klima

Klimatičtí aktivisté se přilepili na plochu letiště Berlín-Braniborsko v Německu

Němečtí klimatičtí aktivisté ve čtvrtek zastavili provoz na letišti Berlín-Braniborsko, informovala agentura DPA s odvoláním na mluvčího letiště. Členové skupiny Letzte Generation (Poslední generace) vnikli na jeho pozemek a na dvou místech se přilepili. Policie je zadržela

Letzte Generation na svém Twitterovém profilu vysílala, jak její členové prostříhali plot kolem letiště, oblečení do reflexních vest vešli na jeho plochu a přilepili se k ní na jižní a severní straně. Policie aktivisty zadržela, obnovit provoz ale nepovolila, protože zaměstnanci letiště kontrolují, zda na něm ještě nějací protestující nezůstali, napsala agentura Reuters.

Policie aktivisty zadržela, obnovit provoz ale povolila až poté, co zaměstnanci letiště zkontrolovali, že na něm nějací protestující nezůstali. Letiště kolem 18:20 středoevropského času na Twitteru informovalo, že opět funguje, ale že je stále potřeba počítat se zpožděními. Ve středu večer se aktivisté z té samé skupiny přilepili k dirigentskému pultu krátce před koncertem v hamburské Labské filharmonii.

Zdroj: ČTK

Londýnský soud potrestal aktivisty, kteří se přilepili k van Goghovi

Dva klimatičtí aktivisté, kteří se na protest proti těžbě ropy přilepili k obrazu malíře Vincenta van Gogha, uznal londýnský soud vinnými. Čtyřiadvacetiletá aktivistka Emily Brocklebanková dnes dostala podmíněný trest 21 dní vězení s šestiměsíčním odkladem. Žena však podléhá šestitýdennímu zákazu vycházení, během něhož bude sledována s pomocí elektronického náramku. Výše trestu pro jejího 22letého kolegu zatím nebyla oznámena, uvedla agentura DPA.

Oba aktivisté z organizace Just Stop Oil se 30. června přilepili k rámu obrazu Kvetoucí broskvoně z roku 1889 v londýnské Courtauld Gallery. Způsobili tak škodu kolem 2000 liber (zhruba 56 400 korun). Soudkyně Neeta Minhasová řekla, že rám z 18. století byl trvale poškozen. "Obraz má významnou historickou a uměleckou hodnotu a já považuji škodu za značnou," řekla Minhasová.

Organizace Just Stop Oil svou akci hájila, i když umění podle ní musí být chráněno. "Ale rozhodnutí naší vlády urychlit nové projekty pro fosilní paliva zničí naši celou kulturu a budoucnost mladých lidí, kteří přistoupili k těmto krokům," sdělila organizace. Dodala, že ve svém odporu, který označuje za nenásilný, bude pokračovat.

Zdroj: ČTK

V souvislosti s letošní vlnou veder zemřelo v Evropě nejméně 15 tisíc lidí

Nejméně 15 tisíc úmrtí přímo souvisí s vlnami veder, které postihly Evropu letos v létě. V předběžné zprávě to uvádí evropská odnož Světové zdravotnické organizace (WHO). Nejvíce úmrtí v souvislosti s vedrem letos zaznamenalo Německo (4500), Španělsko (4000) a Británie (3200).

Čísla ve finální zprávě budou podle WHO pravděpodobně ještě vyšší, jelikož některé národní úřady stále vyhodnocují statistiky. Například francouzský statistický institut (INSEE) uvedl, že mezi červnem a srpnem 2022 zemřelo o 11 tisíc lidí více než v roce 2019, tedy posledním létem před začátkem pandemie. INSEE uvedl, že pravděpodobným vysvětlením těchto čísel jsou právě vedra.

Extrémní teploty zhoršují projevy nemocí dýchacího, oběhového i nervového systému, chronických nemocí i projevů cukrovky. Teplotní rekordy meteorologové letos v létě hlásili na mnoha místech v Evropě. V Británii padl absolutní rekord, meteorologové tam 19. července poprvé v historii naměřili více než 40 stupňů Celsia. V portugalském Alijó bylo o pět dní před tím 47 stupňů Celsia, což byla nejvyšší teplota v historii pro červenec v kontinentálním Portugalsku.

Zdroj: ČTK

Přechod od plynu na uhlí je krátkozraký, urychlí ničení planety, řekla Čaputová

Klimatická krize nepočká, než se vyřeší krize energetická. Přechod od zemního plynu na uhlí patří ke krátkozrakým řešením, která urychlí zničení planety. Na klimatické konferenci v Egyptě to v pondělí řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Prohlásila, že Slovensko připravuje svou ekonomiku na odklon od uhlíkových zdrojů. Slovensko podle ní plní své klimatické cíle a do roku 2030 sníží průmyslové emise skleníkových plynů o 40 procent. V Egyptě se Bratislava připojí k závazku snižovat emise metanu.

