Debatní maraton české a polské ministryně: O těžbě uhlí v Turówu mluvily hodiny

Helena Truchlá Helena Truchlá
19. 1. 2022 10:11
Měl to být rychlý rozhovor. Nakonec dvě ministryně životního prostředí, česká Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a polská Anna Moskwová, mluvily bezmála pět hodin. Obě vládní představitelky spolu jednaly úplně poprvé. Nyní se sešly kvůli neutichajícímu sporu o pokračování těžby hnědého uhlí v polském pohraničním dole Turów.
Ministryně Hubáčková a Moskwová ve Varšavě, 18. ledna 2022.
Ministryně Hubáčková a Moskwová ve Varšavě, 18. ledna 2022. | Foto: ČTK

Varšava (od zvláštní zpravodajky) - K čemu političky došly, je zatím na výslovnou žádost Polska tajné, řekla českým novinářům Hubáčková. Z dlouhé schůzky mezi čtyřma očima nebyl pořízen ani žádný zápis. "Vysvětlovaly jsme si pozice obou stran. Některé věci ještě zůstávají otevřené," uvedla v úterý pozdě večer viditelně vyčerpaná ministryně.

Šéfka tuzemského resortu životního prostředí odletěla do Varšavy diskutovat o znění dohody, která by nastavila podmínky pro další dolování hnědého uhlí na lokalitě Turów v česko-polském pohraničí. Lidé z obcí v Libereckém kraji, které jsou důlní jámě nejblíž, už roky namítají, že jim hluboko se zakusující těžba odvádí pryč cennou podzemní vodu. To, že z pohraničí voda opravdu mizí, opakovaně potvrdily i analýzy České geologické služby.

Pro Polsko jsou ale důl a nedaleko stojící elektrárna důležitým zdrojem elektrické energie a tepla. 

Pohled obou zemí na celý spor dlouhodobě provází nejasnosti. Jinak tomu nebylo ani v úterý v budově varšavského ministerstva.

Moskwová na tiskové konferenci prohlásila, že obsah dohody je už prakticky dojednaný, jen si ho česká strana musí nechat v Praze "schválit", nejspíš od premiéra Petra Fialy (ODS). To ale česká ministryně popřela. "Rozhodně to není ani z polské strany jednoznačné," uvedla Hubáčková. "Ustupovat nebudeme," řekla ještě před příletem do Varšavy k české taktice. Po skončení jednání připustila, že bylo velmi náročné.

Spor mohou řešit až premiéři

Moskwová podle české ministryně přišla na jednání s novými návrhy. Polská média už minulý týden informovala, že Varšava chce Česku zaplatit jen polovinu peněz jako kompenzace dopadů těžby na životní prostředí. Právě za tuto částku si obce v okolí Turówa chtějí zajistit přístup k pitné vodě.

Informaci, že Varšava teď místo až 50 milionů eur (více než miliarda korun) nabízí jen 25 milionů eur (600 milionů korun), Hubáčková potvrdit odmítla. 

Co obnáší dohoda o Turówu?

  • Důl se nesmí přiblížit české hranici, pokud polská strana a) nepostaví bariéru pro podzemní vodu a neprokáže její funkčnost, b) nedokončí výstavbu valu chránícího před prachem a hlukem, c) nebude monitorovat dopady těžby na polském území, d) nezřídí vrty měřící hladinu podzemní vody.
  • Polsko by muselo umožnit inspekci českých zástupců až čtyřikrát ročně a povolit českým hydrologům a geologům přístup k monitorovacím vrtům. 
  • Uzavřením smlouvy by se Česko zavázalo stáhnout svou aktuální žalobu na Polsko u Soudního dvora Evropské unie a v této věci ani další žalobu nepodávat, dokud by smlouva platila.

Zdroj: text návrhu dohody z 30. září 2021

Ona sama vyrazila do Varšavy s návrhem, který vznikl na konci loňského září, tedy ještě za úřadování kabinetu premiéra Andreje Babiše a ministra životního prostředí Richarda Brabce (oba ANO). A dopředu avizovala, že pokud polští vyjednavači vznesou nové požadavky, bude se dál jednat o Turówu na úrovni premiérů - Petra Fialy a jeho polského protějšku Mateusze Morawieckého.

"Že by to zůstalo na úrovni mě a paní ministryně Moskwové? Je jasné, že ne," potvrdila Hubáčková i po skončení jednání. 

Do Varšavy odletěla s týmem, který návrh dohody připravoval v průběhu loňského roku a spolupracoval na něm s Brabcem. To se podle informací deníku Aktuálně.cz polské straně příliš nezamlouvalo, a právě proto nakonec jednání probíhala jen mezi čtyřma očima - bez poradců.

Znovu se Turów bude řešit hned ve středu: po jednání české vlády by si měly ministryně telefonovat. "Zatím nemám souhrn nových (polských) požadavků," zdůvodnila odklad Hubáčková. Podle bezprostřední reakce libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je nicméně uzavření dohody "blízko". 

Na arbitráž ani Karvinou nedošlo

Jednání ve Varšavě probíhala v době, kdy uniklo několik podrobností o vzájemných vztazích do médií. Například podle nejmenovaného zdroje z polské vlády se chce Polsko s Českem soudit kvůli Turówu u arbitrážního soudu. Server Business Insider pak rovněž s odkazem na vládní zdroje popsal údajně pokrytecké chování Česka, které v černouhelném dole ČSM na Karvinsku rube bez přeshraničních ekologických konzultací a bez zohlednění připomínek Polska. Právě to je přitom podstata českých námitek v případě Turówa.

"Paní ministryně mi řekla, že tímto směrem nikdy neuvažovali a nebyl to jejich podnět," upřesnila Hubáčková. Polská strana podle ní nepotvrdila ani výhrůžku arbitráží.

Český resort životního prostředí už dříve na dotaz deníku Aktuálně.cz odmítl, že by v případě těžby na Karvinsku došlo k jakýmkoliv pochybením. "Těžba na dole ČSM se navíc ukončuje, všechny práce skončí letos, nejpozději na počátku příštího roku," řekl mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. 

Hubáčková se ve Varšavě setkala s českým velvyslancem Jakubem Dürrem. Ten ministerskou delegaci vyprovodil i zpět na letiště.
Hubáčková se ve Varšavě setkala s českým velvyslancem Jakubem Dürrem. Ten ministerskou delegaci vyprovodil i zpět na letiště. | Foto: Helena Truchlá

Naopak v Turówě hodlá polský polostátní koncern PGE těžit až do roku 2044. Tou dobou by se měla důlní jáma rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a prohloubit na 330 metrů pod úroveň okolního terénu. 

Ministryně Hubáčková je přesvědčená, že návrh dohody, se kterým do Varšavy přijela, dokáže českou vodu a přírodu zaštítit před takovým rozsahem těžby. "Zásadní pro nás je mít přehled o tom, co se v Turówě děje," míní. S takovým postojem ale nesouhlasí platforma Společně pro vodu, která zastupuje část obyvatel Libereckého kraje. "Návrh dohody vychází ze zastaralých dat, skutečný dopad těžby na české území je několikanásobně vyšší a hydrogeologové potvrzují, že (…) nemůže naše pitné zdroje ochránit," tvrdí. 

V celém sporu bude mít brzy slovo také Evropský soudní dvůr: 3. února vydá vlastní stanovisko. Odpovídat ale bude jenom na otázku, zda Varšava a firma PGE pochybily, když při prodlužování těžby nedostatečně zohlednily námitky sousedů, což si myslí česká vláda i Evropská komise. 

Případným finančním kompenzacím pro české obce ani hodnocení dopadu na zásoby vody se evropský soud věnovat nebude. Stejně tak nesmaže ani pokutu, kterou evropská justice vyměřila Varšavě za to, že odmítá těžbu v Turówu přerušit, dokud se situace nevyjasní. Nabíhající penále ve výši půl milionu eur denně (bezmála 13 milionů korun) Polsko neplatí.

Video: Bylo to tady fajn i s Prunéřovem, vzpomínají místní. Elektrárna spolykala 120 vagonů uhlí za den

Po 53 letech utichla hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. Za tu dobu vyrobila energii, která by Česku stačila na dva roky. | Video: Blahoslav Baťa, Kristýna Pružinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 06:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupresněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy