Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost, než se bránit. Pezeškján to dnes napsal na X s tím, že respektuje svrchovanost blízkovýchodních zemí a nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.
Do Česka se posupně vrací další Češi, kteří kvůli válečnému konfliktu v Íránu uvízli na Blízkém východě. Teď to vypadá, že zatímco někteří za vládní pomoc v podobě repatriačních letů podle dostupných informací nemusí platit nic, jiní si budou muset připlatit.
Ukrajina v nejbližších dnech přepravu ropy na Slovensko ropovodem Družba neobnoví, informovalo ve středu slovenské ministerstvo hospodářství. Opětovné spuštění tranzitu suroviny bylo po opakovaných odkladech naposledy podle Bratislavy plánováno na základě oznámení Kyjeva na středu.
Vrcholní představitelé amerických ozbrojených sil podle stížností podaných jedné dozorové organizaci používají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblických „posledních časech“ k ospravedlnění zapojení do války s Íránem. Napsal o tom ve středu britský deník The Guardian.
Amerika vyhrává, zničujícím, rozhodujícím a nemilosrdným způsobem, prohlásil na briefingu Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zároveň avizoval, že Spojené státy podniknou další vlny útoků na islámskou republiku, chválil spolupráci s Izraelem a poznamenal, že íránský režim je na pokraji sil.
Katar (který je pátým největším producentem strategické suroviny) kvůli válce na Blízkém východě zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci a vývozu superchlazeného plynu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Ve Španělsku někdo zastřelil Čecha, který byl podezřelý z podílu na vraždě, psal ve středu server BBC a španělská média. Policie zastřelení muže potvrdila. Čin se stal v neděli v obci Torrevieja na jihu země. Další okolnosti policie odmítla na dotaz ČTK sdělit s ohledem na vyšetřování. Český občan byl podezřelý z podílu na vraždě britského občana ve Španělsku v roce 2024.
Írán čelí v současném konfliktu drtivé vojenské převaze Spojených států a Izraele a íránský teokratický režim bojuje o přežití. Strategií Teheránu tedy je pokusit se přímo i nepřímo maximalizovat cenu, kterou za válku zaplatí americký prezident Donald Trump.
V úterý se sešli vysoce postavení íránští duchovní odpovědní za výběr příštího nejvyššího vůdce. Podle tří íránských úředníků obeznámených s jednáním, s nimiž mluvili reportéři deníku The New York Times, se stal favoritem syn zavražděného bývalého vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle webu Iran International to pak vypadá, že byl Modžtaba Chameneí už zvolen.
„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.
Zabití nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího podle serveru Politico prohloubilo obavy ruského prezidenta Vladimira Putina o vlastní bezpečnost i o stabilitu ruského režimu. Prokremelští komentátoři zároveň varují, že pokud by Írán padl, mohlo by být Rusko další na řadě.
Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom stanice CNN.
„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.
Útoky na Blízkém východě paralyzovaly leteckou dopravu nejen do Evropy. V okolí Perského zálivu tak uvízly tisíce cestujících z Česka. Ale nejen tam. Další tisíce čekají dále na východě v Asii. Ani oni nemohou zatím domů. Pro deník Aktuálně.cz popisují chaos, který nastal krátce po sobotním izraelsko-americkém úderu na Írán.
Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.
Volodymyr Zelenskyj hledá cestu k dočasnému zastavení bojů na Ukrajině prostřednictvím států Perského zálivu. Argumentuje jejich vlivem na Rusko a nabízí zkušenosti s obranou proti íránským dronům. Konflikt na Blízkém východě zároveň komplikuje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Přesně před 40 lety, v květnu 1986, vstoupil do kin ikonický snímek Top Gun. Řada jeho scén by teď mohla teoreticky oživnout na blízkovýchodním nebi. Především díky obstarožní výzbroji íránského letectva, jehož útočnou silou jsou muzejní stroje F-4 Phantom, F-5 Tiger a F-14 Tomcat. Pravdou ovšem je, že izraelské a americké nálety zlikvidovaly řadu těchto letounů ještě na zemi.
Ceny plynu skokově skočily o více než polovinu, ceny ropy o 8 procent. To je zatím výsledek války USA a Izraele proti Íránu pohledem světových trhů. Teherán v odplatě za americké nálety totiž zaútočil proti těžebním zařízením arabských států Perského zálivu. Prakticky na nulu také klesla námořní doprava v Hormuzském průlivu mezi Iránem a Ománem, kudy proudí na trhy třetina světové produkce ropy.
Fungují restaurace, lidé chodí na koncerty a přitom kousek dále padají izraelské bomby. Tak popisuje libanonské hlavní město Bejrút přímo z místa Jakub Jajcay, bývalý důstojník slovenské armády, který si nyní dělá doktorát na katedře Blízkého východu Univerzity Karlovy. Cizinci ve městě podle něj zatím většinou zůstávají.
Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.
