, se zvýšení nedotkne. Ceny plynu společnost nemění. V úterý to uvedl mluvčí innogy Martin Chalupský. Firma je s asi 600 tisíci odběrateli čtvrtým největším dodavatelem elektřiny v Česku. Ceny energií zdražují od příštího roku i ostatní dodavatelé.

"Od začátku ledna dojde k úpravě základního ceníku elektřina Standard pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou, tedy pro zákazníky, kteří nemají zafixovanou cenu. Ceny silové elektřiny ve všech sazbách u Standardu už překročily cenový strop, od 1. ledna proto zákazníkům cenu elektřiny zastropujeme," řekl Chalupský.

Běžná domácnost by si podle něj měla připlatit asi 500 korun měsíčně. Zdůraznil, že zdražení se v praxi bude týkat asi necelých deseti procent klientů. "Drtivá většina zákazníků innogy s odběrem elektřiny je stále pod cenovým stropem a má zafixované nižší ceny z minulosti," dodal.

Společnost innogy už své klienty o změnách cen průběžně informuje, v příštích týdnech jim pak rozešle nový plán záloh a ceník platný pro jejich odběrné místo včetně cenového porovnání původních a nových zastropovaných cen.

Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou dnes novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.

"Objem mezd, který by čeští zaměstnanci v roce 2022 museli dostat navíc, aby si zachovali životní úroveň z roku 2021, dosahuje 170 miliard Kč. Právě o tolik se tedy letos budeme muset 'uskromnit'," uvedl Hradil. Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, tak podle něj za celý rok 2022 bude k dosažení předchozího životního standardu scházet 40 000 korun, tedy 3300 korun měsíčně. Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018, vypočetl analytik.

Hlavní důvody pro výrazný převis spotřebitelské inflace nad růstem mezd jsou podle Hradila rusko-ukrajinská válka a z ní vyplývající geopolitický konflikt mezi Západem a samotným Ruskem, a pandemie covid-19. Jedním z důsledků války bylo omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. Pandemie způsobila globální snížení nabídky, když se omezovaly výrobní a přepravní kapacity.

Česká národní banka (ČNB) upozornila na aktivity společností Capital Star LTD a Jotul Capital Limited, které nabízejí obchodování s akciemi, komoditami a nástroji peněžního trhu. Ani jedna ze společností nemá povolení k poskytování finančních ani investičních služeb v Česku. Případná investice tak není ze zákona pojištěná ani jinak chráněná, informovala dnes ČNB.

ČNB také upozornila, že společnost Capital Star LTD se neoprávněně prezentuje jako subjekt s povolením k činnosti vydaným centrální bankou. Dokument je podle ČNB podvržený a v prezentované podobě nikdy nebyl vydán. Podle ČNB tato společnost nemá ani povolení ze strany kyperského dohledového orgánu, přestože to o sobě na svých internetových stránkách tvrdí.

ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává také dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

Německo se dohodlo se státní katarskou energetickou společností QatarEnergy na dodávkách až dvou milionů tun zkapalněného zemního plynu (LNG) ročně, a to od roku 2026 po dobu nejméně 15 let. Dnes to podle agentury DPA oznámil katarský státní ministr pro energetiku a zároveň generální ředitel QatarEnergy Saad Kaabí. Německý ministr hospodářství Robert Habeck, který v březnu v Kataru o dodávkách energetických surovin jednal, dohodu uvítal.

"Je to konkrétní ukázka (…) našich závazků vůči Německu," řekl Kaabí s tím, že pro Německo je to první dlouhodobá dohoda o dodávky LNG z Kataru. Katar je jedním z největších vývozců LNG, který prozatím z této blízkovýchodní země proudí především do Asie. Habeck k tomu podle agentury Reuters uvedl, že by nic nenamítal ani proti dvacetileté či delší smlouvě, zároveň ale poukázal na dlouhodobé klimatické cíle Německa. Německo chce do roku 2045 dosáhnout klimatické neutrality.

Německo má o zkapalněný zemní plyn z Kataru velký zájem, chce tak posílit svou energetickou bezpečnost poté, co dodávky plynu z Ruska prakticky ustaly. Kvůli dodávkám LNG navštívil Katar nejen Habeck, ale také spolkový kancléř Olaf Scholz.

Kvůli dovozu LNG Německo začalo na pobřeží Severního a Baltského moře budovat terminály, aby tuto surovinu mohlo vůbec přijímat. Očekává se, že první terminály začnou fungovat v prosince a na začátku ledna.

LNG z Kataru bude do Německa podle Kaabího proudit přes plovoucí terminál v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku, který si pronajala německá vláda.

Novým generálním ředitelem Lesů ČR bude dosavadní ekonomický ředitel firmy Dalibor Šafařík. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Šéf státního podniku, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, vzešel z výběrového řízení.

Nekula řekl, že Šafařík je špičkový odborník a manažer s dlouholetými zkušenostmi z lesnické i akademické sféry. Věří, že pod jeho vedením budou Lesy ČR v nejlepších rukou.

Posledního ředitele firmy Josefa Vojáčka odvolal loni v prosinci Marian Jurečka (KDU-ČSL), který tehdy dočasně vedl ministerstvo zemědělství. Vedením Lesů ČR dočasně pověřil Jiřího Grodu z Lesní správy Vítkov na Opavsku, kterému dnes Nekula poděkoval za odvedenou práci.

Společnost Shell koupí za téměř dvě miliardy dolarů, tedy v přepočtu 47 miliard korun, dánského výrobce bioplynu Nature Energy Biogas. Akvizice posílí snahy Shellu o odklon od těžby ropy a zemního plynu. Shell se podle svého sdělení stane díky transakci největším producentem biometanu v Evropě. K podobnému kroku jako Shell se v letošním roce odhodlala i konkurenční britská firma BP.

Současnými majiteli Nature Energy jsou firmy Davidson Kempner Capital Management LP, Pioneer Point Partners a Sampension. Biometan se označuje také jako obnovitelný zemní plyn a Nature Energy vyrábí plyn ze zemědělských, průmyslových a domovních odpadů.

Akvizice posílí plán Shellu na přechod k nulovým čistým emisím do roku 2050. Shell získá výrobní závody s napojením na dodávku surovin, infrastrukturu i rozpracované projekty a odborné znalosti. Transakci ještě musejí schválit regulační orgány. Uzavřena by měla být v prvním čtvrtletí příštího roku.

Americká technologická společnost Apple už prakticky přestala inzerovat na Twitteru, uvedl v pondělí majitel této sociální sítě Elon Musk. Apple se tak zařadil po bok narůstajícího počtu společností, které po změně majitele nechtějí na Twitteru platit za reklamu. Apple navíc podle Muska Twitteru pohrozil, že ho vyřadí ze svého obchodu s aplikacemi.

"Společnost Apple z velké části přestala na Twitteru inzerovat. Nenávidí svobodu projevu v Americe?" ptal se Musk ve zjevné narážce na to, že Twitter koupil s tím, že musí být znovu svobodnější. Jako jeden ze svých prvních kroků také rozhodl, že se může na platformu vrátit bývalý americký prezident Donald Trump i další kontroverzní politici.

Právě z obav, že by se na Twitteru nyní mohlo objevovat více závadných příspěvků od uživatelů, protože je Musk nechce tolik regulovat, už inzerci na této síti pozastavily koncern Volkswagen, automobilka General Motors nebo výrobce léků Pfizer.

Češi při slevových akcí Black Friday utratili v internetových obchodech přes sedm miliard korun, tedy zhruba stejně jako loni. Reálné slevy se nejčastěji pohybovaly mezi 15 a 30 procenty, což proti loňsku znamená mírné zvýšení. Vyplývá to z údajů Asociace pro elektronickou komerci a Hlídače shopů.

Podle výkonného ředitele asociace Jana Vetyšky byl zájem o tradiční kategorie, jako je oblečení, elektronika nebo hračky a parfémy. "Orientace na cenu je letos zřejmá, zákazníci také dávají větší důraz na energetickou náročnost produktů, a to především u elektroniky a domácích spotřebičů. Jistě bude zajímavé sledovat, zda se ještě podaří Black Friday v obratech překonat, druhý předvánoční vrchol prodejů očekáváme v týdnu od 12. prosince," řekl.

Podle Hlídače shopů, který se zaměřuje na kontrolu skutečně poskytovaných slev, se většina internetových obchodů letos přidala k velkým společnostem, jako jsou Alza.cz či CZC, a pro letošní Black Friday již slevy uváděla podle nových pravidel, tedy jako slevu z nejnižší ceny za posledních 30 dnů. E-shopy, které letos poprvé použily nová pravidla, uváděly proti loňsku zhruba poloviční (již reálné) slevy.

V Black Friday nabídce bylo podobné množství produktů jako loni. Většinou šlo o jednotky procent z celkové nabídky e-shopu. Ani letos se akce Black Friday neomezily na jeden den či víkend v měsíci, nýbrž se konaly celý listopad, v některých případech i vícekrát po sobě. Neskončily ani 25. listopadem, na nějž letošní "černý pátek" připadl.