Mezi lety 2014 a 2018 byl Jiří Švachula z hnutí ANO vlivným místostarostou městské části Brno-střed, později zastával funkci radního. Podle soudu byl ústřední postavou větve korupční kauzy Stoka, která se týká manipulací zakázek městské části Brno-střed. Je rovněž „pojítkem“ s dalšími větvemi případu – podle detektivů byl součástí korupčního systému jak na radnici Brno-střed, tak v brněnských městských firmách nebo například na antimonopolním úřadu. Celá skupina dle obžaloby získala na úplatcích minimálně 48 milionů jen z Brna-střed. Peníze mezi členy měl podle policie přerozdělovat právě Švachula.

Švachula ovládal brněnský podnik Garage Wine a Galerii Aspekt. V minulosti se věnoval výtvarné činnosti pod uměleckým jménem „George“. Toto jméno používal i v šifrované komunikaci. V Brně má přezdívku Básník. Nepravomocně dostal u brněnského krajského soudu 9,5 roku vězení.

Švachula podle obžaloby výměnou za úplatky manipuloval stamilionové zakázky nejbohatší městské části Brno-střed. Tam byl Švachula od roku 2014 místostarostou a v gesci měl odbor investic a správu nemovitostí. Součástí systému byli úředníci a technici, kteří vybírali úplatky od podnikatelů a živnostníků, a politici, kteří „kasírovali“ a úkolovali úředníky. Radnice Brno-střed se na základě obžaloby hlásí k soudu se škodou 49 milionů korun.

Vedoucím odboru investic radnice Brno-střed byl až do policejní razie v březnu 2019 Petr Liškutin, další obviněný v kauze Stoka. Bývalý člen ANO, který působil v buňce hnutí Brno-Ivanovice. Tu vedl další podezřelý v kauze – Jiří Faltýnek, syn dvojky hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Liškutin dle obžaloby vybíral úplatky od podnikatelů, které následně předával Jiřímu Švachulovi.

Úplatky od podnikatelů a živnostníků Jiřímu Švachulovi předával i bývalý vedoucí Správy nemovitostí Brna-střed Petr Kosmák. Ten se přiznal, když usiloval o status spolupracujícího obviněného. Policistům sám v igelitce přinesl část úplatků, které za manipulace na radnici získal. Částku 1,9 milionu korun měl schovanou pod linkou, další svazky pětitisícových bankovek schovával ve sklepě. Dostal podmínku a trest propadnutí 3,7 milionu korun.

Na Správě nemovitostí Brna-střed, jejíž pracovníci mají za úkol udržovat a opravovat městské domy, dle detektivů uplácelo 90 procent všech firem a živnostníků, kteří zakázky dostávali.

Odbor investic i Správu nemovitostí měl na starosti místostarosta za ANO a později radní Jiří Švachula.

Jedním z podnikatelů, kteří za úplatu dostávali zakázky od Brna-střed a který byl rovněž součástí systémů na vytipovávání dalších „platících“ firem, byl Lubomír Smolka a jeho stavební firma KROS - stav. Smolka se přiznal a s policií spolupracuje. Dostal podmínku, peněžitý trest tři miliony korun a zákaz činnosti v obchodních společnostech na 10 let.

Na základě výpovědí obžalovaného podnikatele Lubomíra Smolky policie prověřuje i možnou korupci ve Fakultní nemocnici v Brně, která spadá pod ministerstvo zdravotnictví. Policisté to ale dovozují i z odposlechů.

Smolka například vypověděl, že pracovníci investičního oddělení nemocnice po něm chtěli za získání zakázky příspěvek 20 tisíc na vánoční večírek. Tendr se konal jen naoko. Všechny soutěžní nabídky dodal ve skutečnosti on. "Bylo nám řečeno, že máme dodat ještě dvě firmy, respektive dva rozpočty, aby nám tuto zakázku pokryly," uvedl Smolka. V dalším případě dle své výpovědi zase za zisk zakázky prý koupil skříňku do kanceláře za 17 tisíc.

