vězení

Žena vyhrožovala smrtí starostce Mikulčic postižených tornádem, hrozí jí čtyři roky za mřížemi

Policie dopadla ženu, která vyhrožovala smrtí starostce Mikulčic na Hodonínsku postiženým tornádem. Ženě hrozí až čtyři roky vězení. Na policejním webu to uvedl mluvčí Pavel Šváb.

"Obviněná žena bydlící právě v této obci se při výslechu ke svému jednání doznala. Zodpovídá se z vydírání a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu," uvedl mluvčí.

Především na sociálních sítích čelila starostka Mikulčic Marta Otáhalová kritice, že situaci v obci nezvládá. Na začátku týdne do obce přijel situaci uklidnit jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Ve videu, které poté zveřejnil, starostku podpořil. Uvedl, že vyhrožovat starostce smrtí, přestože pracuje od nevidím do nevidím celý měsíc, je za hranou.

Impulzem k vlně emocí byl zřejmě moment, kdy obec v tamní sportovní hale ukončila ubytování pro dobrovolníky. Hejtman k tomu uvedl, že tam někteří dělali problémy a byly rozbité záchody. Koncem minulého týdne pak na webu banky také nebyl dohledatelný transparentní účet, na který lidé zasílali obci finanční pomoc. Odpůrci starostky ji na sociálních sítích obviňovali, že peníze ukradla. Za chybu ale podle hejtmana mohla banka.

Zdroj: ČTK

USA uvalily sankce na osm syrských věznic a jejich představitele

Americké ministerstvo financí dnes oznámilo, že uvalilo sankce na osm syrských věznic, které provozuje tajná služba syrského prezidenta Bašára Asada. Na sankčním seznamu se ocitlo také pět činitelů v jejich vedení. V zařízeních se podle ministerstva porušují lidská práva, informovala agentura Reuters.

Ministerstvo dále uvedlo, že uvalilo sankce na syrskou ozbrojenou skupinu Ahrar al-Šarkíja a dva její lídry. Organizace působí na severu země a podle Washingtonu je zodpovědná za útlak civilního obyvatelstva, zejména syrských Kurdů.

Zdroj: ČTK

Exprezident JAR se vydal úřadům a nastoupí do vězení k 15měsíčnímu trestu

Bývalý prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma se ve středu vydal úřadům a rozhodl se tak nastoupit k výkonu 15měsíčního trestu vězení, ke kterému jej na konci června odsoudil ústavní soud za pohrdání justicí. Podle zahraničních agentur to oznámila exprezidentova nadace. Místní policie následně potvrdila, že již Zumu zadržela.

Bývalý prezident se měl k výkonu trestu přihlásit do nedělního večera, tento termín však promeškal. Policie pak dostala příkaz Zumu zadržet, pokud se sám nevzdá do čtvrteční půlnoci.

"Prezident Zuma se rozhodl podvolit zatykači. Je právě na cestě, aby se přihlásil do nápravného zařízení," uvedla ve vyjádření Zumova nadace jen pár minut před vypršením půlnočního termínu. Policie krátce poté v prohlášení potvrdila, že je již exprezident v jejích rukou.

Zumu vyšetřuje zvláštní komise, která prověřuje případy korupce z doby, kdy byl viceprezidentem a pak z jeho prezidentského mandátu v letech 2009 až 2018. Vyslechla už několik svědků. Zuma se dostavil pouze jednou, zbylá předvolání ignoroval. Považuje komisi za zaujatou a vyšetřování za vyřizování politických účtů. Ústavní soud jej odsoudil za pohrdání justicí kvůli neposlechnutí příkazu poskytnout vyšetřování požadované důkazní materiály.

Zdroj: ČTK

Členové představenstva Key Investment půjdou na čtyři a pět let do vězení

Bývalí členové představenstva investiční společnosti Key Investments Daniel Brzkovský a Klára Fenstererová půjdou na pět a čtyři roky do vězení. Tresty jim v pondělí potvrdil odvolací soud. Někdejší manažer firmy v letech 2004 až 2011 podle soudu vědomě nakupoval vysoce rizikové cenné papíry, které nebyly veřejně obchodovatelné a po krachu firmy Key Investments byly bezcenné. Žena na společnost nedostatečně dohlížela. Dvojice způsobila klientům škodu v řádu stamilionů korun.

Odvolací senát uznal bývalé členy představenstva Key Investments vinnými z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Oba vinu odmítají. Brzkovský řekl, že pouze udělal špatná obchodní rozhodnutí. "Těch pochybení tam byla celá řada, ale žádná z nich nedosáhla úrovně trestného činu," prohlásil. Dodal, že činy rozhodně nespáchal úmyslně.

Čtyřleté vězení pro Fenstererovou pak Brzkovský označil vzhledem k tomu, že má dvě děti, za likvidační. Žena podle něj sehrála v případu podobnou úlohu jako manažerka Alena Šťastná, kterou prvoinstanční soud zprostil obžaloby. Státní zastupitelství se proti tomu neodvolalo, a její osvobození tak již nabylo právní moci. Fenstererová se odvolacího řízení nezúčastnila, požádala o konání v nepřítomnosti.

Zdroj: ČTK

Tři představitelky polské menšiny v Bělorusku, které věznil tamní režim, jsou na svobodě

Tři představitelky polské menšiny v Bělorusku, které věznil tamní autoritářský režim, se dostaly na svobodu a jsou ve Varšavě. Ve středu o tom informovalo polské ministerstvo zahraničí i samotné aktivistky. Trojice žen dorazila do Polska 25. května, ale teprve ve středu mluvily s novináři. Uvedly, že některé okolnosti svého propuštění prozradit nemohou a podmínky v běloruských věznicích označily za kruté.

Anna Paniszewová (v běloruštině Hanna Panišavová) podle agentury AP popsala, jak během dvou měsíců, co ji běloruský režim zadržoval, byla bita, čelila psychickému mučení a její věznitelé jí odpírali léčbu zraněné páteře a zlomeného zápěstí. Věznění označila za "kruté dny pro lidi, kteří se za mříže dostali na základě smyšlených obvinění". Běloruské úřady Paniszewovou obvinily z velebení nacismu, což považovala za absurdní vzhledem k tomu, že její příbuzní během druhé světové války čelili pronásledování ze strany nacistů.

Zatčení Paniszewové, Ireny Biernacké (Irena Bjarnacká) a Marii Tiszkowské (Maryja Ciškouská) je součástí represí režimu autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky vůči etnickým Polákům, kteří se vůči němu staví do opozice.

Ačkoliv mají všechny tři ženy běloruské občanství, nebudou se moci zatím vrátit do Běloruska, kde zůstaly jejich rodiny, píše internetový portál gazeta.pl.

Zdroj: ČTK

Policie navrhla obžalovat dva vězně ze vzpoury ve věznici Bělušice

Policie podala na státní zastupitelství návrh na obžalobu dvou mužů z Kladna ve věku 33 a 44 let obviněných kvůli loňské vzpouře vězňů v Bělušicích na Mostecku. České televizi to v úterý potvrdila mostecká policejní mluvčí Ludmila Světláková. Protesty vězňů na přelomu října a listopadu údajně vyvolaly nepodložené informace o nemoci covid-19. Mužům hrozí za trestný čin vzpoury zvýšení trestů o tři až deset let.

"Minulý týden policie uzavřela vyšetřování a podala na státní zastupitelství návrh na obžalobu dvou obviněných," uvedla Světláková. Protestů se účastnilo nejprve 200 vězňů, další den se k nim připojily další dvě stovky. Na místě tehdy zasahovala policie, která uzavřela přístupové trasy k věznici včetně obce Bělušice. Policisté tehdy údajně do obce nepouštěli nikoho kromě místních a dozorců z věznice.

Zdroj: ČTK

Írán u příležitosti svátku omilostnil přes 1800 vězňů

Írán u příležitosti pondělního šíitského svátku udělil milost nebo zmírnil trest více než 1800 lidí, z nichž 100 bylo odsouzeno za ohrožení bezpečnosti státu. Informovala o tom agentura AFP. Udělení milosti takto velkému počtu osob odsouzených za ohrožení bezpečnosti země je v Íránu velmi neobvyklé.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí podle agentury Mízán, která se specializuje na justiční témata, schválil udělení milosti nebo snížení trestu 1849 odsouzeným.

Milosti byly uděleny u příležitosti svátku narození imáma Muhammada zvaného Mahdí Muntazar (868 n.l.), který zmizel v dětství roku 878 v mešitě v Sámaře a na jehož návrat následovníci šíitského hnutí dvanáctníků čekají.

Zdroj: ČTK
Pokračovat