Jižní Morava jako Chorvatsko. Česku hrozí nové extrémy, horší sucha i povodně

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
23. 9. 2021 5:30
Po několika suchých letech zažívá Česko klidnější období. Vody je dost a příroda je nejzelenější za poslední roky. Vydržet to ale nemusí dlouho. Podle předpovědi klimatologů jsou v dohledu ještě krutější sucha i horší povodně než dosud. Proto je potřeba rychle jednat, varují experti. Až přijde další sucho, může být pozdě. Přečtěte si šestý díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Foto: Aktuálně.cz

Málokterá obec odnesla letošní výkyvy počasí v Česku tak jako jihomoravské Dolní Bojanovice. V červnu ji zasáhly silné bouřky doprovázené přívalovým deštěm a kroupami. Jindy klidný potok Prušánka se vylil do okolí, ulicemi tekl téměř metr vody. Povodeň odnášela auta, vinné sklepy přikryla vrstva bahna, kroupy o velikosti husích vajec rozbíjely střešní okna a ničily úrodu vinařům. 

"Zasahovalo sedmnáct jednotek hasičů, lidé utrpěli škody v řádu milionů," vzpomíná starostka Eva Rajchmanová (KDU-ČSL) s tím, že o pár dní později se obci jen těsně vyhnulo ničivé tornádo. Dolní Bojanovice přitom nejsou v povodňové oblasti; záplavy obec nezažila už 20 let.

Předchozích šest let přitom Dolní Bojanovice řešily opačný problém - voda nebyla vůbec. Slunce vysušilo trávu dožluta, na vyprahlých polích půda popraskala a zemědělská produkce zůstala ochromena. Okolní lesy zeslábly a napadl je kůrovec. Obdobná situace byla na mnoha dalších místech v Česku i v celé Evropě.

Miliardové škody zemědělců

Zkušenosti z Dolních Bojanovic jsou jedním z příkladů extrémních výkyvů počasí posledních let. Sucha, která zemi zasáhla v letech 2015 až 2019, nemají podle výzkumníků v moderní historii obdoby. "Ne že bychom předtím neměli sucha, ale takto dlouhá jsme za dobu pozorování od začátku 20. století nenaměřili," uvádí Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu.

Srážky ve zmiňovaném období ani jednou nepřekročily normál z let 1991 až 2010. V roce 2015 byl roční úhrn srážek na 78 procentech normálu, v roce 2018 klesl na 76 procent. Teploty oproti tomu stoupaly. V roce 2015 byla průměrná roční teplota vzduchu 1,5 stupně nad normálem, o tři roky později 1,7 stupně.

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Roční úhrn srážek 627 689 727 657 532 637 683 522 634 766
Procento normálu let 1981 - 2010 91 100 106 96 79 95 101 77 94 114

Dopady sucha jsou značné. S tím, jak vody ve studních a dalších zdrojích ubývalo, zakazovaly obce větší odběry nebo třeba zalévání a napouštění bazénů. Místy se stávalo, že netekla ani voda z kohoutků. A nastávaly takové situace jako třeba v Přišimasích na Kolínsku, kdy musel kadeřník během období sucha v létě 2018 zaběhnout do obchodu, aby mohl lidem domýt vlasy narychlo zakoupenou balenou vodou.

O úrodu přicházeli zemědělci. Největší škody postihly obilí, cukrovou řepu, chmel i krmné plodiny. Za rok 2018 vyčíslila Agrární komora ČR škody na 11 miliard korun. Stát rozdělil kompenzace, farmářům ale vynahradily jen malou část, v uvedeném roce dvě miliardy. Další 13,5 miliardy stála ministerstvo životního prostředí mezi lety 2014 a 2020 opatření v boji proti suchu.

Na problémy spojené se suchem i povodněmi je navíc česká zemědělská krajina velmi náchylná. V dobách komunistického Československa se pole zcelovala a zvětšovala, až vznikly rozlehlé lány bez remízků a mezí. Krajina ztratila svou přirozenou "mozaikovitost" se systémem potoků a tůní, který pomáhal zadržovat vodu.

"Tehdejší režim se snažil zefektivnit práci na poli a zároveň snížit počet lidí, kteří ji vykonávali," říká profesor Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci se také potýkali s jiným klimatem než dnes, krajinu se snažili spíš odvodnit. "Klima posledních 30 let se vymyká čemukoliv, na co byla naše pole stavěna," zdůrazňuje Trnka.

Foto: klimatickazmena.cz

Půl roku bez zelené trávy

Na jižní Moravě byl v suchých letech problém znát nejvíce. "Od května do podzimu jsme nevěděli, jak vypadá zelená tráva. Ve všech tocích ubývalo vody, lidé, kteří zásobují rodinné domky ze studní, měli velké problémy," popisuje starosta Kozlan na Vyškovsku Karel Pospíšil (nezávislý).

"V lesích nebyly podmáčené plochy a z artézských vrtů nevyvěrala voda," doplňuje starostka Vacenovic na Hodonínsku Jana Bačíková (ODS).

Vyprahlé trávníky a rozpukaná pole popisuje také starostka Morkůvek na Břeclavsku Brigita Petrášová (nezávislá). "Celé léto byla téměř prázdná požární nádrž. Za poslední dvě desetiletí úplně vyschlo jezírko v lese," upozorňuje.

Obce, firmy i jednotlivci žádali řešení, a sucho se po roce 2015 začalo výrazněji objevovat v předvolebních programech. Do té doby se mu strany věnovaly jen letmo. 

Změny směrem k zodpovědnějšímu hospodaření s vodou má ve svém programu několik stran i letos. Nejpodrobněji se mu věnují koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a také Piráti se starosty. "O sucho se zajímá většina stran, ale jenom do té míry, jak to cítí u svého elektorátu," říká Trnka.

Výzvy pro novou vládu: Co trápí Česko

Ekologie    • Venkov    • Vzdělávání    • Bydlení    • Doprava    • Sucho    • Exekuce    • Důchody

Suché období skončilo v roce 2020. Úhrn srážek se dostal na 114 procent normálu a teploty přestaly překonávat rekordy. Letos trend pokračuje.

Může se zdát, že je Česko z nejhoršího venku. Odborníci ale upozorňují, že většina modelů odhaduje pravý opak: sucha budou čím dál častější a výraznější. Stejně jako druhá strana extrému - povodně. "Vysoké teploty vytvářejí prostor jak pro větší sucho, tak pro záplavy. Teplejší atmosféra pojme víc páry, odebere ji půdě a vegetaci, současně vzniká potenciál silnějších srážek," varuje bioklimatolog Miroslav Trnka.

Foto: klimatickazmena.cz

Upozorňuje také na to, že při hodnocení klimatických změn je potřeba nesoustředit se jen na Česko. Letos tu byly teploty v normálu a srážky průměr převyšovaly, jiné části Evropy se ale potýkaly s nejhoršími suchy a horkými vlnami v historii. "Extrémní počasí se obrátilo do středomořské oblasti," vysvětluje.

A upozorňuje, že Německo zasáhly nejhorší povodně za téměř 60 let. "To není tak daleko od nás. Studie jasně ukazují, že budou povodně ve střední a západní Evropě kvůli změně klimatu větším rizikem," říká Trnka.

Jižní Morava bude připomínat Chorvatsko

V budoucích desetiletích by podle expertů mohla sucha zásadně změnit tvář české krajiny. Podle Trnky se klima jižní Moravy stále více blíží Chorvatsku. Podle predikcí, které zveřejňuje web klimatickazmena.cz, by na místě mohly průměrné letní teploty do roku 2090 stoupnout na 22 až 23 stupňů, tedy o tři až čtyři stupně víc, než jaký byl normál mezi lety 1981 a 2010.

Predikce dopadů klimatické změny na Česko.
Predikce dopadů klimatické změny na Česko. | Foto: klimatickazmena.cz

Změna je ale znát už dnes, například na plodinách, kterým se na jižní Moravě daří. "Máme tam kukuřici, slunečnici. Stejně jako vinařství. Lidé běžně pěstují fíky. A sousední Rakousko se díky změně klimatu stalo významným producentem sóji," uvádí Trnka. Tradičním druhům, jako jsou mezi stromy třeba lípy, se naopak podle starostů dotázaných obcí uchytit nedaří.

Zatímco se obyvatelé jižní Moravy i dalších oblastí zasažených suchem mohou letos znovu radovat ze zdravě zelené trávy, v některých místech se negativní trend vůbec nezměnil. Zejména lesy jsou zdevastované suchem a související kůrovcovou kalamitou. "Zmizely větší plochy, než jsme schopni zalesnit. Jizva v krajině zůstane," dodává bioklimatolog.

Zemědělství ohrožuje i eroze půdy. Při prudkých přívalových deštích nestíhá suchem ztvrdlá půda vodu nasát, ta odtéká pryč a z polí odnáší úrodnou část, ornici. Podle vládní zprávy o stavu životního prostředí tím byla v roce 2019 ohrožena více než polovina zemědělské půdy v Česku. Podle údajů ministerstva tak déšť každý rok spláchne asi 21 milionů tun nejcennější půdy za více než čtyři miliardy korun.

Nejen tůně a remízky

Vědci upozorňují, že nyní je důležité nepromarnit čas a na budoucí etapy sucha se připravit. Jedním z klíčů je podpořit vsakování vody v zemědělské krajině, to zvýší její odolnost proti suchu a pomůže zmírnit potenciální záplavy. Pomoci by k tomu mělo dělení rozsáhlých ucelených ploch, jejich drobení na menší.

Citovaný Miroslav Trnka z Akademie věd je přesvědčený, že se Češi ze suchých let leccos naučili. "Například to, jak je důležité mít predikční systém, kdy jsme na základě pozorovaných jevů schopní odhadnout, co nás čeká v příštích letech," říká. Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu zase chválí, že se podařily první kroky, které vodohospodáři řadu let marně doporučovali. Mezi ně patří koncepce boje proti suchu a novelizace vodního zákona.

Řada obcí buduje tůně, remízky nebo rybníky, které vodu pomáhají zachytit. Část zemědělců si zase osvojuje šetrnější technologie. Podle Trnky by měl stát takové hospodáře zvýhodňovat, ať už na daních, nebo pomocí dotací. "Voda bude v některých obdobích relativně vzácnou komoditou. Kdo to pochopí dřív, může na tom vydělat nebo neutrpí takovou škodu," říká vědec.

Daňhelka zdůrazňuje, že neexistuje jednoduché opatření, které by situaci vyřešilo. Je nutné řešení poskládat z mozaiky mnoha doplňujících se kroků. "Není to tak, že když nám někde chybí voda, tak se udělá tůňka, jinde nádrž a máme vyřešeno," upozorňuje.

Když je sucho, je pozdě kopat studny

Experti varují před propadnutím dojmu, že je problém sucha již vyřešen. Podle Daňhelky u mnoha lidí zmizel pocit, že jde o urgentní věc. Přednost dávají problémům, které se na první pohled jeví jako palčivější.

Takový přístup je podle Trnky klimatologům dobře známý. "Zatímco v období sucha vydáváme obrovské prostředky na relativně neefektivní opatření, když nás sucho netrápí, nejsme ochotni na efektivní zvládnutí další epizody vynaložit ani zlomek snahy," vysvětluje. "Opatření teď sice nemusí vypadat jako prioritní, za deset let se ale ukáže jako velmi moudré. Když je sucho, je pozdě kopat studny," prohlašuje.

Video: Planeta v nouzi - Tropická zahrada u Brna

Planeta v nouzi - Tropická zahrada u Brna | Video: Jakub Zuzánek, Helena Truchlá

Anketa mezi politickými stranami: Sucho

Jaké konkrétní kroky musí podle vás následující vláda a Poslanecká sněmovna podniknout, aby se zmírnily dopady sucha v Česku, nedostatek vody v krajině, vysychající studně v některých regionech a zároveň aby se lépe zvládaly klimatické extrémy, jako jsou například povodně? 

ANO 2011

  • Navážeme na náš fungující program boje se suchem a zajistíme nové zdroje kvalitní pitné vody pro dalších 500 tisíc lidí. Urychlíme výstavbu připravovaných vodních nádrží (Nové Heřminovy, Vlachovice, Skalička, Kryry, Senomaty/Šanov) a připravíme výstavbu nových vodárenských nádrží v místech s nedostatkem zdrojů pitné vody.

  • Do roku 2025 podpoříme projekty na lepší hospodaření s vodou v dalších 750 obcích a vybudujeme tisíce menších vodních nádrží (rybníků, tůní) v krajině. V programu Dešťovka podpoříme 10 tisíc projektů využití dešťové vody v domácnosti.

  • Připravíme podmínky pro široké využití recyklované vody v domácnostech i průmyslu. Vybudujeme kanalizace a čističky odpadních vod v dalších 500 obcích. Cílem je mít ČOV v každé větší vesnici. Rozšíříme náš úspěšný projekt domovních ČOV v dalších 300 malých obcích.

  • Budeme podporovat větší zadržení vody v krajině, a to podporou výstavby rybníků, ale i podporou větší kapacity zadržení vody zemědělskou půdou. Podpoříme investice do systému zavlažování zemědělských plodin.

  • Budeme zlepšovat kvalitu pitné vody - navázáním na pilotní šetrný způsob hospodaření v ochranném pásmu Švihov (Želivka) i na ostatních zdrojích pitné vody.

Koalice Piráti a Starostové

  • Všechny uvedené problémy souvisí se změnou klimatu. Namísto marného popírání se musíme začít připravovat, abychom snížili počet obětí, škody na majetku a náklady na novou infrastrukturu. 

    Vodu je potřeba zadržet v krajině: 1) využitím meliorací a odvodňovacích koryt k zadržení vody, případně zrušením těch, u kterých to není možné, 2) obnovou mokřadů 3) renaturalizací vodních toků, která umožní přirozený rozliv vody namísto rychlého spláchnutí do měst a obcí, 4) tvorbou remízků.

    Města je potřeba ozelenit, zemědělství je potřeba učinit odolnějším (v dotačních podmínkách dbát na velikost polí, krajinné prvky, stálý půdní pokryv, množství organické hmoty v půdě apod., státní lesy pěstovat přírodě blízkým způsobem).

    Základem je narovnat pokřivenou ekonomiku odvětví zemědělství a lesnictví a snížit byrokracii, která snižuje ekonomickou efektivitu a zároveň komplikuje nebo zcela znemožňuje realizaci řady potřebných opatření. Ke zdravé krajině se nedá probuzerovat, proto chceme zemědělce a lesníky podporovat v udržitelném hospodaření a co nejpestřejší skladbě plodin, resp. lesních porostů a nabídnout jim propracovaný systém poradenství

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09)

  • Ochranu vody zakotvíme do Ústavy ČR. Sjednotíme pravidla a kompetence týkající se vody. Ochráníme vodu před znečištěním z průmyslu, skládek i zemědělství. Zajistíme průběžný digitální monitoring kvality toků v rizikových oblastech. Tragédie z Bečvy a neschopnost státu najít viníka se už nesmí opakovat.
     
  • Obnovíme přirozený vodní režim v krajině. Podpoříme obnovu mokřadů, tůní, malých vodních nádrží a niv. Zpomalíme vybrané vodní toky a zprůchodníme je pro migraci ryb. Zrevidujeme meliorace a podpoříme jejich zrušení tam, kde z půdy zbytečně odvádějí vodu.
     
  • Zlepšíme dostupnost pitné i užitkové vody. Podpoříme stabilní vodohospodářskou infrastrukturu a propojování vodárenských soustav. Podpoříme modernizaci čističek, využívání vyčištěných odpadních vod a alternativního čištění. Budování drahých vodárenských nádrží dovolíme jen výjimečně.

SPD

  • Voda je nejdůležitější pro zachování života. Voda není zboží, přístup ke
    kvalitní vodě za dostupnou cenu je základní lidské právo. Deprivatizace
    vodních zdrojů ČR je proto naší dlouhodobou prioritou stejně jako
    nakládání s vodou, její zadržování v krajině a průběžná kontrola její
    kvality. Hospodaření a nakládání s vodou musí být opět plně v rukou
    státu. Značná část obcí České republiky stále nemá stále kanalizaci
    napojenou na čističky odpadních vod. Proto podpoříme investice do této
    oblasti. Stát musí všestranně podpořit kvalitu vody. Nakládání s
    biologickými hnojivy musí být takové, aby se do půdy vracela humusová
    složka, ale přitom nedocházelo k únikům do povrchových vodních toků.
    Navrhneme zákon, aby v celé ČR bylo povoleno používat pouze biologicky (do 7 dnů) odbouratelné detergenty, jak průmyslové, tak i domácnostní. Tím dojde k výraznému snížení znečištění povrchových i podzemních vod. U polí budeme prosazovat výsadbu remízků a větrolamů, aby bylo zabráněno větrné erozi a odnosu úrodné orné půdy.

