Nad hlavami lidí vlály české vlajky, mezi nimi vykukovaly transparenty "Demisi vládě" nebo "My chceme mír". Nechyběly výzvy k revoluci a k jednání s Ruskem o plynu a míru na Ukrajině. Z pódia zněly proslovy o neúnosné drahotě, možném krachu stovek českých firem a statisících lidí na dlažbě. Přestože počet účastníků protestu v den výročí vzniku samostatného Československa nepřesáhl nižší desítky tisíc, podle průzkumu agentury STEM/MARK s nimi souhlasí pětina obyvatel země.
"Společnost je rozdělená, dokazuje to i výsledek parlamentních voleb, kde vládní strany získaly 43 procent hlasů a opoziční 37," odkázal na volby z loňského října analytik agentury Jan Burianec. Mezi pětinou nespokojených jsou podle něj voliči opozice s lidmi hlasujícími pro strany, které se do parlamentu nedostaly. Propadlých hlasů byl loni milion, nejvíce v historii Česka.
Podle průzkumu z poloviny října zastává 78 procent respondentů názor, že by vláda neměla brát demonstrace na lehkou váhu. Tvrdí to jejich podporovatelé i odpůrci. Demonstrace se od září konaly v Praze už tři, pokaždé s desítkami tisíc účastníků. Další uspořádaly odbory, do ulic vyrazili lidé i v krajských městech. Vláda je těžko získá na svoji stranu, podle Buriance stojí už příliš dlouho v protestních pozicích.
Odpor k vládě přichází v době, kdy se Evropa ocitla v největší krizi od druhé světové války. Rychlé zdražování zvedlo životní náklady, válka na Ukrajině zkomplikovala dodávky ruského plynu. Lidé se bojí, že v zimě nebudou mít čím topit a že vytápění bude neúnosně drahé. Česko i okolní státy zaplavili ukrajinští uprchlíci a ruský prezident Vladimir Putin straší jadernými zbraněmi.
Přístup vlády Petra Fialy z ODS ke krizové situaci značná část Čechů kritizuje. Sedmdesát procent respondentů průzkumu se domnívá, že kabinet málo informuje o svých chystaných krocích. Skoro 60 procent uvádí, že pomáhá Ukrajincům na úkor vlastních občanů.
"Dlouhodobě je asi pětina obyvatel naladěna antisystémově. Jediné, co se změnilo, je, že se tito lidé pokouší organizovat, a jsou tedy víc vidět," tlumočil Aktuálně.cz názor premiéra Fialy mluvčí vlády Václav Smolka. "Nervozita zmizí, teprve až se ekonomická a mezinárodní situace zklidní. A to bohužel ještě chvíli potrvá," dodal.
Sám Fiala opakovaně prohlašuje, že obávám rozumí a jeho kabinet dělá vše, aby lidem pomohl. Dvě třetiny Čechů si však podle průzkumu myslí, že vládní snaha o řešení energetické krize je nedostatečná. Téměř 60 procent říká, že by měl kabinet snížit daně, včetně DPH.
Za posledního půl roku se zhruba polovině obyvatel zhoršila životní úroveň. "Přibližně 20 procent z nich tvoří radikálnější lidé, kteří chodí na demonstrace, souhlasí s nimi a volí třeba SPD," poukázal Burianec na opoziční stranu, která mezi protestní scénou dominuje. Tato skupina je také podle něj více náchylná k dezinformacím.
Nejčastěji jde o lidi mezi 45 a 60 lety s nižším vzděláním, z chudších regionů, jako jsou Ústecký či Karlovarský kraj nebo některé příhraniční oblasti. S demonstracemi naopak nesouhlasí 28 procent respondentů, obvykle muži, vysokoškolsky vzdělaní lidé a obyvatelé Prahy či větších krajských měst.
S tíživou ekonomickou situací se pojí i nižší důvěra v politiku jako takovou. Podle červencového zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění se hodnocení politické situace dostalo na nejnižší úroveň od května 2017, kdy vrcholila vládní krize tehdejšího kabinetu ČSSD, ANO a KDU-ČSL premiéra Bohuslava Sobotky.
Vládě důvěřuje jen o málo víc než třetina populace, polovina jí nedůvěřuje, ukazují nejnovější podzimní data. "Důvěra je ale vrtkavá, ovlivňují ji někdy až všední faktory, komunikace vlády nebo jednotlivé osobnosti," uvedl Burianec. Zdůraznil ale, že kabinet čelí výjimečným výzvám, které se neobjevovaly už desítky let. Není tak podle něj spravedlivé srovnávat důvěru s obdobím třeba před pěti lety.
Přesto by měla Fialova vláda zapracovat na lepší komunikaci směrem k veřejnosti, upozorňuje politický marketér Karel Komínek z Institutu politického marketingu. "Vzniknout by mohla zastřešující kampaň, pravidelné tiskové konference nebo webová stránka s kroky kabinetu. A na sociálních sítích by bylo dobré komunikovat jednotlivé problémy či informace," popsal.
Mluvčí Smolka problémy vlády přiznává. "Musíme například lépe koordinovat naše vyjádření v koalici," sdělil Aktuálně.cz.
Podle Buriance bude navíc ekonomická situace hlavním tématem lednových prezidentských voleb. Nahrát to může expremiérovi Andreji Babišovi z ANO nebo odborovému předákovi Josefu Středulovi, kterým budou voliči zasažení zdražováním věřit více než třeba generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi.
