Ekonomika

Evropská centrální banka představila nové pokyny, které naznačují delší podporu pro problémovou ekonomiku eurozóny. Úrokové sazby zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se stagnující inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta. Vyplývá to z prohlášení ECB zveřejněného po zasedání měnového výboru banky.

Hlavní úroková sazba zůstává na rekordním minimu nula procent. Beze změny zůstaly také programy nákupů aktiv. Nouzový pandemický program označovaný PEPP má v současnosti k dispozici 1,85 bilionu eur (47,5 bilionu korun) a v platnosti má být nejméně do března 2022.

Evropská centrální banka v přezkumu své měnové strategie zveřejněném tento měsíc zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty, což bylo podle některých analytiků zavádějící.

Senát chce prodloužit širší nároky na odpočet daně z přidané hodnoty pro Českou televizi a Český rozhlas až do konce roku 2024. Jinak by tato možnost skončila se závěrem letošního roku a obě instituce by v příštím roce přišly celkem asi o 420 milionů korun. Prodloužení výjimky schválil ve čtvrtek Senát v novele zákona o DPH, která ruší osvobození od daně u drobných zásilek přicházejících ze zemí mimo EU. Předloha se tak vrací do sněmovny, která o návrhu senátorů rozhodne. Zatím není jasné, kdy se tak stane.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k návrhu senátorů zaujala neutrální stanovisko. Do novely se toto prodloužení pokusil vložit již sněmovní rozpočtový výbor, při závěrečném hlasování ve sněmovně však návrh neuspěl. Neprošel o jeden hlas.

Prodloužit výjimku pro ČT a ČRo navrhly hned tři senátní výbory a k tomu stálá komise pro sdělovací prostředky. "Bez jasných pravidel stanovených zákonem reálně hrozí opakování situace z doby před 1. 7. 2017, kdy Česká televize i Český rozhlas byly vystaveny zdlouhavým sporům s finanční správou, které trvají doposud," uvedla například komise pro sdělovací prostředky.

Česká národní banka (ČNB) získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválil Senát. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Sociální síť pro audio-chat Clubhouse, která získala popularitu v době koronavirové pandemie, už nebude jen pro zvané. Firma to uvedla na svém blogu. Až dosud přístup do aplikace získal jen ten, koho pozval stávající člen, nebo se musel zapsat do pořadníku čekajících. Společnost ve středu vysvětlila, že plán vždy byl zpřístupnit aplikaci všem, ale více než rok musela omezovat počet uživatelů.

Clubhouse umožňuje poslouchat živě rozhovory a aktivně se účastnit diskusí. Za pandemie byly její služby velmi žádané, ale podle odhadů tržních expertů zájem mezitím opadl. Společnost sama ovšem uvádí, že od května, kdy spustila verzi pro operační systém Android, jí přibylo deset milionů uživatelů. Předtím byla aplikace k mání jen pro majitele chytrých telefonů od firmy Apple.

Mezinárodní měnový fond (MMF) nadále předpokládá, že světová ekonomika v letošním roce vzroste o zhruba šest procent, tedy stejným tempem, které předpověděl ve své dubnové prognóze. Uvedla to výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Varovala však, že hospodářské oživení zpomalí, pokud se nezvýší tempo očkování proti covidu-19.

Při současném tempu očkování se podle šéfky MMF nepodaří dosáhnout cíle ukončit pandemii covidu-19 do konce příštího roku, napsala agentura Reuters.

Na finančních trzích se v poslední době objevily obavy, že na vyhlídky světové ekonomiky bude mít negativní dopad šíření nakažlivější koronavirové mutace delta.

Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení letos v pololetí stouply meziročně o čtyři procenta, tedy o 20 miliard korun, na 476,8 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 205 miliard korun, meziročně o 17,1 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 111,5 miliardy korun, meziročně o 37 miliard korun více. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí (MF) v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.

Naopak v případě daně z příjmu fyzických osob stát v pololetí získal meziročně o 22,3 miliardy korun méně, tedy 71,1 miliardy korun. MF k tomu uvedlo, že výběr byl ovlivněn daňovými změnami od letošního roku, zejména snížením základu daně o více než 25 procent a zvýšením slevy na poplatníka. Inkaso také negativně ovlivnilo vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Méně stát vybral i ze spotřebních daní.

Samotný státní rozpočet získal ke konci června na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 322,6 miliardy korun, tedy o 690 milionů korun více. Schodek rozpočtu ke konci června stoupl na 265,1 miliardy korun, šlo o nejhorší červnový výsledek od vzniku Česka.

Americký výrobce elektromobilů Tesla otevře v letošním roce svou síť dobíjecích stanic také elektromobilům jiných značek. Na Twitteru to napsal šéf Tesly Elon Musk. Díky síti rychlého dobíjení s více než 25 000 dobíjecími stanicemi po celém světě má Tesla konkurenční výhodu. Ostatní automobilky kvůli obdobným sítím utvářejí spojenectví nebo investují do start-upů, uvedla agentura Reuters.

"Ještě letos zpřístupníme naši síť Supercharger dalším elektromobilům," napsal Musk. Dodal, že časem se nabíjecí síť Tesly otevře i dalším elektromobilům ve všech zemích.

Německý ministr dopravy v červnu uvedl, že se snaží Teslu přesvědčit, aby svou nabíjecí síť otevřela i dalším výrobcům automobilů, a usnadnila tak řidičům elektromobilů nabíjení. Americká automobilka nyní buduje závod v Grünheide, což je několik kilometrů jihovýchodně od Berlína. Sériová výroba tam začne koncem ledna příštího roku, s šestiměsíčním zpožděním proti původnímu plánu.

Německo a Spojené státy se blíží urovnání dlouhodobého sporu o plynovod Nord Stream 2, který přivede ruský plyn do Evropy a přitom obejde Ukrajinu. Podle zdrojů agentury Reuters a návrhu dohody, do kterého nahlédla agentura Bloomberg, obě země vyzvou Rusko, aby nepoužívalo energie jako zbraň proti svým sousedům. V opačném případě hrozí Moskvě sankce a dalšími odvetná opatření, stojí podle Bloombergu v návrhu dohody.

Podmořské potrubí bylo jedním z témat rozhovoru amerického prezidenta Joea Bidena a německé kancléřky Angely Merkelové při jejich schůzce minulý týden ve Washingtonu. Tam se jim ještě nepodařilo neshody ohledně projektu urovnat.

Podle návrhu dohody se Německo zavazuje k blíže neurčenému postupu, pokud by Rusko energie zneužívalo. To je podle Bloombergu ze strany Merkelové ústupek, protože dříve nezávislý postup proti Kremlu kvůli plynovodu, který povede z Ruska přímo do Německa, odmítala. Pokud by Rusko použilo energie jako zbraň nebo podniklo agresi proti Ukrajině, Německo samo zareaguje a zároveň bude naléhat na přijetí opatření na evropské úrovni. A to včetně sankcí, které by omezily ruský export energetických surovin, stojí v návrhu.

"Vypadá to dobře," řekl Reuters jeden zdroj, který chtěl zůstat anonymní, protože rozhovory ještě nejsou u konce. "Předpokládáme, že se dohodneme v příštích dnech," dodal.

Uhelná komise připraví další scénáře útlumu uhlí v Česku při vyšší ceně emisní povolenky, řekl po úterním jednání komise řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Scénáře jsou důležitější než datum útlumu, uvedl. Popřel tvrzení poslankyně a expertky Pirátů na životní prostředí Dany Balcarové, že Uhelná komise bude pracovat na scénářích konce uhlí k roku 2030 a dřív. Podobné stanovisko v úterý nebylo přijato, řekl Havlíček.

Ministerstvo průmyslu oznámilo, že novými členy komise jsou Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie a Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Nahradili ekology Jiřího Koželouha s Janem Rovenským, kteří v reakci na prosincové doporučení komise ukončit využívání uhlí v ČR v roce 2038 rezignovali, protože požadovali dřívější termín a v hlasování byli proti.

"Uhelná komise změnila zadání. Bude pracovat na scénářích konce uhlí k roku 2030 a i dříve. Někteří členové napadli přípravu seznamu pro vypínání uhelných bloků, řeč byla i o kompenzaci za odstavené bloky. Říkám, že k odklonu od uhlí musí dojít plánovaně, nesmí ho určovat trh," napsala v úterý na twitter Balcarová. Komise v úterý zasedla videokonferenčně, sdělilo Sdružení hornických odborů.