Manipulace s tendry zachytili policisté i v odposleších. "Je důležité, aby ten projekt byl do padesáti tisíc. Protože do padesáti tisíc to nemusí zveřejňovat. To je pro ně důležité," zachytili policisté rozhovor jednoho ze zaměstnanců nemocnice se Smolkou. Jindy další pracovník Smolkovi sděluje, že v soutěži o tendr osloví pět firem. Na to mu Smolka sděluje: "No tak my musíme dát těch pět, no, dáme známých."

Policisté se rovněž zabývají i údajně zmanipulovanými veřejnými tendry na brněnské pobočce Správě železnic (dříve SŽDC). Smolka policistům vypověděl, že uplácel bývalé vrcholné manažery dané instituce.

Podle něj zakázky přímo řešil s dvěma bývalými přednosty správy budov a bytového hospodářství zmíněné organizace Pavlem Hvozdenským a Miloslavem Benešem. Ti mu každý rok měli přidělit čtyři až pět zakázek do 200 tisíc. Za to, jak Smolka vypověděl, dostávali "desátky". "Byl jsem v kontaktu s předsedou Hvozdenským, který po dokončení kalendářního roku obdržel z té celkové škály zakázek tři procenta. Toto bylo první roky. A poslední rok, než Hvozdenský odešel do důchodu, to byla čtyři procenta," popisoval kriminalistům Smolka.

Hvozdenský odešel do penze v roce 2017, po něm jeho místo obsadil Beneš. "Naše další spolupráce probíhala úplně stejně. I způsob, jakým se panu Benešovi odváděly peníze," pokračoval Smolka, jehož výpověď nezávisle na něm potvrdil i projektant a rozpočtář firmy KROS - stav David Žalio. Jejich výpovědi dokládají i pořízené odposlechy, na nichž je zachyceno, jak Smolka s bývalými přednosty řeší jednotlivé zakázky.

"Beneš se chtěl ještě domluvit, aby upravil ty dvě položky − tak, jak to říkal na to vykrytí, myslí si, že pro toho jejich rozpočtáře to problém nebude, je to o tom, že to v podstatě kryje to, co v tom rozpočtu oficiálně je, a bylo by lepší, kdyby to trochu upravili," zaznamenali si policisté například u hovoru Smolky s Benešem. Ten na Správě železnic skončil minulý rok v říjnu.

Podle něj jeho odchod nesouvisel s kauzou Brno-střed, v níž figuruje jako podezřelý. Podezření u své osoby Beneš označil za "nesmysl". "Pan Smolka byl normálně náš dodavatel. Je to tvrzení proti tvrzení. Řešili jsme spolu pouze pracovní záležitosti, nic víc," argumentoval Beneš.

Na otázku, co to znamená "rozpočet na vykrytí", odpověděl, že "to teď nebude říkat". Podobně reagoval i jeho předchůdce Hvozdenský, který se Smolkou jezdil na dovolené do rakouských Alp. Společnost jim dělal i nyní rovněž obviněný bývalý vedoucí investičního odboru v Brně-střed a vyloučený člen ANO Petr Liškutin. "Není to pravda, normálně u nás soutěžil. Znám ho, je to kamarád. Cestu do Rakouska jsem měl zadarmo, ale ubytování jsem si platil sám," dušoval se Hvozdenský, jenž si dle zjištění policistů od Smolky půjčoval rovněž permanentku na zápasy brněnské hokejové Komety.

Výslech obviněného Lubomíra Smolky detektivy zavedl i na radnici Prahy 4. Smolka tvrdí, že z úřadu dopředu dostával rozpočty, podle kterých stanovoval cenu tak, aby zbylo 15 procent na úplatky. Brněnský podnikatel policistům vypověděl, že do Prahy ho "přivedl" Luboš Krejčí − další obviněný podnikatel v kauze Brno-střed. "Krejčí se Smolkou říkali, že těch 15 procent jde 'pro někoho'," vypověděl projektant Žalio s tím, že si nepamatuje, pro koho měl být úplatek určený. Nekonkrétní byl i samotný Smolka.

Krejčí svou vinu popírá. Nejedná se o první policejní šetření, které se investičního odboru v Praze 4 týká. Jak upozornil deník Právo, tamními tendry se zabývá i hospodářská kriminálka. Při razii v souvislosti s brněnskou kauzou policisté třem pracovníkům radnice zabavili telefony. Radnice za nimi přesto stále pevně stojí a apeluje na presumpci neviny.

Smolka na odposleších rovněž zmiňuje pracovníky Moravského zemského muzea s tím, že jim nosil úplatky. "S přítelem nemají peníze, rádi cestují, a tu dvacku jim každý rok dám. A je šťastná," hovoří například o jedné ze zaměstnankyň muzea Smolka. I ta jakoukoli vinu odmítá.

Z výpovědi Lubomíra Smolky vyplynulo, že k manipulacím zakázek docházelo i v brněnském Centru sociálních služeb, které provozuje například azylové domy nebo domovy pro handicapované. V souvislosti s případem je podezřelý bývalý ředitel centra Ivo Sedláček, který na svém postu skončil v září loňského roku. "Samotného by mě to zajímalo, já si nejsem ničeho vědom. Jsem z toho velice překvapený. Když jsem byl ještě v zaměstnání, tak mě policisté dvakrát navštívili a já jim odevzdal materiály," řekl HN už dříve Sedláček.

Lubomír Smolka dle policistů přímo kooperoval s šéfem odboru investic na Brně-střed Petrem Liškutinem i šéfem Správy nemovitostí Petrem Kosmákem.

Podnikatelé Pavel Ovčarčin a šéf Správy nemovitostí radnice Lubomír Kosmák „vytipovávali“ firmy a živnostníky, kteří by mohli být ochotní platit úplatky.

Podnikatel Pavel Ovčarčin byl blízkým spolupracovníkem klíčového spolupracujícího obviněného případu, podnikatele Samana El-Talabaniho. Oba obžalovaní v kauze Stoka byli navíc v roce 2020 odsouzeni za rozsáhlé daňové úniky, kterých se v Brně dopouštěli. Nyní Ovčarčinovi přibyl i trest za manipulace zakázek v kauze Stoka. Podle rozsudku vybíral podnikatel ze zmanipulovaných zakázek deset procent. Část si nechal, část dal Talabanimu a zbytek Švachulovi. Dostal šest let souhrnný trest i za předchozí trestnou činnost a musí zaplatit půl milionu.

Podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani je pro policisty zásadním spolupracujícím obviněným. Se státním zástupcem Radkem Mezlíkem začal spolupracovat poté, co ho policie obvinila z daňových podvodů a z objednávání si ochrany od policistů v kauze Krov. Nyní dostal souhrnný trest šest let vězení. Ve skupině obžalovaných kauzy Stoka „zajišťoval“ lidi na vybírání úplatků od podnikatelů a z městských firem. Sám inkasoval miliony, o které se pak se Švachulou hádal - a Švachula ho podle policistů ze systému odstřihl. Pro brněnskou organizaci hnutí ANO dříve Talabani sháněl členy. Měl také lihovar s bývalým ředitelem brněnského finančního úřadu.

Stamilionových daňových podvodů se dopouštěli obžalovaní v kauze Stoka Saman El-Talabani s Pavlem Ovčarčinem a dalšími osobami. Dva případy rozsáhlých podvodů s DPH již soud v roce 2020 uzavřel. Vyšetřování afér dlouhou dobu bránily úniky z policejních spisů (kauza Krov) − podezřelí od uplacených policistů dopředu věděli, že jsou v hledáčku detektivů. Talabani začal vypovídat o Stoce právě při vyšetřování podvodů s DPH, když usiloval o status spolupracujícího obviněného.

Talabani na krácení daní spolupracoval s trojicí mužů původem z Iráku, kteří před českou justicí prchli do zahraničí. Do roku 2010 ale podle detektivů od Česka ne­oprávněně dostávali vratky DPH. „Za tímto účelem vytvářeli řetězce společností obchodujících se záměrně výrazně nadhodnoceným zbožím, přičemž cílem tohoto sledu obchodních transakcí nebylo dosažení zisku z podnikatelské činnosti,“ zdůrazňuje v obžalobě státní zástupce Radek Mezlík.

Podle něj řetězce firem sloužily pouze k tomu, aby koncové společnosti dosáhly nadměrného a neoprávněného odpočtu DPH. Sám Talabani podle něj předstíral, že se zbožím v Česku obchoduje. Jen v letech 2008 až 2010, které policie rozkryla, skupina okolo Talabaniho předstírala, že prodala do arabských zemí textil za 1,8 miliardy. Po státu chtěli vrátit daň 334 milionů. Celková škoda je podle žalobce zhruba půl miliardy korun. Obžaloba ale naznačuje, že muži si přišli na mnohem víc.

Podnikatel Saman El-Talabani měl ale širší záběr. Policisté ho dnes stíhají i za to, že si objednával úniky informací z přísně tajných policejních spisů a policejní ochranu, která mu umožnila krátit daně bez postihu. Je tak jedním z obviněných v další kauze nazvané Krov. Mezi hlavními stíhanými jsou bývalí brněnští elitní vyšetřovatelé, kteří dle žalobců minimálně od roku 2009 poskytovali informace z živých vyšetřování přímo osobám, kterých se případy týkaly. Tím často miliardové kauzy torpédovali. Po původu úniků se začala pídit Národní protidrogová centrála, která jako jediná nebyla státními zástupci považována za kompromitovanou.

Detektivové rozkryli, že ústřední postavou systému je někdejší elitní detektiv a nynější majitel bezpečnostní agentury Michal Ratajský. Ten je od zásahu v roce 2017 stíhán i se svými spolupracovníky, několika aktivními policisty a přítelkyní, která jako soudní zapisovatelka krajského soudu měla přístup do dalších spisů.

Kauza úniků ze spisů Krov stála na začátku kauzy manipulace veřejných zakázek Stoka. Při sledování Talabaniho, kterého policisté podezřívali z toho, že si informace z přísně utajených policejních spisů kupoval a zároveň si od detektivů objednával svou ochranu, nahráli policisté schůzku mezi ním a tehdejším vlivným místostarostou Brno-střed za ANO Jiřím Švachulou. Zachytili jejich hádku o rozdělování úplatků o manipulaci brněnských veřejných zakázek. Tím kauza Stoka začala. Talabani, který se později pod tíhou obvinění rozhodl s policisty spolupracovat, jim postupně popsal celý systém manipulace zakázek. Na tomto případu pracuje NCOZ.

Jiří Švachula je jedním z obviněných i v kauze Krov. Při domovní prohlídce u něj policisté nalezli lustrace na jméno jeho přítele a bývalého spolustraníka z hnutí ANO Richarda Mrázka. Ten měl v gesci na magistrátu jako náměstek primátora Petra Vokřála (ANO) investice a tím i veřejné zakázky.

Mezi zákazníka expolicisty a majitele detektivní agentury Michala Ratajského, patří zakladatel miliardové investiční skupiny DRFG David Rusňák, zeť ministryně financí Aleny Schillerové a někdejší člen a sponzor ANO. S Ratajským nejen legálně podnikal, ale zároveň si objednával lustrace sebe i své firmy v utajených policejních databázích. Rusňák se k činnosti přiznal a vyvázl. Jeho stíhání soud podmínečně zastavil.

Aktuálně.cz upozornilo, že DRFG si nechala v tajných databázích lustrovat i potenciální obchodní partnery. Stejný gang navíc kryl muže podezřelé z rozsáhlých daňových úniků.

Švachulova skupina se při manipulacích zakázek podle obžaloby soustředila nejen na radnici Brno-střed, ale i na brněnské městské firmy. Ty mají roční obrat 10 miliard korun. V nich podle státního zástupce Radka Mezlíka, který kauzu Stoka dozoruje, docházelo k nejrozsáhlejší korupci. I v této větvi vypovídal spolupracující obviněný Saman El-Talabani. Podle něj mu úplatky z městských firem nosil další obžalovaný podnikatel Petr Kalášek – a ten je, podle Talabaniho, zase přebíral od dalšího stíhaného podnikatele Ivana Trunečky.