KSČM

  • Je potřeba lépe zadržovat vodu v krajině, co nejvíce dešťové vody zadržet. Retenční nádrže, zelené střechy, malá vodní díla, mokřady. Je celá řada opatření, která musí ministerstvo dlouhodobě podporovat. Zároveň je potřeba upravit koncept českého zemědělství se zaměřením se na živočišnou výrobu - nutností je dostat více organické hmoty do půdy. 

ČSSD

  • Dlouhé roky se v ČR řešila hlavně problematika povodní, poslední roky ale ukázaly, že stejně velkým problémem může být i sucho. Legislativa na něj ale zapomněla. Museli jsme novelizovat vodní zákon a přidat do něj tzv. suchou hlavu. Zákon je již v platnosti a mj. po vzoru povodňových komisí zavádí komise pro zvládání sucha a krajské a celostátní plány pro období sucha.
  • Řešit je ovšem třeba nejen dopady sucha, ale dělat zejména vše pro prevenci sucha. Velmi jsme se na tuto problematiku zaměřili již toto volební období, kdy věc řešilo Ministerstvo zemědělství pod vedením Miroslava Tomana z ČSSD. Pro lepší zadržování vody v krajině jsme omezili maximální výměru jedné plodiny na 30 hektarů. Od ledna letošního roku začalo toto omezení platit na území celé ČR. Krajina se díky tomu reálně mění, na polích jsou přerušovací pásy, více plodin a lepší podmínky pro drobnou zvěř, ptáky i hmyz. Opatření, které mohl udělat v minulosti kdokoliv, ale zavedl jej až ministr Miroslav Toman.
  • Dalším krokem je budování vodních zdrojů. ČSSD podporuje obnovu, odbahnění a stavbu rybníků. Náš ministr Toman slíbil, že do konce jeho mandátu vybudujeme nebo opravíme v průměru jeden rybník denně. Heslo „CO DEN, TO RYBNÍK“ plníme. V roce 2019 vzniklo nebo se upravilo 387 rybníků, v minulém roce to bylo 372 nových rybníků. O dotační program je i nadále velký zájem, do roku 2030 plánujeme podporu až 3,75 mld. Kč. To umožní vznik dohromady více než 2600 rybníků.
  • V tomto chceme pokračovat, aby se do české krajiny vrátily tisíce rybníků, tůní a mokřadů. Podle našeho názoru je také vhodné využít v budoucnu stávající meliorace k zadržení vody. Je také nanejvýš žádoucí vybudovat stovky kilometrů mezí a vodním tokům vrátit jejich přirozená meandrovaná koryta. 
  • K řešení problematiky sucha, respektive zadržování srážkové vody a následném nakládání s ní, může vést pouze široká škála opatření v řadě oblastí. Jedná se zejména o úpravu zemědělského hospodaření, lesnického hospodaření (bezlesé plochy vodu nezadržují), vodohospodářství (drobné vodní plochy, meandrace vodních toků) a nakládání se srážkovou vodou na území sídel (modrozelená infrastruktura). Zkrátka platí, že úprava zemědělského hospodaření je naprosto podstatným předpokladem lepšího hospodaření se srážkovou vodou a jakákoli příští vláda se bude muset tímto zabývat. 

Přísaha

  • Hodně to souvisí se stavem zemědělské a lesní půdy. Tím, že jsou půdy utužené, poškozené erozí a nemají dostatek organické hmoty, tak mnohem méně zadržují vodu, která nám pak v krajině chybí, či naopak stojí na polích. Konkrétně je třeba změnit přístup k půdě, dodržovat pravidla správné zemědělské a lesnické praxe, obnovovat krajinné prvky, které mají vliv na zadržování vody v krajině (různé meze, remízky, rybníky, mokřady atd.), podporovat pozemkové úpravy, řešit odvodnění půdy tj. v současnosti je odvodněno přes 25 % zemědělské půdy, zde se pokusit realizovat regulační drenáže a další nové technologie, které umožní vodu v době sucha akumulovat a v době „mokra“ tak odvádět. V městských aglomeracích podporovat propustné povrchy od propustných betonů, dlažeb atd, tím se zlepší mikroklima měst. Pokud jde o akumulaci vody a zároveň ochranu před povodněmi, tak podpořit výstavbu retenčních vodních nádrží. Současně řešit dále revitalizace vodních toků a nádrží, včetně jejich odbahňování.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy