Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ve středu to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdánlivě vstřícné gesto má však podstatný háček.
„Putin prohlásil, že je připraven kdykoliv jednat v Moskvě,“ řekl Peskov ruskému médiu Vesti. „Klíčové je, aby existoval důvod ke schůzce, aby měla smysl a především byla produktivní. Sloužit může pouze k završení dosažených dohod,“ dodal.
Podle deníku Kyiv Independent tyto podmínky značí, že Rusko nadále nemá zájem vést skutečný diplomatický proces, ale spíše usiluje o přijetí svých podmínek ze strany Ukrajiny. Sám Zelenskyj Moskvu jako místo případných mírových rozhovorů opakovaně odmítl.
„Jsme připraveni na jakýkoli formát, kdykoli,“ uvedl ve středu ukrajinský prezident. „Nebojíme se setkat kdykoli a v jakékoli zemi, kromě Ruska a Běloruska. To chceme znovu zdůraznit. Jsem přesvědčen, že trojstranné jednání by mělo pokračovat,“ dodal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však minulý týden naznačil, že mírové hovory s Ukrajinou nejsou v současnosti pro Kreml prioritou.
„V tuto chvíli pro nás obnovení jednání není hlavním tématem. Nikomu jsme rozhovory nevnucovali,“ prohlásil. „Vždy jsme vycházeli z principu, že pokud je partner připraven, jsme připraveni i my.“
Bez setkání Putina se Zelenským to nepůjde
Poslední trojstranné rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskutečnily v polovině února. Následné setkání plánované na konec února však bylo krátce před americko-izraelským útokem na Írán odloženo.
Podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Budanova může k definitivní dohodě dojít až při přímém jednání Putina se Zelenským. Právě oni podle něj musí mít poslední slovo.
Oba prezidenti se naposledy osobně setkali na pařížském summitu normandské čtyřky v roce 2019. Od té doby Putin se Zelenským k jednomu stolu společně neusedli.
Po loňském summitu na Aljašce se jejich schůzku pokusil zprostředkovat americký prezident Donald Trump. Později však prohlásil, že se Putin setkání se Zelenským vyhýbá, protože „ho nemá rád“.
Pokrok v jednáních nadále brzdí zásadní rozpory, především ohledně ruských územních požadavků. Ukrajina zastává názor, že zmrazení současné frontové linie je nejrealističtějším základem pro příměří. Moskva naopak trvá na tom, aby se ukrajinské síly bez boje stáhly z částí Donbasu jako podmínce jakékoli dohody, což Kyjev odmítá.
Mohlo by vás zajímat: Politická šikana: Motoristé nepředvedli nic, jen kopou. Macinka brečí o pozornost
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Nevzdávám se, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy,“ řekl Orbán na sjezdu Fideszu. Pak ho znovu zvolili do čela
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl v sobotu na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters.
Česko stojí na prahu zlaté éry. Dukovany jsou jen začátek, říká muž, který je pomáhal stavět
Byl u výstavby Bohunic, Dukovan i Temelína. Dnes bývalý předseda dozorčí rady ČEZ a poradce ministerstva průmyslu Jiří Marek sleduje přípravy největší energetické investice v novodobé historii země. V rozhovoru Aktuálně.cz mluví o nečekaných překážkách, korejské pracovitosti i o tom, proč Česko může brzy patřit mezi velmoci v jaderné energetice.
ŽIVĚ Ve válce proti Ukrajině padlo nejméně 226 tisíc Rusů. Počet je nejspíš mnohem vyšší
Nejméně 226 055 ruských vojáků zemřelo ve válce proti Ukrajině. V pátek to uvedla ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Skutečné ztráty budou podle BBC pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit. Reálný počet padlých ruských vojáků se tak může pohybovat mezi 347 776 až 502 344.
„Šéfevropanka“ mlčí. Reportér prozradil, jaké informace z Bruselu v TV neuvidíte
Od migrace přes dekarbonizaci až po spor o unijní rozpočet: reportér České televize Petr Obrovský v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se evropská témata neobejdou bez kontextu a jak se v Bruselu hledá srozumitelný jazyk pro věci, které zůstávají pro běžného diváka často nepřehledné. A navzdory snaze ukázat, co se děje v zákulisí, stojí „televizáci“ před zajímavým problémem.
Návrhy ODS míří správným směrem. Bude ale složité je prosadit, soudí analytici
Návrhy, které zazněly na sobotní ideové konferenci ODS v Praze, analytici, které ČTK oslovila, vesměs hodnotí jako správně nastavený směr. Upozorňují ale na složitost jejich praktického prosazení a na rizika spojená s některými opatřeními.