O obžalovaném podnikateli Ivanu Trunečkovi v odposleších hovoří Jiří Švachula se Samanem El-Talabanim. Na nahrávce z předmětné schůzky, kterou Aktuálně.cz zveřejnilo v roce 2020, muži ve vzrušené debatě rozebírají i odvádění provizí ze zakázek "Faltýnkům". A v této souvislosti mluví i o Trunečkovi. "Žes okradl Faltýnky a žes jim dal třicet procent místo těch padesáti, jak jste se domluvili. Tak toto vykládá Trunečka o tobě, aby se ochránil," vyčítá Talabani na záznamu Švachulovi, že se s Trunečkou spojil a jeho obchází. Švachula se ale brání, že s činností skončil.

„U tohoto sdělení vzniká podezření, že se jedná o podíl z ceny ovlivněných veřejných zakázek - tedy o vyvádění peněžních prostředků směrem k dalším členům stejné politické strany. Starým pánem, který je v rozhovoru zmíněn, pak je pravděpodobně myšlen Jaroslav Faltýnek, první místopředseda hnutí ANO,“ přeložili později vzrušenou debatu Talabaniho se Švachulou policisté a poznamenali to do spisu, s jehož obsahem se redakce Aktuálně.cz a HN seznámily.

Trunečka je obžalovaný z manipulace zakázek na radnici Brno-střed i v městských firmách – konkrétně v Teplárnách Brno, v nichž je významným dodavatelem. Podezřelým je zde stále i Jiří Faltýnek, který seděl ve vedení podniku v době, kdy tam Trunečkovy firmy získávaly obří zakázky. Faltýnkovi ale policisté stále nic nedokázali. Trunečku nyní soud viny zprostil. Jeho část obžaloby vrátil žalobcům k došetření.

Podnikatel Ivan Trunečka, jenž ve velkém vyhrával zakázky v Teplárnách Brno, patří mezi blízké známé Jiřího Faltýnka, syna dvojky hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Faltýnek mladší seděl ve vedení městské firmy Teplárny Brno v době, kdy tam Trunečkovy firmy získávaly obří zakázky. A zároveň od Trunečky koupil vilu. Jiří Faltýnek jej označuje za „kamaráda“.

V podezření elitních detektivů je v kauze Stoka Jiří Faltýnek, syn šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Ten za Babišovo hnutí, které slibovalo, že v Brně bude bojovat proti korupci, seděl mimo jiné ve vedení městské firmy Teplárny Brno. "Do zločinecké organizované skupiny lze zařadit i Jiřího Faltýnka, který z titulu své pozice u Tepláren Brno přímo ovlivňuje veřejné zakázky zadávané tímto subjektem spřízněným firmám," zapsali policisté do spisu, s jehož obsahem se deník Aktuálně.cz seznámil.

Spolu s Faltýnkem juniorem se policisté zajímají i o jeho otce. Talabani si na odposleších stěžuje Švachulovi, že jej "Faltýnkovi nejspíš utli". Neboli dle detektivů - že ho odstavili od nějaké veřejné zakázky. "Z čehož vyplývá, že Faltýnkovi mají přímý vliv na rozhodování o veřejných zakázkách. Případně na to, se kterými lidmi bude při ovlivňování veřejných zakázek spolupracováno," odvozují z odposlechů policisté.

Jiří Faltýnek je dlouholetý kamarád ústřední postavy kauzy - stíhaného Jiřího Švachuly. A úzké kontakty s ním má dle detektivů i jeho otec. "Jiří Švachula je v kontaktu s Jaroslavem Faltýnkem, o kterém se účastníci zločinecké organizované skupiny rovněž zmiňují ve vztahu k páchané trestné činnosti, přičemž právě Jiří Švachula zde má plnit roli určité spojky," uvádějí policisté.