Slovensko dostojí plánu odstavit příští rok uhelné elektrárny bez ohledu na rekordně vysoké ceny energií, řekla prezidentka. Podle ní je třeba orientovat se rychleji na čisté zdroje energie a na obnovitelné zdroje včetně geotermálních.

Zdroj: ČTK

Miliardáři nesou odpovědnost za to, že se klima hroutí. Produkují milionkrát víc skleníkových plynů než průměrní lidé, tvrdí studie

Nejbohatší lidé produkují milionkrát víc skleníkových plynů než lidé s průměrnými příjmy. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnila britská organizace Oxfam na základě podrobné analýzy investic 125 nejbohatších miliardářů světa.

Studie organizace Oxfam zjistila, že investice nejbohatších jednotlivců tvoří až 70 procent jejich emisí. Investice těchto miliardářů produkují v průměru tři miliony tun oxidu uhličitého na osobu ročně, což je milionkrát více než průměr 2,76 tuny oxidu uhličitého u 90 procent běžné populace.

Nafkote Dabiová, která v Oxfamu vede oddělení pro změnu klimatu, uvedla, že už samotné emise způsobené životním stylem miliardářů - jejich soukromými tryskáči a jachtami - jsou tisíckrát vyšší než emise běžného člověka. Pokud se však podíváme na emise z jejich investic, je jejich produkce uhlíku více než milionkrát vyšší.

Těchto několik miliardářů má dohromady 'emise z investic', které se rovnají uhlíkové stopě celých zemí, jako jsou Francie, Egypt nebo Argentina.

"O velké a rostoucí odpovědnosti bohatých lidí za celkové emise se při tvorbě klimatické politiky málokdy mluví nebo uvažuje. To se musí změnit. Tito miliardoví investoři na vrcholu firemní pyramidy nesou obrovskou odpovědnost za to, že se klima hroutí. Příliš dlouho unikali odpovědnosti," řekla Dabiová.

Zdroj: ČTK

Soud potvrdil aktivistovi pokutu za vniknutí do prostoru dolu Bílina

Nejvyšší správní soud  zamítl kasační stížnost jednoho z aktivistů, kteří v roce 2018 při Klimakempu pronikli do hnědouhelného dolu Bílina na Mostecku. Báňský úřad mu za přestupek podle horního zákona uložil pokutu 8000 korun. Muž uplatnil řadu námitek, například poukazoval na to, že akce nezpůsobila škodu ani nikoho neohrozila a že měla upozornit na veřejně prospěšné cíle.

"Společenskou nebezpečnost protiprávního jednání nemůže eliminovat ani politická pohnutka," reagoval soud v rozsudku, který je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

"I v době nečinnosti těžebních zařízení pak hrozí újma na životě a zdraví jak osobám, které do dobývacího prostoru vniknou neoprávněně, tak i příslušníkům bezpečnostních sborů či pracovníkům dolu, kteří musí vzniklý incident řešit," pokračuje rozhodnutí.

Zdroj: ČTK

Klimatičtí aktivisté se v Berlíně přilepili k silnici, záchranáři se nemohli dostat k pacientce

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý zkritizoval klimatické aktivisty, kteří se na znamení protestu přilepují k silnicím. Učinil tak v reakci na stížnost hasičů, kteří se kvůli manifestaci v Berlíně nemohli dostat k vážné dopravní nehodě, informovaly agentury Reuters a DPA.

Policie uvedla, že v berlínské centrální čtvrti Wilmersdorf byla převezena se život ohrožujícími zraněními do nemocnice cyklistka, kterou srazilo nákladní auto. Podle mluvčí hasičského sboru jedno z vozidel speciálně vybavených pro zásahy při takových situacích uvízlo cestou na místo v dopravní zácpě, kterou způsobila klimatická demonstrace.

Berlínský zpravodajský web rbb24.de uvedl, že zácpu mohla způsobit skupina klimatických aktivistů Letzte Generation (Poslední generace), která se v posledních měsících dostala na titulní stránky novin tím, že se její členové přilepovali na silnice a v poslední době se zaměřovali také na exponáty v muzeích a galeriích.

V prohlášení na svých internetových stránkách protestní skupina uvedla, že nemůže vyloučit, že její protest zdržel vozidlo záchranné služby. Policie sdělila, že policisté zjišťují, o jakou demonstraci se jednalo a zda budou podniknuty nějaké právní kroky.

Zdroj: ČTK
Pokračovat