Pohlavek dítěti může vymezit hranice, nechci ho rodičům zakazovat, říká Jurečka

Radek Dragoun Barbora Doubravová Radek Dragoun, Barbora Doubravová
27. 1. 2022 7:00
Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo do svého názvu dostat také termín rodina. Právě na tuto oblast se chce nový ministr Marian Jurečka soustředit. Plánuje například zatraktivnění částečných úvazků. Naopak nechce po vzoru jiných států zákonem výslovně zakázat fyzické trestání dětí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že sám je rád, že od rodičů v pravý okamžik facku dostal.
Marian Jurečka.
Marian Jurečka. | Foto: Jakub Plíhal

Před Vánoci upoutal pozornost projekt Děti jsou taky lidi, kde se lidé svěřovali se svými traumaty z dětství, které jim způsobili rodiče třeba fyzickými tresty. Česko patří k jedné z mála unijních zemí, kde není fyzické trestání dětí výslovně zakázáno. Neplánujete to změnit?

V oblasti domácího násilí máme propracovaný systém. Není namístě hledat definici, která by znamenala, že rodič nemůže dát svému dítěti ve výjimečné situaci pohlavek. Od toho bychom ale určitě měli odlišit násilí rodičů na dětech. Tady by se měl klást důraz na prevenci, aby se takovým situacím předcházelo.

Takže nechcete, aby se zákaz fyzického trestání dětí dostal do trestního zákoníku? 

Takovou ambici nemám. Jako táta pěti dětí si myslím, že dát do zákona ustanovení, které říká, že rodič ve výjimečné situaci nemůže v rámci výchovy vůbec dát pohlavek nebo takzvaně lepnout jednu na zadek, není správné. Je zásadní umět odlišovat, co je násilí nepřiměřené a dlouhodobé a co je akt, který rodič použije třeba jen několikrát za život k vymezení mantinelů.

Není ale namístě alespoň definování toho, jaký fyzický trest je tedy přijatelný? Jak ukazuje právě projekt Děti jsou taky lidi, některé dítě může vnímat to, když ho rodič fyzicky trestá, velmi citlivě.

Namístě je osvěta, i vůči nám rodičům, kteří si myslíme, že jsme vše ve výchově dělali správně. Je dobře, že se o tématu mluví. Ale zákonodárce má vážit, do jaké míry detailu v zákonech jde. Život píše různé příběhy a máme tu soudy, které mají rozhodovat v různém kontextu situace.

Rozhovory s ministry Fialovy vlády

Petr Fiala Vít Rakušan Ivan Bartoš • Marian Jurečka • Jana Černochová
Pavel Blažek • Jan Lipavský • Petr Gazdík • Anna Hubáčková • Vlastimil Válek • Zdeněk Nekula  Jozef Síkela • Martin Kupka  Zbyněk Stanjura  Martin Baxa

Fyzické tresty při výchově používají podle výzkumů téměř dvě třetiny českých rodičů. Velká část z nich nepovažuje facku za fyzický trest. Co říkáte na tato čísla? Co považujete vy za přiměřený fyzický trest?

Jsem vděčný svým rodičům, že jsem v pravý okamžik facku taky dostal. Jsem z prostředí, kde rodiče uměli v pravý okamžik vymezit, kde jsou mantinely. Myslím, že většina rodičů umí obezřetně nakládat s tím, kdy k tomuto výjimečnému prostředku sáhne. Samozřejmě existují rodiče, kteří se chovají surově a neadekvátně, na to však můžeme upozornit osvětou. 

I já jako rodič jsem se ve výjimečné situaci také dostal do momentu, kdy napomínáte podruhé, potřetí a nemá to žádný účinek, tak prostě přistoupíte k lepnutí na zadek. Ale upozorňuju, že jsem to udělal v jednotkách případů, které jsem schopen spočítat na prstech svých dvou rukou.

V programovém prohlášení uvádíte, že chcete podporovat rodiny, aby měly děti. Jedním z nástrojů, který je k tomu má přimět, je "výchovné" - tedy 500 korun měsíčně za dítě navíc k důchodu, které i hlasy lidovců schválila již minulá sněmovna. Je to ale skutečně něco, co může mladé lidi motivovat rodinu založit?

To s tím přímo nesouvisí. Výchovné je oceněním lidí, kteří jsou teď ve starobním důchodu, kteří kdysi před 40 či 50 lety rozhodnutí mít děti udělali. Bohužel za to ale naším systémem byli potrestání, obětovali část své kariéry na úkor toho, že se věnovali rodině. Výchovným oceňujeme tedy hlavně maminky, které se o děti staraly. Opatření, která mají za cíl zlepšit situaci mladých rodičů, hledáme někde jinde. 

Na jedné straně jako vláda říkáte, že je potřeba šetřit a omezit výdaje státu, a pak jako lidovci pomůžete prosadit výchovné. Bylo tedy namístě to schvalovat?

