Vláda má správný směr, míní experti. Ekologové chválí konec uhlí, vadí důraz na jádro

Anna Dohnalová ČTK Anna Dohnalová, ČTK
7. 1. 2022 19:42
Vláda v pátek představila své programové prohlášení, se kterým se bude příští týden ucházet o důvěru sněmovny. Fialův kabinet slibuje například postavení přes 200 kilometrů dálnic a zahájení stavby vysokorychlostních tratí, reformu důchodů či vzdělávání. Chce také představit novou politiku ochrany klimatu. Odborníci cíle vlády hodnotí převážně pozitivně.
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy | Foto: Jakub Plíhal

"Chceme, aby Česko bylo moderní zemí, která je schopna obstát v mezinárodní konkurenci, která směřuje k tomu, že bude patřit mezi nejvyspělejší země světa. A tomu odpovídá i naše programové prohlášení," uvedl předseda vlády Petr Fiala. Prioritami vlády jsou podle programového prohlášení stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma. Její návrh chce kabinet předložit do konce roku 2023.

Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová plán penzijní reformy hodnotí pozitivně. "Jsem velmi ráda, že se ukázalo, že práce důchodové komise nebyla marná. Plán vlády kopíruje její návrh, což cením. Stejně tak jsem velmi ráda, že obsahuje element, na kterém se důchodová komise neshodla, a to je společný vyměřovací základ manželů nebo osob žijících ve společné domácnosti na důchod," říká. 

Návrh podle ní úspěšně zabraňuje tomu, aby ženy, které mají větší počet dětí a následně se ve stáří rozvedou, byly ohroženy chudobou z důvodu extrémně nízkého důchodu. "Je to velmi účinný nástroj, který se na Západě naprosto běžně uplatňuje," uvádí. 

Současný systém podle Nerudové znevýhodňuje lidi, kteří pečovali o děti a nemohoucí osoby. Pozitivně tak hodnotí bod o zásluhové složce, která bude podle programového prohlášení vycházet z odvodů do pojistného systému a počtu vychovaných dětí. "Částka 500 korun za každé vychované dítě, to je správné," míní ekonomka. 

Sto tisíc střech se solárními panely

Vláda plánuje předložit politiku ochrany klimatu a novou energetickou koncepci. Fialův kabinet chce do roku 2025 přispět ke zřízení minimálně sta tisíc solárních střech. "Fotovoltaika se během minulého desetiletí stala nejlevnějším zdrojem energie. Nové projekty vznikaly raketově po celé Evropě, jen Česko si muselo na novou vlnu zájmu o solární energii počkat. Slib vlády Petra Fialy vybudovat během následujících čtyř let sto tisíc nových solárních střech je jasným závazkem, že to myslí s modernizací české energetiky vážně," hodnotí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. 

V oblasti ochrany klimatu ekologické organizace oceňují, že se nová vláda v programovém prohlášení shodla na stanovení konkrétního roku, k němuž se má země připravit na konec uhlí.

"Jasné slovo k termínu odklonu od uhlí je důležitá změna přístupu nové vlády oproti vládě předchozí, která nechala občany i firmy v nejistotě. Deklarace roku 2033 také definitivně posílá do propadliště dějin doporučení Uhelné komise udržovat uhlí až do roku 2038. Teď je ovšem potřeba, aby nová vláda začala plán rychle realizovat," říká vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh. 

Klíčem je podle něj zejména silná a koncepční podpora rozvoje domácích čistých obnovitelných zdrojů. Je nutné upravit zákony i koncepce a rozjet modernizaci energetiky, dodává.

Ekologové tvrdí, že by rok 2033, který vláda pro ukončení těžby a spalování uhlí schválila, neměl být definitivním cílem. "V celé Evropě vidíme, jak se odklon od uhlí zrychluje, a my věříme, že i Česko nakonec stihne ukončit těžbu a spalování uhlí v roce 2030 jako další zodpovědné a vyspělé evropské země," míní mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Organizace však kritizují, že jadernou energetiku představuje vláda jako hlavní řešení pro plnění klimatických závazků a náhradu emisních zdrojů. "Stavět naši energetickou budoucnost na silném rozvoji jaderné energetiky, jaký navrhuje vláda, přinese ve skutečnosti komplikace pro ochranu klimatu a nezbytnou transformaci naší energetiky. Jde o výrazně dražší a časově zdlouhavější řešení, než by byly investice do obnovitelných zdrojů, přičemž vláda by měla dobře vážit, kam peníze vkládat. Nové reaktory přinesou také více vysoce radioaktivních odpadů, s nimiž si dost dobře neumíme poradit," vysvětluje předseda Sdružení pro záchranu prostředí Calla Edvard Sequens. 

Expert na životní prostředí z Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký chválí také vládní plán na ochranu krajiny. "Pokud by vláda skutečně začala naplňovat to, co do prohlášení píše, tak se významně začne zlepšovat stav české krajiny. Jedná se o významné posuny dopředu, čili jsme na správné cestě," říká. 

Změny zkoušek i výuky

I plán vlády na inovaci vzdělávání experti oceňují. Vysokoškolský pedagog Bohumil Kartous a odborník na vzdělávání zvlášť vyzdvihuje snahu o změny v přijímacích, maturitních a závěrečných zkouškách. Líbí se mu také důraz na kreativitu a porozumění učiva. 

"Prohlášení je velmi smysluplné, konzistentní, navazuje na předchozí dobré, co se ve vzdělávací politice odehrálo. Líbí se mi zaměření na individualizaci vzdělávání, to je naprosto nutné. Na změny ve zkouškách jsem upozorňoval několik let a jsem rád, že se to tam promítlo. Abychom totiž dosáhli progresivity v oblasti vzdělávání, je to zcela nejdůležitějším bodem, protože změnu vyvolá okamžitě," říká Kartous. 

Kartous však dodává, že si vláda v jednotlivých bodech měla ujasnit priority. "Ze samotného prohlášení to nevyplývá a je třeba, aby vláda postupovala logicky tak, aby k těm změnám došlo už třeba během mandátu Fialova kabinetu," vysvětluje. 

Větší výhrady nemá k prohlášení ani předseda školských odborů František Dobšík. Ocenil hlavně garanci platů na 130 procentech průměrné mzdy a podílu 20 procent v nadtarifní části nebo slib odborné podpory učitelů ve školách. Výhradu vyslovil jen k menšímu důrazu na vyučující z mateřských škol a problematiku financování nepedagogických pracovníků. 

I podle šéfa Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka prohlášení obsahuje vše podstatné. Kromě závazku udržet výši platů učitelů pochválil i to, že se počítá s modernizací vzdělávání podle dokumentu Strategie 2030+, který schválil předchozí kabinet. 

Orientace na EU a NATO

V zahraniční politice Fialova vláda usiluje o orientaci na Západ a chce, aby Česko bylo aktivním členem Evropské unie a NATO. Podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity je to cesta, jak zemi vydat správným směrem. "V evropských věcech je programové prohlášení vlády rozumným průsečíkem pozic koaličních partnerů," napsal na Twitteru. 

S tím souhlasí i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. "Jsem rád, že je evropská část vládního programu napsána moderně a efektivně. Klíčovým poselstvím podle mne je vrátit Česku pověst spolehlivého a respektovaného partnera," uvádí. 

Svaz průmyslu a dopravy vítá, že kabinet mnoho podnětů vyslyšel, jiné ale podle něj opomněl. "Bohužel zásadní legislativní návrhy, které budou určovat budoucnost digitální ekonomiky a způsob, jak k nim bude vláda přistupovat, v prohlášení i přes naše opakované apely nejsou. Stejně tak nejsou dostatečně promítnuta konkrétní opatření v oblasti digitální transformace a využití evropských zdrojů," řekl šéf svazu Jaroslav Hanák. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ocenila zájem vlády o zlepšování podnikatelského prostředí a podporu malých a středních firem. Prohlášení ale vnímá hlavně jako politický dokument.

Počkejme na výsledky, říká politolog

"Priority v preambuli jsou v podstatě prioritami, které by měla skoro každá česká vláda," říká politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Politiku lze podle něj definovat i jako obtížné prosazování hezkých vět z různých proklamací do praxe. "Kdy se často ukáže, že řada chvályhodných záměrů je vlastně ve vzájemném rozporu. Takže bych si raději počkal na tu praxi," uvedl.

Podle politologa Ladislava Mrklase z Cevro Institutu, který je blízký vládní ODS, je prohlášení Fialovy vlády konkrétnější i ambicióznější, než bylo prohlášení předchozí vlády Andreje Babiše. Za největší úkol pro vládu považuje penzijní reformu. Nový kabinet ji podle něj musí dokončit, v mnoha případech jde totiž o poslední možnou chvíli, kdy se reforma dotkne voličů koaličních stran.

V programovém prohlášení nachází na rozdíl od Babišovy vlády méně proklamací o dálnicích, rychlovlacích a podobných záležitostech. "Je to prostě daleko víc šité na míru situaci, která teď je. Situace je v mnoha ohledech krizová, přelomová nejen pro Českou republiku, ale obecně pro celou Evropu, ať už je to z hlediska energetiky, nebo záležitostí týkajících se bydlení, inflace," míní Mrklas. Program je podle něj daleko víc při zemi a na první pohled méně modernizační. "Ale možná o to je realističtější," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy