ekologie

Středeční bouře poničila krkonošské lesy, škody jsou největší od orkánu Kyrill

Středeční noční bouře zejména v západních Krkonoších vážně poškodila řadu lesních porostů. Podle prvních odhadů bude rozsah polomů dosahovat 20 000 metrů krychlových. Množství turistických stezek a cyklotras v západních Krkonoších je neprůchodných. Uvedli to zástupci Správy Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí na Trutnovsku. Odhadované množství poničeného dřeva odpovídá asi 20 procentům každoročních těžeb v KRNAP.

"Většina poškození je do 150 hektarů, jde v podstatě o jedno údolí. Takto soustředěné poškození lesa jsme v Krkonoších neměli od roku 2007, kdy se přes hory přehnal orkán Kyrill," řekl vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.

Správa KRNAP přesný rozsah škod zjišťuje, chce k tomu použít i drony. "Naši piloti ráno poškozenou oblast nalétli a díky záběrům, které z dronu pořídili, jsme schopni velmi přesně spočítat rozsah škod, zasaženou plochu a počet popadaných stromů. To nám mnohem efektivněji pomůže organizovat práce na likvidaci této kalamity. Rádi bychom měli kalamitu zpracovanou do tří měsíců," řekl Jansa.

Zdroj: ČTK

Aktivisté obsadili rypadlo na Chomutovsku, protestovali proti těžbě

Aktivisté v pátek ukončili protest proti pokračování těžby hnědého uhlí na severu Čech. Na dvě rypadla vylezlo několik lidí ve čtvrtek ráno. Z velkostroje na Dolech Bílina skupina slezla ve čtvrtek odpoledne, rypadlo na Chomutovsku opustily čtyři osoby v pátek ráno. Policie je podezřívá z přestupku proti veřejnému pořádku, který spočívá v neuposlechnutí výzvy, a vniknutí do důlního díla. Severočeské doly, kterým rypadla patří, sčítají škody. Práce musely na obou strojích po dobu protestu zastavit.

"S průběhem akce jsme spokojeni. Naším cílem bylo protestovat proti další těžbě uhlí," uvedl Jindřich Krejčí ze skupiny Kolektiv Pod zem!, která akci pořádala. Velkostroje aktivisté obsadili, jak uvedli, protože nechtějí nečinně přihlížet, jak se dál těží a spaluje uhlí. Aktivisté zdůraznili, že uhlí je největší zdroj emisí a skleníkových plynů, což přispívá ke globálnímu oteplování.

Skupina odmítá plán vlády ohledně těžby. Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí do roku 2038, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve řekl, že zásadní odklon od využívání uhlí k výrobě elektřiny a tepla očekává už do roku 2030. "Požadujeme řešení ne pomocí Uhelné komise, ale řešení demokratickým procesem, který zahrnuje co nejvíce místních lidí," uvedla kontaktní osoba aktivistů.

Policie podezřívá skupinu ze dvou přestupků. Aktivisty, kteří byli na Dole Bílina, policie již propustila. Tři ženy a jednoho muže, kteří v pátek nad ránem opustili velkostroj na dolech Nástup Tušimice, policie ještě vyslýchá. "Pracuje se na zjištění jejich totožnosti," řekla mluvčí chomutovské policie Miroslava Glogovská. Za neoprávněné vniknutí do dobývacího prostoru hrozí aktivistům pokuta až 15 000 korun.

Zdroj: ČTK

Amazonský prales mizí stále rychleji, zažil nejpustošivější květen v historii

Amazonský prales v Brazílii zažil nejpustošivější květen v historii. Za uplynulý měsíc se zde vykácela plocha 1180 kilometrů čtverečních lesů, o 41 procent více než za loňský květen. Zrychlující se tempo kácení největšího deštného pralesa na světě snižuje věrohodnost slibů brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, že "eliminuje nelegální odlesňování v Brazílii do roku 2030", píše agentura AFP.

Nejnovější údaje o postupu kácení lesů v pátek zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru na základě analýzy satelitních snímků. Za letošní duben zmizelo 580 kilometrů čtverečních amazonského pralesa, za březen 368 kilometrů čtverečních. Údaje za květen jsou o to závažnější, že v oblasti právě začíná období sucha, které zpravidla provází zesílení aktivit spojených s mýcením lesa, píše AFP s odvoláním na neziskovou organizaci Klimatická observatoř, která bývá velmi kritická k vládní správě Amazonie.

Prezident Bolsonaro neziskové organizace na ochranu životního prostředí již dříve označil za "rakovinu" a opakovaně uvedl, že chce území Amazonie zpřístupnit těžařům a zemědělcům. Krajně pravicový Bolsonaro na dubnovém klimatickém summitu svému americkému protějšku Joeu Bidenovi přesto slíbil, že se pokusí o jisté ústupky. Prezidentovi oponenti to však považují za plané sliby.

Zdroj: ČTK
Pokračovat