Je to akt spravedlnosti. Rozhodnutí mít děti není jen o mně, ale i o zodpovědnosti vůči celé společnosti. Náš důchodový systém je bohužel nastaven tak, že oceňuje výši výdělku a délku pracovní aktivity. Naopak nikde nezohledňuje zásluhovost za výchovu dětí rodičů, kteří platí odvody, prakticky tedy živí systém státu. Výchovné jsme tím pádem brali jako určité narovnání křivdy vůči našim rodičům a prarodičům. Ti lidé jsou často v sociálně tíživé situaci, měli by třeba nárok na jiný typ dávek, ale nejdou si o ně požádat, protože mají svou hrdost a důstojnost.

Jedním z velkých nástrojů pomoci rodinám jsou částečné úvazky. Podíl lidí pracujících na částečný úvazek je v Česku jeden z nejnižších v EU. Co uděláte pro to, aby se to změnilo?

Chceme odstranit bariéry, které brání rozvoji částečných úvazků, tedy nastavení způsobu odvodů. Částečné úvazky podpoříme snížením odvodů sociálního pojištění tak, aby zaměstnavatelé nemuseli platit minimální odvod z celého úvazku. V této věci chceme udělat určitou úpravu, aby tam byla forma motivace. Chceme to mít během letošního či příštího roku hotové.

Vzkaz do regionů: Když to půjde, domluvte se 

Kromě vás mají lidovci ještě další dva ministry, oproti předchozímu volebnímu období jste si polepšili také o 13 poslaneckých mandátů. Ukázalo se tedy, že spojení do koalice Spolu je výhodné a bude pokračovat i do budoucna? Neobáváte se toho, že značka KDU-ČSL v koalici vymizí a třeba splyne s ODS, která má premiéra a nejpočetnější klub?

Takovou obavu upřímně nemám. Jednak historie strany je obrovská a myslím, že všichni voliči vědí, kdo tvoří koalici Spolu. Já jsem propojení stran neviděl jako výhodné primárně pro nás, ale jako smysluplné pro naši zemi. A ukázalo se, že to smysl mělo. Umožnilo to změnit poměry v zemi a je tady jiná vláda. 

Na senátní a komunální úrovni chceme nadále spolupracovat tam, kde se ukáže, že to má smysl. Nemáme ale nařízeno, že všude musíme jít v rámci koalice Spolu. Necháváme to na debatě v jednotlivých regionech. Co bude dál, se ukáže. Pokud se bude vládě dařit naplňovat náš společný program, tak si za tři roky můžeme říct, jak to bude v příštích volbách. O tom ale můžeme rozhodnout až na základě toho, jak naše spolupráce bude fungovat. 

Nicméně lídři koalice Spolu už nyní apelovali na regiony, že ve spolupráci by bylo dobré pokračovat v letošních komunálních volbách. Například v Brně se to ale nejspíše nepodaří, protože lidovci tam nechtějí jít do koalice s ODS, ale spíše se starosty. Neukazuje to, že je vaše strana v názoru na koalici stále rozštěpená?

Není, strana je v tomto ohledu svobodná. Všichni tři předsedové spolupráci podporujeme a vysíláme jasný vzkaz do regionů: pokud je to možné, tak se domluvte na spolupráci. Za mě to má na komunální úrovni smysl hlavně ve městech od úrovně obce s rozšířenou působností a výš. Samozřejmě ale, že ne ve všech krajských městech včetně Brna se podaří, že budeme kandidovat za koalici Spolu. 

Další velké volby jsou prezidentské. Stále trvá to, že chcete mít v koalici Spolu jednoho kandidáta? Protože najít takového společného kandidáta, který se bude zamlouvat typickému lidoveckému voliči na Moravě a typickému voliči ODS v Praze, nemusí být úplně jednoduché.

Postup chceme koordinovat nejenom v koalici Spolu, ale v rámci celé vládní koalice. Neznamená to, že to musí být kandidát některé z těchto stran. Debata o tom nás čeká v prvním čtvrtletí. Teď jsme opravdu řešili hlavně věci, které souvisí s nástupem nové vlády. Uvidíme, jestli se dokážeme shodnout nejenom my v rámci koalice, ale také s někým z lidí, o kterých se mluví, že by kandidáty na prezidenta mohli být. 

Probíhají už jednání s některými kandidáty?

Některé schůzky už proběhly, ale na úrovni koalice Spolu jsme se o konkrétních jménech ještě vůbec nebavili.

Vy osobně už máte svého favorita?

Mám určitou malou skupinu osob, které bych si dokázal představit jako budoucí prezidenty. To si ale nechám pro sebe. 

Není mezi nimi například Karel Janeček, který kandidaturu oficiálně oznámil minulý týden?

Musím říct upřímně, že nad Karlem Janečkem jsem nikdy neuvažoval. Byl bych rád, kdyby to byl jiný typ osobnosti.

Ve sněmovních volbách jste se snažili porazit zejména Andreje Babiše. Bude v prezidentských volbách výběr kandidáta rovněž podmíněn tím, aby to byl někdo, kdo má největší šanci porazit Babiše?

Upřímně si nemyslím, že by Andrej Babiš měl být tím, koho budeme automaticky pasovat do role největšího favorita. Za mě osobně je cíl takový, aby prezidentem byl někdo, kdo bude naši zemi spojovat, povede dialog se všemi skupinami společnosti a nebude třeba říkat, že novináři jsou hyeny nebo že nějaká část společnosti nikdy nepracovala a podobně. A zároveň bude schopen zemi dobře reprezentovat navenek.

Těch požadavků je několik. Nemůžu to nyní zúžit na jednu osobu a říct, že tahle by se mi líbila nejvíce, protože přemýšlím nad množinou vícero lidí. Pro mě je důležité, aby měli lidské, hodnotové a zároveň určité politické vlastnosti. 

Nechceme, aby stát lajnoval lidem život od A do Z

Než si jako koalice vyberete prezidentského kandidáta, budete muset řešit ještě akutní problémy. Už jste například zrušili povinné očkování jak lidí starších 60 let, tak vybraných profesí. Například prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký říkal, že by povinné očkování zaměstnanců v sociálních službách uvítal. Proč jste neponechali povinné očkování alespoň u nich?

Už před volbami jsme jasně řekli, že povinné očkování nepodporujeme a podporovat nebudeme. Když něco řeknu, mám si za tím stát. A pak je třeba brát v potaz, že se situace vyvíjí. Míra proočkovanosti se zvýšila i u pracujících v sociálních službách.

Za druhé i přední odborníci říkají, že při zvýšené míře proočkovanosti nemá příliš smysl zavádět povinné očkování. My jako vláda chceme klást důraz na osobní svobodu a zodpovědnost každého člověka. Nechceme, aby stát lajnoval lidem život od A do Z. Očkování vytváří příkopy. Znám rodiny, které to rozděluje a přestaly se bavit. Proč já mám toto podporovat v situaci, kdy se blížíme k míře proočkovanosti, která nám umožňuje žít bez lockdownu? 

Sám očkování podporuju, mám tři dávky, ale je potřeba respektovat svědomí člověka. Znám hodně lidí, kteří nejsou laciní antivaxeři nebo principiálně proti systému. Jsou to lidé, kteří mají třeba z hlubokého přesvědčení problém s RNA vakcínou a čekají na novou vakcínu. Ti jsou připraveni i opustit práci, pokud bychom teď zavedli povinné očkování.

Princip osobní odpovědnosti chápu, na druhou stranu stranu lidé v domovech seniorů jsou nejohroženější skupinou. Neměla by tato povinnost být alespoň pro jejich pečovatele, protože oni tím, že nejsou očkovaní, mohou ohrožovat své klienty, tedy nejohroženější skupinu obyvatel? 

Ani oni, ani zdravotníci nejsou ti, které bychom chtěli striktní podmínkou k tomu donutit a riskovat tak, že nám odejdou lidé, kteří svou práci dělají z osobního přesvědčení. Nechci donutit opustit práci úžasného člověka, který 25 let dělá sociální službu jako své poslání. Navíc jsme v situaci, kdy proočkovanost jak klientů, tak zaměstnanců je vysoká.

O příspěvek žádejte a nestyďte se

Kromě koronaviru je akutním problémem také energetická krize. Vláda rozšířila počet lidí, kteří mohou požádat o příspěvek na bydlení, i výši tohoto příspěvku. Ze starších průzkumů však vyplývá, že až 70 procent z těch, kteří na něj mají nárok, ho vůbec nepobírá. Buď se stydí o něj požádat, nebo jim v tom brání složitý systém žádostí. Je tedy příspěvek na bydlení ten správný nástroj pro většinu rodin, které problém zasáhne?

Myslím, že ano. Za poslední dva roky stát vyřídil statisíce žádostí lidí včetně podnikatelů, kteří třeba ani nikdy předtím o takový typ pomoci nežádali. Dokonce i lidé, kteří si za třicet let podnikání nešli požádat ani o korunu od státu, tak to udělali, protože je tu výjimečná situace. Není tedy namístě stud nebo pocit hrdosti. Každý, kdo na podporu může dosáhnout, si na kalkulačce ministerstva práce může udělat orientační propočet.

Dozví se o příspěvku třeba senioři, kteří budou asi nejohroženější skupinou v energetické krizi? 

Dohodli jsme se s Českou správou sociálního zabezpečení, že v příštích týdnech obešleme poštou všechny, kteří pobírají důchod. Tedy ke všem seniorům, ale i vdovám a vdovcům doručíme informace i s modelovými příklady a odkazy, kam se obrátit. 

Spolupracujeme také s energetickými firmami. Tam, kde vidíme, že jde o klienty, kteří nekomunikují, nebo by mohli skončit v exekuci, se do toho snažíme vstoupit a finanční částku třeba přes mimořádnou okamžitou pomoc odeslat přímo na účet dodavatele. Rizika této cesty, na které upozorňujete, si ale samozřejmě uvědomuji. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy