Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že v červnu by se měly zlepšit podmínky vojáků na frontě. Slíbil mimo jiné zvýšení platů či zvážení postupného propouštění těch, kteří slouží už dlouho, informovala agentura Reuters.
Nová realita je mnohem lepší než ta stará, říká k výsledkům maďarských voleb bývalý ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba. Po debaklu s Íránem se Trump znovu zaměří na mírová jednání s Ruskem a na Ukrajině by se měly uspořádat volby, myslí si.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ve středu to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdánlivě vstřícné gesto má však podstatný háček.
Berlín a Kyjev budou spolupracovat na omezení počtu ukrajinských mužů žádajících o azyl v Německu. Kancléř Friedrich Merz v této souvislosti ujistil prezidenta Volodymyra Zelenského, že podpoří plány Ukrajiny usnadnit návrat mužů v branném věku, kteří dlouhodobě pobývají v zemích Evropské unie a vyhýbají se nasazení na frontu.
Ruské letectvo zaútočilo šesti řízenými bombami na přehradu Pečeněžské nádrže v Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů k poškození nedošlo, načasování útoku ale podle nich mohlo vést k rozsáhlým povodním.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ukrajinská armáda poprvé od začátku války dobyla ruskou pozici bez nasazení pěchoty. Operace byla provedena výhradně prostřednictvím dronů a pozemních robotických systémů.
Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Blízkém východě naznačila rostoucí sebevědomí Kyjeva a postupnou proměnu Ukrajiny ze země odkázané na zahraniční podporu ve významného mezinárodního hráče, který dokáže nabídnout vlastní know-how a stát se důležitým strategickým partnerem.
Volodymyr Zelenskyj hledá cestu k dočasnému zastavení bojů na Ukrajině prostřednictvím států Perského zálivu. Argumentuje jejich vlivem na Rusko a nabízí zkušenosti s obranou proti íránským dronům. Konflikt na Blízkém východě zároveň komplikuje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Ukrajinský Vysoký protikorupční soud stanovil kauci pro někdejšího ministra energetiky a spravedlnosti Hermana Haluščenka, který je ústřední postavou velkého korupčního skandálu. Z vazby může být propuštěn po zaplacení 200 milionů hřiven, to je v přepočtu více než 94 milionů korun.
Od konce ledna kvůli ruskému dronovému útoku neproudí žádná ropa na Slovensko ani do Maďarska. Přestože škody způsobily ruské zbraně, slovenský premiér Robert Fico i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obviňují z narušení provozu vládu v Kyjevě. Obě země v odvetě zastavily vývoz nafty na Ukrajinu.
Slovenská vláda ve středu kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je jediným zahraničním politikem, kterému důvěřuje více než polovina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí.
Ukrajina bije na poplach. Rusko mělo Američanům nabídnout ekonomickou spolupráci v hodnotě 12 bilionů dolarů (v přepočtu přibližně 245 bilionů korun). Minulý týden to novinářům sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj navíc Američané dali jasně najevo, že si přejí ukončení války do letošního června.
Vloni v září vznikla na Ukrajině tajná vojenská skupina s úkolem vyhledávat a ničit ruské síly v Charkovské oblasti. Podle důstojníků jde od vpádu do Kurské oblasti v roce 2024 o nejúspěšnější ukrajinskou akci. Velitel skupiny Serhij Sidorin uvádí, že jeho vojáci zabili nebo zranili minimálně patnáct set Rusů.
Rusko dál drtí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojáky na frontě také více ohrožují drony vybavené termokamerami. Ovšem velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvilli v rozhovoru pro Aktuálně.cz ujišťuje, že tohle jeho muže nezastaví. „Vojáci chtějí mír nejvíc ze všech,“ říká otevřeně muž, který boji s ruskou armádou zasvětil téměř celý svůj život.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, prohlásil v pátek ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Důsledky energetického kolapsu už pocítil i parlament v metropoli Kyjevě, který je po ruském útoku bez elektřiny, vody i topení, uvedl jeho předseda. Podle starosty Kyjeva město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
