klima

Francie od ledna zakáže balit skoro všechno ovoce a zeleninu do plastu

Obchody ve Francii od ledna nebudou moci prodávat téměř žádné ovoce a zeleninu v plastových obalech. Dnes to oznámilo francouzské ministerstvo životního prostředí. Opatření je součástí širších vládních snah o omezení plastového odpadu a takzvaných plastů na jedno použití. Místní prodejci ovoce si nicméně stěžují, že úřady zákaz vyhlašují příliš narychlo.

Zdroj: ČTK

Výbor OSN odmítl stížnost skupiny dětí na přístup pěti vlád k ochraně klimatu, byla mezi nimi i aktivistka Thunbergová

Výbor OSN pro práva dítěte (CRC) odmítl stížnost, kterou mu předloni adresovalo 16 dětí včetně švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové a která se týká vlád Argentiny, Brazílie, Francie, Německa a Turecka. Děti kritizovaly přístup těchto vlád k boji proti klimatickým změnám. CRC uvedl, že není v jeho kompetenci se touto stížností zabývat, dokud ji neprojednají národní soudy, informovala agentura EFE.

Zdroj: ČTK

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK

Opatření na ochranu klimatu budou do roku 2025 stát 139 miliard korun

Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard Kč. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který dnes schválila vláda. Odsouhlasila také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030. Vyplývá to z výsledků jednání na webu kabinetu.

Podle předkládací zprávy by mělo jít na příslušná opatření z národních zdrojů 86,5 miliardy korun. Zpráva však také uvádí, že peníze jsou z 46 procent na daná opatření už vyčleněny. "Požadavky na nové národní zdroje tak tvoří celkem 46 miliard korun," píše se ve zprávě.

Strategie shrnuje pozorovaný i očekávaný vývoj klimatu ve světě i v ČR a výsledky analýz zranitelnosti, rizik a možných dopadů změny klimatu na Česko. Jako hlavní projevy změny klimatu v Česku strategie uvádí dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot a extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace. U klíčových sektorů popisuje, jaká rizika a problémy jim v souvislosti s určitým projevem hrozí. Těmito sektory jsou lesní hospodářství, zemědělství, vodní režim a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, kulturní dědictví a bezpečné prostředí.

Dokument se zabývá také možnými ekonomickými nástroji pro financování adaptace a udržitelnosti, legislativou a provázaností s jinými strategickými dokumenty a osvětou. Formuluje cíle, k nimž přiřazuje rámcová adaptační opatření.

Zdroj: ČTK

EU musí transformaci urychlit, jinak dosáhne emisního cíle s dvacetiletým zpožděním

Evropská unie dosáhne svého klíčového cíle při snižování emisí skleníkových plynů s více než dvacetiletým zpožděním, pokud nezrychlí transformaci energetického sektoru. Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie, na které se podílela italská elektrárenská společnost Enel.

Evropská unie si stanovila za cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Podle studie však bude tohoto cíle při současném tempu transformace dosaženo až v roce 2051.

Studie rovněž uvádí, že k dosažení stanovených cílů jsou v rámci EU zapotřebí investice v hodnotě kolem 3,6 bilionu eur (zhruba 91 bilionů Kč). Vyzývá také k užší spolupráci členských zemí při transformaci energetického sektoru.

Jedním z cílů EU je zvýšit do roku 2030 podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě na 40 procent. Šéf Enelu Francesco Starace nicméně uvedl, že při současném tempu změn by bylo tohoto cíle dosaženo teprve v roce 2043. "To by bylo příliš pozdě," prohlásil Starace.

Zdroj: ČTK
Pokračovat