Jako ministryně životního prostředí máte za sebou první velké mezinárodní jednání - v Polsku jste byla řešit důl Turów. Jaké to pro vás bylo?
Je to pro mě velká novinka. I když musím říct, že nejsem úplně nezkušená. Jako vedoucí odboru životního prostředí v Jihomoravském kraji jsem byla také často v kontaktu s jinými státy a řešila jsem různé mezinárodní dohody.
Toto jednání ale bylo jiné v tom, že u kauzy Turów nejsem od začátku. Nyní mám být u dokončování smlouvy, u jejíhož vzniku jsem nebyla. Musela jsem si toho tedy hodně nastudovat. Mám ale zásadu, která bude platit nejen tady: vždy se ptát na zkušenosti místních samospráv, starostů. Nejdřív jsem se tedy jela poradit do regionů, abych věděla, co všechno zažili.
Jednání s polskou ministryní životního prostředí Annou Moskwovou trvalo přes pět hodin. Proč tak dlouho?
Nutné je říct, že i paní ministryně Moskwová je ve své funkci nová, je v ní o měsíc déle než já. Některé věci tedy není snadné si vysvětlit. Často jsme si musely říct, že nemá smysl řešit, co dělali ti před námi, ale že se musíme bavit o výsledku, ke kterému došli.
Rozhovory s ministry Fialovy vlády
Petr Fiala • Vít Rakušan • Ivan Bartoš • Marian Jurečka • Jana Černochová •
Pavel Blažek • Jan Lipavský • Petr Gazdík • Anna Hubáčková • Vlastimil Válek • Zdeněk Nekula • Jozef Síkela • Martin Kupka • Zbyněk Stanjura • Martin Baxa
Pirátská poslankyně Klára Kocmanová po vašem jednání s polskou ministryní na Twitteru napsala, že se vracíte s prázdnou, že vláda musí přitvrdit.
Já si myslím, že fakt, že jsem přijela s prázdnou, je pozitivní výsledek. Polská strana totiž čekala, že podepíšeme jimi navrhovanou dohodu. Ale nepodepsali jsme ji a to je signál, že jsem neustoupila z našich podmínek, které si Česko loni určilo. Ty jsou pro nás v tuto chvíli nepřekročitelné. Z pohledu mého je vítězství, že jsme na nic nepřistoupili a vysíláme stále stejný signál: jsme připraveni se dohodnout, ale v parametrech, které už tu jednou byly.
Takže byste poslankyni Kocmanové oponovala s tím, že jste naopak přitvrdili?
Ano.
Dokážete nyní říct, dokdy spor vyřešíte?
Rádi bychom vše vyřešili do konce ledna. Spor je ale pro nás nepříjemný. Zvláště v tom, že ačkoli máme na své straně Soudní dvůr EU, tak polská strana koná dál. Dál těží a nerespektuje rozhodnutí soudu. V Polsku jsem řekla, že jsme připraveni podepsat dohodu ve znění z 30. září, pak jsme ale obdrželi od polské strany návrh na úpravu této dohody. Ten jsme na ministerstvu obratem analyzovali a připravili na nejbližší jednání vlády.
Jak jsem slíbila, tak činím. V návaznosti na včerejší 🌛ve Varšavě jsem se právě ozvala 🇵🇱 ministryni Moskwové a předala jí zprávu o tom, že jsem dnes informovala vládu o výsledcích jednání a že jejich aktuální návrh smlouvy analyzujeme. pic.twitter.com/wTTQy3M1J7
— Anna Hubáčková (@hubackova_anna) January 19, 2022
Budu mluvit se starosty i aktivisty
Jaké je pro vás jako ministryni životního prostředí sedět ve vládě, jejíž někteří členové se staví k zelené politice poměrně kriticky? Například premiér Petr Fiala v minulosti uvedl, že podle něj nelze říct, že se na klimatické změně podílí člověk.
Naštěstí mi spoustu věcí usnadňuje politika Evropské unie a její vstřícnost k financování ekologických opatření. K některým věcem opravdu nemusím na vládě nikoho přemlouvat, protože nemusím žádat o pomoc ze státního rozpočtu. Ale musím říct, že i přístup pana premiéra Fialy se mění. Všimněte si například, jak nyní podporuje fotovoltaiku. Jakmile je pro opatření dostatek prostředků, pomáhá to i našim vztahům.
Kriticky se ale premiér stále staví například k návrhu Evropské komise na zákaz výroby a prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035, což naopak vy podporujete.
V některých věcech jsem možná radikálnější než on. Ale chápu ho. On se na to dívá i z pohledu hospodářského. Vidí, že naše ekonomika je z velké části založená na automobilovém průmyslu. Nemá problém s tím, že se v nějaký moment přestanou vyrábět tato auta, jenom chce, aby to bylo ve chvíli, kdy budeme schopní zaměstnat lidi z automobilového průmyslu. Například výrobou jiného typu aut.
Petr Fiala se také v minulosti vyjadřoval skepticky ke klimatickým hnutím, jako je Fridays for Future. Ale například dlouholetá tvář vaší KDU-ČSL Petr Pithart jejich akce podporuje a v dopise demonstrantům napsal, že kdyby byl mladší, tak by protestoval s nimi. Řekla byste o sobě to samé?
Řeknu to s paralelou mého života. Dlouhou dobu jsem byla úředník a prosazovala jsem jiný styl jednání - ne vždy jsem měla radost z různých peticí a jiných protestních akcí, trochu jsem k těmto aktivitám byla skeptická.
Pak jsem se stala starostkou a najednou jsem byla tváří podobného protestu za ochranu zdroje naší vody. Možná bych tedy na tom náměstí stála s nimi, kdybych byla v jejich věku. Cítím, že mladí lidé mohou mít pocit, že jim není věnována dostatečná pozornost.
Jste tedy připravena být ve vládě obhájkyní těchto hnutí?
Jejich názory vnímám a chci si je vyslechnout. Mé metody jednání jsou takové, že při řešení různých problémů vždy chci strávit čas se starosty obcí i s aktivisty. Bylo to tak již nyní v Hrádku nad Nisou, když jsme řešili Turów. A budu s nimi chtít komunikovat i ve chvílích, kdy se nebudeme shodovat.
Konec uhlí do roku 2030 je reálný
V programovém prohlášení vlády máte napsáno, že v roce 2023 chcete představit Politiku ochrany klimatu. O co půjde?
Bude to strategický dokument, podle kterého budeme doplňovat výzvy do operačních programů, do modernizačního programu a podobně. Nebude to ale jen na ministerstvu životního prostředí, náplň Politiky ochrany klimatu nyní řešíme s ministerstvem průmyslu a obchodu i ministerstvem zemědělství. Už o tom jednáme, předminulý týden jsme měli první schůzku.
V minulosti platila za složitou zejména spolupráce vašeho resortu s ministerstvem zemědělství. Tam je nyní váš stranický kolega z KDU-ČSL Zdeněk Nekula. Myslíte si, že se komunikace zlepší?
Podle mě už musí být i zvenku vidět, že je to jiné. Už jen na tom, jak rychle jsme společně dokázali vytvořit změnu společné zemědělské politiky.
V příštích letech bude zásadní také jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu. Mimo jiné v otázce toho, kdy skončit s těžbou a využíváním uhlí a čím ho nahradit.
Pro mě bylo velkým úspěchem už naše vládní prohlášení. Na jeho začátku stál termín konce využívání uhlí v roce 2038. Ale já jsem neustále prosazovala rok 2030. A najednou je tam rok 2033. I to nám pomůže k tomu, abychom s uhlím nakonec opravdu skončili v roce 2030. Mně se to skutečně nezdá nereálné, jsem přesvědčena o tom, že to půjde.
Anna Hubáčková
- Narodila se 6. září 1957 v Ratíškovicích na Hodonínsku
- Vystudovala obor vodní hospodářství a vodní stavby na Vysokém učení technickém v Brně a také místní právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity
- V letech 2001 až 2014 byla vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje
- V roce 2014 se stala starostkou Ratíškovic, obec vedla čtyři roky, nyní působí jako radní
- Od roku 2016 je senátorkou za Hodonínsko, v druhém kole voleb porazila Zdeňka Škromacha (ČSSD)
- V krajských volbách 2020 ji lidé zvolili zastupitelkou Jihomoravského kraje
- Od 17. prosince 2021 je ministryní životního prostředí ve vládě Petra Fialy
Uhlí ale tvoří asi padesát procent českého energetického mixu. Čím ho za tak krátkou dobu nahradíme?
Stále budeme mít jádro, které jsme si obhájili u Evropské komise jako čistý zdroj. Brala jsem to za nezbytné. Obojí ztratit nemůžeme. Uhlí ale musíme nahrazovat a půjde to obnovitelnými zdroji. Pokrok ve světě je velmi rychlý. Ještě nedávno byl vodík a s ním spojené technologie sci-fi a teď už víme, že to funguje. Samozřejmě zatím nevíme, v jakých výkonech, ale vývoj půjde dál. Dalšími možnostmi jsou fotovoltaika, tepelná čerpadla, větrné elektrárny, bioplynové stanice.
Není to ale jen o tom, jak uhlí nahradíme, ale i jak snížíme spotřebu. Podle našich rozborů bývá nejvyšší u domácností a až pak u průmyslu. Budeme tedy podporovat zateplování, výstavbu pasivních domů. V průmyslu se budeme nejvíce věnovat teplárnám.
Fotovoltaika se objevuje také v programovém prohlášení vlády - do roku 2025 chcete zřídit solární panely na sto tisících střechách. Plánujete tedy sázet hlavně na ni?
Pro tento rok ano, největší plány máme letos s fotovoltaikou a také výměnou kotlů.
Říkala jste, že se vám podařilo obhájit jádro. To ovšem plánuje Evropská komise nechat mezi čistými zdroji jen za podmínek, že země do roku 2050 zajistí hlubinné úložiště jaderného odpadu. O tom jste řekla, že to považujete za "fikci". Například odborníci ze Správy úložišť radioaktivního odpadu ale říkají, že to možné je.
Ano, ale neříkala jsem, že to rozhodně nepůjde, technicky to samozřejmě jde. Druhá věc je ale vyjednání s občany. V obcích, kterých se to týká, musí být i určitý společenský zájem.
Ten ale zatím není. Máte tedy nějaké řešení, co dělat, i když budou občané s úložištěm nadále nesouhlasit? Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová například řekla, že by stavbu šlo prosadit jako veřejný zájem.
Možná nám chybí dostatečná osvěta, práce s veřejností, a to bude ještě dlouhá cesta. Jiný návrh zatím nemám a ani v resortu jsme to ještě neřešili.
Anglicky nemluvím, ale Česko tím nepoškodím
Působení vašeho předchůdce Richarda Brabce (ANO) výrazně poznamenala kauza úniku jedů do Bečvy. Jak zajistíte, aby se podobná událost už nestala?
Jdeme na to přes zásadní úpravy novely vodního zákona, které mají zajistit užší koordinaci vodoprávních úřadů a složek integrovaného záchranného systému, a také, protože vodu a její kvalitu vnímám jako nejvyšší společenskou prioritu, se chci zasadit o zajištění ústavní ochrany vody. Návrh chceme předložit již do konce tohoto roku.
Minulým vládám odborníci vytýkali, že sucho řeší až ve chvíli, když nastane, a v ostatních letech na něj zase zapomenou. Budou to říkat také o vaší vládě?
Opatření proti suchu budeme dále zesilovat. Hlavní je neřešit sucho samostatně. My jednou řešíme sucho, jednou povodně, zdá se nám, že teď je vody moc a teď zase málo. V posledních dvaceti letech se nám tady vlivem klimatických změn střídají extrémy a my na to musíme reagovat posílením schopnosti krajiny zadržet vodu a zpomalit odtok z území.
Abychom toho dosáhli, musíme změnit naše hospodaření v krajině. Některá opatření se už dostala i do nové zemědělské politiky, na které jsme spolupracovali s ministerstvem zemědělství - omezení velikosti půdních bloků, zatravňování, biopásy, snižování spotřeby pesticidů. Ekologizace zemědělského hospodaření bude také podporována dotačními programy.
Velcí zemědělci proti tomu dokumentu nyní vystupovali a vyčítali nám nedostatečnou komunikaci. Krátký čas na vypracování nám ale nedovoloval zapojit je do řešení, nicméně při nedávném pracovním online jednání jsme vysvětlili, že jsme je o dotace neobrali. Je to právě naopak, pokud budou hospodařit šetrně, ekologicky.
Můžete říct, že na konci volebního období bude mít Česko dva nové národní parky, Křivoklátsko a Soutok, jak píšete v programovém prohlášení?
O Křivoklátsku už jsme zahájili jednání se středočeským krajským úřadem, jsou tomu naklonění. Nyní ale pojedeme do obcí, kterých se to přímo dotkne. A až přesvědčíme obce, že je to pro ně důležité, tak budu moct říct, kdy se území stanou národními parky. Co se týče Soutoku, jsme na úplném začátku.
Lidé v dotčených obcích se podle starostů často bojí, že jim národní park omezí život.
Ano, bojí se toho. Je ale dobré jim ukázat dobré vzory a příklady z jiných parků, jako třeba Krkonoše. Život se tam s vyhlášením národního parku nezastavil. Lidem je třeba připomínat: Pojďme si vážit toho, co máme, pojďme to chránit. A všem dotčeným obcím chci slíbit, že budou součástí řízení a rozhodování o jejich péči a rozvoji.
V posledních týdnech se hovořilo o jazykové vybavenosti ministrů. Vy se řadíte mezi ty, kdo anglicky neumí.
Ano, patřím k těm, kteří se nemohou chlubit tím, že by uměli anglicky. Jsem si tohoto handicapu vědoma a snažím se to napravit.
Nemáte tedy pocit, že by Vás to nějak znevýhodňovalo?
Na jednáních, která jsem dosud absolvovala, mi pomáhali tlumočníci. Vím, že nemám dobré jazykové vybavení, ale nemyslím si, že tím nějak poškozuji Českou republiku.