Druhý nejmocnější muž ANO se k němu ale nezná: "Se Švachulou nemám žádný vztah," tvrdí. Jeho verzi ale vyvrací přímo jeho syn. "To si nemyslím," reagoval Jiří na distanc svého otce od stíhaného expolitika. "S otcem byli kamarádi takových deset dvanáct let," řekl v minulosti redakci s tím, že on sám Švachulu považuje rovněž za kamaráda. Oba dva byli navíc Švachulovými hosty na oslavě jeho padesátin, kde byl i klíčový svědek kauzy − majitel bezpečnostní agentury Saman El-Talabani.

Jaroslav Faltýnek nechal před komunálními volbami v roce 2014 přijmout Švachulu do hnutí ANO. Spolu s ním přijal i další na Švachulu napojené lidi, kteří přehlasovali původní členy ANO v Brně-střed. Následkem toho se stal Švachula po volbách v této městské části místostarostou a dle policistů obratem začal manipulovat zakázky.

Skupina kolem Švachuly je obžalovaná i za údajné manipulace zakázek v brněnské odpadové společnosti SAKO. Tam měli muži podle obžaloby obdržet a následně si rozdělit minimálně milionový úplatek. Policie prověřuje i Faltýnkovy. Podnikatel Talabani a expolitik Švachula se na jedné ze schůzek zmiňují o tom, že „ten z toho SAKA nikomu nic nedal, a proto se Faltýnci nasrali“. Brněnský krajský soud ale důkazy za dostatečné nepovažoval a tresty za to nepravomocně obžalovaným neudělil.

Jedna ovlivněná zakázka, kterou státní zástupce Radek Mezlík v obžalobě popsal, se podle něj týká i městské společnosti Technické sítě Brno. Podle vyšetřovatelů tam skupina zmanipulovala tendr na odvlhčení kolektorů. Úplatky měly dosáhnout 1,5 milionu.

Při vyšetřování kauzy Stoka policisté narazili i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Mimořádně vlivnou instituci, která svými rozhodnutími ovlivňuje směřování miliard korun. Detektivové podezírali druhého muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a tehdejšího předsedu úřadu Petra Rafaje ze snah ovlivnit tendr na provozovatele mýtného systému. Schůzku mezi podezřelými sjednával Jiří Švachula, jenž měl na antimonopolní úřad podle vyšetřovatelů obrovský vliv.

Na úřad se detektivové začali soustřeďovat až při vyšetřování Stoky, kdy monitorovali Švachulovy schůzky. Jaroslav Faltýnek, podle svého syna dlouholetý Švachulův přítel, využíval podle detektivů Švachulu jako „spojku“ právě na šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje. Policisté ale nenashromáždili dostatek důkazů, že jednání mužů bylo trestné. Loni v březnu tuto větev Stoky odložili. Rafaj ovšem po dalších odhaleních Aktuálně.cz a HN ve funkci předčasně skončil.

Detektivové ale stále prověřují, že na antimonopolní úřad měl zásadní vliv i Jiří Švachula. Aktuálně.cz a HN v minulosti popsaly, že šéf úřadu Petr Rafaj je spolu s téměř celým vedením podezřelý z korupce v souvislosti se Švachulou a jeho působením v instituci. Právě Švachulu jmenoval Rafaj do jedné z rozkladových komisí úřadu. Podle detektivů expolitik ANO antimonopolní úřad ovládl.

Policisté Jiřího Švachulu a vedení úřadu podezírají z toho, že ovlivňovali, jak ÚOHS posoudí tendr na nákup deseti trolejbusů pro brněnský dopravní podnik z roku 2017 za více než 150 milionů korun. Spolu se zmíněnými vyšetřovatelé podezírají z korupce i dosavadního šéfa brněnského dopravního podniku Miloše Havránka.

Podle policistů Švachula posloužil Jaroslavu Faltýnkovi jako „spojka“ na antimonopolním úřadu nejen v kauze mýto. Jak Aktuálně.cz a HN v roce 2021 popsaly, Švachula dojednával schůzky „pro osoby od Jaroslava Faltýnka k materiálům týkajícím se Ředitelství silnic a dálnic a zadávání veřejných zakázek na výstavbu silnic, zda jsou průchozí“. Podle detektivů se kvůli tomu Rafaj s Faltýnkem setkali dvakrát. „První schůzky se kromě Faltýnka účastnil i Švachula. Faltýnek hodnotí, že ta jednání na ÚOHS nedopadla úplně dobře, jedno ano, druhé ne. Potřeboval by prý ještě jednu schůzku,“ interpretovali odposlechy policisté. Faltýnek reportérům odmítl sdělit, o jakém konkrétním tendru na úřadu jednal.

Exprimátor Brna Petr Vokřál řešil přes Jiřího Švachulu případy, které se dotýkaly města Brna a měly přesah na antimonopolní úřad. Švachula mu na úřadu dojednával například schůzku týkající se brněnského Antroposu. Cokoliv problematického ale popírá. Dle něj šlo o oficiální jednání.

Podle policistů Jiří Švachula informoval o údajně manipulovaných zakázkách dopravního podniku svého přítele Richarda Mrázka (ANO), bývalého náměstka brněnského primátora Petra Vokřála.

Jiří Švachula měl blízko k prvnímu náměstkovi exprimátora Petra Vokřála – Richardu Mrázkovi. S ním dle dokladů, které má redakce k dispozici, kupovali luxusní dovolené. Švachula mu rovněž zprostředkovával, stejně jako Vokřálovi, nákup elektromobilu. Dle vyšetřovatelů spolu Mrázek se Švachulou diskutovali i o zakázce na opravu brněnské tržnice, kterou detektivové považují za zmanipulovanou.

Dle výpovědi bývalých členů hnutí ANO Richard Mrázek s Petrem Vokřálem na místo šéfa brněnské buňky hnutí ANO v roce 2015 na poslední chvíli protlačili podnikatele a Švachulova dobrého přítele Pavla Dvořáka (ANO). I toho nyní dle zjištění Aktuálně.cz a HN policisté podezřívají z manipulace veřejných zakázek. Obviněn však dosud nebyl. "Večer před hlasováním volal Mrázek. Vokřál se Švachulou vystrčili Dvořáka. Dřív se to dělalo tak, že předtím rozeslali životopisy, aby si je lidi mohli prostudovat. To se tentokrát nestalo. Ve druhém kole volby zvítězil. Nechápala jsem to. Nikdo ho neznal," popsala redakci v minulosti Marie Škárková, která zakládala organizaci ANO v Brně-střed a stala se její první předsedkyní.

Petr Vokřál po sérii zjištění Aktuálně.cz a HN opustil hnutí s tím, že brněnské ANO „zůstává napojeno na podsvětí“. Z hnutí odešel i jeho přítel Richard Mrázek. Následně předsednictvo hnutí ANO na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) zrušilo celou brněnskou organizaci hnutí. Nyní se brněnské ANO dává znovu dohromady.

Zásadní politickou spojenkyní exprimátora Petra Vokřála byla bývalá předsedkyně jihomoravského hnutí ANO Taťána Malá (ANO). HN upozornily před časem na to, že kontakty s lidmi "ze Stoky" měla dle detektivů i ona. Na policejních nahrávkách se pomocí vlivné členky ANO chlubil i podnikatel, kterého policie z manipulace tendrů podezřívá. HN navíc získaly svědka, který tvrdí, že už v roce 2017 o Švachulově korupční pavučině Malá věděla, protože ji varoval. Malá jakákoliv podezření odmítá.

Podnikatel Saman El-Talabani byl ještě v roce 2017 důležitou postavou pro činnost brněnského hnutí ANO. Policisté nahráli například jeho telefonát s Pavlem Dvořákem, někdejším šéfem Babišova hnutí v Brně, který je dnes rovněž podezřelý z korupce ve Švachulově kauze. Muži si volali poté, co centrála zrušila buňku Brno­-sever. "Talabani si s Dvořákem tyká, evidentně zajistil členy pro místní organizaci Brno­-sever. Zřejmě dodává členy do hnutí ANO, aby mohl ovlivňovat rozhodování," vyhodnotili odposlech policisté.