Hlas milionu voličů propadl, zastoupení nemají. Pro novou vládu to bude velké riziko

Jan Horák Jan Horák
11. 10. 2021 5:30
Vedle výhry koalice Spolu, porážky Andreje Babiše a propadu tradiční levice přinesly letošní volby do Poslanecké sněmovny ještě jeden nečekaný výsledek. Propadla celá pětina, tedy téměř milion hlasů. Tolik voličů nemá v dolní komoře parlamentu zastoupení. Je to nejvíce v historii Česka. Podle analytiků oslovených Aktuálně.cz bude jedním ze zásadních úkolů nové vlády nezapomenout i na tyto lidi.
Voliči KSČM nebo ČSSD nebudou mít v nové sněmovně zastoupení. Ilustrační foto
Voliči KSČM nebo ČSSD nebudou mít v nové sněmovně zastoupení. Ilustrační foto | Foto: Václav Vašků

Nejvíce voličů bez reprezentace ve sněmovně náleží ČSSD, KSČM, hnutí Přísaha, Trikoloře a Volnému bloku. Podle průzkumů jde většinou o lidi s nižším vzděláním, podprůměrným příjmem a také o ty, kdo pocházejí z chudších regionů. Očekávat mohou středopravicovou vládu ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN, která podle odborníků jejich zájmy hájit spíše nebude.

„Sněmovnu budeme mít polarizovanou ne od středu, ale od pravého středu do pravého extrému. ANO je sice populistické uskupení, ale idejemi, které prosazuje, je spíše konzervativní,“ říká analytik pro sociální otázky Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. "Hlasy od extrémní levice po levý střed nebudou vůbec zastoupené. To je klíčová otázka, která vzešla z těchto voleb," upozorňuje.

Výsledky neúspěšných stran
Výsledky neúspěšných stran | Foto: Aktuálně.cz

V Česku naposledy vládla středopravá formace mezi lety 2010 až 2013. Premiérem byl Petr Nečas, kromě jeho ODS byly v kabinetu ještě TOP 09 a Věci veřejné. Vláda padla po zásahu policie na Úřadu vlády kvůli podezření z korupce a zneužití Vojenského zpravodajství, následné předčasné volby vyústily v razantní nástup Andreje Babiše a hnutí ANO.

Do sněmovny také poprvé pronikl radikální Tomio Okamura se svým prvním politickým projektem Úsvit přímé demokracie. Zásah tehdejšího Útvaru na odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády však nebyl jediným motivem k zásadní změně politického kurzu.

„Pravicové orgie by posílily populisty“

„Část nespokojenosti byla v roce 2013 dána tím, že došlo k výrazné redukci sociálního státu. Zároveň tu byla inflace, hodně tažená zdražováním potravin a bydlení, což poškozovalo nižší třídy,“ uvádí sociolog Daniel Prokop. Ve volbách ztratila pravice 17 procent, přes 900 tisíc hlasů a 52 mandátů.

Případná vláda koalic Spolu a Pirátů se starosty má proto před sebou velkou výzvu. Vedle svých voličů bude muset obhospodařit i zájmy jednoho milionu lidí, jejichž hlasy se na složení sněmovny neprojevily. Nebo minimálně brát při rozhodování jejich starosti v úvahu. Ve hře bude soudržnost společnosti. Stejně tak bude mít středopravá vláda v rukou, aby s ní voliči nezúčtovali stejně tvrdě jako před osmi lety.

„Proto je důležité, co říkal Miroslav Kalousek. Že mají sociálně citlivé Piráty vzít do vlády, aby tam ovšem nebyli jen trpění, ale aby jejich základní postoje byly součástí vládní politiky," zmiňuje Hůle názor bývalého předsedy TOP 09. "Pokud se tam Piráti nedostanou a pravice tu bude mít čtyři roky orgie, můžou v příštích volbách zásadně narůst preference pro různé populistické a nedemokratické formace,“ varuje.

Rozevřené nůžky mezi centrem a periferií

Do ekonomické správy země by měla vláda zahrnout chudé regiony, radí politolog Tomáš Lebeda. Poukazuje také na to, že vedle okrajových chudých krajů existují i periferie vnitřní. Tedy oblasti jinak solidních regionů, kde je ale horší dopravní obslužnost, nižší životní úroveň a horší nabídka práce. Právě prohlubující se příkop mezi centry a periferiemi vnímá Lebeda jako jeden z největších problémů české společnosti.

„Jsem z Olomouce a i moje dvě malé děti si na výletě do Prahy všimly, že se tam žije jinak, než u nás. Natož v nějaké venkovské oblasti moravského pohraničí," říká Lebeda. Rozpočtové určení daní podle něj extrémně zvýhodňuje Prahu, která navíc přirozeně bohatne z toho, že je centrem ekonomiky a politiky. „Regiony tím posíláme do ještě větší chudoby. Pak se nemůžeme divit, že volí tak, jak volí,“ popisuje situaci.

Z pohledu sociologa Prokopa je zásadní, aby případná středopravá vláda nezapomněla na lekci z roku 2013. Navrhuje proto několik základních receptů, kterých by se měl kabinet předsedy ODS Petra Fialy držet. Především by měl být zdrženlivý ve snižování základních sociálních výdajů státu, které umožňují chudým lidem přežít. Připomíná, že právě sociální náklady má Česko už teď pod úrovní Evropské unie.

„Je potřeba nechat lidem peníze, aby mohli bojovat s inflací, kterou táhnou nahoru i ceny energií. Bylo by to správné, protože těmto lidem z chudších regionů nepomohla daňová reforma, tedy zrušení superhrubé mzdy," jmenuje jeden z receptů.

Výzvy pro novou vládu: Co trápí Česko

Ekologie    • Venkov    • Vzdělávání    • Bydlení    • Doprava    • Sucho    • Exekuce    • Důchody

"Bylo by také dobré využít Národního plánu obnovy tak, aby jeho část šla na podporu průmyslu v chudších regionech,“ zmiňuje plán, který odsouhlasili ministři financí zemí Evropské unie. Z mimořádného krizového fondu má Česko do roku 2026 dostat zhruba 180 miliard korun. První peníze by měly dorazit už letos.

Podprůměrné školství jako nahrávka populistům

Hůle připomíná návrh zákona, jejž letos v létě na poslední chvíli zablokovali Piráti. Sociálně slabým by podle tohoto zákona úřady odebraly příspěvky na bydlení, pokud by lidé ve svém obydlí neudržovali vyhovující podmínky. Jeden z paragrafů byl natolik pružný, že by rodina mohla přijít o peníze třeba kvůli plísni v bytě. Právě takových návrhů by se podle Hůleho měl nový kabinet vyvarovat.

Na místě je podle něj i reforma vzdělávání. Základní a střední školství spadá pod města a kraje, protože však chybí efektivní centrální dohled, je v Česku značný rozdíl mezi počtem kvalitních a horších škol. Důsledkem pak podle Hůleho je, že v mezinárodních srovnáních dosáhnou čeští žáci a studenti jen z jedné čtvrtiny na průměrné výsledky. V západních zemích je to 80 procent.

„Pokud vláda se segregací školství nic neudělá, protože to z jejího pohledu bude otázka individuální odpovědnosti, skončíme v situaci, kdy ze škol vyjde velká část podprůměrných lidí. Jejich uplatnění na trhu práce na tom bude závislé, stejně jako později možné preference populistických či nedemokratických stran,“ uvádí Hůle.

Dluhové pasti a šéf asociace věřitelů z ODS

Další kapitolou jsou exekuce. V Česku je zhruba 720 tisíc dlužníků s 4,3 milionu exekucí. Podle Hůleho je v zájmu budoucí vlády dotáhnout nastartovanou reformu exekucí tak, aby pomohla lidem uniknout z dluhových pastí. Z jeho pohledu je to jeden z nástrojů, jak umožnit lidem vrátit se na pracovní trh a dosáhnout na příjem, jenž jim zůstane. A ve finále přispět k jejich víře ve výhodnost volby demokratických stran.  

ODS přitom byla k proměně exekutorského systému zdrženlivá. Novým poslancem strany se navíc stal šéf České asociace věřitelů Pavel Staněk. Asociace se ve sněmovně snažila zablokovat změnu spočívající v principu jednoho exekutora pro jednoho dlužníka. V současnosti může mít dlužník s více exekucemi více exekutorů, redukce tohoto systému znamená výrazné snížení nákladů pro člověka v exekuci.

Sociální geografka Michaela Pixová, která vyučuje na University of New York in Prague, se obává, že středopravá vláda nebude důsledná v přístupu ke klimatické krizi a ochraně životního prostředí. Je skeptická i k tomu, jak bude kabinet šetrný vůči občanům ve své sociální politice.

„Všem těm, kteří jásají nad vítězstvím demokracie, bych radila, aby Fialu i Pekarovou co nejpevněji drželi pod krkem a dennodenně jim připomínali, že to byla právě asociální politika ODS a TOP 09 během finanční krize po roce 2008, co Babiše dostalo do vlády a do premiérského křesla. A v příštích volbách to klidně může být pro změnu třeba SPD,“ zmínila na blogu Aktuálně.cz kromě Fialy i předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.

Lídr koalice Spolu Petr Fiala: Tyto volby jsou vítězstvím slušné a hodnotové politiky. | Video: Facebook/SPOLU
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Začal soud v kauze italského exministra Salviniho. Je obžalován kvůli blokování vylodění zachráněných migrantů

U soudu v Palermu v sobotu začal proces s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za "nelegální zadržování osob" mu hrozí až 15 let vězení.

Proces se de facto rozběhl už 15. září, okamžitě byl ale odročen na dnešní termín. Jednání, které začalo v 11:00, se týkalo procedurálních záležitostí, jako jsou žádosti o zařazení nových materiálů do soudního spisu a navrhovaného seznamu svědků.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

KSČM povede v éře mimo Sněmovnu europoslankyně Kateřina Konečná

Předsedkyní KSČM se dnes na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Mluvčí KSČM Helena Grofová ČTK sdělila, že zvolena byla Konečná v prvním kole s velkou převahou. Podle informací ČTK získala při kvoru 160 celkem 175 hlasů. Její protikandidáti - Josef Skála 70 a Hana Aulická Jírovcová 63 hlasů. Aulickou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip.

Komunisté dnes budou volit ještě zbytek vedení. Konečná už dříve uvedla, že by chtěla spolupracovat například s exposlanci Marií Pěnčíkovou či Leo Luzarem, bývalým předsedou Komunistického svazu mládeže Milanem Krajčou a dosavadním prvním místopředsedou Petrem Šimůnkem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy